Aktiva jsou nezbytnou výbavou podnikání. Jsou výsledkem předchozí činnosti firmy. Od majetku, který účetní jednotka vlastní, se očekává, že přinese ekonomický užitek v budoucnu. Zatímco oběžná aktiva jsou přímým nositelem tržeb, stálá aktiva jsou méně likvidní a slouží k zajištění připravenosti firmy k činnosti v dlouhém horizontu. Účtování o jejich pořízení a technickém zhodnocení, způsoby oceňování a vyřazování stálých aktiv ovlivňují výpověď účetnictví o ekonomickém úspěchu podnikání.
Stálá aktiva – pořízení, oceňování a způsoby vyřazování
Ing.
Pavlína
Vančurová,
Ph.D.,
PADIA, s.r.o.
Pořízení stálých aktiv
Již od účetního období započatého 1. 1. 2018 se díky vyhlášce č. 441/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, dříve nazývaná rozvahová položka účetní závěrky „B. Dlouhodobý majetek“ nahrazuje slovy „B. Stálá aktiva“.
Jinak tato novela nepřinesla zásadní změny v účetním pojetí dlouhodobého majetku. Došlo pouze ke zpřesnění způsobu stanovení výsledků vývoje, pokud nelze spolehlivě odhadnout dobu použitelnosti těchto výsledků, a ke zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu u dlouhodobého nehmotného majetku. Členění aktiv na stálá a oběžná se podle novely zmíněné prováděcí vyhlášky vztahuje na účetní závěrku a nadále tedy zůstává v platnosti rozlišení majetku a závazků podle doby použitelnosti, případně sjednané doby splatnosti při vzniku účetního případu. Tak lze nadále vnímat majetek s předpokládanou dobou použitelnosti delší než rok jako dlouhodobý majetek.
Stálá aktiva lze pořídit dodavatelským způsobem (koupí), vytvořením vlastní činností, bezúplatným nabytím (darováním), vkladem do podnikání od jiné osoby a přeřazením z osobního vlastnictví. Může se jednat o dlouhodobý majetek hmotný (například dopravní prostředky, výrobní stroje, budovy a stavby, pozemky), dlouhodobý majetek nehmotný (licence a patenty, software, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje) nebo dlouhodobý majetek finanční (dlouhodobé investiční nástroje, termínované vklady).
Pro zařazení majetku mezi stálá, respektive dlouhodobá, aktiva však musí být až na dále uvedené výjimky naplněny tři charakteristiky:
1.
Technicko-ekonomická použitelnost delší než 1 rok,
2.
opakovatelná využitelnost,
3.
významná hodnota.
Dlouhodobost je v účetnictví vnímána jako horizont delší než 12 měsíců. Ačkoli mohou být zásoby coby oběžný majetek ve firmě drženy po dobu delší než rok, od stálých aktiv je odlišuje právě jejich neopakovatelné využití. První dvě charakteristiky však výborně splňuje například kancelářská sponka, kterou však za dlouhodobý majetek nepovažujeme z důvodu nenaplnění třetí uvedené podmínky pro vnímání majetku jako stálého aktiva – významné hodnoty.