Legislativní novinky k 28. 8. 2020

Dne 18. 8. 2020 uplynul termín ve kterém mohly OSVČ podat svá daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 a uhradit případnou daň bez souvisejících sankcí (pokuta za pozdě podané přiznání, či úrok z prodlení za pozdní platbu daně). Standardně je na datum podání daňového přiznání navázána také lhůta pro podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích (dále jen „Přehled“) pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Ten je nutné podat nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém byla povinnost podat daňové přiznání. Naprostou dezinterpretací, podpořenou bohužel i odbornou veřejností, byl výše uvedený termín, ve kterém dojde k prominutí sankcí, komunikován jako posunutí termínu pro podání daňového přiznání. Jelikož v daném případě ale nebyla prodloužena zákonná lhůta pro podání daňového přiznání, dochází k nejasnostem ohledně termínů pro podání Přehledu.

U zdravotního pojištění byl termín pro podání Přehledu posunut zákonem na 3. 8. 2020. Tento termín již tedy uplynul, navíc nelogicky ještě před termínem pro „bezsankční“ podání daňového přiznání. Dle neoficiálních informací nebudou ale zdravotní pojišťovny pozdní podání Přehledu postihovat. V případě, že však Přehled nebyl dosud zdravotní pojišťovně podán (v domnění, že termín pro jeho podání je měsíc po podání daňového přiznání), doporučujeme tak neprodleně učinit.

U sociálního pojištění nedošlo k žádnému zákonnému posunutí lhůty pro podání Přehledu. Správa sociálního zabezpečení však vydala prohlášení, že bude tolerovat bez sankcí podání Přehledu a doplacení pojistného až do 18. 9. 2020. Aby však byla sankce za pozdní podání Přehledu prominuta, je nutné nejpozději do 18. 9. 2020 tento Přehled nejen podat, ale současně také uhradit případný doplatek pojistného, který bude v Přehledu vyčíslen.

V souvislosti s přijetím různých protikrizových opatření byla prominuta povinnost platit zálohy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění v období od března do srpna 2020. U zdravotního pojištění se jednalo o prominutí povinnosti platit zálohy odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu na zdravotní pojištění. Částku nad rámec minimální zálohy také nebylo nutné hradit, bude ji však nutno doplatit v rámci ročního vyúčtování na základě Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích za rok 2020.

Od září 2020 platí tedy pro OSVČ opět povinnost hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Doporučujeme tak nastavit pozastavené trvalé příkazy na platbu těchto záloh. Připomínáme, že splatnost zálohy na sociální pojištění je od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se pojistné platí, v daném případě je tedy nutné zálohu na září uhradit v průběhu září. Záloha na zdravotní pojištění je poté splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, v daném případě je tedy nutné zálohu na září uhradit buď v průběhu září, či nejpozději do 8. 10. 2020.

O plánovaném zrušení daně z nabytí nemovitých věcí jsme vás již stručně informovali v předchozích vydáních tohoto časopisu. V rámci legislativního projednávání v Senátu byl návrh tohoto zákona dne 12. 8. 2020 vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Důvodem pro vrácení zákona však není neshoda na podobě změn či snad samotném zrušení této daně, nýbrž jen legislativně-technické změny související se snížením maximální částky odpočtu úroků z hypotečních úvěrů od základu daně tak, aby toto snížení bylo v praxi realizovatelné. Poslanecká sněmovna by o novém znění zákona měla rozhodovat nejspíše v průběhu září a obecně se nepředpokládají komplikace při přijetí tohoto zákona.

V této souvislosti připomínáme, že novela zákona obsahuje zrušení daně z převodu nemovitých věcí zpětně, a sice pro vklady nemovitých věcí povolené katastrem nemovitostí od 1. 12. 2019. Součástí této novely jsou také související změny zákona o daních z příjmů, kdy u nemovitosti nabyté od 1. 1. 2021 dojde k prodloužení časového testu pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob při jejím prodeji ze současných 5 na 10 let. U hypotečních úvěrů uzavřených od 1. 1. 2022 dojde ke snížení maximálního odpočtu úroků od základu daně ze současných 300 tis. Kč na 150 tis. Kč.

Přestože firmy z programu Antivirus A a B čerpají stále méně peněz, z rekordních dubnových 7,3 mld. Kč až na červencových cca 600 mil. Kč, došlo dne 24. 8. 2020 k prodloužení tohoto programu zavedeného v rámci protikrizových opatření do 31. 10. 2020. Prodloužení se týká právě režimu A, tedy nákladů zaměstnavatelům, kteří museli svým zaměstnancům nařídit karanténu nebo částečně či úplně omezit svůj provoz z důvodu nařízení vlády a dále také režimu B, tedy nákladů zaměstnavatele vzniklých v důsledku hospodářských potíží, například při poklesu poptávky – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 60 % výdělku, nebo při omezení dostupnosti vstupů – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy ve výši 80 % výdělku. Prodloužen nebyl režim C, který při splnění daných podmínek odpustil firmám do 50 zaměstnanců odvody na sociální pojištění.

Dne 28. 8. 2020 se vládní strany dohodly na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně z příjmu fyzických osob. Zároveň by však měla být zavedena také sazba 23 % pro příjem převyšující 139 tis. Kč měsíčně. Změnu by chtěla vláda prosadit v Parlamentu tak, aby platila již od příštího roku, tedy od ledna 2021. Nyní činí, i přes 15% daňovou sazbu, efektivní zdanění pro zaměstnance cca 20,1 %, neboť daň je počítána ze superhrubé mzdy, která představuje hrubou mzdu navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Vedle toho je ještě pro příjem nad cca 130 tis. Kč měsíčně aplikována tzv. solidární přirážka daně.

Výše zmíněný program Antivirus, česká obdoba zahraničního „kurzarbeitu“, má před sebou tedy ještě dva měsíce fungování. Ministerstvo práce a sociálních věcí již však dokončuje skutečný „kurzarbeit“, který by měl vypadat diametrálně odlišně nežli program Antivirus. Základním rozdílem bude fakt, že tentokrát by peníze získávali za předem daných podmínek přímo postižení zaměstnanci a nikoliv firmy, a to až po dobu devíti měsíců. Základním předpokladem však je, aby tito zaměstnanci pracovali minimálně dva dny v týdnu, a poté by mohli postupně dostávat 70 % a nakonec 60 % svého výdělku (v případě rekvalifikace dokonce 80 %), maximálně však 1,5násobek mzdy. Program by mohla odstartovat vláda vždy v takových případech, kdy dojde prudce k růstu nezaměstnanosti a ekonomika se bude potýkat s recesí, či při jiné mimořádné situaci.

Dne 6. 8. 2020 nabyla účinnosti další novela zákona o kompenzačním bonusu umožňující (po OSVČ a společnících malých s. r. o.) čerpání bonusu také zaměstnancům vykonávajícím práci na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, tedy na základě dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP) zakládajících účast na nemocenském pojištění, u DPČ od 3 tis. Kč měsíčně a DPP nad 10 tis. Kč měsíčně. Podmínkou je, aby dané osoby pracovaly na pojištěnou dohodu alespoň čtyři ze šesti měsíců před koronavirovou krizí, přičemž lze kombinovat souběh více dohod za rozhodné období a není nutná účast pouze u jednoho zaměstnavatele. Další podmínkou je, že muselo zároveň dojít k omezení nebo úplnému znemožnění výkonu této činnosti z důvodu koronavirové krize, jako například ukončení spolupráce, karantény nebo péče o dítě či jiného člena domácnosti. Vyloučeny jsou naopak osoby, které vedle DPP a DPČ vykonávaly jiné zaměstnání. Na druhé straně je možné žádat o např. u OSVČ, která současně vykonávala práci na dohodu a dříve na kompenzační z tohoto důvodu nedosáhla. V případě splnění podmínek bude možné žádat o jak za tzv. první bonusové období, tedy od 12. 3. do 30. 4. 2020, tak i za druhé období, tedy od 1. 5. do 8. 6. 2020. Výše bonusu činí 350 Kč denně (oproti 500 Kč u ostatních skupin). Maximální výše za celé období tak činí 31 150 Kč. Žádosti o výplatu kompenzačního bonusu lze podat nejdéle do 30. 11. 2020.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 09/2020.