V tomto letním úvodníku opět přicházíme s užitečnými informacemi z oblasti daní a účetnictví, se kterými se setkáváme v praxi. Krátce se zmíníme o dalším vývoji novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, tzv. e-commerce novely, kterou jsme podrobněji rozebírali v minulém čísle. Dále se budeme zabývat interpretací Národní účetní rady týkající se přeceňování cizoměnových záloh na pořízení dlouhodobého majetku, s jejímž obsahem se shoduje čerstvě vydaný rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ve zkratce probereme, jak je to s odpisy nehmotného majetku v jednoduchém účetnictví, jak pohlížet na časový test při prodeji obchodního podílu ve společném jmění manželů nebo od kdy zahájit odepisování při zkolaudování části stavby.
Legislativní novinky k 28. 7. 2021
Ing.
Lucie
Kalbáčová,
Brantl & Partners
Novela zákona o DPH, tzv. e-commerce
Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je v současné době stále v legislativním procesu. Bude muset dojít k dalšímu projednání, což způsobí opět odložení její platnosti a účinnosti. Do doby její účinnosti lze tedy postupovat jak podle přímého účinku směrnice, tak podle současného znění zákona o DPH. Dle stávajícího znění zákona zůstává tedy i nadále osvobození od daně u dovozu zboží malé hodnoty do 22 EUR. Avšak pokud se dodavatel rozhodně zatížit zboží DPH, tak může, jelikož je to v souladu s právem Evropské unie. Tento postup se však nepředpokládá.
Interpretace
Národní účetní rady I-43 – Poskytnuté zálohy vedené v cizí měněKaždá účetní jednotka je povinna vést účetnictví v české a cizí měně. V zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je stanoveno, k jakému dni jsou účetní jednotky povinny přepočítávat majetek a závazky v cizí měně. Přepočet se provádí k okamžiku uskutečnění účetního případu nebo ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje.
Při obchodování v jiné měně než v české, se účetní jednotka vystavuje kurzovému riziku, a to za předpokladu, že je transakce spojena s peněžní platbou v budoucnosti. Kurzové riziko tedy nevzniká tam, kde neočekáváme do budoucna peněžní tok. Jedná se například o náklady příštích období, výnosy příštích období nebo uhrazené zálohy, které nebudou v budoucnu vráceny. České účetní předpisy nedefinují aktiva a závazky v cizí měně, s nimiž je spojen budoucí peněžní tok, a proto zde neexistují jasná pravidla pro kurzové přepočty. Účetní jednotky se tak mohou ve svých postupech lišit.
Zákon o účetnictví definuje pořizovací cenu majetku jako cenu pořízení včetně vedlejších výdajů souvisejících s pořízením. Poskytnutá záloha na dlouhodobý majetek je úhradou
části pořizovací ceny dlouhodobého majetku
. V tomto případě se tedy nejedná o zálohu, která bude v budoucnu vrácena a která by měla podléhat přepočtu dle zákona o účetnictví. Pokud se tedy jedná o zálohu na dlouhodobý majetek, kde se předpokládá jeho dokončení, je záloha považována za část pořizovací ceny. Tato situace z pohledu účetní jednotky nepředstavuje kurzové riziko, protože platba již proběhla a ve výši zálohy se očekává již nepeněžní plnění. To je důvod, proč se dle interpretace
Národní účetní rady zálohy na dlouhodobý majetek nepřepočítávají. Tímto tématem se také zabýval Krajský soud v Ústí nad Labem. Rozsudek byl vyhlášen pod spisovou značkou sp. zn. 15 Af 84/2017-58. Spor se týkal právě nepřeceněných záloh na pořízení dlouhodobého majetku v cizí měně, kdy daňový subjekt neprovedl přepočet záloh a návazně nezaúčtoval příslušný kurzový zisk. Dle názoru správce daně mělo ale dojít k přecenění záloh, ke kterému nedošlo, a z tohoto důvodu daňovému subjektu upravil základ daně z příjmů právnických osob a doměřil poplatníkovi daň z příjmů. Daňový subjekt se však odvolal proti platebnímu výměru, ale jeho odvolání bylo Odvolacím finančním ředitelství zamítnuto. Poplatník tedy podal žalobu ke krajskému soudu, který mu dal za pravdu.
Dle správce daně byla záloha na pořízení dlouhodobého majetku v cizí měně pohledávkou, která měla být k rozvahovému dni přeceněna. Poplatník s tímto nesouhlasil a argumentoval tím, že se nejedná o pohledávku, ale o částečné plnění na budoucí nebo již existující závazek. Tvrdil, že zálohy na pořízení dlouhodobého majetku jsou součástí ocenění dlouhodobého majetku. Pokud by došlo k přecenění záloh, tak by podle něj došlo k porušení povinnosti oceňovat majetek v pořizovacích cenách. V případě přecenění by daňový subjekt vykazoval v účetnictví majetek v cenách, za které jej nikdy nepořídil, a zároveň by vykazoval zisky nebo ztráty, kterých nikdy nedosáhl, což je v rozporu s požadavkem na věrné a poctivé účetnictví.
Soud se zabýval definicí pohledávky, která bohužel není uvedena ani v zákoně o účetnictví, ani v zákoně o dani z příjmů a ani v daňovém řádu. Své tvrzení nakonec opírá o občanský zákoník. Dle vyjádření soudu poskytnutí zálohy nesplňuje definici pohledávky, neboť s ní není přímo spojeno právo požadovat na dlužníkovi plnění, které vyplývá ze závazkového vztahu. Jedná se o plnění budoucího závazku, na který bude záloha započtena.
S tímto závěrem Odvolací finanční ředitelství nesouhlasilo a postoupilo věc k dalšímu projednání Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Spor je současně řešen pod sp. zn. 4 Afs 170/2021.
Pokud se NSS přikloní k názoru krajského soudu a potvrdí tím i přístup prezentovaný v interpretaci Národní účetní rady, může toto rozhodnutí vést k významným změnám v dosud uplatňované účetní praxi.
Ve stručnosti
–
Závěr Koordinačního výboru mezi Komorou daňových poradců ČR a Generálním finančním ředitelstvím („KOOV“) ve věci odpisů nehmotného majetku u poplatníků vedoucích jednoduché účetnictví
Vypuštěním úpravy odpisů nehmotného majetku ze zákona o daních z příjmů se bude základ daně snižovat prostřednictvím účetních odpisů nehmotného majetku. Ovšem poplatníci, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, neuplatňují účetní odpisy, a proto bylo odsouhlaseno Generálním finančním ředitelstvím („GFŘ“), že se na ně bude vztahovat stejné pravidlo jako na poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví. Výdaje související s pořízením nehmotného majetku uplatní do daňových výdajů při zaplacení v souladu s § 24 odst. 2 písm. zn) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“).
–
Závěr KOOV ve věci aplikace časového testu pro osvobození příjmů z prodeje podílů, které byly součástí společného jmění manželů
Podle ZDP může fyzická osoba za určitých podmínek uplatnit osvobození na příjmy z prodeje obchodních podílů nebo z prodeje motorového vozidla. Abychom mohli uplatnit osvobození, tak musíme splnit časový test. V zákoně je uvedeno, že tento test se nepřerušuje v případě nemovitostí ve společném jmění manželů („SJM“), avšak v ostatních ustanoveních o SJM zmínka není. Proto GFŘ potvrdilo, že vypořádání SJM nenarušuje běh časového testu pro osvobození příjmů z převodu obchodních podílů, prodeje motorových vozidel, případně cenných papírů.
–
Závěr KOOV ve věci zahájení odpisování nově pořizované budovy v návaznosti na kolaudaci části stavby schopné samostatného užívání
Výstavba budovy způsobem „Shell & Core“ znamená, že prostory v budově jsou ponechány v základní úpravě a nájemci si je přizpůsobují dle svých představ. Pak ale vyvstává otázka, od kdy začít odepisovat budovu v případě, že je kolaudační souhlas vydán jen na část stavby. GFŘ potvrdilo, že je možné zahájit odepisování na základě kolaudačního souhlasu s užíváním části stavby, pokud je tato část schopná samostatného užívání, tj. jedná se o samostatnou budovu, která zahrnuje alespoň společné prostory a technologie. U odpisovatele musí být mimo jiné splněné další podmínky stanovené v ZDP.
–
Nejvyšší soud („NS“) svým rozhodnutím sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 způsobil značné problémy všem podnikatelům, kteří mají zapsán předmět podnikání jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“
Předmět podnikání je jednou z obligatorních náležitostí společenské smlouvy (stanov). Společnost musí vykonávat činnosti, které jí její společníci nebo členové určili. V případě, že je předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, tak dle NS není předmět vymezen dostatečně určitě, jelikož z něj není zjevné, co je předmětem podnikání. Toto vymezení předmětu podnikání je z důvodu neurčitosti označováno za zdánlivé a je potřeba sjednat nápravu. Každá změna předmětu podnikání vyžaduje změnu společenské smlouvy (stanov), ke které může dojít jen se souhlasem valné hromady nebo rozhodnutím jediného společníka. Změna dále vyžaduje notářský zápis, což je spojeno s dalšími náklady a administrativou.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 7-8/2021.