Nepřímé náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti
Plné znění otázky
Společnost poskytuje činnost pronájmu nemovitostí, ze které plynou zdanitelné příjmy. Dále přijímá dividendu od dceřiné společnosti. Náklady přímo související s pronájmy jsou daňově uznatelné, náklady přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti jsou nedaňové. Dále vykazuje nepřímé (režijní) náklady, kterou jsou v souhrnu nižší než částka odpovídající 5 % z dividend. Z důvodu snížení administrativní náročnosti se společnost rozhodla režijní náklady v plné výši považovat za nedaňové. Je tento postup správný, nebo by mohl správce daně navýšit základ daně, a to o hodnotu 5 % z dividend, jelikož by mohl považovat výši nepřímých nákladů za neprokázanou?
Odpověď
V této souvislosti předpokládám, že:
— Společnost („Společnost“) je českým daňovým rezidentem a má právní formu s.r.o. nebo a.s.;
— Společnost naplňuje veškeré podmínky pro tzv. mateřskou obchodní korporaci (pro účely daně z příjmů), dceřiná společnost naplňuje veškeré podmínky pro tzv. dceřinou obchodní korporaci (pro účely daně z příjmů) a jsou naplněny další podmínky pro osvobození podílu na zisku od daně z příjmů.
— Podle mého názoru si lze v obecné rovině představit, že Společnost („Společnost") může využít navrhovaný postup (zejména v případě, že jsou nepřímé (režijní) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti („Nepřímé náklady“) výrazně nižší než právní fikcí předpokládaných 5 % z vyplacené výše podílu na zisku).
— Nicméně s přihlédnutím k nejnovější judikatuře Nejvyššího správního soudu (NSS) (zejména judikát 3 Afs 170/2019) nelze vyloučit, že by správce daně měl záměr při absenci jakýchkoli důkazních prostředků považovat Nepřímé náklady ve výši 5 % z vyplacené výše podílu na zisku (přestože skutečná výše přísušných nákladů by byla nižší).
— NSS ve své poslední judikatuře zdůraznil, že příslušný poplatník (tj. Společnost) musí být schopen Nepřímé náklady hodnověrným způsobem (i) identifikovat; (ii) vyčíslit; a (iii) opatřit je o příslušné důkazní prostředky. Na druhou stranu NSS připustil, že v praxi může být komplikované doložit Nepřímé náklady a vyčíslit přesně jejich hodnotu, nicméně je třeba vytvořit určitý rozumný algoritmus jejich výpočtu zohledňující veškeré náklady ve vztahu k podpůrným organizačním procesům, které souvisejí s držbou podílu v dceřiné společnosti.
— Z praktického pohledu tedy záleží zejména na kvalitě důkazních prostředků Společnosti na prokázání skutečné výše Nepřímých nákladů. Z tohoto důvodu důrazně doporučuji, aby Společnost měla připravenou dostatečnou (a přiměřenou) dokumentaci k prokázání Nepřímých nákladů (a nikoli pouze uvedení určité výše Nepřímých nákladů do daňového přiznání bez řádného zdokumentování). (Přece jenom) je odpovědností Společnosti Nepřímé náklady řádně vyčíslit a prokázat.