Spojené osoby

Obdržela jsem fakturu ve znění „Náklady na zajištění veletrhu“. Náklady nám přefakturovává mateřská společnost. Je to pro nás daňově uznatelný náklad a můžu to považovat za službu? 

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

Finanční správa je v kontrolách transferových cen neustále efektivnější a zdaleka se nezaměřuje jen na přeshraniční transakce, které mohou být potenciálním prostorem pro přesouvání zisků do jurisdikcí s nižší mírou zdanění, než je v České republice. Správné nastavení transferových cen mezi dvěma tuzemskými subjekty totiž může předejít například neoprávněnému přesouvání zisků do ztrátových společností ve skupině, které má za cíl snižování daňové povinnosti. U tuzemských spojených osob má navíc finanční správa výhodu v daleko jednodušší dostupnosti potřebných údajů a shromažďování důkazních břemen, neboť disponuje přímým přístupem k údajům a informacím o tuzemských daňových subjektech. Přeshraniční kontroly vyžadují mezinárodní spolupráci a zpravidla trvají mnohem déle než čistě tuzemské daňové kontroly.

Mateřská společnost má čtyři dceřiné společnosti. Matka i dcery podnikají ve stejném oboru: konzultace a vývoj ERP. Tyto firmy si vzájemně poskytují své zaměstnance dle jejich specializace. Firmy si mezi sebou za práci svých zaměstnanců přefakturovávají dle jejich vykázaných hodin. V jaké sazbě se má přefakturace provádět? Ve výši hrubé mzdy včetně odvodů nebo v sazbách, které fakturují za tyto služby ostatním nespojeným osobám? 

Česká společnost obdržela půjčku od fyzických osob a od jiné české společnosti. Jakým způsobem se v tomto případě účtují úroky a kdy se považují za daňově uznatelné náklady?

Manželé jsou OSVČ, plátci DPH. Manžel koupil před manželstvím podnikatelské prostory, kde podniká, vložil je do majetku a část pronajímal nejdříve své přítelkyni za cenu obvyklou. Vystavoval na nájem fakturu a pokračuje s tím i po svatbě. Jeho manželka má v těchto prostorech svůj elektroměr, elektřina je na její jméno a platí si ji zvlášť. Může manžel vystavovat fakturu v tomto případě na nájem své manželce?

Prosím o stanovení aktuálního úroku ze zápůjčky mezi jednatelem s.r.o. a jediným společníkem s.r.o. v jedné osobě. FO vlastní ze 100% s.r.o. "A". Dále pak stejná FO vlastní ze 100% i s.r.o. "B". S.r.o. "B" aktuálně chystá výstavbu administrativní budovy, kterou bude následně pronajímat právnickým osobám - investice cca 100 mil Kč. FO si vyplatí podíl na zisku z s.r.o. "A" ve výši cca 50 mil Kč před 15% zdaněním (=42,5 mil Kč). Tyto zdaněné finance hodlá zapůjčit do s.r.o. "B" na výstavbu administrativní budovy. Otázkou je, za jaký aktuální úrok může tyto finance svému vlastnímu s.r.o. ("B") zapůjčit, aby to nebyl neúměrně vysoký nebo naopak nízký úrok a FÚ jej právoplatně uznal? A ještě jeden doplňující dotaz. Chápu správně, že když nebude mít, hlavně v počátcích, s.r.o. "B" na splácení zápůjčky a úroků volné finanční prostředky, tak smluvní úrok mezi s.r.o. "B" a FO bude v s.r.o. nedaňovou dohadnou nákladovou položkou a daňovou se stane až ve chvíli zaplacení úroků? Předpokládám, že u FO výše úroků spadne do §8 až v roce jejich uhrazení? 

S.r.o. si vzala od banky úvěr 8 mil. Kč na provozní financování své výroby. s.r.o. "zastavila" ve prospěch banky nemovitost, jejímž vlastníkem je jediný společník (česká FO). Tuto skutečnost uvedeme do přílohy závěrky. Má tato zástava vliv na základ daně u s.r.o. nebo jejího společníka FO?

Ředitel školské právnické osoby /soukromá školní jídelna/ se ze své činnosti zodpovídá radě školské právnické osoby, která ze zákona /školský zákon/ schvaluje rozpočet školské právnické osoby. Je tedy možno prohlásit, že ředitel zastupuje školskou právnickou osobu navenek, ale není členem jejího statutárního orgánu? Jakým způsobem posoudit jeho spojení s jinou osobou z hlediska daně z příjmu? Příklad: Fyzická osoba je AB. Ředitel školské právnické osoby je otec AB. Osoba AB nijak nefiguruje ve školské právnické osobě ani školské radě. Jedná se v tomto případě o jinak spojené osoby jako osoby blízké?

Dvě s.r.o. , propojené osoby (stejný jednatel i společník), by si mezi sebou chtěly převést závazek jedné z nich ve výši 1 mil. Kč. Konkrétně společnost A s.r.o. dluží 1 mil. Kč společnosti, od které si půjčila úvěr, jelikož společnost již nevykazuje žádnou činnost, nemá na splacení půjčky. Půjčku by společnost A s.r.o. převedla na společnost B s.r.o., která je činná a není pro ni problém závazek splatit, obě společnosti mají stejného vlastníka. Jak lze toto účetně vyřešit? Na jaké účty zaúčtovat, aby se nejednalo o náklady nebo výnosy ? Společnost A s.r.o. účtuje půjčku na účtu 231. Převod půjčky by u ní byl 231 na MD, ale co na D? Taktéž u společnosti B s.r.o. by příjem půjčky byl účtovaný na 231 D, ale co na MD? Lze toto nějak účetně vyřešit?

Referenční cenu pro potřeby aplikace § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, jsou finanční orgány oprávněny určit svou vlastní úřední činností. Ani správní soud nemusí nařizovat znalecké zkoumání, je-li schopen závěry finančních orgánů řádně přezkoumat a zhodnotit.

Je možné, aby 3 OSVČ podnikali ve stejné činnosti, příp. se stejnými zákazníky, stejně tak jako zaměstnanci ve vlastní s. r. o. kde jsou jako společníci i jednatelé ? Asi by s.r.o. a OSVČ fakturovalo mezi sebou nájmy, výpůjčky. Nebo by museli OSVČ i s.r.o. mít koupeno vše samostatně? S.r.o. má ještě další zaměstnance - celkem 8. A částečný přesun zakázek by mohl snížit zisk s.r.o., to ale společníkům nevadí.

Majitel by potřeboval půjčit jedné ze svých firem 500 000 Kč pro podnikatelské účely. Je společníkem obou firem, v jedné je jednatelem. Jakou sazbou je nutné půjčku zdanit, resp. jaký úrok musí být na takovouto půjčku aplikován?

V s.r.o. se budou konat 2 valné hromady (VH) v 1 dni bezprostředně po sobě. V 1. VH se společníci jednomyslně rozhodnou, že se bude dělit zisk nerovnoměrně a část nerozděleného zisku společnosti bude vyplacena jednomu společníkovi A a druhému společníkovi B. Ostatní společníci 0Kč. Po ukončení VH bude neprodleně následovat druhá VH, kde bude rozhodnuto, že společník A převede svůj 1/10 podíl na ostatní společníky. Společník A daruje svůj podíl mezi své sourozence na VH na základě darovací smlouvy, společný otec je prokázán NZ z dědického řízení. Kroky po první VH- Daňová povinnost u společnosti: Společnost neplatí žádnou další daň z výplaty podílů na zisku. Výplata podílu na zisku není daňově uznatelným nákladem společnosti. Z hlediska účetnictví: MD 431 – Nerozdělený zisk minulých let / Dal 364 – Závazky ke společníkům Daňová povinnost u společníka (fyzické osoby): Společnost, která vyplácí podíl na zisku fyzické osobě, je plátcem srážkové daně ve výši 15 %. Rozhodnutý podíl před zdaněním: 7 058 823 Kč (společník A) a 1 176 470Kč (společník B) Srážková daň (15 %): 1 058 823 Kč a 176 470 Kč Čistá částka k výplatě: 6 000 000 Kč a 1 000 000 Kč. Společnost podává hlášení a platí srážkovou daň finančnímu úřadu. Fyzická výplata na účet společníka: Společnost fyzicky pošle na účet společníka čistou částku, tedy: 6 000 000Kč a 1 000 000Kč. Společníci tento příjem nezahrnují do svého daňového přiznání, protože je zdaněn srážkovou daní u zdroje. Administrativní povinnosti společnosti: Společnost vystaví potvrzení o sražené dani společníkovi. Podá Vyúčtování daně vybírané srážkou na příslušný finanční úřad. Kroky po druhé VH: Fyzická osoba, která získává podíl bezúplatně od osvobozeného příbuzného (nevlastní sestra), nemá povinnost: Podávat kvůli tomuto osvobozenému příjmu daňové přiznání. Uvádět tento příjem v jakékoli části daňového přiznáni. Odůvodnění: Hodnota 1/40 obchodního podílu ve společnosti je: 2 373 875 Kč (pro každého ze 4 sourozenců). Celkově se tedy převádí podíl v hodnotě 9 495 500 Kč, který se rovnoměrně rozdělí mezi 4 nové spoluvlastníky. Je tedy pod hranicí limitu pro povinnost podat daňové přiznání. Zákon o daních z příjmů (§ 10 odst. 3 písm. c bod 1 ZDP) uvádí, že od daně jsou osvobozeny příjmy získané bezúplatně od příbuzných v linii přímé a vedlejší (včetně sourozenců). Příbuzenský vztah je doložen nedávným dědickým řízením, případně lze doložit rodnými listy sourozenců, kde je uveden stejný otec. Je toto řešení v souladu s legislativou? Není něco opomíjeno?

Česká s.r.o. ("A"), plátce DPH, zakoupila od slovenské firmy se sídlem v SK ("C") s SK VAT pozemek s postavenou halou - nemovitost je na Slovensku. Na faktuře nebylo vyčísleno DPH, prodej byl považován za osvobozený od DPH. Nemovitost zařadila "A" do svého účetnictví a odepisovala účetně i daňově. Posléze zřídila na SK organizační složku "B" (org. složka má SK VAT) s tím, že této organizační složce hodlá nemovitost prodat za účetní zůstatkovou cenu. Organizační složka bude halu na Slovensku pronajímat. 1) měla přijatá faktura za koupi haly nějaký vliv na DPH? Resp.- měla se částka z faktury uvádět v nějakém řádku přiznání k DPH? 2) je možné nemovitost prodat své organizační složce a pokud ano, jaký vliv bude mít prodej na DPH? 3) česká "A" musí účtovat veškeré slovenské účetní doklady organizační složky ve svém účetnictví podle českých zákonů, v DPPO pak zohlední daň z příjmu, zaplacenou organizační složkou na Slovensku. Podle našeho názoru nebude "A" z tohoto důvodu nemovitost při prodeji organizační složce vyřazovat ze svého majetku a bude ji nadále odepisovat dle původního nastavení odpisů. To by znamenalo, že se prodej neprojeví na změně výše odpisů ani na účtu 641. Je naše úvaha správná? Pokud ano, znamenalo by to, že by se prodej u české firmy promítl do účetnictví na 311/395 (dodavatel české s.r.o.) a 395/321 (odběratel org. složka)?

V pokynu k vyplnění amostatné přílohy daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob, položka 12 I. oddíl je u spojené osoby odkaz na § 23 odst. 7 písm. a) a b) ZDP. Řešíme jinak spojené osoby, dle shora uvedeného písm. b). Spojenou osobou je mj. ovládaná a ovládající osoba a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou. Společnost ALFA a.s. (matka, sídlo v ČR) kapitálově ovládá své dcery: BETA s.r.o. (sídlo v ČR) a DELTA s.r.o. (sídlo na Slovensku). Obě společnosti BETA a DELTA mezi sebou obchodují – nákup a prodej zboží. BETA je příjemcem investiční pobídky. Musí společnost BETA uvádět v příloze 12 I. transakce s firmou DELTA?

Jak zaúčtovat a daňově naložit s následujícím případem. Mateřská společnost ze země mimo EU na nás nyní vyfakturovala daň z příjmů svého bývalého zaměstnance za rok 2024, který se stal počátkem roku 2025 našim jednatelem. Bylo rozhodnuto, že po jednateli nemá být částka nárokována a náklad má nést naše společnost. Je správné zaúčtování na 528, tj. jako benefit a nedaňový náklad spolu s přidaněním jednateli? Z hlediska DPH pak jako plnění, které není předmětem DPH? 

OSVČ chce fakturovat své s. r. o., kde je jediným společníkem a zároveň jednatelem. 1. Jedná se pouze o jednu fakturu s DPH za materiál na stavbu, který zůstal na skladě OSVČ. OSVČ chce ukončit činnost a podnikat dále pouze přes s. r. o. Je tato fakturace přípustná? 2. OSVČ chce fakturovat své s. r. o. za práci na stavbě vč. materiálu (oba plátci DPH) s přenesenou daňovou povinností. Je tato fakturace možná?

Na základě smluvního ujednání mezi tuzemským věřitelem A a tuzemskými dlužníky B-dlužník a C-nový dlužník došlo k převzetí dluhu, a to úročené zápůjčky kyperské společnosti. Musí se při převzetí dluhu nadále pokračovat v úročení zápůjčky nebo lze sjednat , že se upustí od dalšího úročení? Nový dlužník C je mateřskou společností věřitele A.

Mateřská společnost, a. s., drží podíly v několika dceřiných společnostech. Jedná se o pasivní holding, kdy mateřská společnost pouze drží a spravuje podíly, nemá žádnou svou vlastní činnost a ovládaným společnostem neposkytuje služby. Může mít výnosy jen z podílů na zisku, osvobozeno dlel § 19 ZDP, nebo výjimečně z prodeje podílů, osvobozeno dle § 19 ZDP, nebo úrokové výnosy z běžného účtu. Při sestavení daňového přiznání musíme vyloučit náklady nedaňové podle § 25 odst. 1 písm. i) a podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. U § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP nemusíme řešit úroky, protože dceřiné společnosti nebyly pořízeny z úvěru. Problém máme s rozdělením přímých a nepřímých nákladů souvisejících s držbou podílů. ZDP stanoví, že přímé náklady se připočítávají k základu daně vždy a všechny. U nepřímých nákladů je možnost upravit základ daně buď ve výši 5 % z přijatých podílů na zisku nebo ve výši skutečné (prokázané kalkulací), pokud tyto jsou nižší. Umíme identifikovat náklady související s držbou, ale ani podle výkladu v pokynu D-59 si nejsme jistí, zda daný náklad je přímý nebo nepřímý. Jestliže mateřská společnost jen spravuje podíly, nejsou pak všechny její provozní náklady přímé? Prosíme o posouzení jak se z pohledu § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP dívat u mateřské společnosti (pasivní holding) na náklady typu: odměna členu statutárního orgánu, vedení účetnictví, zpracování konsolidované účetní závěrky, audit individuální a konsolidované účetní závěrky, odměna notáři za změny v obchodním rejstříku.