Zvláštní režim DPH u cestovní služby včetně příkladu z praxe

Vydáno: 16 minut čtení

Zvláštní režim DPH u cestovní služby v současné podobě byl zaveden spolu se vstupem do Evropské unie. Přesto jeho použití v praxi stále činí potíže. Mezi plátci kolují o jeho použití různé nesprávné názory – například že se týká výhradně cestovních kanceláří nebo že jeho použití je dobrovolné. Jeho chybné uplatnění nebo naopak neuplatnění může vést k doměrkům ze strany správce daně. Je proto nezbytné se s ním seznámit.

Zvláštní režim DPH u cestovní služby včetně příkladu z praxe
Bc.
Zuzana
Bartůšková
 
Koho se týká zvláštní režim
Ustanovení § 89 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), uvádí:
„(1) Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi.“
Toto znění může vést k mylné domněnce, že zvláštní režim se týká pouze cestovních kanceláří či cestovních agentur. Zvláštní režim je však povinen použít každý, kdo jako osoba povinná k dani poskytuje zákazníkovi cestovní službu. Přičemž cestovní služba je definována jako služba, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu, a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu ubytování nebo dopravy osob (§ 89 odst. 2 ZDPH).
V souvislosti s tím je potřeba poukázat na rozhodnutí Soudního dvora v případu C-220/11 Star Coaches, s. r. o., který došel k tomuto závěru:
„Přepravní společnost, která pouze zajišťuje přepravu osob tím, že poskytuje autobusovou přepravu cestovním kancelářím, a neposkytuje žádné další služby, jako je ubytování, průvodcovská činnost nebo poskytování rad, neuskutečňuje plnění, na která se vztahuje zvláštní režim pro cestovní kanceláře podle článku 306 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.“
Všimněme si, že v případě zvláštního režimu dle § 89 ZDPH má osoba povinná povinnost zvláštní režim použít. Není zde možnost volby, jako je tomu např. u zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi dle