Vývoj judikatury v otázce poskytování informací o odměnách a platech zaměstnanců vyplácených z veřejných prostředků

Vydáno: 33 minut čtení

Plat zaměstnanců je ze strany obce výdejem veřejných prostředků, na který se vztahují kontrolní mechanismy předvídané platnou právní úpravou. Otázka povinnosti poskytování informace o platech zaměstnanců obce dle zákona o svobodném přístupu k informacím doznala za dobu účinnosti zákona podstatný vývoj. V následujícím článku se vám pokusíme tento vývoj přiblížit a odpovědět na otázky související s povinností obce poskytnout žadateli informaci o výši platu svých zaměstnanců či odměnách jim vyplacených.

Vývoj judikatury v otázce poskytování informací o odměnách a platech zaměstnanců vyplácených z veřejných prostředků
Mgr.
Slávka
Kopačková
 
Právo na informace v legislativě
Právo na informace vyplývá z článku 17 Listiny základních práv a svobod1), kde je zakotveno jak právo na informace obecně, tak povinnost státních orgánů a orgánů územní samosprávy poskytovat přiměřeným způsobem informace o své činnosti. Toto právo je dále provedeno zákonem o svobodném přístupu k informacím2), který stanoví konkrétní podmínky a rozsah poskytovaných informací.
 
Právo na informace o příjemcích veřejných prostředků
Zákon o svobodném přístupu k informacím obsahuje v samostatném ustanovení § 8b specifickou úpravu týkající se poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků. Toto ustanovení bylo do zákona inkorporováno s účinností od 22. 3. 2006 zákonem č. 61/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Jeho účelem byla snaha odstranit pochybnosti o otázce, zda se povinnost poskytování informací o činnosti povinného subjektu může dotknout oblasti osobních údajů třetích osob, pokud jsou příjemci veřejných prostředků3).
Samotný zákon o svobodném přístupu k informacím pojem „veřejné prostředky“ nedefinuje ani nestanoví jeho obsah či výčet případů, které by tomuto pojmu podléhaly. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vymezil pojem příjemce veřejných prostředků4) tak, že odkázal na definici tohoto pojmu užívanou zákonem o finanční kontrole5), který za ně označuje veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě6). Na tuto definici pak odkazoval i ve svých následných rozhodnutích. Z hlediska obsahového je § 8b zákonnou výlukou z obecného pravidla zakotveného v § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím, podle kterého informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu.
Právní úprava poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků je samostatná a komplexní – ustanovení § 8b je nepodmíněné a vyplývá z něj, že informace o příjemcích veřejných prostředků povinný subjekt poskytne. Další ustanovení tohoto zákona7) pak stanoví subsidiární právní úpravu k úpravě obsažené v § 8b zákona o svobodném