Nad judikaturou týkající se elektronické evidence tržeb

Vydáno: 51 minut čtení

Elektronická evidence tržeb byla sice pozastavena do konce roku 2022, průběžně však naskakují výsledky soudních sporů, které se jí týkají. Dnešní výběr z judikatury je věnován zajímavým rozsudkům z této oblasti.

Nad judikaturou týkající se elektronické evidence tržeb
Ing.
Zdeněk
Burda,
daňový poradce, BD Consult, s. r. o.
 
1. Nárok na evidenci ve zjednodušeném režimu
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2019 čj. 10 Afs 45/2019-55)
 
Komentář k judikátu č. 1
Žalobce provozoval trafiku, pro kterou žádal povolení zjednodušeného režimu EET, protože běžný režim EET ho při značném počtu zákazníků zdržuje a tím mu zákazníky odrazuje.
Správce daně žádost zamítnul, neshledal její důvody v porovnání s ostatními subjekty jako významné, stejně tak posoudil zdržení prodeje v důsledku EET jako bagatelní. Nejvyšší správní soud odkázal na nález Ústavního soudu, který EET považuje za cestu k narovnání podmínek v podnikatelském prostředí, a došel k názoru, že situace žalobce není oproti jiným subjektům s podobnou činností nijak specifická. Naopak, požadovaná úleva by znamenala narušení podnikatelského prostředí.
Právní věta:
„Při rozhodování o žádosti o povolení evidovat tržby ve zjednodušeném režimu podle § 11 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, musí správce daně vždy přihlédnout k účelu zákona, kterým je narovnat podnikatelské prostředí bez ohledu na velikost daňového subjektu.“
Ze správního spisu NSS zjistil, že stěžovatel v žádosti podle § 11 zákona o evidenci tržeb uvedl, že žádá o povolení evidovat tržby ve zjednodušeném režimu, protože po prvních dnech evidování v běžném režimu je zřejmé, že tento režim zásadně ztěžuje plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tržba plyne.
Daňový subjekt provozuje trafiku, v níž dochází ke značnému množství prodejů do částky 100 Kč, a rychlost obsluhy je při prodeji v trafice nutností
. Daňový subjekt uvedl, že samotné vystavení účtenky trvá pět až šest sekund, doba odezvy jsou dvě až tři sekundy, jak vyplývá z výpisu přiloženého k žádosti. Jedná se o prodlevu natolik významnou, že dochází ke ztrátě příjmů, neboť někteří zákazníci nejsou ochotni prodloužení času obsluhy akceptovat a prodejnu opouštějí ještě před plánovaným nákupem. Stěžovatel v žádosti dále poukázal na specifika prodeje v trafice a na to, že možnost přímého krácení přijatých tržeb je zcela vyloučena kvůli evidovanému prodeji tiskovin, losů a loterií, nutné evidence prodeje cigaret a tabákových výrobků. Správce daně uvedené důvody neshledal jako významné pro vydání povolení pro evidování tržeb ve zjednodušeném režimu.
 
Shrnutí k judikátu č. 1
NSS se nemůže ztotožnit se závěrem stěžovatele, že snesl v žádosti takové důvody, které by opodstatňovaly aplikaci § 11 odst. 1 zákona o evidenci tržeb. Je pravda, že stěžovatel v žádosti podle § 11 odst. 1 zákona o evidenci tržeb uváděl, že u něj pravidelně dochází v určitých okamžicích k nárazovému náporu zákazníků, navíc v jeho prodejně je velké množství prodejů do 100 Kč a při provedení zákonného požadavku elektronické evidence tržeb došlo ke zvýšení doby pro sestavení účtenky v průměru o 5 až 6 sekund na jednoho zákazníka. Proto prý přešlo důkazní břemeno na správce daně, který musel právě uvedené teze vyvrátit. NSS k tomu uvádí, že k přesunu důkazního břemene na správce daně by bylo třeba, aby stěžovatel v žádosti uvedl alespoň myslitelné důvody, které by byly podřaditelné pod relativně
abstraktní
hypotézu v § 11 odst. 1 zákona o evidenci tržeb. Nic takového však stěžovatel netvrdil, jím uváděné důvody jsou generické, tedy zcela obecné, a vztahují se v podstatě k jakékoliv trafice, která je blíže dopravnímu uzlu, na metru, na nádraží, u autobusové či jiné zastávky hromadné dopravy v jakémkoliv větším městě. Pokud by správce daně či žalovaný vydal opačné rozhodnutí, kterým by takovéto žádosti vyhověl, dostal by se z povahy věci do rozporu s účelem zákona, který posvětil též Ústavní soud, tedy narovnat podnikatelské prostředí bez ohledu na velikost daňového subjektu. NSS poznamenává, že má-li stěžovatel jiné důvody pro žádost dle § 11 zákona o evidenci tržeb, může je uplatnit za podmínek § 11 odst. 4 v nové žádosti, kde uvede jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní. S ohledem na vše výše uvedené proto NSS zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou.
 
2. Pokuta za EET – svatby na Olomoucku
(podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc ze dne 20. 4. 2021 čj. 65 A 37/2020-60, napadeno kasační stížností žalobce čj. 5 Afs 135/2021, doposud nerozhodnuto)
 
Komentář k judikátu č. 2
Následující kauza se týká v médiích hojně probíraného případu, kdy si aktivní finanční úřad vyžádal z matriky údaje o proběhnutých svatbách a následně vyzval svatebčany k poskytnutí informací o jejich průběhu. Krajský soud sice konstatoval, že výzvy zaslané účastníkům svateb (a vyhrožující sankcemi v případě jejich neuposlechnutí) byly nezákonné, nicméně tato okolnost nezpůsobila nezákonnost celého řízení o uložení pokuty za porušení pravidel EET pro restauraci, kde se svatby konaly. Správce daně totiž získal i další důkazy (např. ze sociálních sítí), ze kterých bylo zřejmé, kde se svatby konaly a že tržby za hostiny nebyly vykázány v rámci EET. Proti rozsudku byla podána kasační stížnost, o které NSS zatím nerozhodnul. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že dne 20. 9. 2017 provedli pracovníci správce daně za účelem prověřování plnění povinností dle zákona o evidenci tržeb místní šetření v provozovně žalobce „Bešť – Hospůdka ve stodole“, kde provedli kontrolní nákup, na základě něhož nebylo zjištěno žádné pochybení.
Ze znalosti místních poměrů však bylo správci daně známo, že žalobce ve své provozovně zajišťuje svatební obřady a hostiny či jiné rodinné oslavy
. Správce daně proto pokračoval ve vyhledávací činnosti zaměřené na prověřování plnění povinností dle zákona o evidenci tržeb a zjistil, že na profilu provozovny žalobce
na sociální síti Facebook je uveřejněno několik recenzí od zákazníků, kteří měli v průběhu roku 2017 v této provozovně svatební hostinu. Přitom z jedné recenze vyplynulo, že žalobce nepředal zákazníkovi účet
za svatební hostinu a ubytování svatebčanů. Z přehl