Výluka ze soudního přezkumu (rozhodnutí o navrácení lhůty v předešlý stav)

K předpisům:

Dané rozhodnutí doplňuje existující judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se ne vždy jednoznačně řešené otázky samostatné soudní přezkoumatelnosti rozhodnutí vydávaných podle daňového řádu. V daném případě byl spor o to, zda rozhodnutí o žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav (v případě lhůty pro seznámení se s podklady v odvolacím řízení) bylo rozhodnutím předběžné povahy, tedy rozhodnutím vyloučeným ze soudního přezkumu. Nejvyšší správní soud v této souvislosti předně připomněl, že o rozhodnutí předběžné povahy, na které výluka ze soudního přezkumu dopadá, se jedná tehdy, pokud ve vztahu k rozhodnutí konečnému splňuje kumulativně podmínky časovou, věcnou a osobní. se také již zabývala otázkou, zda je rozhodnutí o žádosti o navrácení lhůty dle § 37 daňového řádu rozhodnutím předběžné povahy (viz např. rozsudek NSS ze dne 22. 2. 2017, čj. 5 Afs 136/2016-36). V uvedené dříve řešené věci se jednalo o rozhodnutí o žádosti o navrácení lhůty k podání odvolání, přičemž u těchto rozhodnutí byly splněny všechny výše uvedené podmínky (věcná, časová i osobní). Pokud však daňový subjekt podal žádost o navrácení lhůty dle § 37 daňového řádu ve vztahu ke lhůtě pro seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, a to až poté, co bylo o jeho odvolání rozhodnuto, není tak splněna časová podmínka k posouzení rozhodnutí jako předběžného, neboť v takovém případě není rozhodnutí o vyhovění či nevyhovění žádosti vydáno v řízení ve věci samé, ani nevede k tomu, že by mělo být v přiměřené lhůtě jakékoliv řízení zahájeno. Nebude tak existovat konečné rozhodnutí, v rámci jehož přezkumu by bylo možné zabývat se rozhodnutím o navrácení lhůty.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.