Skutečný majitel podle právní úpravy účinné od 1. 6. 2021

Vydáno: 15 minut čtení

V návaznosti na článek s názvem Novela zákona o praní špinavých peněz a nový zákon o evidenci skutečných majitelů, který vyšel v časopisu Daně a právo v praxi v čísle 7-8/2021, nyní přinášíme bližší informace o definici skutečného majitele v návaznosti na zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZEMS“). Definice dle ZEMS byla stručně zmíněna již v minulém článku. Nyní se zaměříme na výklad pojmu skutečný majitel zejména z pohledu Příručky evidování skutečných majitelů, vydané Ministerstvem spravedlnosti ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem (dále jen „Příručka“) 1) a Metodického pokynu Finančního analytického úřadu č. 3 – zjišťování skutečného majitele čj.: FAU-46193/2021/03 2) (dále jen „Pokyn“). Obojí vychází z právní úpravy účinné od 1. 6. 2021. Je nutno podotknout, že ani Příručka ministerstva spravedlnosti, ani Pokyn Finančního analytického úřadu (dále jen: „FAÚ“), nejsou právně závazné. Jedná se o výklad pojmů těmito orgány, který může být určitým vodítkem či návodem zejména pro evidující osoby při určování skutečného majitele Jak je ale uvedeno i v samotném úvodu Příručky, závazným způsobem vykládat právní předpisy může jedině soud.

Skutečný majitel podle právní úpravy účinné od 1. 6. 2021
JUDr. Ing.
Hana
Skalická,
Ph.D., BA,
advokátní kancelář
 
Skutečný majitel
Podle § 2 písm. e) zákona o evidenci skutečných majitelů
je skutečným majitelem fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem
. Skutečným majitelem se tak fyzická osoba stane buď na základě jedné z těchto charakteristik (koncový příjemce nebo osoba s koncovým vlivem), často však budou přítomny obě zároveň. Jak je uvedeno v Příručce na str. 6:
„Skutečným majitelem je člověk, který může mít pro sebe z právnické osoby (nebo z právního uspořádání) přímo nebo zprostředkovaně významné příjmy, nebo člověk, který může fakticky právnickou osobu (nebo právní uspořádání) přímo nebo zprostředkovaně řídit, aniž je sám někým řízen. S koncovým příjemcem a osobou s koncovým vlivem se pojí požadavek na konečnost pozice a její potenciální povahu. Obě pozice jsou založeny již možností mít prospěch nebo uplatňovat rozhodující vliv.“
 
Koncový příjemce
Koncovým příjemcem
je podle § 2 písm. c) ZEMS osoba, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání podstatnou část z celkového majetkového prospěchu, tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání („prospěch“), a tento prospěch dále nepředává. Hodnotí se, jestli je prospěch podstatný z hlediska právnické osoby nebo právního uspořádání, nikoli jestli je podstatný z hlediska příjemce. To definuje § 3 ZEMS, přičemž nezáleží na tom, zda koncový příjemce v určitém období prospěch reálně získal či ne