Pokud nastal původní den splatnosti daně před 1. 1. 2015, uplatní se při výpočtu úroku z prodlení § 252 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, ve znění účinném do dne 31. 12. 2014, tj. včetně pravidla omezujícího délku úročení prodlení s úhradou daňového nedoplatku dobou pěti let, které bylo zrušeno zákonem č. 267/2014 Sb. Z uvedeného plyne, že správní orgány byly při uplatnění úroku z prodlení v posuzované věci pro absenci přechodných ustanovení ke změně § 252 odst. 2 daňového řádu vázány právními předpisy platnými v době vzniku dluhu na dani. Skutečnost, že samotný úrok z prodlení vzniká každým dnem trvání prodlení, je tudíž nerozhodná. Stejnou logikou ostatně postupoval Nejvyšší správní soud rovněž při posuzování časové působnosti § 254a daňového řádu upravujícího úrok z daňového odpočtu, který byl do zákona vložen rovněž bez výslovné zákonné úpravy své působnosti na již založené a trvající hmotněprávní nároky.
Rozhodná právní úprava pro vznik příslušenství daně
Vydáno:
1 minuta čtení
Rozhodná právní úprava pro vznik příslušenství daně
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 7 Afs 351/2019, www.nssoud.cz
V této věci Nejvyšší správní soud posuzoval otázku vzniku úroku z prodlení, resp. rozhodnou právní úpravu. Soud došel k závěru, že oním rozhodným datem je původní den splatnosti. A jelikož do 31. 12. 2014 ustanovení § 252 odst. 2 DŘ stanovovalo úrokový strop 5 let, pak na všechny daně s původním dnem splatnosti do tohoto data bude tento úrokový strop dopadat. To i kdyby k doměření daně došlo dávno po tomto datu. Významně se tak oproti původní představě správců daně rozšiřuje množství případů, které na tento úrokový strop dosáhne.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.