Mám jednočlenné s. r. o. Jsem jediným společníkem i jediným jednatelem. V této společnosti mám pracovní poměr jako účetní, ze kterého odvádím sociální a zdravotní pojištění (nad minimální mzdu a nad minimální mzdový tarif). Zároveň mám smlouvu o výkonu funkce na 500 Kč, ze které odvádím jen zdravotní pojištění. Podpisy na smlouvách mám ověřené. Setkávám se s názorem právníků, že nelze uzavřít pracovní smlouvu (pracovně právní vztah) sama se sebou, že nejde o závislou činnost. Z Kooperativy přišel dopis, že na takovýto pracovněprávní vztah (pracovní smlouvu) nelze uzavřít zákonné pojištění zaměstnance (pro případný pracovní úraz a výplatu ušlého výdělku). Nebude v budoucnu problém z hlediska správy sociálního zabezpečení ohledně vyplácení nemocenských dávek nebo starobního důchodu? A nebylo by lepší uzavřít pouze smlouvu o výkonu funkce jednatele třeba na 20 000 Kč?
Otázky a odpovědi: Pracovní poměr versus smlouva o výkonu funkce
Vydáno:
2 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Pracovní poměr versus smlouva o výkonu funkce
JUDr.
Roman
Lang,
Ph.D.
Odpověď
Z hlediska nároků plynoucích z oblasti nemocenského a důchodového pojištění je zcela nerozhodné, o jaký právní vztah zakládající účast na těchto systémech se jedná. Zaměstnanec v pracovním poměru stejně jako jednatel mají v oblasti nemocenského a důchodového pojištění totožné postavení s tím, že úkoly ve vztahu k orgánům sociálního zabezpečení u nich plní jejich „zaměstnavatel“. Podle § 36 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a podle § 92 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, plní úkoly zaměstnavatelů v důchodovém a nemocenském pojištění u zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru, a u společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost.
Zaměstnavatelem by tedy v popisovaném případě byla jedna a tatáž právnická osoba. Pravidla pro stanovení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou u obou těchto právních vztahů totožná, tj. stejný je postup při posouzení účasti na nemocenském a důchodovém pojištění, při stanovení vyměřovacího základu i procentní sazby. Z hlediska výše příspěvků do systému nemocenského a důchodového pojištění je tedy postavení obou těchto právních vztahů rovnocenné, proto i z hlediska podmínek nároku na dávky a stanovení jejich výše je postavení obou vztahů stejné.
Orgánům sociálního zabezpečení za těchto okolností nepřísluší přezkoumávat, zda postup, kdy jednatel společnosti s r. o. je současně jejím zaměstnancem, odpovídá právní úpravě či nikoliv. Drobné rozdíly se v praxi přesto vyskytují a jsou spíše administrativního charakteru, např. při vyplňování evidenčního listu důchodového pojištění se v případě zaměstnance v pracovním poměru uvádí na první pozici kódového trojčíslí znak „1“, zatímco u společníka znak „S“.