Petr Kupčík

  • Článek
V rámci své praxe se setkávám s různými typy sporů na DPH. Nejčastěji se jedná o spory ohledně správného uplatnění nároku na odpočet daně dle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Tyto spory se mezi správcem daně a daňovým subjektem někdy překlenou až do zkoumání, zda byl odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění uplatněn v souladu se smyslem a účelem směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, o společném systému DPH (dále jen „Směrnice“). Jinými slovy se řeší to, zda se daňový subjekt přijetím zdanitelného plnění od svého dodavatele účastnil podvodu na DPH, o kterém věděl či vědět měl a mohl. Obecně lze totiž z judikatury odvodit, že nárok na odpočet daně nesmí být omezen a po splnění hmotněprávních a formálních podmínek musí být přiznán. Výjimku z tohoto principu ovšem představuje situace, kdy daňový subjekt uplatňuje nárok na odpočet daně podvodně nebo zneužívajícím způsobem 1) . Boj proti podvodu, vyhýbání se daňové povinnosti a případným zneužitím je totiž cílem, který je unijním právem uznán a podporován 2) .
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Odborný příspěvek má za cíl přiblížit specifika dokazování na DPH v případě dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie (dále též „JČS“). Tato oblast je aktuálně odbornou veřejností pečlivě sledována, jelikož v rámci správního soudnictví se řeší otázka, zda je možné při dodání zboží do JČS aplikovat pravidla vyplývající z judikatury vztažené ke vstupům, resp. k přijatým zdanitelným plněním (pozn. jedná o rozsudek Soudního dvora Evropské unie, C-154/20 , ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 9. 12. 2021, dále jen „SDEU Kemwater“, resp. rozsudek NSS, čj. 1 Afs 334/2017-208, ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 23. 3. 2022, dále jen „NSS Kemwater“). Judikatura počínající rozsudky SDEU Kemwater a NSS Kemwater položila základy současného pohledu na osobu dodavatele v rámci tuzemských obchodních transakcí. Při určitém zjednodušení je tak možné dojít k závěru, že tuzemský plátce za určitých okolností splní hmotněprávní podmínky nároku na odpočet daně, i když nebude zřejmé, od jakého konkrétního tuzemského plátce obdržel přijaté zdanitelné plnění. V tomto ohledu není překvapením, spíše to bylo otázkou času, kdy tato pravidla „na vstupu“ budou diskutována v soudním sporu, jenž se dotýká „výstupů“. Konkrétně tomu bylo v případě soudního sporu, který nejprve posuzoval Městský soud v Praze ze dne 18. 8. 2021, čj. 14 Af 4/2020-48, ve věci B2 Energy s.r.o. (dále jen „B2 Energy“). Ten dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zboží jeho konečným příjemcům prostřednictvím příjemců deklarovaných. Následně v reakci na kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) řeší tento spor NSS, který ve svém usnesení čj. 4 Afs 291/2021-34 posuzoval otázku, zda lze odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do JČS, jestliže není znám skutečný příjemce zboží, v souvislosti s nímž uplatňuje dodavatel nárok na osvobození od daně. Rozřešení této otázky nechal NSS na Soudním dvoru Evropské unie, když mu položil v tomto světle předběžnou otázku. Soudní dvůr Evropské unie na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, C-676/22 , ve věci B2 Energy (dále jen „SDEU B2 Energy“). Tento článek se tedy zaměřuje na interpretaci rozsudku SDEU B2 Energy a na další souvislosti vyplývající z přiléhavé judikatury a poskytuje jeho kritickou oponenturu.
Vydáno: 02. 05. 2024
  • Článek
Při studiu recentní judikatury mě zaujalo několik rozsudků, které buď řešily netradiční spor, nebo přinesly zajímavé a důležité myšlenky. Tyto řešené oblasti vám popíšu a srozumitelně okomentuji. Zajímají vás odpovědi na otázky typu: Má právo daňový subjekt na povolení obnovy řízení, pokud účetní daňového subjektu zanedbávala své pracovní povinnosti a daňový subjekt nijak neinformovala o písemnostech doručených v datové schránce? Jaký je daňový rozdíl mezi poskytnutím nájmu a poskytnutím ubytovací služby u DPH? V případě, kdy dodavatel daňového subjektu zahrne uskutečněná plnění do svého kontrolního hlášení na DPH, může správce daně i přesto zpochybnit poskytovatele těchto plnění? Zanikne podvod na DPH, pokud dojde k plné či částečné úhradě chybějící daně? Jsou platební výměry vydané správcem daně nezákonné, pokud dojde k projednání zprávy o daňové kontrole až v rámci odvolacího řízení? Pokud ano, tak doporučuji přečíst si následující řádky.
Vydáno: 22. 08. 2023
  • Článek
Není to tak dávno, kdy jsem v rámci své pracovní náplně prováděl mnoho místních šetření v rámci vyhledávací činnosti při správě daní. Postupem času jsem získal i zkušenosti z realizovaných daňových kontrol (se zaměřením na DPH). Měl jsem tedy za to, že dokážu i lidem nezasvěceným v daňové teorii jednoduše vysvětlit, jaký je rozdíl mezi místním šetřením a daňovou kontrolou. Z tohoto omylu jsem byl vyveden po řadě rozsudků Nejvyššího správního soudu, které se zabývaly tím, co je a co již není možné chápat pod termínem „mapování terénu“, čímž se má na mysli sběr podkladových informací. Tento článek si neklade za cíl obsáhle vysvětlit všechny okolnosti této problematiky, naopak se snaží navázat na „zmapované“ judikaturní větve, které jsou zpracovány v článku Tomáše Rozehnala s názvem „Místní šetření jako zastřený kontrolní postup?“ 1) , a dále je v souvislostech rozvést.
Vydáno: 17. 11. 2022
  • Článek
Daň z přidané hodnoty je daní, kterou je možné charakterizovat těmito slovy: všestranná, univerzální, globální, nepřímá (není možné dopředu určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude ve skutečnosti daň platit), stěžejní (z pohledu financování státu) a dynamická (reagující na aktuální trendy v ekonomice a ve společnosti). Autor tohoto článku si pro následující řádky vybral k diskusi ty skutečnosti, které spadají pod množinu globální a dynamická.
Vydáno: 14. 06. 2022
  • Článek
Následující článek pojednává o vrácení omylem neoprávněně naúčtované DPH daňovému subjektu, který tuto daň bezdůvodně uhradil svému dodavateli a kterému se tuto částku nepodařilo získat zpět, typicky z důvodu platební neschopnosti dodavatele. Tento výjimečný institut nemá oporu v žádném účinném právním předpise, nýbrž byl etablován rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie. Judikatura Soudního dvora Evropské unie přitom stanoví podmínky pro přiznání práva na vrácení daně, které musejí být splněny kumulativně a s jejichž praktickou aplikací souvisejí další otázky, na něž se autoři tohoto příspěvku snaží odpovědět.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Daň z přidané hodnoty je daní, kterou je možné charakterizovat těmito slovy: všestranná, univerzální, globální, nepřímá (není možné dopředu určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude ve skutečnosti daň platit), stěžejní (z pohledu financování státu) a dynamická (reagující na aktuální trendy v ekonomice a ve společnosti). Autor tohoto článku si pro následující řádky vybral k diskusi ty skutečnosti, které spadají pod množinu globální a dynamická.
Vydáno: 10. 12. 2021
  • Článek
Aktuální článek se týká podvodu na dani z přidané hodnoty a jeho prokazování1). Tento text navazuje na články z minulých vydání časopisu, ve kterých se autor věnoval jednak procesním aspektům při zahájení daňové kontroly a jednak nároku na odpočet daně a přenášení důkazního břemene. V níže uvedeném textu autor vysvětluje, jak je možné určitému subjektu odepřít nárok na odpočet daně, i když splní hmotněprávní a formální podmínky podle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “ či „zákon o DPH “).
Vydáno: 10. 12. 2020
  • Článek
Článek se zabývá přenosem důkazního břemene v průběhu daňové kontroly DPH1). Tento text navazuje na články z minulých vydání časopisu, ve kterých se autor věnoval jednak procesním aspektům při zahájení daňové kontroly, ale také nárokům na odpočet DPH. V níže uvedeném textu se autor zabývá prokazováním nároku na odpočet daně podle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “ či „zákon o DPH “). Další navazující článek se bude zabývat daňovým podvodem.
Vydáno: 05. 06. 2020
  • Článek
Článek se zabývá popisem procesních postupů správce daně se zaměřením na daňovou kontrolu DPH a její průběh. Tento text navazuje na článek z minulého vydání časopisu, ve kterém se autor věnoval jednak kontrolní činnosti správce daně obecně, ale také procesním aspektům k zahájení daňové kontroly na DPH. V níže uvedeném textu se autor zabývá prokazováním nároku na odpočet daně podle § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “ či „zákon o DPH “). Další, navazující článek se bude týkat přenášení důkazního břemene mezi správcem daně a daňovým subjektem a daňového podvodu.
Vydáno: 28. 12. 2019
  • Článek
Článek se zabývá popisem kontrolních postupů správce daně se zaměřením na daňovou kontrolu a její faktické zahájení. Na tento článek budou v dalších vydáních navazovat články ve věci daňové kontroly týkající se přenosu důkazního břemene, prokazování nároku na odpočet daně či uplatnění nároku na osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu.
Vydáno: 03. 09. 2019
  • Článek
V praxi se často setkáváme s dotazy směřujícími do oblasti nemovitých věcí, jelikož se jedná o poměrně specifickou problematiku, která je předmětem výkladu poměrně rozsáhlé judikatury. Pro veřejnost je k dispozici Informace k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 čj. 6717/15/7000-20116-101206, ve znění dodatku č. 1 čj. 162134/15/7100-20116-050485 (dále jen „Informace“), kterou zveřejnilo Generální finanční ředitelství. Ačkoli se jedná o detailně zpracovanou Informaci doplněnou o příklady z praxe, tak nelze vyčerpávajícím způsobem obsáhnout celé spektrum obchodních případů, které mohou v praxi nastat. Cílem článku je okomentovat vybrané části z této oblasti a uvést stanovisko k několika specifickým dotazům.
Vydáno: 08. 07. 2019