Virtuální sídlo a zajišťovací příkaz

Vydáno: 1 minuta čtení

Jistě není v rozporu se zákonem, že stěžovatelka má pouze virtuální sídlo, to samo o sobě ale není důvodem pro vydání zajišťovacího příkazu. Daňové orgány nicméně poukázaly na to, že v důsledku toho nelze zjistit, kde by se reálně mohl nacházet majetek stěžovatelky, což snižuje pravděpodobnost, že by mohl být její majetek exekučně postižen. Tomu lze podle Nejvyššího správního soudu přisvědčit, stejně jako závěru, že pokud stěžovatelka nesplnila některé své administrativní povinnosti, v důsledku čehož není orgánům veřejné správy známo, kde (v jakých prostorách, na jakých účtech apod.) reálně probíhá obchodní činnost stěžovatelky, je legitimní domnívat se, že se snaží znesnadnit těmto orgánům jejich kontrolní činnost a ukrýt se před nimi.

Virtuální sídlo a zajišťovací příkaz
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
K předpisům:
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 3 Afs 277/2019, www.nssoud.cz
Mít virtuální sídlo není hřích. Nicméně tato skutečnost skýtá jistá úskalí, která ve výsledku může daňový subjekt negativně pocítit. Kupříkladu zde řešil Nejvyšší správní soud otázku zajišťovacího příkazu, resp. dobytnosti daně. A v tu chvíli lze virtuální sídlo skutečně za problém považovat, jelikož pro správce daně může být komplikované se s daňovým subjektem osobně spojit, případně sepsat jeho majetek. Proto virtuální sídlo skutečně může být skutečností, která vydání zajišťovacího příkazu podporuje.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2022.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád