Dne 15. 5. 2019 proběhlo jednání Koordinačního výboru pro daně s cílem odstranit nejistotu ohledně režimu DPH u stravenek, která vznikla v návaznosti na nedávnou novelu zákona o DPH . Dle finanční správy stravenky nepředstavují platební prostředek, nýbrž tzv. poukaz, který podléhá daňovému režimu dle § 15 zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb. ). Jestliže stravenka naplní definici jednoúčelového poukazu, měla by se DPH uplatnit při každém jejím převodu, tedy např. i při prodeji zaměstnancům, a sice z částky, kterou zaměstnanci reálně za stravenku platí. U stravenky, která naplní definici víceúčelového poukazu, by naopak prodej zaměstnancům odvodu DPH podléhat neměl. Dále upozorníme na novou oznamovací povinnost vůči správci daně týkající se vybraných plateb do zahraničí, která vstoupila v platnost dne 1. 4. 2019, avšak nebyla dle našeho názoru příliš komunikována veřejnosti.
Legislativní novinky k 2. 6. 2019
Ing.
Jiří
Dolejš,
LL.M.,
Brantl & Partners, s.r.o.
Režim DPH u vydávání a distribuce stravenek
Na květnovém jednání Koordinačního výboru pro daně (právně nezávazná platforma, na které jsou projednávány problémové okruhy ve výkladech zákonů mezi Komorou daňových poradců a Generálním finančním ředitelstvím) došlo k projednání dvou příspěvků týkajících se daňového posouzení stravenek v návaznosti na nová ustanovení zákona o DPH, která byla vyvolána novou Směrnicí EU o poukazech.
Předkladatelé příspěvků se nejprve snažili finanční správě přednést argumenty pro skutečnost, že stravenky nepředstavují poukazy, ale jde o platební prostředky nepodléhající DPH. Správce daně však tyto argumenty odmítl a stravenky považuje za poukazy dle § 15, 15a a 15b zákona o DPH.
Dle finanční správy tedy stravenky naplňují definici jednoúčelového nebo víceúčelového poukazu, a sice v návaznosti na způsob jejich možného uplatnění. Pokud stravenka splňuje pravidla pro jednoúčelový poukaz, uplatňuje se DPH při každém jejím úplatném převodu, a společnosti tedy musí při prodeji stravenek svým zaměstnancům odvádět DPH z částky, kterou zaměstnanci reálně za stravenky platí. Shodnou sazbu DPH by měli vydavatelé stravenek aplikovat i na provizi za jejich distribuci. Naopak oběh stravenek ve formě víceúčelových poukazů nebude předmětem DPH (společnosti při jejich prodeji zaměstnancům DPH uplatňovat nemusejí) a plnění poskytovaná v souvislosti s vydáním a distribucí těchto stravenek by měla mít charakter administrativní či zprostředkovatelské činnosti a měla by podléhat 21% sazbě DPH.
Správce daně dále považuje pro účely DPH převod předmětné jednoúčelové stravenky ze společnosti vydávající stravenky na zaměstnavatele za poskytnutí služby, v daném případě stravovací služby vymezené v příloze č. 2 k zákonu o DPH pod CZ-CPA 56, a je tak povinna při tomto převodu přiznat daň na výstupu ve snížené sazbě, tedy 15%. Zaměstnavatel je oprávněn k odpočtu daně na vstupu, jelikož předmětné přijaté zdanitelné plnění (stravenky) používá v rámci svých ekonomických činností. Převod jednoúčelového poukazu ze zaměstnavatele na zaměstnance se pro účele DPH taktéž považuje za poskytnutí stravovací služby, u které je zaměstnavatel povinen přiznat daň na výstupu ve výši 15 %. Skutečnost, že zaměstnavatel systematicky prodává svým zaměstnancům jednoúčelové poukazy s výraznou slevou, výše uvedený postup neovlivní.
Dále se finanční správa vyjádřila k tématu, jakou listinu chápe pod pojmem poukaz dle § 15 zákona o DPH. Jsou jimi následující případy:
–
Listina, která opravňuje zákazníka použít ji jako úplatu a získat tak po jejím předložení příslušné zboží od obchodníka bez jakéhokoliv doplatku, je poukazem.
–
Pokud je na listině uvedeno, že tato neopravňuje zákazníka použít ji jako úplatu, ale přesto po jejím předložení zákazník od obchodníka získá příslušné zboží bez jakéhokoliv doplatku, jedná ve své podstatě o případ, kdy listina (navzdory textu na ní uvedeném) opravňuje zákazníka, aby ji jako úplatu použil. Předmětná listina je tak také poukazem.
–
Pokud je na listině uvedeno, že tato opravňuje zákazníka ke 100% slevě z ceny, resp. k získání příslušného zboží bez jakéhokoliv doplatku, jedná se opět ve své podstatě o případ, kdy listina opravňuje zákazníka, aby ji použil jako úplatu a získal tak po jejím předložení příslušné zboží od obchodníka bez jakéhokoliv doplatku. Předmětná listina je poukazem ve smyslu § 15 zákona o DPH.
Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí
Počínaje 1. 4. 2019 vstoupilo v účinnost nové ustanovení § 38da zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“). Toto ustanovení rozšiřuje povinnost oznámit vybrané příjmy ze zdrojů na území České republiky, které jsou hrazeny do zahraničí, finanční správě.
Povinnost oznámení se vztahuje výhradně na příjmy, které mají zdroj v České republice (§ 22 ZDP) a zároveň obecně podléhají v České republice zdanění srážkovou daní (§ 36 ZDP). Mezi vybrané příjmy podléhající oznamovací povinnosti podléhají např. platby do zahraničí:
–
dividendy a podíly na zisku, a to i osvobozené,
–
licenční poplatky, a to i osvobozené,
–
úroky z přijatých úvěrových finančních nástrojů (úvěrů, zápůjček atp.), a to osvobozené, nebo které v České republice nepodléhají zdanění z důvodu aplikace smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.
Dle úpravy účinné do 31. 3. 2019 byl plátce daně z příjmů povinen hlásit výplatu příjmů daňovému nerezidentu, u kterých byl povinen srazit a odvést příslušnému finančnímu úřadu srážkovou daň. Nově se však tato oznamovací povinnost rozšiřuje a vztahuje se i na příjmy (platby) do zahraničí, které jsou v České republice od srážkové daně osvobozeny či „u kterých příslušná smlouva o zamezení dvojímu zdanění stanoví, že daný příjem v České republice nepodléhá zdanění srážkovou daní („přesune zdanění na nerezidenta“).
Oznámení je nezbytné podat finančnímu úřadu na speciálním formuláři „Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí podle § 38da ZDP“, který nahradil dosavadní hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou. Výše uvedený nový formulář se tak počínaje 1. 4. 2019 používá jednotně jak pro hlášení výše uvedených příjmů, tak příjmů, u kterých se aplikuje srážková daň. Po podání oznámení dále ZDP stanovuje lhůtu, a to nejpozději ve lhůtě pro (hypotetické) odvedení srážkové daně finančnímu úřadu. U příjmů, u kterých (hypotetické) sražení daně nastává v měsíci květnu 2019, se tak oznámení podává do konce června. V případě, že oznámení nebude podáno, jedná se o nesplnění nepeněžité povinnosti, za které může být uložena pokuta.
Uvedená oznamovací povinnost obsahuje výjimky, u kterých není nutné oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí podávat. Jedná se o následující případy:
–
u osvobozených příjmů a příjmů, u nichž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v České republice, pokud úhrnná hodnota příjmů daného druhu v kalendářním měsíci nepřesáhne 100 000 Kč,
–
pokud se jedná o příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP, tj. zejména příjmy zdaňované srážkovou daní vyplácené na základě dohod o provedení práce.
Vedle toho může příslušný finanční úřad zprostit plátce daně v odůvodněných případech povinnosti podávat oznámení, a to na dobu nejvýše 5 let. Za tímto účelem je potřeba správce daně požádat formou blíže nespecifikované žádosti.
Ve stručnosti
V souvislosti se změnami v oblasti DPH od 1. 4. 2019 byl vydán nový formulář daňového přiznání k DPH – vzor č. 21 a pokyny k jeho vyplnění – vzor č. 17, a dále také nový formulář kontrolního hlášení a vysvětlivky k němu. Podstatné je, že struktura daňového přiznání se nezměnila a nebude tak nutné aktualizovat např. účetní programy, oproti novému formuláři kontrolního hlášení, kde od 1. 10. 2019 dojde ke změně v jeho struktuře (byť jen drobné).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.