V textu si ukážeme, kdy může u poplatníka daně z příjmů vzniknout daňová ztráta a jaký bude postup při jejím uplatnění, pokud tato daňová ztráta vznikne za zdaňovací období 2020. Zákonem č. 299/2020 Sb. došlo k rozšíření možnosti uplatnit stanovenou daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně, a to i za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které byla daňová ztráta stanovena (uplatnění tzv. carry loss back).
Daňová ztráta za rok 2020 a její odpočet
Ing.
Ivan
Macháček
1 Stanovení základu daně z příjmů
Pro poplatníky daně z příjmů fyzických i právnických osob platí dle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů, že základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, s tím, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady; rozdíl se upraví podle tohoto zákona. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob je dále v § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů uvedeno, že základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahuje výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
U poplatníků, kteří nevedou účetnictví, se pro zjištění základu daně vychází dle znění § 23 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů z rozdílu mezi příjmy a výdaji.
U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se pro zjištění základu daně vychází dle znění § 23 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, může dojít po úpravě účetního výsledku hospodaření na základ daně ve smyslu § 23 odst. 3 zákona o daních z příjmů k následujícím situacím:
a)
výsledek hospodaření je větší než
= účetní zisk základ daně je větší než nula = základ daně pro výpočet daně z příjmů
b)
výsledek hospodaření je větší než nula
= účetní zisk základ daně je menší než nula = daňová ztráta
c)
výsledek hospodaření je menší než nula
= účetní ztráta základ daně je menší než nula = daňová ztráta
d)
výsledek hospodaření je menší než nula
= účetní ztráta základ daně je větší než nula = základ daně pro výpočet daně z příjmů
PŘÍKLAD 1
Z účetnictví společnosti s r. o. za zdaňovací období 2020 vyplývá záporný výsledek hospodaření ve výši 220 000 Kč (účetní ztráta). V účetnictví vykáže společnost následující položky:
Účet 513-Náklady na reprezentaci 80 000 Kč Účet 545-Ostatní pokuty a penále 45 000 Kč Daňové odpisy jsou menší než účetní odpisy o 140 000 Kč
Jedná se o připočitatelné položky k výsledku hospodaření, ovlivňující výši základu daně z příjmů. V daňovém přiznání je nutno provést úpravy výsledku hospodaření o připočitatelnou částku 265 000 Kč. Základem daně je tedy částka 45 000 Kč. Znamená to, že zatímco společnost dosáhla účetní ztráty, její daňový základ je kladný a společnost musí odvést daň z příjmů právnických osob.
2 Vznik daňové ztráty a její uplatnění
2.1 Obecné vymezení daňové ztráty
Vymezením daňové ztráty se zabývá § 38n zákona o daních z příjmů, kde se uvádí, že pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 zákona o daních z příjmů převyšují příjmy upravené podle § 23 zákona o daních z příjmů, je rozdíl daňovou ztrátou (výše uvedené platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající kompletářům). Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a stanovená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů.