Článek se zabývá přenosem důkazního břemene v průběhu daňové kontroly DPH1). Tento text navazuje na články z minulých vydání časopisu, ve kterých se autor věnoval jednak procesním aspektům při zahájení daňové kontroly, ale také nárokům na odpočet DPH. V níže uvedeném textu se autor zabývá prokazováním nároku na odpočet daně podle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “ či „zákon o DPH “). Další navazující článek se bude zabývat daňovým podvodem.
Specifika daňové kontroly daně z přidané hodnoty – 3. část
Ing.
Petr
Kupčík,
Ph.D.
Přenos důkazního břemene
V minulém článku jsme si popsali situaci, kdy došlo k formálnímu i faktickému zahájení daňové kontroly DPH za vymezené zdaňovací období. Autor článku představil jednotlivé oblasti, které musí být ze strany správce daně ověřeny, aby daňový subjekt prokázal splnění hmotněprávních2) a formálních podmínek3) nároku na odpočet daně. Následující text předpokládá, že daňový subjekt unesl primární důkazní břemeno. To znamená, že v případě, kdy daňový subjekt přijal nějaké zdanitelné plnění, musí nejprve tvrdit v daňovém přiznání, že mu tento nárok vznikl (břemeno tvrzení) a následně tuto skutečnost i doložit (břemeno důkazní). V případě, kdy má správce daně určité pochybnosti vyplývající z doložených a provedených důkazních prostředků, je na místě vydat výzvu k prokázání skutečností v souladu s § 92 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).
Pochybnosti správce daně uvedené ve výzvě k prokázání skutečností se mohou týkat správnosti údajů na daňovém dokladu, který byl předložen daňovým subjektem. V těchto případech se tak může nejčastěji jednat např. o pochybnost k osobě uskutečňující plnění (viz povinné náležitosti daňového dokladu v § 29 odst. 1 ZDPH), či pochybnost k faktické existenci předmětu plnění nebo rozsahu plnění. Jak vyplývá z obsahu autorova minulého článku, tak pochybnosti správce daně se nemusí týkat pouze správnosti údajů na přijatém daňovém dokladu, ale mohou být dány i do souvislostí s ekonomickou činností plátce, resp. s využitím přijatého zdanitelného plnění v rámci ekonomické činnosti daňového subjektu.
Pro přenos důkazního břemene nestačí ze strany správce daně pochybnost pouze konstatovat, ale
naprosto zásadní je uvést důvodnost svých pochybností
v souladu s § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu4). Správce daně musí přehledným a logickým způsobem odůvodnit, na základě jakých konkrét