Zdanění příjmu z postoupení kapitalizované pohledávky fyzickou osobou – nerezidentem

Plné znění otázky

Fyzická osoba – nepodnikatel, daňový nerezident, poskytla v roce 2023 úročenou zápůjčku české společnosti s ručením omezeným (dále jen „SRO1“) ve výši 1 000 000 Kč. V roce 2024 byl k této zápůjčce uzavřen dodatek, na jehož základě došlo ke kapitalizaci naběhlých úroků do jistiny a současně k prodloužení splatnosti. Nová jistina činí 1 100 000 Kč a je dále úročena. Nové úroky jsou měsíčně kapitalizovány do jistiny, a používá se složené úročení. V říjnu 2024 došlo k postoupení pohledávky fyzickou osobou (nerezidentem) na jiný subjekt – SRO2. Ke dni postoupení činí hodnota jistiny včetně všech kapitalizovaných úroků 1 200 000 Kč a cena za postoupení byla sjednána ve stejné výši. Do konce roku 2024 však tato částka postupníkem SRO2 nebyla fyzické osobě uhrazena. Fyzická osoba nemá v roce 2024 daňový domicil v žádném státě (tzv. „daňový nomád“).

Určení okamžiku zdanitelného příjmu: Je správný výklad, že dle § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů vzniká zdanitelný příjem v okamžiku účinnosti postoupení (tj. v říjnu 2024), a to ve výši sjednané ceny postoupení, tedy 1 200 000 Kč?

Uplatnitelné výdaje: Jakou částku si může fyzická osoba uplatnit jako daňově uznatelný výdaj:

• a) pouze původní jistinu zápůjčky (1 000 000 Kč),

• b) nebo novou jistinu zahrnující kapitalizované úroky (1 200 000 Kč)?

Jakým způsobem by se kapitalizované úroky měly posuzovat z pohledu výdajů při zcizení pohledávky?

Povinnost srážkové daně při postoupení: Předpokládáme, že samotné postoupení pohledávky není titulem pro srážkovou daň dle českého zákona o daních z příjmů, a že příjem musí být zdaněn fyzickou osobou nerezidentem v rámci českého daňového přiznání, bez ohledu na daňový domicil. Je tento výklad správný, i když v době postoupení nebylo provedeno zajištění daně? Druhé postoupení v roce 2025: V roce 2025 fyzická osoba – nerezident (bez daňového domicilu) pohledávku znovu postoupila, tentokrát již zahraniční osobě. Cena za postoupení zůstává stejná: 1 200 000 Kč. Dlužník je stále česká SRO1. Je tento příjem stále považován za příjem ze zdroje v ČR podle § 22 ZDP? Má fyzická osoba znovu zdanit tento příjem v ČR, a jaký výdaj může opět uplatnit (např. cena prvního postoupení)? • Nevzniká zde riziko dvojího zdanění?

Překryvu příjmu z postoupení s úroky: Budou později ještě zdaněny jako úroky srážkovou daní, pokud by je dlužník v budoucnu zaplatil? Nebo se již považují za zdaněné v rámci příjmu z převodu pohledávky?