Petr Kupčík

  • Článek
Při studiu recentní judikatury mě zaujalo několik rozsudků, které buď řešily netradiční spor, nebo přinesly zajímavé a důležité myšlenky. Tyto řešené oblasti vám popíšu a srozumitelně okomentuji. Zajímají vás odpovědi na otázky typu: Má právo daňový subjekt na povolení obnovy řízení, pokud účetní daňového subjektu zanedbávala své pracovní povinnosti a daňový subjekt nijak neinformovala o písemnostech doručených v datové schránce? Jaký je daňový rozdíl mezi poskytnutím nájmu a poskytnutím ubytovací služby u DPH? V případě, kdy dodavatel daňového subjektu zahrne uskutečněná plnění do svého kontrolního hlášení na DPH, může správce daně i přesto zpochybnit poskytovatele těchto plnění? Zanikne podvod na DPH, pokud dojde k plné či částečné úhradě chybějící daně? Jsou platební výměry vydané správcem daně nezákonné, pokud dojde k projednání zprávy o daňové kontrole až v rámci odvolacího řízení? Pokud ano, tak doporučuji přečíst si následující řádky.
Vydáno: 22. 08. 2023
  • Článek
Není to tak dávno, kdy jsem v rámci své pracovní náplně prováděl mnoho místních šetření v rámci vyhledávací činnosti při správě daní. Postupem času jsem získal i zkušenosti z realizovaných daňových kontrol (se zaměřením na DPH). Měl jsem tedy za to, že dokážu i lidem nezasvěceným v daňové teorii jednoduše vysvětlit, jaký je rozdíl mezi místním šetřením a daňovou kontrolou. Z tohoto omylu jsem byl vyveden po řadě rozsudků Nejvyššího správního soudu, které se zabývaly tím, co je a co již není možné chápat pod termínem „mapování terénu“, čímž se má na mysli sběr podkladových informací. Tento článek si neklade za cíl obsáhle vysvětlit všechny okolnosti této problematiky, naopak se snaží navázat na „zmapované“ judikaturní větve, které jsou zpracovány v článku Tomáše Rozehnala s názvem „Místní šetření jako zastřený kontrolní postup?“ 1) , a dále je v souvislostech rozvést.
Vydáno: 17. 11. 2022
  • Článek
Daň z přidané hodnoty je daní, kterou je možné charakterizovat těmito slovy: všestranná, univerzální, globální, nepřímá (není možné dopředu určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude ve skutečnosti daň platit), stěžejní (z pohledu financování státu) a dynamická (reagující na aktuální trendy v ekonomice a ve společnosti). Autor tohoto článku si pro následující řádky vybral k diskusi ty skutečnosti, které spadají pod množinu globální a dynamická.
Vydáno: 14. 06. 2022
  • Článek
Následující článek pojednává o vrácení omylem neoprávněně naúčtované DPH daňovému subjektu, který tuto daň bezdůvodně uhradil svému dodavateli a kterému se tuto částku nepodařilo získat zpět, typicky z důvodu platební neschopnosti dodavatele. Tento výjimečný institut nemá oporu v žádném účinném právním předpise, nýbrž byl etablován rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie. Judikatura Soudního dvora Evropské unie přitom stanoví podmínky pro přiznání práva na vrácení daně, které musejí být splněny kumulativně a s jejichž praktickou aplikací souvisejí další otázky, na něž se autoři tohoto příspěvku snaží odpovědět.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
Daň z přidané hodnoty je daní, kterou je možné charakterizovat těmito slovy: všestranná, univerzální, globální, nepřímá (není možné dopředu určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude ve skutečnosti daň platit), stěžejní (z pohledu financování státu) a dynamická (reagující na aktuální trendy v ekonomice a ve společnosti). Autor tohoto článku si pro následující řádky vybral k diskusi ty skutečnosti, které spadají pod množinu globální a dynamická.
Vydáno: 10. 12. 2021
  • Článek
Aktuální článek se týká podvodu na dani z přidané hodnoty a jeho prokazování1). Tento text navazuje na články z minulých vydání časopisu, ve kterých se autor věnoval jednak procesním aspektům při zahájení daňové kontroly a jednak nároku na odpočet daně a přenášení důkazního břemene. V níže uvedeném textu autor vysvětluje, jak je možné určitému subjektu odepřít nárok na odpočet daně, i když splní hmotněprávní a formální podmínky podle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “ či „zákon o DPH “).
Vydáno: 10. 12. 2020
  • Článek
Článek se zabývá přenosem důkazního břemene v průběhu daňové kontroly DPH1). Tento text navazuje na články z minulých vydání časopisu, ve kterých se autor věnoval jednak procesním aspektům při zahájení daňové kontroly, ale také nárokům na odpočet DPH. V níže uvedeném textu se autor zabývá prokazováním nároku na odpočet daně podle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “ či „zákon o DPH “). Další navazující článek se bude zabývat daňovým podvodem.
Vydáno: 05. 06. 2020
  • Článek
Článek se zabývá popisem procesních postupů správce daně se zaměřením na daňovou kontrolu DPH a její průběh. Tento text navazuje na článek z minulého vydání časopisu, ve kterém se autor věnoval jednak kontrolní činnosti správce daně obecně, ale také procesním aspektům k zahájení daňové kontroly na DPH. V níže uvedeném textu se autor zabývá prokazováním nároku na odpočet daně podle § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “ či „zákon o DPH “). Další, navazující článek se bude týkat přenášení důkazního břemene mezi správcem daně a daňovým subjektem a daňového podvodu.
Vydáno: 28. 12. 2019
  • Článek
Článek se zabývá popisem kontrolních postupů správce daně se zaměřením na daňovou kontrolu a její faktické zahájení. Na tento článek budou v dalších vydáních navazovat články ve věci daňové kontroly týkající se přenosu důkazního břemene, prokazování nároku na odpočet daně či uplatnění nároku na osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu.
Vydáno: 03. 09. 2019
  • Článek
V praxi se často setkáváme s dotazy směřujícími do oblasti nemovitých věcí, jelikož se jedná o poměrně specifickou problematiku, která je předmětem výkladu poměrně rozsáhlé judikatury. Pro veřejnost je k dispozici Informace k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 čj. 6717/15/7000-20116-101206, ve znění dodatku č. 1 čj. 162134/15/7100-20116-050485 (dále jen „Informace“), kterou zveřejnilo Generální finanční ředitelství. Ačkoli se jedná o detailně zpracovanou Informaci doplněnou o příklady z praxe, tak nelze vyčerpávajícím způsobem obsáhnout celé spektrum obchodních případů, které mohou v praxi nastat. Cílem článku je okomentovat vybrané části z této oblasti a uvést stanovisko k několika specifickým dotazům.
Vydáno: 08. 07. 2019