Daňová kontrola OSVČ: daň z příjmů

Plné znění otázky

Podnikatel, OSVČ, pořídil v roce 2021 nemovitost – objekt restaurace, ve které od r. 2022 podnikal. Nákup nemovitosti zachytil v daňové evidenci v roce pořízení. Kartu hmotného majetku však nevytvořil, nijak ji ani nezachytil v příloze č. 1, oddíl D dańového přiznání k dani z příjmů fyz.osob a ani daňové odpisy neuplatňoval. Od pořízení tuto nemovitost opravuje, udržuje, rekonstruuje a modernizuje a výdaje s tím spojené uvádí v peněžním deníku, a to buď přímo do výdajů nebo jako TZ. Za rok 2022 měl daňovou kontrolu, která díky absenci karty HM a neuvádění hodnoty nemovitosti v zmiňované příloze skončila závěrem, že veškeré tyto výdaje (přestože byly dostatečně prokázané) nebyly uznány. Nemovitost prokazatelně k podnikání slouží, správce daně to nijak nezpochybnil. Daňový subjekt se tomu nebránil a závěry správce daně přijal. Ale poučení si nevzal a dál pokračoval ve vedení daňové evidence stejným způsobem. Nyní však probíhá další kontrola za rok 2023 a 2024 se stejnými závěry ze strany správce daně. To se již však chce DS bránit. Je postup správce daně založený na absenci výše zmiňovaného oprávněný, když:

a) chybějící inventární kartu HM, lze doložit jiným prokazatelným způsobem, kterým se ověří inventární stav, např. zápisem v daňové evidenci z r. 2020, kupní smlouvou, výpisem z KÚ, přiznáním k dani z nemovitostí apod. Domníváme se, že forma prokázání inventurního stavu není předepsána,

b) a přitom zároveň je prokázané, že neuznané výdaje byly prokazatelně vynaloženy v souvislosti se zajištěním, dosažením a udržením příjmů a z tohoto titulu nebyly ani zpochybněny. Domníváme se, že cílem daňového řízení má být stanovení daně ve správné výši, nikoliv její navýšení na základě formálního pochybení, za což se dá absence karty HM a údajů v přiznání k dani z příjmů považovat a tudíž postup správce daně není v správný.