Jak stanovit pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku

Vydáno: 35 minut čtení

Stejně jako matematici i účetní potřebují znát číselné hodnoty zpracovávaných položek, nelze účtovat jen na základě popisných a kvalitativních charakteristik například o „úrodném poli“, „výkonném soustruhu“ nebo „modrém skladišti“, ale o dlouhodobém hmotném majetku „pořízeném za 200 000 Kč“. Jde o problematiku, s níž se zákonitě setká každý účtař bez ohledu na druh a rozsah činnosti jím účtované firmy. O jaké částce se má účtovat, je totiž stejně zásadní otázka, jako na které účty, ne-li ještě významnější. Špatné ocenění pořizovací cenou přitom v praxi bývá problémem zejména u „investic“, kdy jejich nadhodnocení o položky, které měly být provozními náklady, poškozuje účetní jednotku, a naopak nezahrnutí dílčí položky do ocenění může poškodit státní pokladnu, za což hrozí doměrek daně a příslušné sankce, případně pokuta za špatně vedené účetnictví.

 

Jak stanovit pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku
Ing.
Martin
Děrgel
Účetní oceňování se ale netýká izolovaně jenom účetního světa, znát by jej měly rovněž fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci, anebo odepisující pronajímaný hmotný majetek. Daňové ocenění hmotného majetku totiž i v těchto případech většinově vychází z účetní pořizovací ceny, kterou případně modifikuje. Znalost účetního oceňování investic je tak nezbytnou podmínkou nejen správného účtování, ale také správného zdanění.
giygiyug
 
Vymezení pořizovací ceny
V souladu s § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“),
jsou účetní jednotky povinny oceňovat majetek
nebo jeho části způsoby podle tohoto zákona, a to:
a)
k okamžiku uskutečnění účetního případu
(obecně k okamžiku jeho vstupu do účetnictví účetní jednotky, kdy je uznán jako aktivum) způsoby podle § 25 ZÚ, kde se hned v odst. 1 pod písm. a) dozvíme, že hmotný majetek – kromě zásob a majetku vytvořeného vlastní činností – tedy zejména
úplatně nabytý dlouhodobý hmotný majetek
(dále jen „DHM“) se v těchto případech oceňuje
pořizovací cenou,
b)
ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby dle § 27 ZÚ, kde se pojednává o tzv. reálné hodnotě, která se však v praxi předmětu našeho zájmu – DHM – netýká.
Účetní
pořizovací cenou
se přitom podle § 25 odst. 5 písm. a) ZÚ rozumí:
cena, za kterou byl majetek pořízen, a
náklady s jeho pořízením související.
Se zjištěním
první složky pořizovací ceny,
která logicky při pořízení DHM nemůže nikdy chybět, tedy „ceny, za kterou byl majetek pořízen“ (zpravidla koupen), v praxi nebývá potíž, jelikož jí jednoduše vyčteme nejčastěji z kupní smlouvy (kupní cena) nebo ze smlouvy o dílo (cena díla). Znalci dřívější účetní terminologie si ještě možná vzpomenou na již léta přežitý pojem „cena pořízení“. Jedná se přitom o konečnou prodejní cenu, do které jsou již promítnuty všemožné slevy dodavatele poskytnuté nejpozději k datu dodání předmětného majetku. U plátců DPH uplatňujících nárok na odpočet DPH na vstupu jde samozřejmě o cenu bez této nepřímé daně.
Příklad 1
Určení ceny pořízení hmotného majetku
Paní Olga provozuje malé pekařství, pro jehož potřeby si od českého výrobce koupila malou dodávku v minimální výbavě za katalogovou cenu 200 000 Kč včetně 21 % DPH. Jelikož není plátcem DPH, nemůže si nárokovat odpočet (vrácení) této daně vůči finančnímu úřadu. Žádné další výlohy související s pořízením vozidla podnikatelce nevznikly. Pořizovací cenou tohoto DHM proto bude 200 000 Kč. A je přitom úplně jedno, jestli dotyčná paní vede podvojné účetnictví – což by ale bylo velmi neobvyklé – nebo pouze tzv. daňovou evidenci ve smyslu § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Naprosto stejné dvě dodávky od jejich výrobce si téhož dne jako paní Olga zakoupil také pan Oliver pro potřeby svého horského penzionu. Z důvodu větší zakázky mu dal prodejce na jedno z vozidel slevu 10 000 Kč a do druhého auta mu na jeho přání doplnil klimatizaci v katalogové hodnotě 20 000 Kč za zvýhodněnou poloviční cenu 10 000 Kč. Takže celková kupní cena za první vozidlo byla 190 000 Kč (200 000 Kč – 10 000 Kč) a za druhé vozidlo, dovybavené klimatizací činila 210 000 Kč (200 000 Kč + 10 000 Kč), obojí samozřejmě je včetně 21 % DPH. Celkově tedy tento podnikatel prodejci zaplatil 400 000 Kč (190 000 Kč + 210 000 Kč), ani on neměl žádné další výlohy s pořízením obou vozidel. Své účetní poté pan Oliver předal dvě kupní smlouvy a více se o nákup nestaral.
Jelikož je ale pan Oliver plátcem DPH a obě vozidla bude využívat pouze pro uskutečňování vlastních zdanitelných plnění, může a také si bude v plném rozsahu nárokovat k odpočtu DPH na vstupu z obou nákupů. Odpovídající rozdělení celkové kupní ceny na částku bez daně (základ daně) a příslušnou DPH by měla paní účetní vyčíst z daňových dokladů, které patrně prodejce automaticky přiložil ke kupním smlouvám obou vozidel.
Podstatně více starostí a nejistoty v praxi bývá s druhou složkou pořizovací ceny – náklady s pořízením DHM souvisejícími. Je vhodné zdůraznit, že jde o nákladově vymezené položky, takže nezáleží na tom, jestli příslušné výdaje poplatník vydal nebo ne. Proto v tomto směru nebude rozdíl mezi oceněním u účetní jednotky a fyzickou osobou s daňovou evidencí, nebo vedoucí záznamy o příjmech a výdajích z nájmu dle § 9 odst. 6 ZDP. Každý, kdo se kdy v praxi pohyboval kolem jakékoli větší investice, kdy nešlo pouze o její koupi a přepravu, zejména u staveb, jistě dosvědčí, že celý proces provází bezpočet nejrůznějších více či méně souvisejících výdajů a nákladů. Od nákupu odborných publikací, všemožných technických, právních a ekonomických konzultac