Jiří Dolejš

V úvodníku tohoto únorového vydání se zaměříme zejména na nový pokyn Generálního finanční ředitelství D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů , nahrazující stávající pokyn D-22. Nový pokyn sice neobsahuje zásadní změny v aplikaci zákona o daních z příjmů , obsahuje spíše některá upřesnění stávající legislativy, nicméně jeho nové pasáže tak mohou být užitečné i pro každodenní praxi. Následně zmíníme také informaci Finanční správy ve vztahu k písemnostem doručovaným datovou schránkou.

Tak jako v minulých měsících přicházíme i tentokrát s novinkami ze světa účetnictví a daní. Nejprve se zaměříme na dopady zvýšení hodnoty průměrné mzdy pro rok 2023 a následně se budeme zabývat nenápadnou novelou umožňující správci daně dálkový přístup k informacím o vozidlech z informačního systému technických prohlídek, stručně shrneme novou ohlašovací povinnost provozovatelů internetových platforem, a nakonec upozorníme na kontrolní akci správce daně v oblasti zdaňování příjmů ze zábavních internetových platforem (např. YouTube).

Se začátkem podzimu vám v rámci úvodníku opět přinášíme novinky ze světa daní a účetnictví. Zaměříme se zejména na navrhované změny zákona o daních z příjmů a zákona o dani z přidané hodnoty , které jsou v rámci sněmovního tisku 254 aktuálně projednávány v Poslanecké sněmovně, a které by měly nabýt účinnosti k 1. 1. 2023. V případě DPH se jedná zejména o zvýšení limitu obratu pro plátce DPH a dále o úpravy lhůt a pokut týkající se kontrolního hlášení. U daně z příjmů se krátce zmíníme o změnách v paušální dani, prodloužení mimořádných odpisů nebo o zvýšení limitů u povinnosti podat daňové přiznání v případě fyzických osob.

Opět po měsíci vám v rámci úvodníku přinášíme novinky ze světa daní a účetnictví. Nejprve připomeneme zásadní novinky týkající se novely zákona o dani silniční a následně popíšeme praktický postup zdanění příjmů u zaměstnanců využívajících nízkoemisní vozidlo k soukromým účelům v souvislosti se snížením sazby na 0,5 %. Nakonec navážeme na téma, kterému jsme se věnovali v předminulém čísle, a sice zdanění kryptoměn. Finanční správa totiž vydala velice zajímavou tiskovou zprávu, ve které informovala veřejnost o cílené kontrolní akci zaměřené právě na zdanění příjmů spojených s kryptoměnami, a shodou okolností byl také vydán první rozsudek v této oblasti.

Opět po měsíci vám v rámci úvodníku přinášíme novinky ze světa daní a účetnictví. Již v minulém čísle jsme se ve zkratce zmínili o rozsáhlé informaci GFŘ k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami s odkazem, že blíže se této problematice budeme věnovat v příštím vydání. Tomuto slibu jsme dostáli, a tak je velká část tohoto úvodníku věnována shrnutí této problematiky. Ve zkratce vám dále přiblížíme Poslaneckou sněmovnou schválené novely daňových zákonů reagujících na růst cen pohonných hmot a dále zmíníme také vyjasnění problematiky DPH v rámci Koordinačních výborů v případě paušálně stanovené náhrady za zpracování exekucí a u zpětných leasingů.

Tak jako každý měsíc, i tentokrát přicházíme s novinkami ze světa daní a účetnictví. Novinek nebylo mnoho, nicméně zejména posun v problematice výkladu přeceňování záloh v cizí měně k rozvahovému dni má významný dopad na účetní jednotky, neboť zásadně mění pohled na dosud zaběhlé postupy. Byl vydán rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) týkající se přecenění záloh na pořízení dlouhodobého majetku v cizí měně. Dále připomene možnost zveřejnění účetní závěrky správcem daně a ve zkratce se dotkneme také témat paušálně stanovené náhrady za zpracování exekucí, inventur pohledávek OSVČ u České správy sociálního zabezpečení a stručně také povinnosti podání daňového přiznání v případě paušální daně.

V tomto prvním vydání legislativních novinek roku 2022 bychom Vám rádi poskytli souhrn nejdůležitějších legislativních změn v daňové oblasti, které nabyly účinnosti od 1. 1. 2022 nebo jejíž praktický dopad se projeví právě na počátku roku 2022. Zejména přinášíme stručné shrnutí změn v zákoně o daních z příjmů u fyzických osob, zmíníme podstatné změny v zákoně o DPH u cestovních služeb a dále ve zkratce upozorníme např. na plánované zrušení původních daňových informačních schránek, zřízení speciálních telefonických linek pro daň z nemovitých věcí či zvýšení sazby úroku z prodlení.

Tak jako v minulých měsících, i tentokrát přicházíme s novinkami ze světa účetnictví a daní. Nejprve shrneme rozhodnutí ministryně financí o prominutí DPH u dodání elektřiny a plynu, které pro daňové poplatníky vyvolává ke dni psaní tohoto úvodníků spoustu nejasností, zejména co se možného nesouladu jak s českým, tak s unijním právem týče. Následně se budeme zabývat návrhem nové interpretace Národní účetní rady týkající se účetního zachycení přijatých záloh v cizí měně, ve které jsou navrženy závěry do značné míry měnící dosavadní účetní praxi. Na závěr uvedeme ve zkratce další novinky, které se udály za poslední měsíc.

V tomto prvním podzimním úvodníku vám po měsíci opět přinášíme příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí v daňové a účetní oblasti, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Nejprve podrobněji shrneme nejdůležitější změny v hlášení Intrastat, účinné od počátku roku 2022, následně se detailněji podíváme na aktuální vývoj v oblasti zdanění krátkodobých nájmů nemovitých věcí poskytovaných přes elektronické platformy (např. Airbnb), kde máme k dispozici již první judikaturu, a nakonec krátce zmíníme zvýšení daňového zvýhodnění na dítě, schválení DPH novely v oblasti tzv. e-commerce a zavedení slevy na dani z příjmů za zastavenou exekuci.

Po měsíci vám opět přinášíme příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí ze světa účetnictví a daní, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Nejprve se budeme zabývat prominutím sankcí za opožděné podání přiznání k dani z příjmů (často označované jako posunutí termínu pro jejich podání) a souvisejícími dopady na lhůty pro podání přehledů OSVČ. Následně shrneme informaci Finanční správy týkající se daňového posouzení různých druhů podpor poskytovaných fyzickým osobám v rámci nouzového stavu a jejich dopad na započítávání do limitu vlastního příjmu manželky/manžela pro uplatnění slevy na dani.

V tomto jarním vydání vám po měsíci opět přinášíme úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí v daňové oblasti, které přinesl čas od publikace předchozího čísla. Bohužel, i přes panující nádherné jarní počasí venku v době psaní tohoto úvodníku , počet vykazovaných případů COVID-19 atakuje rekordní úrovně, a tak místo pomalého návratu k normálnímu životu jsou ve hře spíše další omezující opatření a restrikce. Je tak velice pravděpodobné, že na tato omezující opatření budou navazovat (s větším či menším zpožděním) další a další „kompenzační a podpůrné“ vládní programy, které tak ještě více zkomplikují již tak nepřehlednou státní podporu v této oblasti. Stejně jako při psaní jednoho z podzimních úvodníků však cítíme, že ač jsou kompenzační opatření v některých případech pro určité subjekty stěžejním tématem, je zapotřebí věnovat se i ostatním, zejména praktickým tématům. Proto vám v tomto příspěvku přinášíme zejména upřesnění některých nejasných bodů v oblasti nové úpravy daňového odepisování majetku a shrneme změny termínů pro podání daňového přiznání za rok 2020.

V tomto prvním letošním vydání legislativních novinek bychom Vám rádi poskytli souhrn nejdůležitějších legislativních změn v daňové oblasti, které nabyly účinnosti od 1. 1. 2021. Zejména přinášíme stručné shrnutí změn v zákoně o daních z příjmů , kde legislativní proces těchto změn provázel naprostý chaos, kterému nasadil pomyslnou korunu prezident republiky svým úmyslně neúmyslným vetem/nevetem této novely. Nicméně tento daňový balíček byl nakonec vyhlášen 31. 12. 2020 ve Sbírce zákonů a novelizace je tak (doufejme) platná. Dále upozorníme na již dříve schválené, ale od 1. 1. 2021 platné změny v daňovém řádu a v neposlední řadě zmíníme daňové důsledky brexitu.

Opět po měsíci jsme pro vás zpracovali úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí z oblasti účetnictví a daní, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Bohužel tento čas přinesl opětovná omezování hospodářské činnosti ze strany vlády, která mají za cíl oslabit negativní vývoj virové pandemie. Naneštěstí restriktivní opatření jsou vyhlašována dříve než související kompenzační opatření pro dotčené hospodářské subjekty a velká část z nich navíc ke dni zpracování toho příspěvku ještě nezná svou konečnou podobu. Proto první část našeho úvodníku se nebude, možná překvapivě, týkat ze všech stran rezonujících témat koronavirové krize, nýbrž zcela „obyčejných“ daňových témat. Ač jsou pro podnikatelské subjekty kompenzační opatření v některých případech stěžejním tématem, máme pocit, že by se život, a to nejen ten hospodářský, neměl pořád dokola točit pouze okolo tohoto tématu.

Se skončením letních prázdnin vám opět přinášíme příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí ze světa účetnictví a daní, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Na úvod se krátce vrátíme ke zmatkům vyvolaným naprostou dezinterpretací posunu lhůty pro podání daňového přiznání, připomene opětovnou povinnost hrazení záloh na sociální a zdravotní pojištění, přiblížíme posun v legislativním projednávání zrušení daně z převodu nemovitých věcí, krátce se zmíníme o prodloužení programu Antivirus a v neposlední řadě nastíníme vládní návrhy na zavedení tzv. „kurzarbeitu“ a zrušení superhurbé mzdy.

V minulém vydání legislativních novinek jsme Vás informovali o opatřeních v daňové oblasti zaváděných českou vládou, která měla za cíl oslabit negativní dopady restriktivních opatření na daňové subjekty v souvislosti s virovou pandemií. Jelikož byla v té době tato opatření zaváděna narychlo, různou formou a často docházelo zejména v mediích k jejich nepřesné interpretaci, považujeme za důležité s odstupem času ta nejdůležitější daňová opatření ještě jednou shrnout, popřípadě korigovat nejčastější mylné interpretace. Dále také uvádíme některé, dle našeho názoru, zajímavé návrhy dalších daňových opatření.

Opět po měsíci vám přinášíme úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Nadále čekáme na schválení novely zákona o DPH , která má do české legislativy implementovat opatření EU pro sjednocení pravidel při přeshraničním obchodování se zbožím v rámci EU označovanou jako tzv. quick fixes. S touto problematikou je spojena také aktualizace formuláře pro souhrnné hlášení a nepřímo také v mediích hojně diskutované téma zavedení plošného režimu přenesení daňové povinnosti v ČR. Na závěr Vám přinášíme zajímavý rozsudek z oblasti odčitatelné položky na výzkum a vývoj.

V letním čísle časopisu opět přinášíme úvodník s výběrem novinek a užitečných informací, se kterými se setkáváme v naší praxi. Počátkem léta Finanční správa vydala nový pokyn řady D, který se týká transferových cen, a také několik informací k problematice DPH. Správa sociálního zabezpečení vydala informaci o snížení sazeb pojistného, ke kterým došlo v souvislosti se zrušením karenční doby.

Dne 15. 5. 2019 proběhlo jednání Koordinačního výboru pro daně s cílem odstranit nejistotu ohledně režimu DPH u stravenek, která vznikla v návaznosti na nedávnou novelu zákona o DPH . Dle finanční správy stravenky nepředstavují platební prostředek, nýbrž tzv. poukaz, který podléhá daňovému režimu dle § 15 zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb. ). Jestliže stravenka naplní definici jednoúčelového poukazu, měla by se DPH uplatnit při každém jejím převodu, tedy např. i při prodeji zaměstnancům, a sice z částky, kterou zaměstnanci reálně za stravenku platí. U stravenky, která naplní definici víceúčelového poukazu, by naopak prodej zaměstnancům odvodu DPH podléhat neměl. Dále upozorníme na novou oznamovací povinnost vůči správci daně týkající se vybraných plateb do zahraničí, která vstoupila v platnost dne 1. 4. 2019, avšak nebyla dle našeho názoru příliš komunikována veřejnosti.