Zrušení registrace plátce DPH

Obecná úprava pro zrušení registrace je stanovena v procesní normě pro daňové řízení, a to v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), který v § 127 stanoví jakožto oznamovací povinnost registrovaných daňových subjektů, že pokud jsou dány důvody, tak je daňový subjekt povinen požádat o zrušení registrace.

Konkrétní pravidla pro oblast DPH jsou dále obsažena v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), který rozlišuje dvě základní situace, a to zrušení registrace z moci úřední, nebo na žádost plátce DPH.

Ustanovení § 106 zákona o DPH upravuje zrušení registrace z moci úřední, což znamená, že správce daně ze své úřední povinnosti (tzv. ) zruší při splnění daných podmínek registraci plátce.

Správce daně tedy zruší registraci plátci v těchto situacích:

Pokud plátce závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně, a současně jeho obrat nepřesáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců 1 mil. Kč, nebo za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců neuskutečnil zdanitelné plnění, pokud se jedná o plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, nebo je skupinou.

Pro výše uvedené situace platí, že má odvolání proti rozhodnutí o zrušení registrace k DPH odkladný účinek, kdy ještě může odvoláním plátce rozhodnutí zvrátit ve prospěch zachování registrace.

Jiné podmínky jsou stanoveny pro zrušení z moci úřední pro subjekt, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, kdy ustanovení § 106 odst. 4 zákona o DPH stanoví, že správce daně zruší registraci plátci, pokud tento plátce v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce neuskutečnil v tuzemsku zdanitelné plnění a plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně.

Dále také správce daně zruší z moci úřední registraci plátce ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině.

Plátce přestává být plátcem dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace nebo dnem předcházejícím dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele.

Ustanovení § 106b zákona o DPH upravuje zrušení registrace plátce na žádost učiněnou z iniciativy plátce.

O zrušení registrace může plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, požádat v těchto situacích:

Jiné podmínky jsou stanoveny pro zrušení z moci úřední pro subjekt, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, kdy ustanovení § 106b odst. 2 zákona o DPH stanoví, že o zrušení registrace může plátce požádat, pokud za 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou uskutečněného zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, jíž je toto plnění poskytováno, nebo dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem, nebo přestal v tuzemsku uskutečňovat ekonomické činnosti.

Dále pak platí speciální pravidlo pro zrušení registrace podle § 6b zákona o DPH (tj. například situace různých přeměn či nabytí obchodního závodu) nebo podle § 6e zákona o DPH (tj. situace dědice) umožňuje o zrušení registrace požádat, pokud uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy se subjekt stal plátcem, a jeho obrat nepřesáhl za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce 250 tis. Kč.

Ustanovení § 106d zákona o DPH obsahuje společná pravidla pro zrušení registrace. Je zde obsaženo pravidlo, které stanoví, že správce daně zruší registraci plátce, který žádá o zrušení registrace, pokud tento plátce prokáže, že splňuje podmínky pro zrušení registrace. Pokud je registrace zrušena na žádost plátce, tak pak nelze uplatnit opravné prostředky (tedy odvolání). Plátce přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace (což neplatí pro vymezené případy u zrušení registrace z moci úřední). Plátce, kterému byla na žádost zrušena registrace, se stává identifikovanou osobou dnem následujícím po dni, kdy přestal být plátcem, pokud nesplňuje podmínky pro zrušení registrace identifikované osoby, nebo v žádosti o zrušení registrace uvedl, že se chce stát identifikovanou osobou.

Žádost o zrušení registrace k DPH se provádí prostřednictvím podání tiskopisu „Žádost o zrušení registrace“ a tento tiskopis je společný i pro další daně. Pokud se ruší pouze registrace k DPH, tak se uvede do příslušné kolonky „ANO“ pouze u části DPH a registrace k ostatním daním (například daň z příjmů, daň silniční zůstane zachována). Dále se pro účely DPH uvede zákonný důvod pro zrušení registrace podle příslušného odstavce a písmena § 106b zákona o DPH. Dle pokynů platí, že při rušení registrace plátce je povinnost prokázat splnění podmínek pro zrušení registrace a dále se vyjádřit, zda se po zrušení registrace plátce chce stát identifikovanou osobou (§ 106d odst. 4 zákona o DPH) a pokud nikoliv, tak existuje povinnost prokázat splnění podmínek pro zrušení registrace také podle § 107a odst. 1 zákona o DPH. Při rušení registrace podle § 106b odst. 1 nebo odst. 3 zákona o DPH se navíc vyplní údaje o obratu do příslušné kolonky (obrat za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce vyplňuje pouze plátce registrovaný dle § 6b nebo 6e zákona o DPH).

Zrušení je formálně provedeno vydáním rozhodnutí správcem daně. Zrušená registrace k DPH včetně příslušného dne skončení plátcovství je také zaznamenáno v Registru plátců DPH dostupného na webových stránkách Ministerstva financí ČR.

Po zrušení registrace k DPH vzniká plátci povinnost vrátit u vymezených vstupů odpovídající část uplatněné DPH jakožto nárok na odpočet DPH. Plátce je povinen provést toto snížení odpočtu za poslední zdaňovací období registrace.

Ustanovení § 79a zákona o DPH stanoví, že při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Částka snížení nároku na odpočet daně u nedokončeného majetku, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, u jednoúčelového poukazu, který nebyl do dne předcházejícího dni zrušení registrace použit jako úplata za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani převeden, a u zásob se určí ve výši uplatněného odpočtu daně. Pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2 zákona o DPH (tedy pravidla pro úpravu odpočtu). Částka snížení nároku na odpočet daně u ostatního majetku, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, se vypočte jako součin výše jedné dvanáctiny uplatněného nároku na odpočet daně a počtu celých kalendářních měsíců tohoto období, za který tento majetek nebyl obchodním majetkem plátce.

Obdobná pravidla pro snížení odpočtu se použijí také pro situace jako je například zrušení registrace při nabytí obchodního závodu, při přeměnách a při dědictví a zvláštní postup je také stanoven pro osoby registrované k dani v jiném členském státě EU nebo zahraniční osoby povinné k dani, které ruší registraci k DPH.

Ustanovení § 79c zákona o DPH pak negativním výčtem stanovuje, kdy nevzniká povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo jeho část, a to:

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 10/2020.