Přesluhování při pobírání starobního důchodu přeměněného z invalidního důchodu

Vydáno: 3 minuty čtení

Pojištěnci narozenému dne 19. 11. 1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19. 5. 2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19. 11. 2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1. 5. 2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna apod.). Bude mu období 19. 11. 2021 – 30. 4. 2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. ? Anebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení („a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod...“) myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a zákona o důchodovém pojištění a zvýšení za toto období náležet nebude?

Přesluhování při pobírání starobního důchodu přeměněného z invalidního důchodu
JUDr.
Roman
Lang,
Ph.D.
Situace, která je v dotazu popsána, není v zákoně explicitně řešena. V praxi ČSSZ vychází z následujícího stanoviska MPSV:
Z hlediska účelu právní úpravy se jeví logické, aby na pobírání tzv. transformovaného starobního důchodu (dále jen „TSD“) podle § 61a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZoDP“) bylo nahlíženo stejně, jako na pobírání dosavadního důchodu invalidního. Ačkoliv tento závěr není opřen o explicitní zákonný podklad, je možno z hlediska teleologie poukázat především na fakt, že k zavedení specifického typu starobního důchodu podle § 61a ZoDP vedly normotvůrce spíše statistické důvody, žádný „hlubší“ záměr nebyl touto změnou sledován. Jde tedy v podstatě o změnu názvu invalidního důchodu, přičemž jeho výše (a vlastně ani podstata) se příliš nemění (pomineme-li samozřejmě fakt, že TSD zůstává pojištěnci natrvalo a neprovádí se již posouzení zdravotního stavu). Podle § 61a odst. 3 ZoDP vznik nároku na TSD nevylučuje nárok na důchod podle § 29 ZoDP, což připodobňuje tuto dávku (TSD) spíše k důchodu invalidnímu. Podle § 61a odst. 4 ZoDP má být dokonce tento důchod pro účely § 59 odst. 1 ZoDP výslovně považován za dosavadní důchod invalidní.
Formální transformace důchodu podle § 61a ZoDP by neměla znamenat zhoršení postavení pojištěnce dosahujícího příjmů, z nichž je odváděno pojistné. Je tedy třeba, aby ČSSZ v těchto specifických případech postupovala tak, že pro účely stanovení výše starobního důchodu podle § 29 ZoDP bude předchozí dobu pobírání TSD považovat za dobu pobírání invalidního důchodu (pro invaliditu příslušného stupně), z něhož se tato dávka transformovala. Jednalo-li se tedy o invalidní důchod:
pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, bude ČSSZ zvyšovat starobní důchod o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů paralelní výdělečné činnosti,
pro invaliditu třetího stupně, bude se paralelní výdělečná činnost hodnotit podle pravidel uvedených v § 34 odst. 6 ZoDP, tj. v podstatě se bude zvyšovat o 1,5 % výpočtového základu za každých 365 kalendářních dnů výdělečné činnosti.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.