Ing. Monika Sušánková

Manželé spoluvlastní pronajímanou nemovitost, která není zahrnuta v SJM. Jeden z nich by rád vstoupil do paušální daně, ovšem i po rozdělení příjmů dle podílu by jeho část přesáhla 50 000 Kč ročně. Lze tento limit obejít použitím §12 ZDP a zdaněním 100 % příjmů z nájmu u druhého z manželů (při dodržení omezení použití skutečných výdajů)?

Existuje limit na pořízení psacích potřeb, drahých per ? Doklad na 14.000 Kč za psací pero, nejsem si jistá, zda mohu zahrnout do daňově uznatelných nákladů.

Právnická osoba mající dva zaměstnance - společníky, pořádá školení. Je možné dát do daňově uznatelných nákladů AED defibrilátor? 

Jsem FO a v loňském roce jsem uplatňovala skutečné výdaje a rozdělovala jsem příjmy a výdaje na spolupracující osobu. V letošním roce je pro mě výhodný výdajový paušál. Je však potřeba dodanit pohledávky. Pokud dodaním pohledávky jako osoba hlavní a spolupracující osoba nebude dodatečné vůbec podávat, je tento postup správný?

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH má v obchodním majetku nemovitost, kterou pronajímá v §7 ZDP. Chce přerušit samostatnou činnost (stavební) a od roku 2025 již bude pouze pronajímatel a příjmy z nájmu danit v §9 ZDP. Dále bude plátcem DPH. V roce 2024 má vysoký základ daně a ještě bude upravovat ZD dle §23 odst.8 písm. b) ZDP. Má ale i vysoké odpisy, které potřebujeme dostat celé do výdajů. Kdy tedy přesně musí ukončit své podnikání - k 31.12.2024 nebo 1.1.2025, aby byly celé odpisy ve výdajích? V roce 2025 bude pokračovat v odepisování a výdaje ve formě odpisů již uplatňovat v §9 ZDP.

OSVČ má svoji hlavní činnost ubytování (malý penzion), dle § 7, používá výdajový paušál 60% a dále pronajímá byt (vlastnictví více jak 10 let, příjmy více než 50.000/ročně), který daní v §9 a používá výdajový paušál 30%. Celkové roční příjmy nepřesáhnou 1,5 mil. OSVČ by se chtěla přihlásit do paušální daně s tím, že by v § 7 danila i příjmy z pronájmu bytu. Je tato úvaha možná? Pokud by OSVČ v budoucnu byt prodala a byla v paušální dani, jaký daňový dopad to pro ni znamená?

Firma před 6 lety poskytla zaměstnanci bezúročnou půjčku 200tis., nyní už 4 roky není zaměstnancem, dosud nesplatil 40tis., firma se rozhodla mu dluh prominout. Bude zaúčtováno na nedaňové náklady. U zaměstnance bude považováno jako příjem §10 do limitu 50tis.. Je to tak správně, případně je potřeba ještě něco dalšího zohledňovat? 

Soukromá osoba zřídila transparentní účet na pořízení dronu pro myslivecký spolek. Příspěvky vybrané v roce 2024 činí 125 000,- Kč , sbírka bude ukončena v roce 2025 vybráním konečné částky 150 000,- Kč. Budou vybrané příspěvky podléhat dani z příjmu u soukromé osoby? Nevím, jestli pořízení dronu spadá do kategorie charitativní účel a tím pádem osvobozený. Pokud nebude příjem dle par. 4apísm.k osvobozen, je možné příjmy z těchto darů nedanit, pokud součet hodnot všech darů od téhož dárce nepřesáhne hranici 50 000,- Kč za rok? 

Fyzická osoba podnikající chce od nového roku vstoupit do paušálu. Je jednatelem společnosti s.r.o. (ne společníkem) a v živnostenském oprávnění má úplně jiné předměty činnosti než vykonává tato společnost - bude moci této společnosti fakturovat za služby které má v předmětu činnosti?

OSVČ neplátce DPH má v majetku budovu kde provozuje restauraci. Nyní se jim pokazil kotel na uhlí, kterým vytápěli. Pořizují nový - kotel na dřevoplyn. Cena přesáhne částku 100tisíc. Bude se jednat o technické zhodnocení, nebo lze tuto opravu zaúčtovat celou do nákladů, z důvodu nefunkčnosti starého? 

Firma sro, plátce DPH bude nově provozovat masáže. K tomuto účelu bude mít zaměstnankyně z Filipín. Může firma pro ně zdarma zajistit ubytování? Zaměstnankyně v ČR jiné bydlení nemají. Zatím zde nikdy nepracovaly. Firma by si pronajala byt na sro, nájem činí 10000,- + energie. Zaměstnankyň by bylo 5-6 v tomto bytě. 1) Může si firma uplatnit pronájem a energie do nákladů? 2) Může firma byt vybavit - postele, peřiny, pračka, skříň, základní nádobí? Může si tohle také uplatnit v nákladech a odečíst DPH? 3) Bude firma dodaňovat něco u zaměstnankyň, pokud se nájem a energie vejdou do 3500,- na osobu? 4) Vybavení bytu by se také počítalo do limitu 3500,-? Případně, na co si dát pozor. 

Klient prodal v roce 2023 byt ve výlučném vlastnictví a peníze z tohoto prodeje použil na nákup rodinného domu pro své bytové potřeby, příjem z prodeje bytu v Karlíně byl osvobozený, neboť finanční prostředky klient použil na obstarání vlastní bytové potřeby. Rodinný dům nabyl klient do výlučného vlastnictví, stejně tak hypotéku, z níž financovali část kupní ceny, dělal se notářský zápis o zúžení SJM. Nyní manželka klienta prodala svůj výlučný majetek a ráda by klientovi dala z prodeje nějaké peníze výměnou za spoluvlastnický podíl na rodinném domě. Banka nemá problém s bezúplatným převodem na rodinného příslušníka, tedy v tomto případě ze strany banky bez problémů. Co jsou moje dotazy: 1) Vzhledem k tomu, že jsme osvobozovali příjem z prodeje bytu z důvodu obstarání bytové potřeby, není darování spoluvlastnického podílu na nemovitosti sloužící k této bytové potřebě manželce nějaké problémy z hlediska toho osvobozeného příjmu? Nemuselo by se něco dodaňovat? Prodej za kupní cenu by na tomto asi nic nezměnil, že? 2) Pokud by manželka klienta dala klientovi darovací smlouvou jako "protihodnotu" dar odpovídající cca částce 4.000.000 Kč, tak si myslím, že jakákoliv jiná transakce od manželky ke klientovi by mohla být považována za obcházení zákona, resp. celá transakce by mohla být považována ne jako dar nemovitosti manželce a dar peněz manželovi, ale jako kupní smlouva, kdy manželka klienta si koupí od klienta spoluvlastnický podíl na nemovitosti za cenu 4.000.000 Kč. Tedy klient by podle mého z této částky 4.000.000 Kč, které by získal od manželky, měl platit daň z příjmu, protože spoluvlastnický podíl ne nemovitosti vlastní pouze rok a neuběhl mu časový test, je to tak? 

Společnost s.r.o. pronajímá jako vlastník nebytové prostory několika nájemcům. V kalendářním roce 2024 jeden z nájemců provedl drobnou rekonstrukci (se souhlasem vlastníka) za 10 tis. Kč a další nájemce za 90 tis. Kč. Musí nájemce, který provedl pouze tu drobnou rekonstrukci za 10 tis. Kč evidovat vynaložené výdaje jako TZ, když u něho nepřesáhly 80 tis. Kč , ale v úhrnu za celou budovu výdaje na všechny dokončené rekonstrukce v daném zdaňovacím období, tento limit přesáhl?

Řeším případ, kdy logistická firma poskytuje přepravní služby (rozvoz zboží) zákazníkovi s tím, že vybírá za zboží (které bylo v majetku zákazníka) hotovost a tuto hotovost následně přeposílá na jeho účet. Toto mají ujednáno ve smlouvě o poskytování logistických služeb. K těmto službám využívá jak svoje zaměstnance, tak další externí dopravce (OSVČ). Nyní došlo k tomu, že 1 z těchto externích dopravců vybral hotovost při rozvozu zboží, ale tuto hotovost nepředal logistické firmě. Protože se jednalo o významnou částku, která by měla značný dopad na fungování této logistické firmy, sepsala se zákazníkem dohodu o uznání dluhu a jeho splácení. Dotaz - jaký bude mít daňový dopad z pohledu DZP tato úhrada dluhu u logistické firmy. Pachatel je znám, podáno trestní oznámení, prozatím nic neuhradil. Škoda ale způsobena defakto cizím subjektem (externím dopravcem) na cizím majetku (konečný zákazník). Tuto škodu postupně hradí logistická firma. 

S.r.o. má vysoký ZK, který vznikl v minulosti vkladem nemovitostí do majetku této s.r.o. Tato s.r.o. má také ztráty, tyto by ráda uhradila snížením ZK. Podléhá snížení ZK za účelem úhrady ztráty srážkové dani 15 %? 100 % společníkem je fyzická osoba. 

FO nepodnikatel vlastní více jak 20 let pozemek. Na pozemku se rozhodla vystavět bytový dům, původně pro pronájem, nakonec si to rozmyslela a rozhodla se po kolaudaci, která nastane v roce 2025 bytový dům prodat. Jsou dvě varianty prodeje: a) prodej bytového domu jako celku b) rozdělení bytového domu na samostatné bytové jednotky, takto zaspat do katastru a následně prodat každou bytovou jednotku postupně zvlášt. Protože je stavba součástí pozemku, je případný prodej, vzhledem k datu pořízení samotného pozemku (datum dokončení stavby je irelevatní) osvobozen od daně z příjmů podle §4/1/b. Je to ale stejné v případě varianty b) tj rozdělením domu na jednotky? 

V únoru 2024 darovali rodiče synovi a jeho manželce rodinný dům, který vlastnili cca 20 let. Jejich podmínka byla, že v prosinci stejného roku jejich syn a manželka darují jednu třetinu domu vč. pozemků jejich dceři a manželovi, tzn. proběhne darování mezi sourozenci. Jaké vyplývají daňové povinnosti k dani z příjmů fyzických osob? Dary u obou manželských párů plynuly do společného jmění manželů. Jaké by bylo zdanění v opačném případě?

Postup při uplatnění osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, které je podmíněné použitím získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, změnila nedávná novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), provedená zákonem č. 163/2024 Sb. Protože jsou různé podmínky pro osvobození příjmu z prodeje nemovitosti podle toho, o jakou nemovitost se jedná, kdy byla prodávaná nemovitost nabyta, v kterém zdaňovacím období poplatník příjem obdržel, pokusila jsem se tuto problematiku trochu shrnout. V textu dále předpokládám, že se jedná o prodej nemovitosti, která není ani nebyla v obchodním majetku.

Konsolidační balíček se dotkl i změn zaměstnaneckého benefitu v podobě zajištění stravování zaměstnanců, a to jak z hlediska osvobození příjmů zaměstnanců, tak z hlediska výdajů zaměstnavatele. Proto jsem se rozhodla se této problematice podrobně věnovat. Pro srovnání uvádím úpravu v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) do konce roku 2023 a úpravu od 1. 1. 2024 i některé praktické problémy, které novela ZDP v této oblasti přinesla. Dotknu se i některých případů, které se neposuzují jako stravování zaměstnanců ani zaměstnanecký benefit.

Výše slevy na dani zůstává beze změny, tj. 24 840 Kč, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je výše slevy dvojnásobná. Zůstává i podmínka pro uplatnění slevy, že manžel poplatníka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), od 1. 1. 2024 upravuje nově podmínky pro uplatnění slevy na manžela v samostatném § 35bb.