V případě že plátce DPH poskytne určité plnění podléhající české DPH, je povinen k datu uskutečnění zdanitelného plnění odvést DPH bez ohledu na skutečnost, zda mu odběratel za dané plnění zaplatí. Odvod DPH totiž není postaven na principu úhrady za poskytnuté zdanitelné plnění, ale na bázi odvodu DPH při poskytnutí daného plnění, tedy nikoliv v okamžiku, kdy je za něj přijata úhrada, a také bez ohledu na to, zda je vůbec úhrada přijata. Každému plátci DPH tak může jeho odběratel vytvořit zásadní problém, a to v situaci, kdy mu za plnění neuhradí dohodnutou cenu, protože plátce DPH poskytující zdanitelné plnění musí odvést DPH na výstupu za takové plnění. Určitou možností, jak situaci řešit, je možnost plátce DPH požadovat „vrácení“ takto zaplacené DPH od finančního úřadu díky institutu opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, kdy ale plátce DPH musí splnit řadu podmínek, aby k vrácení této DPH skutečně ze strany finančního úřadu došlo. Tento článek shrnuje základní pravidla pro institut opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a problematiku vysvětluje na praktických příkladech.
Nedobytné pohledávky a DPH
Mgr.
Filip
Wágner
Institut opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky doznal v nedávné době podstatných změn, jelikož původní pravidla pro opravy základu daně bylo možné provádět pouze u dlužníka v insolvenčním řízení na základě dříve platného ustanovení § 44 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o DPH v dřívějším znění (dále jen „zákon o DPH“). V současném znění zákona o DPH je institut opravy obsažen v § 46–46g zákona o DPH, kdy se jedná o poměrně rozsáhlá ustanovení. Současná pravidla nabyla účinnosti 1. 4. 2019 a ve vztahu k minulé úpravě obsahuje tento institut v současné podobě více situací, kdy je možné provést opravu u nedobytné pohledávky. K této problematice vydalo dne 16. 12. 2019 Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) z důvodu jednotného postupu při uplatňování tohoto institutu metodickou Informaci GFŘ k opravě základu daně dle § 46 a násl. a opravě odpočtu daně dle § 74a ZDPH u nedobytných pohledávek čj. 86122/19/7100-20116-050485 (dále jen „Informace GFŘ“), ze které může plátce DPH čerpat výkladová pravidla.
Institut opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky tedy umožňuje, aby si věřitel v případě splnění všech podmínek pro provedení takové opravy snížil základ daně u daného plnění v přiznání k DPH, a v podstatě mu tak finanční úřad zahrnutím takové opravy vrátí dříve zaplacenou DPH.
Podle § 46f zákona o DPH se opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky považují za samostatné zdanitelné plnění. Dle
relevantní
situace se oprava základu daně považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné:–
dnem doručení základního opravného daňového dokladu dlužníkovi, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek snížení základu daně,
–
dnem doručení opravného daňového dokladu dlužníkovi, pokud jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečnou opravu základu daně, které mají za následek snížení opraveného základu daně,
–
dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek zvýšení opraveného základu daně, nebo
–
dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, pokud jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, o dodatečnou opravu základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného základu daně.
Na druhou stranu je dlužník podle § 74a zákona o DPH povinen snížit uplatněný odpočet DPH, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Pro úplnost lze dodat, že pokud by následně nastaly vymezené skutečnosti (například úhrada od dlužníka), tak se v následujících obdobích sleduje, zda se má provést další příslušná oprava a zkorigovat tak oprava původní (například právě při změně poslední známé neobdržené úplaty).
Zákon o DPH přitom obsahuje řadu podmínek, které musí být splněny, aby bylo možné opravu provést a často se odkazuje také na další právní předpisy a pravidla (např. exekuční řízení, insolvenční řízení či řízení o pozůstalosti). Mimo jiné zákon o DPH obsahuje pravidla pro vymezení způsobilé nedobytné pohledávky a situace pro zákaz provádění oprav, lhůty pro provedení oprav, stanovuje také pravidla pro výši opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a pro dodatečné opravy či zrušení opravy, dále pravidla pro opravné daňové doklady v případě nedobytné pohledávky a pravidla pro používání směnných kurzů či sazeb DPH pro tyto opravy.
Vymezení nedobytné pohledávky a osoby věřitele a dlužníka
Zákon o DPH vymezuje nedobytné pohledávky způsobilé k této opravě. Podle § 46 odst. 1 zákona o DPH je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud:
–
je pohledávka ze zdanitelného plnění vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynuly nejméně dva roky, přičemž opravu základu daně nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právním předpisem upravujícím jiné řízení než exekuční podle exekučního řádu,
–
byla pohledávka ze zdanitelného plnění vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu a tato
exekuce
skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,–
se dlužník nachází v insolvenčním řízení a věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs, schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,
–
došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůstalosti musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek, a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna,
–
bylo zahájeno a dosud neskončilo jedno z výše uvedených řízení, věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně pro výše uvedená řízení a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
Podle § 46 odst. 6 zákona o DPH se přitom věřitelem rozumí plátce DPH, který uskutečnil zdanitelné plnění vůči jinému plátci (z něhož mu vznikla povinnost přiznat daň), který daň z tohoto plnění přiznal, neobdržel úplatu nebo její část za toto plnění a jehož právo na plnění z pohledávky nezaniklo. Dlužníkem se pak rozumí plátce DPH, který přijal od věřitele zdanitelné plnění, za které nebyla poskytnuta úplata nebo její část.
Kdy není možné opravu provést?
V ustanovení § 46 odst. 3 a 4 zákona o DPH jsou taxativně vymezeny situace, kdy není možné opravu základu daně provést. Na základě tohoto ustanovení nelze provést opravu v těchto případech:
–
věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli kapitálově spojenými osobami s tím, že výše podílu představuje nebo ke dni uskutečněného zdanitelného plnění představovala alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, nebo osobami blízkými,
–
věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy,
–
dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož základu daně se oprava v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou,
–
oprava základu daně již byla provedena z jiného důvodu, než stanoví ustanovení § 46 odst. 1 zákona o DPH, a to v rozsahu, v jakém byla tato oprava a opravy s ní související provedeny,
–
dlužník není věřiteli dostatečně znám,
–
věřitel nejpozději k datu dodání zboží nebo poskytnutí služby věděl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno, nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péčí odpovídající péči řádného hospodáře,
–
věřitel neopravil základ daně podle § 42 zákona o DPH v případě přeměny reorganizace v konkurs poté, co na základě schválení reorganizačního plánu opravil základ daně podle § 42 zákona o DPH, nebo
–
dlužník přestal být plátcem.
Opravu základu daně nelze provést po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění (s tím, že lhůta pro opravu základu daně neběží po dobu exekučního řízení vedeného za účelem vymožení pohledávky věřitele po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky, po dobu řízení o pozůstalosti, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky, po dobu správního, soudního nebo rozhodčího řízení vedeného za účelem nebo v souvislosti se vznikem exekučního titulu, pokud věřitel následně na základě výsledků těchto řízení uplatnil ve vymezených řízeních svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, nebo od zahájení likvidace dlužníka do zahájení insolvenčního řízení, pokud se věřitel v řízení o likvidaci dlužníka domáhá uspokojení pohledávky a v průběhu likvidace je zjištěn úpadek dlužníka).
Daňový doklad k opravě
Zákon o DPH obsahuje v § 46e také pravidla pro vystavení a náležitosti opravného daňového dokladu v případě nedobytné pohledávky. Pokud se věřitel rozhodne opravit základ daně v případě nedobytné pohledávky, je povinen vystavit základní opravný daňový doklad do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých se rozhodl tuto opravu provést. Den doručení tohoto opravného daňového dokladu je důležitý pro okamžik vykázání, protože oprava se považuje za samostatné zdanitelné plnění. Základní opravný daňový doklad musí obsahovat tyto údaje:
–
označení věřitele,
–
daňové identifikační číslo věřitele,
–
označení dlužníka,
–
daňové identifikační číslo dlužníka,
–
odkaz na příslušné ustanovení § 46 odst. 1, podle kterého je oprava základu daně prováděna,
–
informaci o tom, že se jedná o další opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se jedná o opravu základu daně podle § 46 odst. 2 zákona o DPH,
–
spisovou značku insolvenčního řízení, je-li oprava základu daně prováděna z důvodu insolvenčního řízení,
–
evidenční číslo základního opravného daňového dokladu,
–
den vystavení základního opravného daňového dokladu,
–
den uskutečnění opravy základu daně, pokud touto opravou došlo ke snížení výše opravy základu daně,
–
informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to evidenční číslo daňového dokladu, den uskutečnění původního zdanitelného plnění, výši úplaty, základ daně, sazbu daně a výši daně,
–
informace vztahující se k předchozí opravě základu daně, změně výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravě základu daně a zrušení opravy základu daně, pokud byly provedeny, a to evidenční číslo základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů, den vystavení základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů, den uskutečnění zdanitelného plnění, výši předchozí opravy základu daně, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně a zrušení opravy základu daně, výši opravy poslední známé daně,
–
informace vztahující se k opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky, a to neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění, výši opravy základu daně, daň vypočtenou z neobdržené úplaty za původní zdanitelné plnění.
Vykazování
U věřitele se oprava v případě nedobytné pohledávky uvádí na řádku 1 nebo 2 přiznání k DPH (při snížení negativní hodnota základu daně i DPH) a současně se uvádí na řádku 33 přiznání k DPH výše daně (při snížení v kladné hodnotě DPH). Věřitel také uvádí tuto opravu základu daně a DPH do části A.4. kontrolního hlášení (při snížení v negativních hodnotách), kde je navíc ještě speciální sloupec k vyplnění (kde se uvede „P“ – jedná se o opravu podle § 46 a násl. zákona o DPH). U dlužníka se oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky uvádí na řádku 40 nebo 41 přiznání k DPH (při snížení negativní hodnota základu daně i DPH) a současně se uvádí na řádku 34 přiznání k DPH (při snížení v kladné hodnotě). Dlužník také uvádí tuto opravu základu daně a DPH do části B.2. kontrolního hlášení (při snížení v negativních hodnotách), kde je navíc ještě speciální sloupec k vyplnění (kde se uvede „P“ – jedná se o opravu podle § 74a zákona o DPH).
Jelikož se oprava považuje za samostatné zdanitelné plnění, tak půjde v praxi o vykazování ve zdaňovacím období v řádném přiznání k DPH, kdy nastala příslušná skutečnost (v praxi půjde nejčastěji o den doručení základního opravného daňového dokladu u věřitele a u dlužníka okamžik, ve kterém se o daných skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl).
Odlišné vykazování či případně opravy vykazování ve starších zdaňovacích období ve vztahu k opravám se provádí, pokud se postupuje podle dřívějších pravidel z § 44 tehdejšího znění zákona o DPH.
Příklad 1
Odvod DPH při neuhrazení za službu
Sportovec působí v profesionálním sportovním klubu jako osoba samostatně výdělečně činná. Z důvodu překročení obratu byl registrován jako plátce DPH již v roce 2015. V současné době je čtvrtletním plátcem DPH. Sportovec odehrál za klub celou sezonu a za své služby vystavoval každý měsíc faktury s DPH. Splatnost dohodnutá ve smlouvě byla 45 dní. Sportovní klub mu však z důvodu problému s financemi neuhradil poslední dvě faktury za měsíc červen 2020 (datum uskutečnění zdanitelného plnění 30. 6. 2020) a červenec 2020 (datum uskutečnění zdanitelného plnění 31. 7. 2020). Jak má sportovec postupovat z pohledu DPH?
Sportovec je povinen odvést DPH za poskytnuté služby bez ohledu na skutečnost, že mu jeho odběratel nezaplatil. Sportovec je povinen zahrnout obě faktury do přiznání k DPH a kontrolního hlášení za zdaňovací období třetí čtvrtletí 2020, které se podává do 26. 10. 2020 (jelikož 25. 10. 2020 je neděle), kdy je tato DPH také splatná. V případě, že by splnil všechny podmínky podle § 46 zákona o DPH, tak by mohl provést opravu u nedobytné pohledávky a požadovat tak vrácení DPH od finančního úřadu.
Příklad 2
Oprava u nezaplacených úroků z prodlení za pozdní úhradu
Reklamní agentura (čtvrtletní plátce DPH) poskytla jinému českému plátci DPH reklamní služby za 2 000 000 Kč plus 420 000 Kč DPH. Splatnost za reklamní služby byla dohodnuta na 60 dní od doručení příslušného daňového dokladu. V písemné smlouvě k poskytovaným službám bylo také dohodnuto, že v případě pozdní úhrady bude odběratel povinen platit navíc úrok z prodlení ve výši 8,5 %
p. a.
podle počtu dní zpoždění s úhradou. Protože odběratel zaplatil za poskytnutí služby o půl roku později, tak mu reklamní agentura navíc vystavila daňový doklad na dohodnutý úrok z prodlení na základě počtu dnů prodlení. U úroku z prodlení byla uplatněna DPH v základní sazbě. Za tento úrok však nikdy nebyla ze strany odběratele provedena úhrada. Reklamní agentura začala úrok vymáhat a zvažuje opravu nedobytné pohledávky podle § 46 zákona o DPH. Je tato oprava možná?Věřitel nemůže provést opravu podle § 46 zákona o DPH u plnění, které není předmětem DPH, ale pouze u zdanitelného plnění. Při vystavení daňového dokladu na úroky z prodlení neměla být vůbec uplatněna DPH, protože úroky z prodlení nejsou jakožto sankční nástroj dodatečnou úplatou za poskytnuté reklamní služby. Účtovaný úrok z prodlení proto nebyl předmětem DPH a DPH nepodléhá. Pokud neuplynula tříletá lhůta pro provedení opravy, tak je možné u úroku z prodlení provést opravu původně uplatněné DPH při splnění podmínek podle § 43 zákona o DPH (tedy oprava nesprávně uplatněné DPH přes dodatečné přiznání k DPH).
Příklad 3
Jak řešit situaci, že odběratel neuhradí
Osoba samostatně výdělečně činná (plátce DPH) poskytuje truhlářské práce v domácnostech i pro jiné plátce DPH. Podnikatel často odvede svoji práci a dodá nábytek či poskytne služby, ale jeho zákazníci mu za služby nezaplatí, on je však povinen odvést DPH. Co může podnikatel dělat, aby takové situaci zamezil?
Podnikatel je povinen odvést DPH, pokud dané plnění poskytne bez ohledu na skutečnost, zda mu bude zaplaceno. Částečným řešením (pokud mu to obchodní praxe umožní) může být vybírání zálohy dopředu, kdy nebude hrozit, že zákazníci nezaplatí. V případě výběru zálohy nesmí podnikatel zapomenout na povinnost odvodu DPH již dnem přijetí úplaty před datem uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud by byly splněny podmínky dle § 46 zákona o DPH, tak by bylo možné provést opravu u nedobytné pohledávky.
Příklad 4
Použití směnného kurzu
Plátce DPH dodal odběrateli (také plátce DPH) bagr v hodnotě 10 000 EUR plus 2 100 EUR DPH. Na daňovém dokladu byla vyčíslena DPH v českých korunách přepočtená kurzem České národní banky k datu uskutečnění zdanitelného plnění (25,62 CZK/EUR), což je požadováno na daňový doklad. Tuto DPH dodavatel řádně odvedl, ale jeho odběratel mu za dodané zboží nikdy nezaplatil. Dodavatel splnil podmínky pro provedení opravy v případě nedobytné pohledávky. Při vystavení daňového dokladu k opravě podle § 46 zákona o DPH je však směnný kurz CZK/EUR odlišný. Jaký kurz má být použit?
Podle § 46g zákona o DPH plátce DPH pro opravu použije pro přepočet cizí měny na českou měnu kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění. Plátce DPH tedy použije původně použitý kurz 25,62 CZK/EUR.
Příklad 5
Zdaňovací období pro zahrnutí opravy u věřitele
Plátce DPH poskytl odběrateli (také plátce DPH) služby v hodnotě 200 000 Kč plus 42 000 Kč DPH. Tuto DPH řádně odvedl, ale jeho odběratel mu za poskytnuté služby nezaplatil. Dodavatel splnil podmínky pro provedení opravy v případě nedobytné pohledávky. Věřitel je plátcem DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím. Věřitel proto vykázal změnu základu daně v případě nedobytné pohledávky v evidenci pro účely DPH za zdaňovací období březen 2020 a dne 28. 3. 2020 doručil věřitel dlužníkovi opravný daňový doklad. Do jakého zdaňovacího období lze zahrnout tuto opravu?
Podle § 46f odst. 1 zákona o DPH se oprava základu daně považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné dnem doručení základního opravného daňového dokladu dlužníkovi, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek snížení základu daně. Věřitel uvede opravu v případě nedobytné pohledávky v řádném přiznání k DPH za zdaňovací období měsíc březen 2020, přičemž lhůta pro podání přiznání k DPH je 25. 4. 2020.
Příklad 6
Zdaňovací období pro zahrnutí opravy u dlužníka
Věřitel splnil všechny podmínky pro opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky dle § 46 zákona o DPH. Původní výše plnění byla 121 000 Kč včetně DPH v základní sazbě. Ze zprávy pro oddlužení plyne, že dlužník uhradí 60 500 Kč (tj. základ daně 50 000 Kč a 10 500 Kč DPH). Usnesení o schválení oddlužení mělo datum nabytí právní moci 24. 7. 2020 a věřitel vystavil základní opravný daňový doklad dne 3. 8. 2020, který byl doručen dlužníkovi 6. 8. 2020.
Podle § 74a zákona o DPH je dlužník povinen snížit uplatněný odpočet daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Opravu odpočtu DPH tedy dlužník musí provést za zdaňovací období červenec 2020, jelikož v tomto měsíci se dlužník dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl (v tomto zdaňovacím období došlo k nabytí právní moci u usnesení soudu), a je tedy povinen snížit původně uplatněný odpočet DPH.
Příklad 7
Změna sazby DPH
Společnost zabývající se prodejem kosmetických produktů uspořádala veletrh v hotelu v Praze v únoru 2020. Hotel nepožadoval žádnou zálohu a platba byla domluvena na 20 dní od doručení daňového dokladu. Za ubytovací služby bylo vyúčtováno hotelem 500 000 Kč plus 75 000 Kč na DPH. Faktura však nebyla uhrazena, odběratel se stal nekontaktní a spadl do insolvence. Hotel splnil podmínky pro opravu podle § 46 zákona o DPH, ale při vystavení daňového dokladu k opravě je platná již druhá snížená sazba DPH 10 % a nikoliv první snížená sazba 15 % jako tomu bylo v únoru 2020. Jakou sazbu má hotel použít?
Podle § 46g zákona o DPH plátce DPH pro opravu použije sazbu daně platnou ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Plátce DPH tedy použije původní první sníženou sazbu DPH ve výši 15 %.
Příklad 8
Nespolehlivý plátce DPH
Plátce DPH dodal odběrateli (také plátce DPH) křišťálový lustr v hodnotě 1 000 000 Kč plus 210 000 Kč DPH. Kupní smlouva na tuto dodávku byla uzavřena 15. 12. 2019 a zboží bylo dodáno 20. 2. 2020. Splatnost byla domluvena na 30 dní od dodání zboží. Dodavatel řádně odvedl DPH, ale jeho odběratel mu za dodané zboží nikdy nezaplatil a dne 10. 6. 2020 se stal nespolehlivým plátcem DPH. Dodavatel zvažuje provedení opravy podle § 46 zákona o DPH, ale při vystavení daňového dokladu k této opravě zjistil, že odběratel je nespolehlivým plátcem DPH. Je oprava možná?
Podle § 46 odst. 3 písm. c) zákona o DPH není možná oprava, pokud byl dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se týká oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky, nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou. Jelikož v daném případě se dlužník stal nespolehlivým plátcem DPH až následně, tak je možné opravu provést, pokud budou splněny ostatní podmínky podle zákona o DPH.
Příklad 9
Nemožnost provedení opravy
Společnost X je čtvrtletním plátcem DPH. Své mateřské společnosti Y (tato společnost je jediným společníkem společnosti X), měsíčnímu plátci DPH, dodala dřevěné dveře v hodnotě 1 000 000 Kč plus 210 000 Kč DPH. Společnost Y se dostala do problémů a nachází se v insolvenčním řízení. Nezaplatila za dodávku dřevěných dveří ani společnosti X ani dalším jiným dodavatelům. Lze zvažovat opravu u této pohledávky?
Podle § 46 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona o DPH nelze provést opravu, pokud věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli kapitálově spojenými osobami s tím, že výše podílu představuje nebo ke dni uskutečněného zdanitelného plnění představovala alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob. Tato pohledávka tak není způsobilá k opravě dle § 46 zákona o DPH, protože se jedná o spojené osoby.
Příklad 10
Hodnota opravy
Plátce DPH dodal odběrateli (také plátce DPH) mrazicí boxy v hodnotě 1 000 000 Kč plus 210 000 Kč DPH. Kupní smlouva na tuto dodávku byla uzavřena 1. 12. 2019 a zboží bylo dodáno 20. 4. 2020. Splatnost byla domluvena na 30 dní od dodání zboží. Dodavatel řádně odvedl DPH, ale jeho odběratel mu za dodané zboží nikdy nezaplatil. Exekutor následně vymohl na dlužníkovi částku 605 000 Kč včetně DPH (tj. 500 000 Kč plus 105 000 Kč DPH) a dále věřitel obdržel pojistné plnění v souvislosti s pojištěním pohledávky ve výši 242 000 Kč (tj. 200 000 Kč plus 42 000 Kč DPH). Z jaké částky bude provedena oprava podle zákona o DPH?
Podle § 46a zákona o DPH platí, že se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky provede ve výši základu daně stanoveného z neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, která nebyla vymožena v exekučním řízení a při stanovení výše základu daně se neobdržená úplata sníží o částku plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s pojištěním pohledávky. Částka k opravě činí 363 000 Kč (tj. 300 000 Kč plus 63 000 Kč DPH), protože původní výše se snižuje o vymoženou částku z exekučního řízení a snižuje se o přijaté pojistné plnění. Neobdržená úplata ve výši 363 000 Kč bude hodnota pro výpočet základu daně, který se z ní stanoví odečtením daně vypočtené způsobem uvedeným v § 37 písm. b) zákona o DPH. Věřitel může provést snížení základu daně o 300 000 Kč a DPH ve výši 63 000 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 09/2020.