Za nesplnění povinnosti v oblasti daní jsou často daňovému subjektu stanoveny poměrně přísné sankce. Správce daně jejich udělení přitom nemá ve své kompetenci, protože řada pokut je stanovena přímo zákonem a při naplnění zákonných kritérií musí správce daně příslušnou pokutu stanovit. Jistou kompetenci má pak správce v případě promíjení vybraných sankcí, kdy má daňový subjekt možnost požádat o individuální promíjení. Covidové roky 2020 a 2021 byly navíc z hlediska promíjení ojedinělé, protože řada pokut se plošně promíjela na základě hromadných pardonů. Tento článek se zaměřuje na současné možnosti promíjení pokuty za pozdní podání daňového přiznání na základě individuálního promíjení a obsahuje také praktické příklady pro danou problematiku.
Promíjení pokut za pozdní podání daňového přiznání
Vydáno:
25 minut čtení
Promíjení pokut za pozdní podání daňového přiznání
Mgr.
Filip
Wágner
Pokuta za pozdní podání daňového přiznání
Sankce za pozdní podání daňového přiznání je upravena v § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“), a terminologicky je nazvána jako pokuta za opožděné tvrzení daně. Daná sankce se pak uplatňuje nejenom u pozdního podání daňového přiznání, ale i u vyúčtování a hlášení, kdy zákon tato tři podání označuje pojmem tvrzení.
O povinnosti platit pokutu rozhoduje správce daně platebním výměrem, který doručí daňovému subjektu, případně cestou jeho zástupce. Proti stanovené pokutě existuje možnost uplatnit standardní prostředky obrany daňového subjektu, jako je zejména opravný prostředek ve formě odvolání (například pokud by byla pokuta stanovena nesprávně v rozporu se zákonem). Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.
V daňovém řádu je také uvedena možnost promíjení pokuty za opožděné tvrzení daně, které je možné od novely DŘ účinně od 1. 1. 2021. Ustanovení § 250 DŘ se pak neaplikuje na oblast kontrolních hlášení, kde jsou pokuty stanoveny v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Samostatně je také řešeno promíjení pokut za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením, které se promíjí na základě jiných pravidel a také jiného pokynu.
Podle statistického materiálu Informace o činnosti Finanční správy ČR bylo za rok 2020 stanoveno přes 357 000 pokut v celkové výši 978 mil. Kč, v roce 2019 pak bylo stanoveno přes 248 tis. pokut v celkové výši 394 mil. Kč a v roce 2018 přes 291 tis. pokut v celkové výši 443 mil. Kč. V tomto materiálu je pak uvedeno, že
„nejčastěji ukládanou sankcí zůstává pokuta za opožděné tvrzení daně podle ustanovení § 250 DŘ, kterou v případě naplnění zákonných podmínek ukládá správce daně obligatorně ve výši dané citovaným ustanovením. V roce 2020 došlo formálně k výraznému nárůstu v počtu těchto pokut, tento nárůst však souvisel s rozhodnutími ministryně financí o hromadném prominutí příslušenství daně za účelem zmírnění zvýšených dopadů pandemie COVID-19 na podnikatele i další daňové subjekty, přičemž většina těchto pokut byla na základě příslušných rozhodnutí ministryně financí daňovým subjektům prominuta.“
Toleranční lhůta bez pokuty