Přechod na IFRS 16 Leasingy

Vydáno: 11 minut čtení

Dne 1. 1. 2019 vstoupí v účinnost IFRS 16 Leasingy, který výrazným způsobem mění vykazování leasingů na straně nájemce. Členění leasingů na finanční a operativní je u nájemců zrušeno a všechny smlouvy, které splní definici leasingu, se budou vykazovat v rozvaze nájemce (jako právo k užívání aktiva a závazek z leasingu). U pronajímatelů ke změně nedochází; na straně pronajímatelů členění leasingů na finanční a operativní zůstává. Nájemce musí k datu účinnosti standardu vykázat v rozvaze i leasingy, které původní standard IAS 17 Leasingy považoval za operativní. Obsahem tohoto příspěvku je podrobný popis jednotlivých metod přechodu na nový standard k 1. 1. 2019. Nový standard totiž obsahuje celkem tři možné přístupy k tomu, jak tento přechod provést. Příklady jsou založeny na předpokladu, že nájemce přechází na IFRS 16 Leasingy k datu jeho účinnosti, tj. k 1. 1. 2019.

Přechod na IFRS 16 Leasingy
doc. Ing.
Lenka
Krupová,
Ph.D., MBA,
Anglia Ruskin University, Velká Británie
 
Požadavky IFRS 16 na přechod na nový standard
Nájemce provede přechod na IFRS 16 buď:
a)
Retrospektivně podle IAS 8
Účetní politiky, změny v účetních odhadech a chyby
. Tento přístup bývá nazýván
„plně retrospektivní přístup“.
Jedná se o nejvíce pracnou variantu, proto se neočekává, že by podle ní postupovala většina společností. V tomto přístupu se původně operativní leasingy existující k 1. 1. 2019 u nájemce vykáží v rozvaze tak, jako kdyby se podle nového standardu postupovalo od zahájení leasingu. K výpočtu současné hodnoty závazku z leasingu se použije inkrementální úroková míra, která u nájemce existovala k datu vzniku leasingu. V tomto přístupu se
upravují
i účetní výkazy za minulé účetní období.
b)
Retrospektivně s kumulativním dopadem rozdílů mezi původním a novým řešením, který se vykáže jednorázově k datu přechodu na nový standard (tedy 1. 1. 2019). Tento přístup bývá nazýván
„modifikovaný retrospektivní přístup“.
V tomto přístupu určí nájemce závazek z leasingu tak, že diskontuje dosud nesplacené splátky inkrementální úrokovou sazbou, která u něj existovala k datu přechodu na nový standard (tj. k 1. 1. 2019). Pro aktivum z leasingu (právo k užívání aktiva) existují dvě varianty:
1.
Varianta 1 –
účetní hodnota se určí tak, jako kdyby se podle nového standardu postupovalo od začátku leasingu, k diskontování se však použije inkrementální úroková sazba nájemce k datu přechodu na nový standard (tedy úroková sazba k 1. 1. 2019).
2.
Varianta 2
– účetní hodnota se vypočte jako hodnota závazku z leasingu, která se upraví o náklady příštích období (případně výdaje příštích období), které existují v rozvaze v souvislosti s tímto leasingem.
V tomto přístupu se
neupravují
účetní výkazy za minulá období, podle nového standardu se začne postupovat až po 1. 1. 2019.
 
Přechod na IFRS 16 Leasingy – případová studie
Dne 1. 1. 2017 vstoupil nájemce do pětiletého leasingu budovy. Splátky leasingu byly určeny takto:
Datum
Platba
01. 01. 2017
5 000
31. 12. 2017
1 000
31. 12. 2018
1 000
31. 12. 2019
1 000
31. 12. 2020
1 000
31. 12. 2021
1 000
Na počátku leasingu zhodnotil nájemce kritéria pro finanční leasing uvedená v IAS 17
Leasingy
a došel k závěru, že žádné z nich není splněno. Proto vykazuje leasing jako operativní.
Nájemce určil roční náklady související s leasingem takto:
Součet plateb (10 000) / doba leasingu (5 let) = 2 000.
Dopad operativního leasingu na účetní výkazy nájemce v jednotlivých letech (předpokládejme, že k 1. 1. 2017 vykazoval nájemce pouze Peníze v částce 12 000 a Základní
kapitál
ve stejné výši):
Rozvahy na konci jednotlivých let
Položka
31. 12. 2017
31. 12. 2018
31. 12. 2019
31. 12. 2020
31. 12. 2021
Peníze
6 0