Ing. Monika Sušánková

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele (nemovitost byla držena jeho rodičem více jak 40 let) s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50% ceny nemovitosti). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti chce dát darem 25% nemovitosti dceři A a prodat 75% nemovitosti dceři A se zeťem do SJM. Je možné, aby v kupní smlouvě na 75% nemovitosti bylo zakotveno, že kupující nevyplatí kupní cenu prodávajícímu (dědici), ale místo toho uhradí za něj závazek z dědictví vůči jeho sestře tj. 50% ceny nemovitoti a zároveň uhradí jeho další závazek ze smlouvy o finančním vyrovnání v rodině, který uzavře dědic s dcerou B, ve výši 25% ceny nemovitosti. Tedy kupní cena by nešla dědici, ale na úhradu jeho závazků vůči jeho sestře a jeho dceři B. Jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

Je ovobozen od daně dar ve formě nemovitosti nabyté v dědickém řízením, kdy otec daruje 25 % nemovitosti jen dceři a 75 % dceři a zeťovi do SJM s podmínkou, že dcera se zeťem vyplatí z SJM 75 % ceny nemovitosti tetě a sestře? Bude to daňově osvobozené pro všechny zúčastněné strany?

OSVČ, neplátce DPH, která vede daňovou evidenci má od roku 1998 vloženu v obchodním majetku nemovitost, kterou odpisuje, tuto nemovitost má ve svém výlučném vlastnictví. Letos v roce 2025 se OSVČ rozhodla nemovitost vyřadit z obchodního majetku do svého osobního majetku. V roce 2026 by paní následně chtěla tuto nemovitost darovat svému manželovi do jeho výlučného vlastnictví a nemovitost využívat pro podnikání na základě nájemní smlouvy, kterou by sepsala se svým manželem. Jaké jsou při těchto transakcích daňové dopady?

Může si manželka uplatnit v DPFO úroky z úvěru poskytnutého pro stavební účely, i když je v úvěru uvedený jako dlužník pouze její manžel (manželka ve smlouvě o úvěru vůbec nefiguruje)? Manžel úroky nevyužije. Úvěr byl poskytnut na bydlení manželů, v katastru nemovitostí je nemovitost zapsána na oba manžele spoluvlastnickým podílem 1/2.

OSVČ je invalidní ve III. stupni. Od 1. 7. 2025 začal pobírat starobní důchod, ale je nadále invalidní. Můžeme v daňovém přiznání uplatnit slevu na invaliditu III. stupně za celý rok 2025? Jaké podklady k tomu potřebujeme? Stačí rozhodnutí o invaliditě od ČSSZ, nebo musíme mít vystavené potvrzení od FÚ, že splňuje podmínky invalidity?

Fyzická osoba, daňová evidence, má ve své evidenci pohledávky z roku 1995–2005. Pohledávky, u kterých již nelze dohledat odběratele, bychom chtěli postupně (každý rok část) vyřadit z obchodního majetku. Dle § 5 odst. 6 ZDP zvýšíme základ daně o související výdaje, které již nemůžeme doložit, vztahující se k pohledávkám ve výši 100 %. Myslíme si, že datum vyřazení těchto pohledávek z obchodního majetku je na rozhodnutí poplatníka. Dále u pohledávek, u kterých je znám odběratel, postupujeme takto: 1) u dlužníků fyzických osob, kde došlo k úmrtí, pohledávky vyřazujeme a 2) u dlužníků právnických osob, kde došlo k zániku bez právního nástupce (jsou vymazány z OR), tyto pohledávky také vyřazujeme dle § 24 odst. 2 písm. y) body 1–6 ZDP, tzn. vyřazení bez daňového dopadu. Lze takto postupovat a řešit pohledávky během podnikatelských let? Nechceme ponechávat vše až na ukončení podnikání fyzické osoby, kde by potom došlo najednou k velkému dodanění pohledávek dle § 23 odst. 8 ZDP.

Zaměstnanec uzavřel v dubnu 2025 smlouvu o životním pojištění, na které bude přispívat zaměstnavatel. Zaměstnavatel poukázal na tuto smlouvu v dubnu jednorázově 50 000 Kč. Bude tato částka u zaměstnavatele daňově uznatelná v plné výši, anebo jen ve výši odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byla v roce 2025 smlouva účinná?

Máme ukrajinskou zaměstnankyni, rezidentka ČR, která má postižené dítě ve věku 4 let. Na Ukrajině byla dítěti přiznána invalidita 3. stupně od 31. 1. 2019 a letos invalidita 4. stupně. Pobírá invalidní důchod z Ukrajiny. Má tato zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění na toto dítě? Má nárok na zvýhodnění ve dvojnásobné výši 30 408 Kč jako dítě se ZTP-P? Co je potřeba zaměstnavateli doložit, aby jí tuto slevu mohl uplatnit? Stačí doložit ověřený překlad ukrajiských dokladů o uznání invalidity, nebo musí být invalidita „přezkoumána a uznána“ i v ČR a vydán český průkaz ZTP?

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

Zaměstnanec je invalidní k 13. 10. 2025. Od 14. 10. 2025 bude pobírat starobní důchod. Může zaměstnavatel ještě za celý měsíc 10/2025 uplatnit slevu na invaliditu zaměstnance, nebo ne, nebo jen částečně do 13. 10. 2025? A slevu na starobního důchodce bude moci uplatnit až od 11/2025, nebo již částečně za 10/2025?

Podnikatel OSVČ je v paušálním režimu 1. pásmo, jedná se o řemeslnou činnost. V listopadu 2025 přesáhne limit příjmu 2 mil a stane se plátcem DPH od 1. 1. následujícího roku. Nepřekročí limit DPH 2 536 500 Kč v roce 2025. Předpokládáme, že zůstává v paušálním režimu do konce roku 2025, ale jeho daň není rovna paušální dani, protože překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo, tj. 2 mil. Kč podle § 7a odst. 1 písm. a) bod 1 ZDP. Bude tedy za rok 2025 podávat daňové přiznání a přehledy. Od roku 2026 přestává být poplatníkem v paušálním režimu. Je naše úvaha správná?

Za jakých podmínek bude osvobozený prodej s. r. o. ? Prodejcem je fyzická osoba jako dědic. 

Při daňovém zvýhodnění na 3 děti, pokud vypadne dítě druhé v pořadí, posune se třetí pořadí, zůstane mu částka 3. pořadí, nebo částka 2. pořadí? V případě neukončení střední školy a přihlášky na ÚP, patří dítěti daňové zvýhodnění a na jak dlouho? 

Od 1. 1. 2025 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu. Živnost jsem vykonával do konce února 2025, poté jsem ji od 1. 3. 2025 přerušil a k 30. 9. 2025 definitivně ukončil a vrátil živnostenský list. V květnu 2025 mi byla vyplacena odměna likvidátora 300 000 Kč, ze které byla odvedena zálohová daň z příjmů ze závislé činnosti. Zároveň jsem celý rok 2025 poživatelem starobního důchodu. Jsem, nebo nejsem povinen za rok 2025 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Je moje daň za leden a únor 2025 rovna paušální dani, nebo ne? Musím podat přehledy na OSSZ a ZP za rok 2025?

Italský občan postavil v ČR dům svépomocí v roce 2025, ve kterém následně bydlel, ale v tom samém roce ho prodal. Doklady k pořízení nedokáže vyčíslit, lze tedy pro zdanění použít odborný odhad vstupní ceny? Část peněz z prodeje však opět použil na výstavbu jiného dalšího domu pro vlastní bydlení. Zbytek peněz z prodeje tedy bude muset zdanit a bude danit v tuzemsku?

Máme zaměstnance, který od září 2024 uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru, nar. 5. 10. 2006, která studuje na gymnáziu pro zrakově postižené. Potvrzení v září 2024 i letos pro školní rok 2025/2026 přinesl. Dcera má přiznaný nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P ode dne 10. 7. 2023 trvale. Nyní ale zaměstnanec oznámil, že si dcera požádala 6. 8. 2025 o invalidní důchod a z posudku o invaliditě vyplynulo (posudek vydal IPZS Vyškov), že je invalidní ve III. stupni, a to zpětně od 3. 9. 2024 (datum vzniku invalidity). Uplatnění daňového zvýhodnění jsem ukončila k 31. 8. 2025, ale nevím, jak postupovat dál. Musí zaměstnanec podat daňové přiznání, vyplacené daňové bonusy vrátit a doplatit zálohovou daň? Zaměstnavatel v takovém případě musí zaslat na FÚ Oznámení plátce daně o nevybrání dlužné částky na dani a neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu? Nemáme počkat až na rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně? 

Fyzická osoba koupila vozidlo v 1/2025 a prodala v 9/2025. Podnikatel uplatňuje výdaje paušálem 60% pro daň z příjmů. Vozidlo nelze zařadit do obchodního majetku, protože jsou výdaje uplatněny paušálem. Při prodeji vozidla by mělo dojít ke zdanění v §10 ZDP, kde výdajem bude cena za kterou poplatník vozidlo v 1/2025 prokazatelně nabyl. Myslím si, že v dotazu č. 54957 je chybná odpověď, kde se uvádí, že příjem z prodeje vozidla by měl být zdaněn v §7 ZDP (samostatná činnost) a k tomu paušální výdaj 60%. Je má úvaha správná?

Podnikatel, s.r.o., pracuje jako IT specialista. Sídlo podnikání má kanceláři, ale často pracuje i z bytu, kde bydlí. Je možné vyčlenit v bytě, kde bydlí jednu místnost, kterou bude využívat pro podnikání? Může dát na nákladů část nájmu, případně energie?

Zaměstnanec na základě dohody o užívání vozu pro soukromé účely, dostal k používání vozidlo M1, kde v TP je napsáno EURO 6. Od ledna, kdy tento vůz používá, mu zaměstnavatel dodaňuje 1% z ceny pořízení, včetně DPH. Nyní zaměstnavatel přišel na to, že by se dalo dodaňovat jenom 0,5%. Je k této změně dostačující jenom údaj z TP EURO 6 a nebo se musí ještě něco zjišťovat? Dle definice nízkoemisního vozidla, se zdá, že musí zaměstnavatel ještě něco zjišťovat. A jak se případně vyrovnat daňově s tím, že od ledna se dodaňuje vyšší částka?

Fyzická osoba darovala nemovitost na základě darovací smlouvy podepsané v prosinci 2020, právní účinky vkladu v katastru byly zaevidovány k 20.1.2021 a zápis do katastru proběhl také v roce 2021. Bude platit pro osvobození časový test 5 nebo 10 let? Co je pro běh lhůty důležité - datum podepsání darovací smlouvy nebo zaevidování na katastru nemovitostí (právní účinky vkladu).