Nad judikaturou z oblasti plných mocí

Vydáno: 51 minut čtení

Pečlivá formulace plné moci pro zastupování před správcem daně má velký význam pro bezproblémový styk s finančním úřadem nejen z hlediska osobního styku, ale i z hlediska správného doručování písemností. V dnešním příspěvku se podíváme na některé zajímavé rozsudky z této oblasti.

Nad judikaturou z oblasti plných mocí
Ing.
Zdeněk
Burda,
daňový poradce, BD Consult, s. r. o.
 
Shrnutí minulých judikátů
Uvedené problematice jsme se věnovali v našem časopise již v č. 6/2018. V úvodu tedy nejprve tradičně shrneme judikaturu ze zmíněného příspěvku.
Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. února 2014 čj. 1 Afs 88/2013-66 a dále i z 10. dubna 2015 čj. 4 Afs 8/2015-39 jsme se dozvěděli, že
jestliže daňový subjekt uloží plnou moc u svého místně příslušného finančního úřadu, nemusí být tímto úřadem automaticky rozeslána na všechny ostatní finanční úřady v republice
, a je ji tedy nutno uložit u každého finančního úřadu samostatně. Z tohoto pravidla jsou však některé výjimky – např. když poplatníka kontroluje v rámci tzv. „vybrané působnosti“ dle zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě ČR, jeho místně nepříslušný finanční úřad, není nutno plnou moc znovu předkládat i tomuto úřadu. Další výjimky jsou uvedeny přímo v daňovém řádu (např. dožádání jiného finančního úřadu) a jsou zmiňovány přímo v rozsudku.
Nejvyšší správní soud dne 23. října 2014 rozhodl pod čj. 9 Afs 38/2014-59, (zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí NSS č. 2/2015 pod č. 3153/2015), že
plnou moc pro daňového poradce nemusí u finančního úřadu zrušit pouze daňový subjekt, který ji udělil, ale i daňový poradce, který byl zmocněncem
a ukončil své smluvní vztahy s tímto klientem.
Dále například,
pokud je plná moc pro daňového poradce podána na poštu 1. dubna a pošta ji doručí správci daně o několik dní později, je i v tomto případě zachován nárok na prodloužení termínu pro podání daňového přiznání
k dani z příjmů do 1. července. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud dne 15. května 2015 pod čj. 4 Afs 68/2015-35, (zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí NSS 9/2015 pod č. 3261/2015), není nutné, aby plná moc do 1. dubna v takovém případě fyzicky dorazila na finanční úřad, postačí podání k poštovní přepravě.
Spory o rozsah plné moci byly probírány i v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. června 2014 čj. 5 Afs 65/2013-79. Daňový subjekt namítal, že kontrola u něj nebyla zahájena správně, protože plná moc na daňovou poradkyni ve znění
Zplnomocňuji paní I. N. k zastupování společnosti Lajka Production ve věci kontroly Přiznání k dani z přidané hodnoty za rok 2007
neměla takovou formulaci, aby pro zastupování při zahájení kontroly obstála. Nejvyšší správní soud však považoval tuto námitku za účelovou, mj. proto, že další zástupce daňového subjektu pro zbytek kontroly, ani on sám, nenamítali v jejím průběhu, že by byla zahájena nezákonně. K jejímu zpochybnění tedy došlo až dodatečně.
V dalším případě se jednalo o situaci, kdy zplnomocněný zástupce – daňový poradce byl vyškrtnut ze seznamu Komory daňových poradců a byl mu soudem uložen zákaz podnikání, což ale neznamená, že by tím automaticky zanikla plná moc vystavená na jeho osobu. Rozsudek ze dne 26. dubna 2017 čj. 3 Afs 94/2016-33 konstatoval, že pokud správce daně doručoval písemnosti tomuto zástupci, nepostupoval protiprávně.
Také plná moc nizozemského subjektu z registračního řízení k daním v ČR nebyla akceptována pro další daňová řízení. Nejvyšší správní soud dne 8. září 2016 čj. 10 Afs 197/2015-58 postup správce daně schválil, neboť nizozemský subjekt vůči finančnímu úřadu ve svých podáních různým způsobem uváděl svůj název a nizozemské sídlo. Neuspěl jeho argument, že vždy uváděl stejné nizozemské DIČ. Podle názoru správce daně i soudů nebylo vinou finančních orgánů, že si plnou moc nespárovaly i v jiných řízeních.
Posledním příkladem je případ ze dne 22. listopadu 2017, kdy NSS pod čj. 6 Afs 8/2017-48 řešil kauzu, v níž byla „generální“ plná moc formulována výslovně jen pro zastupování před konkrétním finančním úřadem. Neuspěl názor, že by automaticky měla plná moc platit i pro nadřízený orgán, který prováděl odvolací řízení.
A nyní již k dalším judikátům…
 
1. Údajně zfalšovaná plná moc
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. října 2021 čj. 4 Afs 104/2021-44)
 
Komentář k judikátu č. 1
Předmětem sporu byla údajně zfalšovaná plná moc. Jednatel žalobce tvrdil, že podpis na plné moci není jeho, tím pádem zmocněnkyně neměla právo firmu zastupovat, průběh kontroly byl nezákonný a díky tomu uběhla
prekluzivní lhůta
pro doměření daně. Finanční orgány ani soudy však tento názor neakceptovaly. Problémem totiž byla skutečnost, že představitelé firmy o probíhající kontrole prokazatelně věděli a své námitky stran plné moci uplatnili až v době, kdy by měla uplynout
prekluzivní lhůta
pro doměření daně. Toto chování bylo označeno za účelové. Neuspěl ani návrh na provedení znaleckého posudku ohledně pravosti podpisu na plné moci, neboť byl učiněn až opožděně.
Ve spisovém materiálu je založena plná moc ze dne 23. 8. 2013 (doručená správci daně dne 26. 8. 2013), kterou byla paní Kratochvílová panem Davidem Stránským zmocněna mj. k zastupování stěžovatele ve všech záležitostech a jednáních před úřady a orgány státní správy. V plné moci je dále uvedeno, že toto zmocnění se vztahuje také k úkonům (podpisu na všech přiznáních, vyúčtování a korespondenci) na Finančním úřadě pro Prahu 8 a že se zároveň ukončují veškeré plné moci pro paní Libuši Kačenovou-Švecovou. Plná moc je podepsána panem Davidem Stránským, který byl jednatelem stěžovatele v období 30. 9. 2009 do 30. 9. 2013, tedy i ke dni podpisu plné moci, a je na ní rovněž otisk razítka stěžovatele. V průběhu postupu k odstranění pochybností a následně i daňové kontroly předkládala paní Kratochvílová správci daně doklady a písemnosti (smlouvy, faktury, bankovní výpisy z účtů