Od 1. 1. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 364/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů (dále jen „zákon č. 364/2019 Sb. “), na základě kterého došlo mimo jiné k novelizaci zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“). Na základě zákona č. 364/2019 Sb. došlo ke změnám v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí , které nově zní následovně: „Od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází 1. ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně, 2. krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství, nebo 3. příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání.“
Změny u osvobození od daně z nemovitých věcí za zdaňovací období roku 2020
Ing.
Jan
Koreček
Předně je třeba uvést, že v případě osvobození pozemků, na nichž se nacházejí ochranná pásma vodního zdroje I. stupně, nedochází oproti předchozímu znění zákona o dani z nemovitých věcí k žádným změnám, v dalších bodech je ale situace zcela jiná, neboť u nich došlo k celkovým změnám, které si rozebereme níže.
Osvobození pozemků, na nichž se nacházejí vybrané ekologicky významné prvky
Oproti předchozí právní úpravě platné do 31. 12. 2019, kdy od daně z pozemků byly osvobozeny pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech, zákon o dani z nemovitých věcí nově vymezuje jednotlivé vybrané ekologicky významné prvky, v jejichž rozsahu jsou osvobozeny pozemky v případě, že je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků, a to bez ohledu na to, na jakém druhu pozemku se nachází. Dochází k zavedení jednotné terminologie odpovídající nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 307/2014 Sb.“). Podle § 4 odst. 1 písm. k) bodu 2 zákona o dani z nemovitých věcí jsou
„od daně z pozemků osvobozeny pozemky v
rozsahu, v jakém se na nich nachází krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství“
. Nařízení vlády č. 307/2014 Sb. definuje jednotlivé ekologicky významné prvky následovně:–
Skupina dřevin
– samostatný útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 3 000 m2. Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“).–
Stromořadí
– útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.–
Travnatá údolnice
– členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace.–
Mez
– souvislý útvar liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí meze může být dřevinná vegetace, kamenná zídka nebo travnatá plocha. Jedná se o prvek s výrazným protierozním účinkem.–
Příkop
– útvar liniového typu široký nejvýše 6 metrů, jehož hlavní funkcí je přerušení délky svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo zasáknutím.–
Mokřad
– samostatný útvar neliniového typu s minimální výměrou 100 m2, sloužící k zajištění retence
vody v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Krajinný prvek mokřad může být evidován na ploše půdního bloku podle § 3a odst. 9 písm. a) a § 3a odst. 10 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“).Základní podmínkou pro uplatnění osvobození v daňovém přiznání je tedy, kromě samotné existence výše uvedeného ekologicky významného prvku, také jeho zaevidování v evidenci ekologicky významných prvků. Evidence ekologicky významných prvků je vedena v LPIS, což je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. Veřejný registr půdy je dostupný na této internetové adrese: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/. Ke konci roku 2019 bylo v evidenci ekologicky významných prvků zaevidováno cca 15 000 krajinných prvků, které se nacházely na zemědělsky užívaných pozemcích, nebo k nim přiléhaly. Pro zaevidování nového ekologicky významného prvku se musí poplatník obrátit na Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“) na Oddělení příjmu žádostí a LPIS a podat podnět k provedení aktualizace evidence ekologicky významných prvků. Aby SZIF mohl ekologicky významný prvek zaevidovat, musí prvek splňovat dvě základní podmínky:
1.
musí se jednat o samostatný prvek, který je viditelně svým charakterem, porostem nebo tvarem odlišný od okolního prostření a zároveň
2.
jako ekologicky významný prvek může být podle zákona o zemědělství zakreslena pouze samostatná plocha, která je součástí evidovaných zemědělsky užívaných pozemků, nebo k těmto evidovaným pozemkům přiléhá.
Podnět k provedení aktualizace evidence ekologicky významných prvků lze podat písemně, prostřednictvím datové zprávy, případně osobně na kterémkoliv pracovišti SZIF, Oddělení příjmu žádostí a LPIS. Bližší informace k podání podnětu jsou dostupné adrese: https://www.szif.cz/cs/lpis-evidence_ekologicky_vyznamnych_prvku.
Jakmile je poplatníkovi ekologicky významný prvek zaevidován, může na následující zdaňovací období uplatnit předmětné osvobození v daňovém přiznání. Pro uplatnění osvobození může poplatník využít „Podklad pro uplatnění nároku na osvobození od daně z nemovitých věcí“, který je dostupný na adrese http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ v záložce „Podklad pro osvobození“ a obsahuje výměry jednotlivých ekologicky významných prvků, a to včetně uvedení parcelních čísel na kterých se nachází.
Osvobození pozemků ostatních ploch, na nichž se nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž
Podle § 4 odst. 1 písm. k) bodu 3 zákona o dani z nemovitých věcí jsou nově osvobozeny pouze pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání. Oproti předchozí právní úpravě plané do 31. 12. 2019, podle které byly osvobozeny pozemky ostatních ploch, jež nelze žádným způsobem využívat, dochází k zúžení rozsahu osvobození, ale také k jeho zjednodušení, neboť v praxi přinášelo velké obtíže dokazování v rámci daňového řízení, že pozemek nelze žádným způsobem využívat. Aby mohl být pozemek podle předchozí právní úpravy osvobozen, musel být evidovaný v katastru nemovitostí ve druhu pozemku ostatní plocha a zároveň musela být vyloučena nejen možnost jeho zemědělského či jiného ekonomického využití, ale i možnost jakéhokoliv jiného využití. Při posuzování důvodů pro uplatnění osvobození bylo nutno vycházet z objektivních důvodů nemožnosti využívání pozemku, nešlo zohlednit čistě subjektivní důvod poplatníka, např. že v danou chvíli pozemek nepřináší žádný užitek nebo že pozemek nelze využít pro poplatníkem zamýšlené účely. Objektivní nevyužitelnost pozemku žádným způsobem bylo nutno dovodit ze samotné kvality, resp. nekvality pozemku, která zcela znemožňovala využití pozemku jakýmkoliv způsobem1).
Nově tedy zákon o dani z nemovitých věcí taxativně uvádí jednotlivé prvky, v jejichž rozsahu jsou pozemky osvobozeny. Jednotlivé prvky uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) bodu 3 zákona o dani z nemovitých věcí nejsou v zákoně o dani z nemovitých věcí dále definovány, ale popisuje je informace k novele zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, dopadající na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) tohoto zákona2) vydaná Finanční správou České republiky, a to následujícím způsobem:
–
Příkop
– útvar liniového typu široký nejvýše 6 metrů, jehož hlavní funkcí je přerušení délky svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo zasáknutím.–
Mokřad
– samostatný útvar neliniového typu s minimální výměrou 100 m2, sloužící k zajištění retence
vody v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů dle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.–
Bažina
– část terénu s povrchovou vrstvou půdy o tloušťce nad 30 cm trvale nasycenou stojatou vodou nebo po převážnou část roku zamokřenou; je částečně porostlá speciální bažinnou flórou.–
Močál
– bažina s větším množstvím vody, která pokrývá povrch terénu v menších nebo větších souvislých plochách.–
Skalní útvar
–
Osamělá skála – izolovaný, málo rozlehlý skalní útvar, který výrazně vyčnívá nad okolní povrch, vzniklý procesy zvětrávání a odnosu horniny, ústupem protilehlých svahů nebo vypreparováním odolnějších hornin.
–
Skalní suk – vyvýšenina různého tvaru a velikosti vyčnívající izolovaně nad okolním níže položeným povrchem, tvořená odolnějšími skalními horninami, než je okolní povrch.
–
Rokle
– erozní rýha větších rozměrů nebo menší úzké údolí s profilem ve tvaru V s příkrými svahy a úzkým dnem (zpravidla ve skalních horninách).–
Strž
– přírodní terénní útvar, rýha nebo výmol, vytvořený nadměrnou soustředěnou erozní činností soustředěného povrchového odtoku vody. Výmolem se rozumí protáhlá prohlubenina vzniklá činností tekoucí povrchové vody s profilem ve tvaru U (zpravidla v nezpevněných horninách).Kromě toho, že se na pozemku musí nacházet některý z výše uvedených prvků, musí být pro nárok na osvobození splněny další kumulativní podmínky, a to, že pozemek:
–
musí být evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha,
–
musí se nacházet mimo zastavěné území obce,
–
nesmí být užíván k podnikání.
Ve vztahu k výše uvedeným podmínkám je nutné uvést, že zastavěným územím obce se podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozumí území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí. Dále lze z § 4 odst. 1 písm. k) bodu 3 zákon o dani z nemovitých věcí dovodit, že při posuzování podmínky, že pozemek nesmí být užíván k podnikání, by se mělo vycházet ze skutečného stavu daného pozemku, tj. zda fakticky na daném pozemku v rozsahu předmětného prvku probíhá podnikání. Je třeba upozornit, že pokud daný prvek nezabírá celou výměru parcely, osvobození se přizná pouze ve výměře výše uvedeného prvku.
Přechodná ustanovení zákona č. 364/2019 Sb.
Zákon č. 364/2019 Sb. obsahuje přechodná ustanovení, která umožnují po přechodnou dobu do konce roku 2021, aplikovat osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 12. 2019. Poplatníci tak mají mít dva roky na to, aby si nechali ekologicky významné prvky, které se nacházejí na jejich pozemcích, zapsat do evidence ekologicky významných prvků.
Přechodná ustanovení jsou následující:
„
1. Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze do zdaňovacího období roku 2021 včetně použít pro pozemky, které byly v posledním zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona osvobozeny od daně z pozemků podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
V přechodném období do roku 2021, lze tedy uplatnit osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí, jak ve znění účinném od 1. 1. 2020, tak i ve znění účinném do 31. 12. 2019. Osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 12. 2019 lze ale uplatnit pouze za předpokladu, že bylo již na zdaňovací období roku 2019 uplatněno v daňovém přiznání a poplatník měl na něj nárok. Z dikce daného ustanovení lze dovodit, že osvobození se váže k pozemku, nikoliv k osobě.
1) Osvobození od daně z pozemků u pozemků, které nelze žádným způsobem využívat: Informace k aplikaci ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění platném do 31.12.2019. [online]. Praha: Generální finanční ředitelství, 2017, 1. ledna 2017 [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci/informace-stanoviska-a-sdeleni/2016/osvobozeni-od-dane-z-pozemku-u-pozemku-k-7753
Finanční správa České republiky
2) Informace k novele zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, dopadající na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) tohoto zákona. Finanční správa České republiky [online]. Praha: Generální finanční ředitelství, 2019, 18. prosince 2019 [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/Informace-novela-ZDNV-LPIS-par4-1k_1219.pdf