Vybrané otázky k zajišťovacím příkazům

Vydáno: 20 minut čtení

Velký šok pro daňový subjekt může představovat doručení zajišťovacího příkazu, prostřednictvím kterého správce daně požaduje téměř prakticky okamžitou úhradu třeba ještě zdaleka nestanovené daně. Tento nástroj je však v českém právním řádu obsažen, přestože může způsobit v rámci podnikání značné problémy. Často jsou zajišťovací příkazy používány v oblasti daně z přidané hodnoty, která je zároveň nejčastěji kontrolována. Tento článek se zabývá vybranými otázkami ohledně zajišťovacích příkazů a k dané problematice je přiřazeno i několik praktických příkladů.

Vybrané otázky k zajišťovacím příkazům
Mgr.
Filip
Wágner
 
Právní vymezení zajišťovacího příkazu
V zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), je stanoveno několik způsobů, jak může správce daně zajistit úhradu daně. Jedná se o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň formou zajišťovacího příkazu, zástavního práva, ručení a zálohování daně. Právní vymezení zajišťovacího příkazu je stanoveno v ustanoveních § 167–169 daňového řádu. K problematice zajišťovacích příkazů vydalo navíc Generální finanční ředitelství dokument „Metodika realizace zajišťovacího příkazu čj. 7342/11-2310“ (dále jen „metodika“) a dále dokument „Částečná revize stávající metodiky realizace zajišťovacího příkazu vydané dne 16. 11. 2011 pod čj. 7342/11-2310“. K této oblasti existuje také poměrně široká soudní
judikatura
správních soudů.
Základní limitace pro správce daně k vydání zajišťovacího příkazu je stanovena v § 167 odst. 1 daňového řádu. Správce daně může vydat zajišťovací příkaz, pokud existuje odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi. Zajišťovacím příkazem správce daně ukládá daňovému subjektu úhradu dané částky, která je uvedena v zajišťovacím příkazu. Správce daně výši zajišťované částky kalkuluje podle vlastních pomůcek, a pokud není nebezpečí z prodlení, tak může vyzvat daňový subjekt, aby nejpozději do 3 pracovních dnů sdělil údaje potřebné pro určení výše zajišťované daně.
V praxi je zejména důležité si uvědomit, na jaké situace může být vydán zajišťovací příkaz. Určité vodítko lze nalézt v metodice, kde jsou příkladem uvedeny situace, z nichž mohou vyplynout odůvodněné obavy, že dosud nestanovená či dosud nesplatná daň bude v době vymahatelnosti nedobytná zcela či jen se značnými obtížemi. Jde například o následující případy, resp. zejména jejich kombinace:
neobvyklé obchodní transakce za nápadně nevýhodných podmínek pro daňový subjekt; obchodní transakce bez náležitého protiplnění (nákup poradenských služeb, smlouvy o zprostředkování, nájemní smlouvy, prodej majetku s dlouhodobým odkladem