Společně hospodařící domácnost - věčný problém při uplatňování daňového zvýhodnění na děti a "školkovného" v případě rodičů nežijících společně

Vydáno: 38 minut čtení

Možnost uplatnění daňového zvýhodnění a slevy za umístění dítěte v případě, kdy dítě nežije s oběma rodiči současně v jedné společně hospodařící domácnosti, je věčné téma, protože zákon o daních z příjmů tyto situace zcela jednoznačně a výslovně neupravuje. Článek poukazuje na to, že ani aplikace definice společně hospodařící domácnosti nemusí být zcela jednoznačná, o čemž svědčí rozsudky NSS čj. 8 Afs 155/2019-46 a Krajského soudu v Praze čj. 51 Af 3/2020-55 . Přesto uvedené rozsudky poskytují určitý návod, jak zmiňované položky snižující daň uplatňovat, protože základní smysl a úmysl zákonodárce je, aby příslušná položka v konkrétním měsíci byla uplatněna vždy jen u jednoho poplatníka, nikoliv u obou rodičů současně.

 

Společně hospodařící domácnost – věčný problém při uplatňování daňového zvýhodnění na děti a „školkovného“ v případě rodičů nežijících společně
Ing.
Monika
Sušánková,
Finanční úřad pro Plzeňský kraj
1. Úprava v zákoně o daních z příjmů a Pokynu GFŘ D-22
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), umožňuje dle § 35c odst. 1 uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Stejně tak u slevy za umístění dítěte (tzv. školkovného) lze slevu na dani dle § 35bb odst. 2 zákona o daních z příjmů uplatnit pouze tehdy, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Společně hospodařící domácnost je od 1. 1. 2014 definována v § 21e odst. 4 zákona o daních z příjmů jako společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Do té doby zákon o daních z příjmů vlastní definici neměl a odkazoval na definici domácnosti v § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“ nebo „starý občanský zákoník“).1)
U obou těchto položek snižujících daň je v zákoně o daních z příjmů výslovně uvedeno (pro daňové zvýhodnění v § 35c odst. 9, pro slevu za umístění dítěte v § 35bb odst. 5), že pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich, resp. slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich.
Na rozdíl třeba od zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje výslovně, jak se posuzuje, že spolu osoby trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby v případě společné či střídavé péče, a nutí rodiče k dohodě, kterou lze měnit pouze na začátku čtvrtletí,2) zákon o daních z příjmů žádnou takovou výslovnou úpravu nemá. Přestože jsou stále častější případy, kdy děti nežijí v domácnosti s oběma rodiči a jsou svěřeny do střídavé či společné péče, zákonodárce nepovažoval dosud za potřebné tuto situaci v zákoně o daních z příjmů výslovně řešit. Ke střídavé péči a uplatnění daňového zvýhodnění je tak pouze stručný návod především při uplatnění u zaměstnavatele v Pokynu GFŘ D-22, čj. 5606/15/7100-10110-011620, k jednotnému uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, kde je k § 38l odst. 3 zákona o daních z příjmů uvedeno:
„I v případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnuti soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodněni rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě