Nadlimitní zaměstnanecké benefity jako daňový výdaj
Plné znění otázky
Nově platí, že benefit typu dovolená nebude u zaměstnance, v případě překročení úhrnu benefitů za kalendářní rok nad polovinu průměrné mzdy, osvobozen od daně. Zároveň platí § 24 odst. 2 písm. j) bod 4, že pokud se k nějakému benefitu zaměstnavatel zaváže, je pro něj daňovým výdajem. Zároveň platí § 25 odst. 1 písm. h), že o daňový výdaj nejde až do výše částky, která je u zaměstnance osvobozená od daně. Chápu to tedy správně, že jakýkoliv benefit (od dovolené, přes lístky na kulturu sport až po třeba služby zdravotního charakteru), za předpokladu, že budou sjednány jako benefit např. ve vnitřním předpisu, a za situace, že budou nad limit poloviny průměrné mzdy, budou daňovým výdajem?