Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je (mimo zákonných výjimek) úhrn příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ). Zaměstnavatelé nicméně nesmějí zapomínat na to, že pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.
Zdravotní pojištění na přelomu let 2020 a 2021 v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:
a)
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
b)
kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
c)
kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
d)
kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2021 nejméně v částce 2 393 Kč),
e)
za které je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti, případně i na sebe bezprostředně navazující, trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem bez ohledu na další okolnosti, jako jsou například trvání zaměstnání pouze po část daného měsíce, souběžná podnikatelská činnost, případně poskytnuté neplacené volno, nemoc apod.
Na přelomu let 2020 a 2021 se tak mohou zaměstnavatelé dostat do situace, kdy budou řešit stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a související plnění zákonných povinností ve značně specifických případech. Na základě poznatků z praxe si v následujícím textu formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při řešení různorodých situací.
Od 1. ledna 2021 zaměstnavatelé také pracují s novými podmínkami u dohod o pracovní činnosti. Od tohoto data se zvyšuje částka rozhodná pro účast na zdravotním pojištění na 3 500 Kč. U osob pracujících na základě dohody o provedení práce vzniká i nadále účast na zdravotním pojištění tehdy, pokud příjem přesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. V této souvislosti podotýkám, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Nová výše minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance činí od 1. ledna 2021 částku 15 200 Kč.
Změna zdravotní pojišťovny
Den 1. 1. 2021 je standardním termínem pro změnu zdravotní pojišťovny. Z právní úpravy zdravotního pojištění vyplývá povinnost pojištěnce (jako zaměstnance) oznámit zaměstnavateli do osmi dnů případnou změnu zdravotní pojišťovny. V této souvislosti bych doporučil zaměstnavateli nechat si, třeba ve druhé polovině ledna, zaslat od zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven) seznam zaměstnanců u ní (nich) evidovaných k datu 1. 1. 2021, a tento si porovnat s vlastní evidencí. Tímto postupem se předejde případnému nesprávnému odvodu pojistného již za měsíc leden.
Obzvláštní pozornost by pak měli zaměstnavatelé vždy věnovat příjmům zúčtovaným po skončení zaměstnání, neboť v takovém případě se informace o změně zdravotní pojišťovny nemusí k zaměstnavateli dostat. Takovým příjmem může být buď „klasická“ odměna zúčtovaná bývalému zaměstnanci, nebo třeba plnění z titulu konkurenční doložky, což může trvat až dvanáct měsíců, během nichž jsou v podstatě dva termíny pro změnu zdravotní pojišťovny a jeden z nich může bývalý zaměstnanec využít (zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za dvanáct měsíců). Blíže viz Příklad č. 5.
Podívejme se formou příkladů na postupy zaměstnavatele, případně pojištěnce, na přelomu let 2020 a 2021.
Příklad č. 1:
Dohoda o provedení práce končí k datu 31. 12. 2020. Za měsíc listopad byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 000 Kč a za měsíc prosinec kvůli nemoci pouze 9 860 Kč. Od 1. 3. 2021 je tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem činí maximálně 10 000 Kč.
Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc prosinec 10 000 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k datu 30. 11. 2020. Za měsíc listopad se provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč. Další oznámení zaměstnavatel již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude v roce 2021 (od března) převyšovat částku 10 000 Kč. Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince nemá ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah. Z tohoto důvodu musí být od kteréhokoli dne měsíce prosince registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo může začít podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh. Dalšími možnostmi jsou registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát (například jako uchazeč o zaměstnání), případně i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. K tomuto kroku se může pojištěnec odhodlat tehdy, pokud se rozhodne začít vykonávat výdělečnou činnost ve státech Evropské unie, případně v dalších zemích ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 (což může být po jakkoli dlouhou dobu) nebo může využít institut dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině, kdy se v tomto případě musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Není-li využita žádná z těchto možností, stává se pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.
Příklad č. 2:
Dohoda o provedení práce skončila k datu 31. 12. 2020, příjem za prosinec činil 12 000 Kč. Počínaje dnem 14. 1. 2021 je uzavřena nová dohoda o provedení práce, přičemž není zaměstnavateli zřejmé, zda příjem za leden 2021 převýší 10 000 Kč.
Za měsíc prosinec odvedl zaměstnavatel pojistné s dopočtem a doplatkem do minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč.
Co se týká zaměstnání v lednu, v tomto případě doporučuji zaměstnavateli zvážit postup s ohledem na realitu, tedy očekávaný příjem zaměstnance v měsíci lednu. První možností je zaměstnance k datu 14. 1. přihlásit, a pokud příjem nepřevýší stanovenou částku 10 000 Kč, pak jej zpětně kódem „O“ ke stejnému datu odhlásit – s poznámkou na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele „storno přihlášky zaměstnance“. Alternativou je zaměstnance nepřihlásit (v situaci, kdy s ohledem na rozsah odvedené práce nelze očekávat příjem vyšší než 10 000 Kč), a poté jakmile bude známa výše příjmu, zaměstnance neprodleně se zpětnou platností ke 14. 1. 2021 přihlásit, pokud taková potřeba vznikne. V takovém případě by zdravotní pojišťovna určitě neměla plátci tento postup vytýkat, pokud v době nástupu zaměstnance do zaměstnání nebylo jednoznačně známo, resp. nebylo možné předpokládat, že příjem rozhodnou částku 10 000 Kč převýší.
Příklad č. 3:
Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2020. Souběžně se zaměstnáním (které bylo v tomto souběhu hlavním zdrojem příjmů) podnikal, takže od ledna 2021 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2019 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2021 zálohy ve výši 2 818 Kč. V březnu 2021 bude podán Přehled s povinností placení zálohy 3 659 Kč od tohoto měsíce. Ke dni 15. 5. 2021 bude této osobě přiznán starobní důchod.
Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo jeho povinností platit do konce roku 2020 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2021 však již zálohy v částce 2 818 Kč musejí být placeny, od března se záloha zvyšuje na 3 659 Kč. Přiznání důchodu nemá vliv na výši zálohy, nicméně při zúčtování roku 2021 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících červen až prosinec 2021.
Poznámka:
Od června 2021 by mohla být záloha nižší než alespoň povinně minimálních 2 393 Kč placena pouze v situaci, kdyby to vycházelo z dosažených výsledků roku 2020.
Příklad č. 4:
Protože zaměstnanci nebyla opakovaně vyplacena mzda, zrušil k datu 15. 1. 2021 pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Vzhledem k rozvázání pracovního poměru dle tohoto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Odvádí se z tohoto plnění pojistné na zdravotní pojištění?
Do konce roku 2011 se z plnění této povahy pojistné neodvádělo, neboť v takovém případě měl zaměstnanec podle § 67 odst. 1 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. S účinností od 1. 1. 2012 se však již nejedná o odstupné, ale o náhradu mzdy zdaňovanou podle § 6 ZDP. Protože toto plnění nelze zahrnout do některé ze zákonných výjimek, pojistné se odvede.
Příklad č. 5:
Zaměstnanec skončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2020, v lednu 2021 mu byl přiznán starobní důchod. Do dubna 2021 zúčtuje zaměstnavatel bývalému zaměstnanci odměnu 5 000 Kč.
Protože osoba již není v měsíci dubnu zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny ani započítávat za duben tuto osobu do počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Nicméně částky vyměřovacího základu (5 000 Kč) a pojistného (675 Kč) odvodu pojistného podléhají. Zaměstnavatel by měl ještě věnovat pozornost tomu, aby bylo pojistné z této odměny odvedeno správné zdravotní pojišťovně, neboť k datu 1. 1. 2021 mohl tento bývalý zaměstnanec změnit zdravotní pojišťovnu. Odvodu pojistného nepodléhá plnění (odměna) zúčtované bývalému zaměstnanci pouze při splnění podmínek daných ustanovením § 3 odst. 2 písm. d) z. č. 592/1992 Sb. Musí se jednat o plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Oznámení přiznání starobního důchodu zdravotní pojišťovně je povinností pojištěnce, nikoli zaměstnavatele.
Příklad č. 6:
Zaměstnanec si po celý rok 2020 platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 1 971 Kč. Na období 1. 12. – 3. 12. 2020 uzavřel dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč.
Uzavřením této třídenní dohody o provedení práce (při příjmu převyšujícím 10 000 Kč) se pojištěnec v prosinci stává zaměstnancem, a tudíž nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.
Na základě této skutečnosti (tedy příjmu podléhajícího odvodu pojistného na zdravotní pojištění) se pojištěnec na měsíc prosinec odhlásí jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů. Pokud si na prosinec zaplatil pojistné, což fakticky mohl učinit až do 8. 1. 2021, požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení provedené úhrady 1 971 Kč. Pojistné placené do listopadu 2020 měsíčně v částce 1 971 Kč je v pořádku. Kdyby byl pojištěnec od ledna 2021 nadále osobou bez zdanitelných příjmů, musel by zvýšit platbu pojistného na částku 2 052 Kč.
Zaměstnavatel musí přihlédnout k výši příjmu, která v příslušném kalendářním měsíci založila účast na zdravotním pojištění, délka trvání zaměstnání nehraje roli. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kód „P“ k datu 1. 12. a kód „O“ k datu 3. 12. Z pohledu zdravotního pojištění také platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce zakládá účast na zdravotním pojištění (je vyšší než 10 000 Kč), dotyčná osoba má tímto zaměstnáním pojistný vztah vyřešen.
Příklad č. 7:
Zaměstnanci byla za prosinec vyplacena hrubá mzda ve výši 28 000 Kč a v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce obdržel odstupné ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce. V měsíci lednu uzavřel s jiným zaměstnavatelem jednorázovou dohodu o pracovní činnosti na provedení odborných prací v období od 11. 1. do 22. 1. a za provedenou práci obdržel 10 800 Kč.
Zaměstnavatel, se kterým zaměstnanec rozvazuje pracovní poměr, odvede za prosinec pojistné pouze z hrubé mzdy ve výši 28 000 Kč, z odstupného, na které vznikl nárok podle zákoníku práce (což je tento případ), se pojistné neplatí.
Za měsíc leden bude zaměstnavatelem odvedeno pojistné z dosaženého příjmu včetně přihlášení a odhlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny k uvedeným datům 11. 1., resp. 22. 1.
I když zaměstnání netrvalo v měsíci lednu po celý kalendářní měsíc, má osoba ještě v tomto měsíci vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Ovšem od února (a to od kteréhokoli dne tohoto měsíce) již musí být registrována u zdravotní pojišťovny v některé, tedy alespoň v jedné, z těchto kategorií:
*
zaměstnanec v zaměstnání na základě pracovní smlouvy s příjmy ze závislé činnosti, zdaňovanými podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., případně s příjmy alespoň v částce 3 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce,
*
osoba samostatně výdělečně činná,
*
osoba, za kterou platí pojistné stát.
Není-li využita ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec od 1. 2. 2021 osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v částce 2 052 Kč měsíčně.
Příklad č. 8:
Dohoda o provedení práce byla sjednána na období od 2. 1. 2020 do 31. 12. 2020 s měsíčním příjmem kolem 8 000 Kč. Do měsíce prosince 2020 byl zúčtován příjem 7 800 Kč. Do měsíce ledna 2021 byla na základě této dohody zúčtována odměna 5 000 Kč. Po celý rok 2020 si pojištěnec měsíčně platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 1 971 Kč.
Dosažený příjem nezakládal v období roku 2020 účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se (bez ohledu na minimální mzdu) z dosaženého příjmu neodvádělo. Dodatečně zúčtovaná odměna však ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti:
*
v posledním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu 1. 12. 2020 a „O“ k datu 31. 12. 2020,
*
podat za měsíc prosinec opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců,
*
za měsíc leden 2021 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 12 800 Kč ve výši 1 728 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance nejpozději do 22. 2. 2021 (20. 2. připadá na sobotu), a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny,
*
pojištěnec požádá zdravotní pojišťovnu (s patřičným vysvětlením) o vrácení částky 1 971 Kč za měsíc prosinec 2020, ve kterém dodatečně vzniklo zaměstnání. Pokud by však pojištěnec předpokládal, že i v dalším období může být osobou bez zdanitelných příjmů, pak o vrácení platby žádat nemusí.
Vzhledem k tomu, že 1. leden 2021 je datem, ke kterému lze standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu (viz výše), upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti věnovali zvýšenou pozornost. Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k uvedenému datu zdravotní pojišťovnu (tuto variantu je zapotřebí prověřit), provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 1 728 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 1. 2021 přestoupil.
Příklad č. 9:
Pojištěnec (věk 48 let) ukončil k 31. 12. 2020 podnikání. Od ledna 2021 bude najímat sklad za 50 000 Kč měsíčně. Platí se z příjmů z nájmu zdravotní pojištění?
Pokud pojištěnec ukončí podnikání k datu 31. 12. 2020, oznámí zdravotní pojišťovně do osmi dnů ukončení samostatné výdělečné činnosti, ještě za měsíc prosinec zaplatí příslušnou zálohu a v roce 2021 podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2020.
Jelikož se z příjmů z nájmu (u věci nezapsané v obchodním majetku) neplatí zdravotní pojištění, musí si dotyčná osoba vyřešit od ledna 2021 svůj pojistný vztah. To znamená, že pokud nebude zaměstnána nebo nebude mít nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, přihlásí se u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a bude platit měsíční pojistné 2 052 Kč.
Příklad č. 10:
Občan Slovenska ukončil zaměstnání u českého zaměstnavatele k 31. 12. 2020 a poté onemocněl v ochranné sedmidenní lhůtě. Může nastat situace, kdy zdravotní pojištění cizince v ČR trvá, i když s ním zaměstnavatel ukončil pracovní poměr?
V tomto případě rozhoduje, zda se jedná o osobu podléhající režimu koordinačních nařízení Evropské unie, nebo o cizince z tzv. třetí země. Pokud jde o osobu ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, na kterou se v souvislosti s její výdělečnou činností v České republice vztahuje působnost koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, pak pojištění pracovníka z některé z těchto zemí trvá v České republice po skončení pracovního poměru i nadále, pokud tato osoba:
*
je evidována na úřadě práce s nárokem na českou podporu v nezaměstnanosti,
*
čerpá peněžitou pomoc v mateřství nebo má nárok na nemocenské.
Poznámka:
V přímé souvislosti s Brexitem platí, že postup podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 se ještě v roce 2020 vztahoval na občany a instituce ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. V roce 2021 zřejmě budou platit speciální podmínky, kdy se pravděpodobně bude postupovat podle toho, zda je osoba krytá výstupovou dohodou, či nikoli. (V době tiskové uzávěrky nebyly výsledky jednání známy.)
Účastni českého systému veřejného zdravotního pojištění jsou i zaměstnanci z tzv. třetích zemí, tedy ze zemí, na které se nevztahují výše uvedená koordinační nařízení EU. V těchto případech jsou zdravotně pojištěny osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Tyto osoby jsou z pohledu zdravotního pojištění považovány za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. v případech, kdy sjednaný pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem (svojí výší nebo povahou) zakládají účast na zdravotním pojištění.
Na rozdíl od podmínek platných podle koordinačních nařízení Evropské unie:
*
nejsou s těmito zaměstnanými osobami pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci,
*
ukončením zaměstnání končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že takové osobě nevznikají po skončení zaměstnání žádné další nároky (například při onemocnění v ochranné lhůtě).
Končící dohody
Na přelomu let končí, resp. se obnovují, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Příklad č. 11:
S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 10. 2020 – 31. 12. 2020 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem maximálně 2 999 Kč. Od 1. 1. 2021 byla uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti s příjmem 3 500 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 4. 1. 2021.
Výší příjmu v roce 2020 nezaložila dohoda účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 3 500 Kč, dohodnutá po 1. 1. 2021, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:
*
v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 4. 1. 2021,
*
odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.
Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 3 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 4. 1. 2021 a zaměstnance by přihlásil 1. dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne alespoň 3 500 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2021 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou“ částku 3 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
*
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
*
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
*
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
*
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů