V návaznosti na článek s názvem „Skutečný majitel podle právní úpravy účinné od 1. 6. 2021“, který vyšel v časopisu Daně a právo v praxi v čísle 9/2021, vám nyní přinášíme bližší informace o evidenci skutečných majitelů a o tom, jak a kdy skutečného majitele do této evidence zapsat. V tomto článku budeme vycházet zejména ze zákona č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZESM“), vyhlášky č. 180/2021. Sb., o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů, a Příručky evidování skutečných majitelů vydané Ministerstvem spravedlnosti ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem (dále jen: „Příručka“), stejně jako z informací dostupných přímo na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti: https://esm.justice.cz/ias/issm/napoveda - zmenyNew.
Jak registrovat skutečného majitele?
Vydáno:
14 minut čtení
Jak registrovat skutečného majitele?
JUDr. Ing.
Hana
Skalická,
Ph.D., BA,
advokátní kancelář
Co je evidence skutečných majitelů
Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti. Do evidence se zapisují nebo automaticky propisují zákonem stanovené údaje o skutečných majitelích právnických osob se sídlem na území České republiky. Evidence je vedena krajským soudem, který je příslušný k
řízení o zápisu (tj. krajské soudy s výjimkou Krajského soudu v Praze, a Městský soud v Praze). Evidence je částečně přístupná veřejnosti zdarma na internetu
, a to zde
: https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik.Na těchto webových stránkách lze získat i tzv. částečný výpis z evidence skutečných majitelů,
stejně jako potvrzení o tom, že v evidenci skutečných majitelů není o skutečném majiteli právnické osoby nebo právního uspořádání veden žádný údaj.Přístup ke všem údajům o skutečném majiteli mají pouze
:–
osoby zapsané v evidenci skutečných majitelů jako majitelé,
–
evidující osoby (bude podrobněji rozebráno dále),
–
osoby, které podaly návrh na zahájení řízení o zápisu, neboť osvědčily svůj právní zájem za situace, kdy evidující osoba návrh nepodala do patnácti dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla,
–
a dále osoby vyjmenované v § 16 ZESM včetně povinných osob dle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (viz článek „Novela zákona o praní špinavých peněz a nový zákon o evidenci skutečných majitelů, který vyšel v časopise Daně a právo praxi č. 7–-8/2021), tj. včetně daňových poradců, auditorů či advokátů.
O přístup do evidence skutečných majitelů lze požádat prostřednictvím žádosti o dálkový přístup, kterou je možno vygenerovat zde
: https://esm.justice.cz/ias/issm/podani a následně odeslat elektronicky (tj. emailem s kvalifikovaným elektronickým podpisem či datovou schránkou) na Ministerstvo spravedlnosti. Přístup se uděluje na 2 roky, není-li v žádosti uvedeno jinak. Na základě dálkového přístupu lze získat kompletní výpis z evidence skutečných majitelů. Dálkový přístup i vyřízení žádosti o dálkový přístup jsou bezplatné.
Údaje o skutečném majiteli jsou v evidenci skutečných majitelů přístupné do pěti let ode dne zániku právnické osoby nebo právního uspořádání.Kdo má povinnost evidovat skutečné majitele a do kdy
Evidenční povinnost mají právnické osoby se sídlem na území České republiky a právní uspořádání s určitým vztahem k České republice
. Evidující osobou je přímo právnická osoba, jejíž skutečný majitel má být zapsán. Povinnost evidovat skutečné majitele se naopak nevztahuje na zahraniční právnické osoby
, ty nemohou provést ani dobrovolný zápis do evidence skutečných majitelů.
Evidenční povinnost se rovněž nevztahuje na osoby vyjmenované v § 7 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZESM“). Namátkou uveďme, že podle tohoto ustanovení se evidenční povinnost nevztahuje na stát a územní samosprávný celek, politickou strana a politické hnutí, církev a náboženskou společnost či společenství vlastníků jednotek. Ve smyslu § 26 odst. 3 ZESM zápis do evidence skutečných majitelů může iniciovat kdokoli, kdo na něm osvědčí právní zájem (typicky sám skutečný majitel), a to v situaci, kdy evidující osoba nesplnila svou evidenční povinnost alespoň patnáct dnů, resp. po patácti dnech prodlení se zápisem ze strany evidující osoby. Podle přechodných ustanovení k ZEMS mají
, tj. do 1. 1. 2019, vznikla-li obchodní korporace
, které skutečného majitele nechaly zapsat do evidence skutečných majitelů podle původní právní úpravykorporace
do 31. 12. 2017, a bez zbytečného odkladu po vzniku obchodní korporace
, vznikla-li od 1. 1. 2018, lhůtu pro uvedení zapsaných údajů se skutečností do 1. 12. 2021
. Jedná se o velice aktuální téma
a každé korporaci lze doporučit, aby zkontrolovala správnost
takového zápisu v evidenci skutečných majitelů
. Pokud neodpovídá skutečnosti, je vhodné údaje aktualizovat. Uvedení zápisu do souladu se ZESM se bude v praxi týkat především nového požadavku na zápis popisu struktury vztahů či zohlednění pravidel určování náhradního skutečného majitele
, kdyby v případě ovládání korporace
jinou korporací měly být jako náhradní skuteční majitelé zapsány osoby ve vrcholném vedení osoby s koncovým vlivem, nikoli osoby ve vrcholném vedení evidující osoby. Jinak je zápis (i změnu) nutno učinit bez zbytečného odkladu.
V určitých situacích však může být evidenční povinnost splněna tzv. automatickým průpisem údajů – tedy je vhodné nejprve ověřit, zda se na danou situace vztahuje právě automatický průpis údajů, případně o něj požádat.Automatický průpis údajů
Automatickým průpisem se rozumí
přebírání některých údajů z veřejných rejstříků a evidence svěřenských fondů do evidence skutečných majitelů. Fyzické osoby vedené ve veřejném rejstříku v určitých pozicích jsou automaticky propsány jako skuteční majitelé. Automatický průpis zajišťuje sám informační systém a pro evidující osoby je bezplatný. Do evidence skutečných majitelů se automaticky propíší údaje uvedené v § 37 a 38 ZESM, přičemž automatický průpis je v zásadě nezávislý na aktivitě evidující osoby. Jde však pouze o funkci informačního systému, automaticky propisované údaje nejsou nikým přezkoumávány.
Je proto vhodné, aby v původním veřejném rejstříku či rejstříku svěřenských fondů byly správně zapsány. Nezohledňuje se obsah ve Sbírce listin
.V situacích uvedených v § 37 ZESM dojde k automatickému průpisu údajů vždy
– tedy bez ohledu na to, zda již evidenční povinnost byla či nebyla splněna. Toto ustanovení dopadá na nadace, nadační fondy, ústavy, obecně prospěšné společnosti, svěřenské fondy a zahraniční svěřenské fondy. V případě svěřenských fondů
, jejichž svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, se do evidence skutečných majitelů jako skutečný majitel svěřenského fondu automaticky propíše fyzická osoba, která je zapsána v evidenci svěřenských fondů jako zakladatel, svěřenský správce nebo obmyšlený, příp. jako skutečný majitel právnické osoby
, která je zakladatelem, svěřenským správcem nebo obmyšleným svěřenského fondu.V případě zahraničních svěřenských fondů
, jejichž svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, se
do evidence skutečných majitelů automaticky propíše osoba, která byla zapsána v rámci evidence svěřenských fondů jako svěřenský správce nebo jako skutečný majitel právnické osoby
, která je svěřenským správcem zahraničního svěřenského fondu.V případě § 38 ZESM, který dopadá mj. na společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti s jediným akcionářem
, spolky, zájmová sdružení právnických osob, mezinárodní nevládní organizace a bytová a sociální družstva, k automatickému průpisu dochází tehdy, pokud evidující osoba dosud aktivně nezajistila zápis svého skutečného majitele, ať už před účinností ZESM či poté. Pokud tedy evidující osoba zajistila zápis do evidence skutečných majitelů podle předchozí právní úpravy, automatický průpis na ni nedopadne
. Lze o něj však požádat
, a to podáním návrhu soudu či notáři. Žádost je nutno podat na předepsaném formuláři, přičemž za zajištění automatického průpisu soudem není stanoven soudní poplatek. Pokud se subjekt rozhodne takovou žádost podat prostřednictvím notáře, notáři náleží odměna 200 Kč.Pravidla průpisu jsou stanovena v § 38 ZESM následovně
. V případě společnosti s ručením omezeným
se do evidence skutečných majitelů jako skutečný majitel zapíše osoba, která byla zapsána:–
v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako společník s podílem větším než 25 %, nebo
–
jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem společnosti s ručením omezeným s podílem větším než 25 %.
V případě akciové společnosti
se automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána:–
v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako její jediný akcionář, nebo
–
jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je jediným akcionářem akciové společnosti.
Systém však není schopen vyhodnocovat speciální druhy podílů ani domněnky jednání ve shodě podle § 78 zákona o obchodních korporacích.
Jak zajistit zápis
Zápis lze provést
prostřednictvím soudu či notáře.
Pokud se rozhodnete návrh podat sami, je nutné využít inteligentní formulář, který je dostupný zde: https://esm.justice.cz/ias/issm/podani Zde je k dispozici:
–
Formulář pro prvozápis skutečného majitele,
–
Formulář pro změnu,
–
Formulář pro automatický průpis.
Náležitosti jednotlivých inteligentních formulářů upravuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 180/2021. Sb., o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů a o změně souvisejících vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů. Návrh se podává v elektronické podobě. Pouze v případě právnické osoby jiné než obchodní
korporace
a u právního uspořádání je možné návrh podat i v listinné podobě. V takovém případě musí být podpis na listině úředně ověřen. Pokud obchodní
(tyto jsou zmíněny výše v tomto článku v části: „Kdo má povinnost evidovat skutečné majitele a do kdy) korporace
ve lhůtách podle dřívější legislativyřádně podaly návrh na zápis svého skutečného majitele,
návrh na zápis, kterým se zajišťuje, aby údaje evidence odpovídaly požadavkům nové legislativy, je od soudního poplatku osvobozen
. Obchodní korporace
, které v daných lhůtách své skutečné majitele neevidovaly, nemají přechodné období a od poplatku za zápis osvobozeny nejsou.Právnickým osobám, které nejsou obchodními korporacemi (zejména spolkům), končí přechodné období pro zajištění souladu s novým zákonem 1. 6. 2022, pokud své skutečné majitele řádně evidovaly ve lhůtě do 1. 1. 2021 (první návrh na zápis jejich skutečného majitele v tomto období je také osvobozen od soudního poplatku). Pokud tak neučinily, končí jim lhůta již 1. 12. 2021 (do stejné doby jsou osvobozeny od soudního poplatku).
Soudní poplatky jsou následující:
–
4 000 Kč v případě obchodní
korporace
(mimo bytové a sociální družstvo).–
2 000 Kč v případě v případě
fundace
(nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost), ústavu a právního uspořádání–
500 Kč v případě spolku a bytového a sociálního družstva.
Pokud se rozhodnete provést zápis prostřednictvím notáře, pak za situace, kdy se na vás nevztahuje osvobození od soudního poplatku, ušetříte
. Odměna notářů je nižší než soudní poplatky, navíc notáři mají pouhé tři dny na provedení zápisu do evidence skutečných majitelů. Soud lhůtu pro provedení zápisu stanovenu nemá.
Podle vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů, notářům náleží:
–
300 Kč jako odměna za samotný úkon zápisu, a
–
odměna za vydání osvědčení pro zápis údajů od evidence, přičemž ta se liší dle složitosti situace a pohybuje se mezi 2 200 Kč–200 Kč, konkrétně:
-
odměna 2 200 Kč za vydání osvědčení v případě skutečného majitele obchodní
korporace
, s výjimkou bytového a sociálního družstva, jsou-li předmětem zápisu v rámci popisu struktury vztahů údaje o více než čtyřech osobách nebo právních uspořádáních v ní vystupujících;-
odměna 800 Kč za vydání osvědčení v případě skutečného majitele obchodní
korporace
, s výjimkou bytového a sociálního družstva, neexistuje-li struktura vztahů nebo nejsou-li předmětem zápisu v rámci popisu struktury vztahů údaje o více než čtyřech osobách nebo právních uspořádáních v ní vystupujících;-
odměna 1 200 Kč za vydání osvědčení v případě skutečného majitele právního uspořádání, ledaže je zřízeno za veřejně prospěšným účelem;
-
odměna 700 Kč za vydání osvědčení v případě skutečného majitele
fundace
, ústavu, obecně prospěšné společnosti a právního uspořádání zřízeného za veřejně prospěšným účelem;-
odměna 200 Kč za vydání osvědčení v případě skutečného majitele jiné než obchodní
korporace
a bytového a sociálního družstva.Co je nutno dokládat
V § 23 ZESM jsou demonstrativně stanoveny písemnosti, kterými lze návrh soudu či žádost notáři zejména doložit. Zapisované skutečnosti musí z něčeho plynout. Lze rozlišovat mezi těmi písemnostmi, které primárně dokládají identifikační údaje skutečného majitele, a mezi těmi, které dokládají postavení skutečného majitele nebo strukturu vztahů.
Písemnostmi k doložení postavení skutečného majitele, popřípadě struktury vztahů, jsou zejména tyto:
-
výpis z veřejného rejstříku (včetně sbírky listin) nebo ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku nebo evidenci skutečných majitelů,
-
zakladatelské právní jednání,
-
seznam společníků,
-
rozhodnutí orgánu o vyplacení podílu na prospěchu (např. zisku),
-
prohlášení společníků o jednání ve shodě,
-
prohlášení evidující osoby nebo skutečného majitele o postavení skutečného majitele nebo struktuře vztahů, jsou-li založeny na právní skutečnosti, kterou nelze doložit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze rozumně požadovat,
-
prohlášení evidující osoby nebo skutečného majitele o postavení skutečného majitele nebo struktuře vztahů, nejsou-li založeny na právní skutečnosti.
–
Je omezena možnost dokládat zapisované skutečnost pouze čestným prohlášením. To připadá v úvahu pouze ve specifických případech, kdy nelze tu kterou skutečnost doložit jinak.
–
Dokládat obecně není třeba informace, které jsou pro soud a notáře dostupné z jiných informačních systémů veřejné správy (např. z veřejného rejstříku). Z praktického hlediska je však vhodné v některých případech zapisující instituci na tento zdroj upozornit (odkázat). Souhlas skutečného majitele se svým zápisem se obecně nedokládá.
–
Při zápisu náhradního skutečného majitele je třeba též doložit důvod pro stanovení náhradního skutečného majitele, tedy z čeho plyne, že skutečného majitele určit nelze. Obvykle bude mít takový závěr oporu přímo ve veřejném rejstříku nebo v seznamu společníků, ze kterých bude zřejmé, že podíly pozici skutečného majitele nezakládají. Pokud se evidující osobě nepodaří skutečného majitele určit v důsledku nedostatku informací, měla by důvod jasně pojmenovat (např. neposkytnutí součinnosti ze strany určité osoby) a popsat kroky, které učinila ve snaze skutečného majitele určit.
–
K návrhu či žádosti postačí dokládat prosté kopie uvedených či jiných písemností. V případě, že jde o písemnosti v cizím jazyce, je obecně třeba je přeložit jednak kopii originálního znění, jednak jejich prostý překlad do českého jazyka. Soud přitom může na své úřední desce stanovit, že překlady z některých jazyků nevyžaduje. Ani notář nemusí po žadateli vždy požadovat překlady, záleží na jeho konkrétním přístupu.
Změny údajů v základních registrech – např. změny adres nebo jmen – se v evidenci skutečných majitelů promítají automaticky.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 10/2021.