Mzda při pružné/nerovnoměrné pracovní době s dlouhým vyrovnávacím období

Plné znění otázky

Zaměstnanec má: stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, sjednanou měsíční mzdu 30 000 Kč, pružnou pracovní dobu + nerovnoměrně rozvrženou dobu, vyrovnávací období 26 týdnů, možnost v jednotlivých měsících odpracovat různý počet hodin s tím, že se pracovní doba vyrovná za celé 26týdenní období. Nejde tedy o klasický případ, kdy by zaměstnanec musel každý kalendářní měsíc odpracovat přesně kalendářní fond daného měsíce. V jednom měsíci může vzniknout minusové saldo a v jiném měsíci odpovídající plusové saldo, přesčas se řeší až poslední měsíc, tam je možné posoudit, zda bylo nadpracováno víc. Pro zjednodušení uvažujme měsíc, ve kterém by při běžném rovnoměrném rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku činil kalendářní fond 176 hodin.

1. Měsíce bez nepřítomnosti: Zaměstnanec v jednom měsíci skutečně odpracuje pouze 161 hodin. V jiném měsíci naopak odpracuje 191 hodin. Rozdíl oproti 176 hodinám tedy činí: první měsíc: minus 15 hodin, druhý měsíc: plus 15 hodin. Předpokládáme, že pokud se pracovní doba za celé 26týdenní vyrovnávací období vyrovná a nejde o neomluvenou absenci ani o práci přesčas, zaměstnanci náleží v obou měsících plná měsíční mzda 30 000 Kč. Je tento předpoklad správný a průběžné saldo −15/+15 hodin se skutečně nemá projevit na výši základní měsíční mzdy?

2. Měsíc s nižším počtem hodin a dovolenou: V měsíci s kalendářním fondem 176 hodin zaměstnanec: skutečně odpracuje 153 hodin, čerpá 8 hodin dovolené, celkem tedy vykáže 161 hodin práce a dovolené, oproti 176 hodinám mu současně zůstává průběžné minusové saldo 15 hodin, které má vyrovnat v dalších měsících. Náhrada za 8 hodin dovolené bude vypočtena samostatně z průměrného hodinového výdělku. Nejasnost máme ve výpočtu základní měsíční mzdy, ze které se má vyloučit doba dovolené.

Připadají v úvahu dva rozdílné postupy:

Varianta A – výpočet z kalendářního nebo pevného fondu 176 hodin Základní mzda se sníží pouze o 8 hodin dovolené: 30 000 × 168 / 176 = 28 636,36 Kč. K této částce se připočte náhrada mzdy za dovolenou: 8 hodin × průměrný hodinový výdělek. Průběžné minusové saldo 15 hodin by základní mzdu v průběhu otevřeného vyrovnávacího období nesnižovalo.

Varianta B – výpočet ze skutečného měsíčního součtu 161 hodin Za základ pro poměrný výpočet by se považoval součet skutečně odpracované doby a dovolené: 30 000 × 153 / 161 = 28 509,32 Kč K této částce by se opět připočetla náhrada mzdy za 8 hodin dovolené. Rozdíl mezi oběma postupy činí přibližně 127 Kč, přestože jde o stejného zaměstnance, stejnou měsíční mzdu a stejných 8 hodin dovolené. Z jakého fondu se má vypočítat poměrná část základní měsíční mzdy při čerpání dovolené u zaměstnance s pružnou pracovní dobou a 26týdenním vyrovnávacím obdobím?

Má být použit pevný pomocný nebo kalendářní rozvrh, například 176 hodin, přestože zaměstnanec v daném měsíci skutečně odpracoval jiný počet hodin? Může se pro výpočet použít skutečný součet odpracovaných hodin a dovolené, tedy například 161 hodin, nebo tento údaj představuje pouze výsledek docházky a průběžného salda, nikoliv fond pro výpočet měsíční mzdy?

Je v uvedeném příkladu správný následující postup bez ohledu na to, zda zaměstnanec odpracoval 153 hodin?

Pokud by se nejednalo o pružnou dobu, ale o klasickou nerovnoměrně rozvrženou dobu zaměstnavatelem, tak bychom počítali 30 000 × 153 / 161 = 28 509,32 Kč, je to v pořádku? Má být v tomto případě jmenovatelem: pevný nebo kalendářní fond 176 hodin, nebo skutečný součet práce a dovolené 161 hodin?