Neúčinnost doručení v soudním řízení

Stěžovatelka dále poukázala na § 17 odst. 5 zákona o elektronických úkonech, podle nějž „(o)soba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených jiným právním předpisem žádat o určení neúčinnosti doručení podle odstavce 4“. Obecně vzato je jistě i v soudním řízení správním možno vyslovit neúčinnost doručení dokumentu podle citovaného ustanovení. Zde Nejvyšší správní soud upozorňuje, že odkaz stěžovatelky na určení neúčinnosti doručení podle zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád, není přiléhavý, neboť nedopadá na doručování v soudním řízení, ale v řízení správním. V daném případě by se v souladu s § 64 s. ř s. použil přiměřeně § 50d o. s. ř. , podle jehož odstavce 1 „(n)a návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.“ Právě § 50d o. s. ř. je ustanovením „jiného právního předpisu“, s nímž počítá § 17 odst. 5 zákona o elektronických úkonech a dopadá na soudní řízení podle o. s. ř. a s. ř. s.