Rozdíl mezi pojmy paušální režim a paušální daň

Vydáno: 22 minut čtení

Ne každý podnikatel, který vstoupí do paušálního režimu, má po skončení zdaňovacího období svou daň rovnu paušální dani. I když zůstává poplatník v paušálním režimu, může dojít k situaci, že po skončení zdaňovacího období musí podat daňové přiznání a vyčíslit a odvést daň vypočtenou v daňovém přiznání, a to včetně podání Přehledu sociálního a zdravotního pojištění a odvedení příslušného pojistného, i když po dobu 12 měsíců zdaňovacího období hradil paušální zálohy. V příspěvku si objasníme výše uvedené situace a rovněž si ukážeme situace týkající se rozhodování podnikatelů v paušálním režimu o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, anebo naopak rozhodování podnikatelů přejít nebo nepřejít z daňové evidence nebo z paušálních výdajů do paušálního režimu.

Rozdíl mezi pojmy paušální režim a paušální daň
Ing.
Ivan
Macháček
 
Co znamená vstup poplatníka do paušálního režimu?
Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi vstoupit do paušálního režimu ve dvou časových situacích:
1) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ve smyslu § 2a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP):
Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období
poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:
a)
k 1. 1.
rozhodného zdaňovacího období:
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění
a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění
, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
není plátcem daně z přidané hodnoty
a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti
a
není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení
;
b)
ve zdaňovacím období
bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období
neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč
, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;
c)
k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti
, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;
d)
podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu,