Spojené osoby

Společnost s r. o. si chce rozdělit nerozdělený zisk minulých let. Jedná se o dceru, protože jediným společníkem je matka. Platí se 15% srážková daň při rozdělení zisku mezi matkou a dcerou? 

Česká s. r. o. rozhodla na valné hromadě v únoru o výplatě záloh na podíl na zisku svým mateřským společnostem v Nizozemí. Obě mají podobu B.V., což by mělo odpovídat s. r. o. Jedna ze společností je však vlastníkem pouze 5 %. Domníváme se, že podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákona o daních z příjmů nebude tato záloha (podíl) osvobozen a bude podléhat srážkové dani v ČR. Česká dceřiná společnost bude povinna ze zálohy na podíl pro tuto společnost srazit daň ve výši 10 % (limit dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Je to tak? Do kdy je povinna česká společnost tuto sraženou daň odvést a má ji případně někam hlásit?

Společnost A poskytla zápůjčku společnosti B (společnost A je zároveň společníkem společnosti B). Ve smlouvě je sjednán úrok ve výši 10 % ročně. Do kterého období mají být tyto úroky zahrnuty do základu daně u věřitele? Mají být zahrnuty do období, za které jsou vypočteny (např. rok 2025), tedy podle principu časového rozlišení, i když k jejich úhradě dojde až v pozdějším období, nebo se v tomto případě postupuje až podle okamžiku skutečné úhrady úroků? Je možné, aby společnost, která je společníkem jiné společnosti, poskytla této společnosti bezúročnou zápůjčku, a zda by v takovém případě vznikaly nějaké daňové dopady – např. úprava základu daně nebo posouzení z pohledu spojených osob?

Jsem externí účetní firmy s. r. o., která je registrovaná v režimu OSS a dodává zboží na Slovensko. Zároveň si tato česká firma založila firmu na Slovensku - s. r. o., kde je 100% vlastníkem. Slovenská firma zatím není registrovaná na Slovensku k DPH a v nejbližší době to neplánují. Může česká firma nadále používat režim OSS na Slovensku? Nesmí tam mít provozovnu ani sídlo a nevím, jak se posuzuje dceřiná firma. Pokud by došlo k nějakému přeprodeji zboží do slovenské dceřiné firmy, zdaňujeme českou daní? 

Společník zapůjčil částku 2 mil. Kč do své s. r. o. CCC (historicky již v roce 2000) při založení této společnosti. V roce 2025 obdržel od své s. r. o. BBB půjčku ve výši 10 mil. Kč. Celá transakce má delší časový vývoj.    Nyní by chtěl částku 2 mil. Kč započíst s dluhem 10 mil. Kč tak, aby dlužil své s. r. o. BBB jen částku 8 mil. Kč.

Fyzická osoba má 100% podíl ve svých třech s. r. o. Ve všech třech je jediným jednatelem a společníkem. Předpokládáme, že se jedná o sesterská s. r. o., nelze hovořit o mateřské a dceřiné společnosti, když majitelem je ve všech třech fyzická osoba. Jestliže si s. r. o. mezi sebou budou půjčovat peníze, lze výpůjčku udělat jako bezúročnou? Kdyby byl majetkový prospěch vyšší než 100 000 Kč, tak lze v daňovém přiznání zase oddanit – viz houpačka, když se majetkový prospěch využije na náklady firmy související se zdanitelnými příjmy? Nebo je v praxi lepší udělat úročenou půjčku s obvyklým úrokem, když se jedná o sesterské společnosti? Když do firmy půjčí peníze společník, tak majetkový prospěch nevzniká, ale zde by byla půjčka mezi dvěma s. r. o., tak předpokládám, že tam majetkový prospěch vzniká?

Fyzická osoba, vlastník pozemku k zástavbě, je taky jediným společníkem a statutární osobou v a. s., s kterou uzavře smlouvu na výstavbu 2 domů (s účelem pro bydlení), za předem daných podmínek odprodeje domů zpět na FO. Smlouva mezi FO a a. s. stanovuje, že marže u a. s. bude při prodeji stanovena na 8 %, podle skutečně doložených faktur všech nákladů na realizaci (výstavbu). Při prodeji a. s. připočte pro FO aktuální sazbu DPH a zdaní svůj zisk z realizace (cca 8% marže). Může být smluvně daná prodejní cena mezi FO a a. s. (ve výši 8 % dle tohoto případu)? Fyzická osoba splnila časový test držby pozemku 10 let, po odkoupení stavby prvního domu od a. s. je tedy po prodeji domu s pozemkem osvobozena od daně z příjmu? Akciová společnost si uplatňovala DPH (v režimu PDP), v okamžiku, kdy by chtěla druhý dům prodat až po uplynutí 23 měsíců prodat (FO jako vlastníkovi pozemku), jaká se bude odvádět DPH? Na výstupu je osvobozena od DPH, ale může si stále uplatnit daň na vstupu (z PDP) nebo bude muset toto vrátit?Pokud by to mělo vliv na předchozí bod, může tento dům a. s. pronajímat? A je rozdíl mezi pronájmem FO (osvobozeno od DPH) a pronájmem PO (obě firmy se dobrovolně rozhodnout pro nájemné v režimu DPH)? Zajímá mě rozdíl v odvodu DPH po prodeji po 24 měsících v případě, že by se dům pronajímal. Která varianta z pohledu platby DPH je nejvýhodnější: prodej hned, prodej po 24 měsících, s pronájmem nebo bez pronájmu?

Společnost A s. r. o. je 100 % společníkem společnosti B s. r. o. Společnost A poskytla společnosti B půjčku v hodnotě do 10 mil. Kč. Musí být tato půjčka úročená? Pokud ano, je možné sjednat úrok ve výši 1 % nebo si tyto společnosti musí mezi sebou půjčovat za obvyklý úrok? Pokud by půjčka byla bezúročná, nebo na nižší, než obvyklý úrok musí se u některé se společností dodanit majetkový prospěch? Jedná se o rok 2025 a dál.

Společnost A a B vlastní napřímo dvě fyzické osoby 50 na 50 %. U těchto společností má k 1. 1. 2026 proběhnout odšětěpení, kdy část majetku a závazků přejde z A do B a naopak a každý společník bude mít jednu společnost. Společnost A má k 31. 12. 2025 povinný audit, dle pravidel pro rok 2026 už z auditu vypadne. Společnost B je bez povinnosti auditu. Je nutné v rámci odštěpení dělat audity i společnosti B k 31. 12. 2025 a dále obou zajajovacích rozvah k 1. 1. 2026, když už de facto v tomto období platí pro audit nová pravidla? 

Mateřská a. s. poskytla v minulých letech své dceřiné s. r. o. (vlastnictví 100 %) půjčku na nákup nemovitosti. Jedná se řádově o cca 10 mil. Kč. Půjčka byla poskytnuta jako bezúročná. Protože se jedná o půjčku společníka do společnosti, dle našeho názoru nevznikl nikomu z této skutečnosti majetkový prospěch a nedošlo tedy k žádným daňovým dopadům. V roce 2025 se strany dohodly na tom, že bude vypracován dodatek smlouvy a půjčka bude od 1. 1. 2025 úročena obvyklým úrokem. Existují nějaké skutečnosti, které by výše uvedenému postupu bránily? Budou úroky u dceřiné s. r. o. daňově uznatelné?

Česká s. r. o. má 100% společníka německou GmbH. a) Tato česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele – fyzické osoby (nespojená osoba nebo spojená osoba): traktor a návěs. b) Česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele, společníka GmbH (spojená osoba): kompresor. Ač je v SZDZ s Německem v čl. XII odst. 2 uvedena 5% srážková daň, jsem toho názoru, že s ohledem na § 19 odst 1 pís zj) a § 19 odst. 5 a § 19 odst. 7 ZDP je tento nájem od srážkové daně osvobozený. Podmínkou je však mít rozhodnutí o přiznání osvobození dle § 38nb ZDP, je to tak?

Společník s. r. o. (mateřská společnost) se rozhodl se souhlasem jednatele na poskytnutí dobrovolného příplatku mimo ZK do dceřiné společnosti. Jelikož matka nemá dostatek vlastních finančních prostředků, zaplatila příplatek z aktuálně poskytnutého provozního úvěru. Budou úroky z tohoto úvěru daňově uznatelné?

Česká s. r. o. (mateřská společnost 100% vlastník) půjčuje své dceřiné společnosti na Slovenku bezúročně. Jak naložit se situací, kdy ke konci roku vznikne české společnosti z důvodu poklesu kurzu přes 400 000 Kč kurzová ztráta? Stačí interním dokladem zaúčtovat kurzovou ztrátu na MD a na D ponížit pohledávku za dceřinou společností? Jde mi o to, že půjčka je bezúročná, ale na druhou stranu mateřské společnosti vznikne náklad, nemůže někde nastat z hlediska zákona problém?

Mateřská společnost chce bezúročně půjčit peníze do své dceřiné společnosti. Lze půjčit bezúročně? Vznikne majetkový prospěch? Na jaké účty tuto půjčku účtovat?

Mateřská společnost je mikro účetní jednotkou. Vlastní ze 100 % dvě další mikro účetní jednotky a z 50 % (společný vliv) vlastní velkou účetní jednotku. Podléhá mateřská společnost povinnosti konsolidace? 

Obdržela jsem fakturu ve znění „Náklady na zajištění veletrhu“. Náklady nám přefakturovává mateřská společnost. Je to pro nás daňově uznatelný náklad a můžu to považovat za službu? 

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

Finanční správa je v kontrolách transferových cen neustále efektivnější a zdaleka se nezaměřuje jen na přeshraniční transakce, které mohou být potenciálním prostorem pro přesouvání zisků do jurisdikcí s nižší mírou zdanění, než je v České republice. Správné nastavení transferových cen mezi dvěma tuzemskými subjekty totiž může předejít například neoprávněnému přesouvání zisků do ztrátových společností ve skupině, které má za cíl snižování daňové povinnosti. U tuzemských spojených osob má navíc finanční správa výhodu v daleko jednodušší dostupnosti potřebných údajů a shromažďování důkazních břemen, neboť disponuje přímým přístupem k údajům a informacím o tuzemských daňových subjektech. Přeshraniční kontroly vyžadují mezinárodní spolupráci a zpravidla trvají mnohem déle než čistě tuzemské daňové kontroly.

Mateřská společnost má čtyři dceřiné společnosti. Matka i dcery podnikají ve stejném oboru: konzultace a vývoj ERP. Tyto firmy si vzájemně poskytují své zaměstnance dle jejich specializace. Firmy si mezi sebou za práci svých zaměstnanců přefakturovávají dle jejich vykázaných hodin. V jaké sazbě se má přefakturace provádět? Ve výši hrubé mzdy včetně odvodů nebo v sazbách, které fakturují za tyto služby ostatním nespojeným osobám? 

Česká společnost obdržela půjčku od fyzických osob a od jiné české společnosti. Jakým způsobem se v tomto případě účtují úroky a kdy se považují za daňově uznatelné náklady?