Příjmovou stránku systému veřejného zdravotního pojištění naplňují zejména zaměstnavatelé, a to platbami pojistného za své zaměstnance. Významnou měrou přispívá stát pravidelnými měsíčními platbami za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby, vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) – mimochodem, platby za tyto osoby meziročně poměrně významně narůstají. Zbylými dvěma skupinami osob, které platí pojistné (zálohy na pojistné), jsou samoplátci, tedy osoby, které – jak vyplývá z názvu – si platí pojistné samy. A právě postavení těchto samoplátcovských skupin, tedy osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů, je předmětem tohoto pojednání. Součástí řešení této problematiky je i postavení těchto osob v kontextu Evropské unie.
Samoplátci ve zdravotním pojištění
Vydáno:
22 minut čtení
Samoplátci ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Osoby samostatně výdělečně činné
Zvláštnost postavení osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) spočívá ve zdravotním pojištění především v tom, že tyto osoby:
–
jako jediné ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh (je-li to ze zákona jejich povinností) a případného doplatku pojistného,
–
mají (mimo zákonných výjimek) stanoven minimální vyměřovací základ a tím i minimální výši zálohy, kdy zákonné minimum je u zaměstnavatelů řešeno jiným způsobem – v návaznosti na minimální mzdu,
–
hradí zálohy na pojistné ve stejných termínech jako osoby bez zdanitelných příjmů,
–
podávají po skončení roku zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám v případě změny) Přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok,
–
mohou požádat zdravotní pojišťovnu o snížení měsíčně placené zálohy,
–
plní oznamovací povinnost, tedy oznamování změn zdravotní pojišťovně samy, případně mohou k tomuto účelu zmocnit jinou osobu aj.
Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. Podívejme se nyní blíže na některé podmínky platné pro tyto osoby ve zdravotním pojištění.
Minimální záloha OSVČ od 1. 1. 2021
Je-li samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů pojištěnce, pro kterého platí ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak se těmto osobám zvýšila od ledna 2021 minimální záloha na 2 393 Kč. Zálohy alespoň 2 393 Kč platí od ledna 2021 OSVČ i tehdy, pokud je její samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů.
Jestliže naopak OSVČ nemusí při odvodu pojistného toto minimum dodržet dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (například se jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného stát), pak nadále – až do kalendářního měsíce, ve kterém podá v roce 2022 Přehled – platí od podán