Informace pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisům týkajícím se závislé činnosti za zdaňovací období 2019 a pro zdaňovací období 2020, včetně vzorového příkladu na vyplnění Vyúčtování

Vydáno: 50 minut čtení

Informace pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisům týkajícím se závislé činnosti za zdaňovací období 2019 a pro zdaňovací období 2020, včetně vzorového příkladu na vyplnění Vyúčtování
Jana
Šmídová,
autorka Části a)
Ing.
Jana
Rohlíková,
autorka Části b)
 
Část a) Souhrnné informace k tiskopisům pro plátce daně ze závislé činnosti
Tiskopisy pro závislou činnost jsou dostupné na internetových stránkách Finanční správy www.financnisprava.cz v sekci Daňové tiskopisy – Databáze daňových tiskopisů – Daň z příjmů ze závislé činnosti. Taktéž jsou zde u některých tiskopisů zveřejněny jejich anglické verze – jedná se o tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále i „Prohlášení k dani“), Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a tiskopisy potvrzení o příjmech – tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka. Jsou zde dostupné i vydané interaktivní tiskopisy, včetně struktur XML, pro oba výše zmíněné tiskopisy.
V prosincovém čísle v roce 2017 a v roce 2018 jsme seznámili čtenáře se změnami v oblasti
elektronizace mzdové agendy pro účely daně z příjmů
a v této souvislosti s vydáním nových tiskopisů pro tuto oblast, tj. se změnou v oblasti prohlášení k dani poplatníka, které poplatník činí u plátce daně podle § 38k zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“). Samotné „učinění prohlášení k dani“ má vliv na způsob zdanění jeho příjmů ze závislé činnosti prostřednictvím plátce daně – tzn. jedná se o rozhodnou skutečnost, zda pro účely zdanění příjmů ze závislé činnosti plátce daně uplatní zdanění formou zálohy na daň podle § 38h ZDP s možností uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění, či pro účely zdanění použije daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (viz § 6 odst. 4 ZDP).
 
Vydaná sdělení k elektronizaci mzdové agendy, která jsou platná i pro rok 2019/2020
K elektronizaci mzdové agendy byla vydána tato sdělení, která jsou platná i pro rok 2019/2020:
dne 19. 10. 2017 Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti od zdaňovacího období 2018;
dne 29. 6. 2018 Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti v souvislosti s GDPR;
dne 24. 10 2018 Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti v souvislosti s vedením mzdové agendy v elektronické podobě.
Pro tuto oblast i nadále zůstávají v platnosti pro roky 2019/2020 tiskopisy:
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
– tiskopis 25 54 57 MFin 5457 – vzor č. 26, včetně zveřejněné struktury XML dat ve formátu XSD, která umožňuje i
variantu XD
(§ 38k odst. 7 ZDP – tj. dodatečný podpis či dodatečné uplatnění daňových výhod – viz vzorový příklad);
Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
– tiskopis 25 5457/B MFin 5457/B – vzor č. 1, včetně zveřejněné struktury XML dat ve formátu XSD.
Vzor č. 25 tohoto tiskopisu, který zůstává zveřejněn na stránkách Finanční správy v sekci Databáze daňových tiskopisů pod rokem 2017 (není již vydáván tiskem)
,
ale i vzory nižší jsou použitelné pro následující zdaňovací období za předpokladu, že budou splňovat podmínky dané zákonem o daních z příjmů, lze je však použít pouze u poplatníků, kteří činí Prohlášení k dani písemným podpisem.
Lze konstatovat, že oba tiskopisy byly veřejností přijaty pozitivně, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že pomohou snížit chybovost při vyplnění – jsou jednodušší a založené na křížkování – a že zároveň usnadní práci zejména tam, kde jsou mzdy zpracovávány dodavatelsky, a to s přihlédnutím k jejich elektronické formě a zveřejněné struktuře XML, která je ze strany tvůrců mzdových programů zapracována přímo do mzdové agendy zaměstnavatelů. Revoluční pro tuto oblast byla také možnost nově činit prohlášení k dani podle § 38k ZDP elektronicky, pouze na základě vnitřního zabezpečení zaměstnavatele (není vyžadován zaručený uznávaný podpis). Velkým přínosem je taktéž skutečnost, že všechny doklady u plátce daně pro účely odpočtů a definované v § 38l ZDP je možné poplatníkem předkládat pouze v elektronické formě (originál dokladů již není pro účely ověření vyžadován), tzn. srovnaly se podmínky pro předkládání dokladů na úroveň příloh daňového přiznání, přičemž není rozhodující, zda poplatník činí prohlášení k dani elektronickou, či písemnou formou.
Často se v praxi v posledních letech setkáváme s tím, že poplatník u plátce daně učiní prohlášení k dani na zdaňovací období (tzn. z jeho příjmů je vždy srážena záloha na daň podle § 38h ZDP), avšak neuplatní měsíčně pro příslušné zdaňovací období žádné daňové úlevy, např. ani základní slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) na poplatníka ve výši 24 840 Kč (měsíčně by činila 2 070 Kč), či daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP na vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti – tj. u poplatníka, který vyživuje tři děti, roční částka daňového zvýhodnění činí 58 812 Kč. Obě daňové výhody uplatní v souladu se zákonem o daních z příjmů až dodatečně v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
Ve vzorovém příkladu je tato situace znázorněna.
Pokud tato situace nastane, pak pro účely dodatečného uplatnění podle § 38k odst. 7 ZDP není nutné se vracet v elektronické podobě do již vyplněného a podepsaného tiskopisu Prohlášení k dani (tak jako v papírové podobě, popř. se vyplní nové prohlášení pro variantu XD), ale v elektronické podobě se tato možnost poplatníkovi nabídne přímo v rámci interaktivního tiskopisu Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud „X“ označí, že chce dodatečně učinit prohlášení k dani či např. dodatečně uplatnit některou daňovou výhodu, kterou neuplatnil v rámci roku – tzn. v uvedeném případě základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění (v tiskopise označeno „XD“).
Plátci daně se často ptají, jak má postupovat poplatník, který v průběhu roku opomněl zaměstnavateli oznámit změny, které u něj v průběhu roku nastaly. V těchto případech může poplatník také dodatečně učinit („oznámit“) změnu v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, tj. v souladu se zákonem o daních z příjmů v termínu nejpozději do 15. 2. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, avšak v tomto okamžiku již nepoužije změnovou tabulku v rámci učiněného „podepsaného“ tiskopisu Prohlášení k dani (ta je určena pouze pro změny v průběhu kalendářního roku), ale učiní tak např. v rámci volné části k tomu určené a nazvané „Jiné záznamy“ v rámci tiskopisu „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“. Samozřejmě není chybně, pokud plátce daně (či přímo samotný poplatník) zvolí pro hlášení změn i jinou formu (např. vyplnění nového tiskopisu). Nezáleží tedy na formě oznámení, ale na jeho obsahu – je pouze sledováno, zda byly dodrženy podmínky a lhůty zákona o daních z příjmů.
Příklad
Níže uvádíme vzorový příklad na vyplnění obou interaktivních tiskopisů včetně dodatečného uplatnění:
a)
Pan Holý pracuje pro společnost ABC, s. r. o., a na zdaňovací období 2019 v termínu do 15. 2. 2019 řádně učinil pro zdaňovací období 2019 prohlášení k dani, avšak v rámci tohoto prohlášení žádné slevy na dani (ani slevu na poplatníka) neuplatnil. Pan Holý je ženatý, jeho manželka Jana je také zaměstnaná, ve společně hospodařící domácnosti vyživují tři nezletilé děti, na které v průběhu roku 2019 ani jeden z rodičů u zaměstnavatele daňové zvýhodnění neuplatňuje.
b)
Po konci roku 2019 v termínu do 17. 2. 2020 požádá pan Holý svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a prohlásí, že nemá povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období 2019. V rámci této žádosti si uplatní nezdanitelné části základu daně z titulu úroků z úvěru a zaplacených příspěvků na životní pojištění. Dále dodatečně požádá o uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, tj. na poplatníka, a dodatečně za měsíce leden až prosinec uplatní i daňové zvýhodnění na tři nezletilé vyživované děti a zároveň doloží potvrzením od zaměstnavatele manželky, že daňové zvýhodnění u druhého zaměstnavatele nebylo v roce 2019 uplatňováno.
Přílohy:
vyplněné tiskopisy
Závěrem k této části uvádíme zákonné lhůty dle daňového kalendáře:
pondělí 17. 2. 2020:
Nejpozději do této lhůty učinit prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na zdaňovací období 2020 a podat žádost o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2019, včetně možnosti uplatnit postup dle § 38k odst. 7 ZDP.
 
Ostatní tiskopisy
 
Tiskopisy potvrzení
a)
Pro účely prokázání daňového zvýhodnění:
-
Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění (tiskopis 25 5556 MFin 5556 – vzor č. 1 a 2)
Není vydáván nový vzor tiskopisu,
předložená potvrzení
na vzoru č. 1 u plátce daně zůstávají i nadále v platnosti, ani v roce 2019/2020
není nutné měnit za vzor č. 2
(pozn.: nejedná se o povinný tiskopis, v případě, že druhý poplatník daňové zvýhodnění neuplatňuje, stačí i tzv. zkrácené potvrzení). Potvrzení mají neomezenou platnost (pokud nedojde ke změně ve skutečnostech uvedených v Prohlášení k dani). Toto platí i v případě použití vzoru č. 26 Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tzn. na jedno zdaňovací období. Podle § 38k odst. 8 ZDP, dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo o změně rozhodnuto. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě. V těchto případech je pak požadováno nové potvrzení.
-
Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání (tiskopis 25 5558 MFin 5558, vzor č. 2)
Není vydáván nový vzor tiskopisu. Jde o nepovinný tiskopis, který je určen plátcům daně pro účely potvrzení daňového zvýhodnění v souvislosti s prokazováním nároku poplatníka v rámci vypořádání daňové povinnosti prostřednictvím daňového přiznání za okolností, že dítě (děti) v rámci jedné společně hospodařící domácnosti vyživuje více poplatníků. V souladu se zákonem o daních z příjmů a v souladu s učiněným prohlášením poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně uvede plátce daně, který vydává toto potvrzení (pro účely druhého poplatníka žijícího ve společně hospodařící domácnosti, který podává daňové přiznání), všechny děti vyživované poplatníkem dle § 35c odst. 6 ZDP žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, tzn. i vyživované děti poplatníka, na které poplatník u plátce daně daňové zvýhodnění neuplatňuje, to však za předpokladu, že mu jsou tyto údaje známy (tzn. tento poplatník uplatňuje u zaměstnavatele zvýhodnění alespoň na jedno dítě). Za předpokladu, že daňové zvýhodnění u tohoto plátce není vůbec uplatňováno, stačí, když tiskopis bude proškrtnut.
b)
Pro účely prokázání příjmů ze závislé činnosti:
-
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (tiskopis 25 5460 MFin 5460 vzor č. 27)
Vzor č. 27 se použije pro účely daňového přiznání za zdaňovací období 2019. V prosinci 2019 bude zveřejněn nový vzor č. 28, který bude určen pro účely zdaňovacího období 2020 (nepředpokládá se věcná změna oproti roku 2019). Z důvodu snížení chybovosti při vyplňování údajů tohoto tiskopisu bylo do vzoru č. 27 pro zdaňovací období 2019 upřesněno, jaké příjmy mají být uvedeny na tomto potvrzení. To je oproti roku 2018 zřejmé přímo ze samotného tiskopisu (nikoliv z pokynů). Jedná se o úpravu na řádku 1 potvrzení, kde je uvedeno „Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti
zdanitelných v ČR
.“. V této souvislosti opětovně upozorňujeme na ustanovení § 38i ZDP s názvem „Opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh“. V odst. 1 tohoto ustanovení je uvedeno:
„Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový
bonus
nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.“
To znamená, že pokud plátce daně „srazil více, než měl“, a tato skutečnost je mu zřejmá již během aktuálního zdaňovacího období, nejpozději do 1. 3. (za rok 2019 do 2. 3. 2020) následujícího roku (v případě papírového podání) či v případě elektronického podání do 20. 3., tzn. do lhůty pro podání vyúčtování za příslušné zdaňovací období, pak dříve než vydá poplatníkovi Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za uvedené zdaňovací období pro účely podání daňového přiznání, postupuje v souladu se zákonem o daních z příjmů, tzn. chybu opraví (vrátí přeplatek), vyznačí opravu v tiskopise vyúčtováníza příslušné zdaňovací období a vydá poplatníkovi potvrzení pro účely daňového přiznání (pokud poplatník měl příjmy ze zdrojů na území ČR). V praxi se jedná zejména o případy, kdy je srážena záloha na daň daňovému nerezidentovi ČR (pokud je známo, že se skutečně jedná o daňového nerezidenta) za práci v zahraničí. Ve vztahu ke 10 Finanční, daňový a účetní bulletin Daň z příjmu – závislá činnost IV/2019 srážení záloh na daň za práci v zahraničí u daňového rezidenta ČR upozorňujeme na ustanovení § 38h odst. 11 ZDP, kdy plátce daně nesráží zálohy na daň, pokud mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 3 ZDP umístěné v zahraničí, a na ustanovení § 38h odst. 12 ZDP, tzn. možnost požádat správce daně o zrušení povinnosti srážet zálohy na daň ze závislé činnosti u práce vykonávané v zahraničí– zde plátce daně žádá pouze v případech, kdy se jedná o daňového rezidenta ČR. Nežádá však u mezinárodního pronájmu pracovní síly v případech, kdy český zaměstnavatel pronajímá daňového rezidenta ČR k práci do zahraničí – zde není český zaměstnavatel v pozici plátce daně dle § 38c odst. 1 ZDP, a proto zálohy na daň nesráží ani nežádá finanční úřad o zproštění povinnosti srážet zálohy k těmto příjmům.
Ostatní řádky potvrzení jsou beze změn.
Některé důležité řádky potvrzení za zdaňovací období 2019
-
řádek 2, 6, 9
– nutno dodržet pravidlo § 5 odst. 4 ZDP (ve vztahu k vyplaceným příjmům do 31. 1. 2020; v § 5 odst. 4 ZDP je uvedeno:
„Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a zálohy sražené z těchto příjmů plátcem daně se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti“
;
-
řádek 4, 5
– doplatky příjmů (§ 5 odst. 4 ZDP) – pokud jsou tyto řádky vyplněny, je nutné vypořádat v souladu s § 38g ZDP daňovou povinnost poplatníka prostřednictvím daňového přiznání (poplatníkovi nelze provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – viz výše uvedené znění § 5 odst. 4);
-
řádek 14
– solidární zvýšení daně u záloh (§ 38ha ZDP) – slouží zejména jako informativní řádek pro plátce daně (při změně zaměstnavatelů), aby druhý zaměstnavatel nepřehlédl, že u tohoto poplatníka je obzvlášť nutné sledovat celkovou výši příjmů pro určení, zda je mu možné po konci roku provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, či poplatník je povinen podat daňové přiznání; rozhodná částka za zdaňovací období 2019 je 1 569 552 Kč;
-
řádek 15
– vyplacené příspěvky zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění poplatníka, které byly u poplatníka v uvedeném zdaňovacím období od daně osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP;
-
řádek 19
– údaje z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění; pozor na text v potvrzení, že „[v] rámci ročního zúčtování záloh byla při výpočtu daně zohledněna částka ve výši … Kč podle § 15 odst. 5 a částka ve výši … Kč podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů“.
Údaj na řádku 15 a 19 pak slouží jako informace pro poplatníka pro účely případného zdanění částek v rámci daňového přiznání v situacích, kdy poplatník poruší podmínky tohoto zákona a nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 ZDP, případně příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poskytnutý podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 je povinen v souladu se zákonem o daních z příjmů zdanit prostřednictvím daňového přiznání:
-
příspěvky zaměstnavatele od daně osvobozené
zdaní jako příjem podle § 6 ZDP (bez ohledu na jejich výši) ve zdaňovacím období, ve kterém k porušení zákonných podmínek došlo, a to zpětně od roku 2015;
-
za předpokladu, že se bude jednat
o zdanění uplatněných nezdanitelných částí základu daně podle § 15 odst. 5, 6 ZDP
, pro poplatníka pouze s příjmy ze závislé činnosti (s učiněným prohlášením k dani) platí, že je povinen podat daňové přiznání z tohoto titulu pouze tehdy, když výše těchto uplatněných částek za posledních 10 let (jedná se o příjem podle § 10 ZDP) přesáhne částku 6 000 Kč.
POTVRZENÍ o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů
(tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A, vzor č. 6)
Vzor č. 6 se použije pro účely daňového přiznání za zdaňovací období 2019, v prosinci 2019 bude zveřejněn nový vzor č. 7, který bude určen pro účely zdaňovacího období 2020 (nepředpokládá se změna oproti roku 2019).
Jaké příjmy jsou zahrnuty v rámci tohoto tiskopisu:
-
příjmy podle § 6 odst. 4 ZDP – z dohod o provedení práce do 10 000 Kč a ostatní příjmy do 2 500 Kč za měsíce 1–4 a do 3 000 Kč za měsíce 5–12 v případě neučiněného prohlášení k dani;
-
příjmy daňových nerezidentů ČR podle § 22 odst. 1 písm. f) bodu 2 a podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 6 ZDP, tj. odměny člena orgánu právnické osoby, příjmy umělců apod.
Tiskopis obsahuje již od roku 2018 taktéž
povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP.
Potvrzení se vydává pro účely zahrnutí příjmů ze závislé činnosti a z nich sražené daně do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání. Tato skutečnost je taktéž uvedena na potvrzení, kde je uvedeno, že potvrzení je vydáváno pro účely postupu podle § 38d odst. 4 písm. a) bod 2 ZDP. Jedná se však o právo poplatníka, nikoliv povinnost, a to z důvodu, že sraženou daní je daňová povinnost vyrovnána. Pokud se však poplatník rozhodne tak učinit, pak do daňového přiznání musí zahrnout všechny příjmy takto zdaněné v příslušném zdaňovacím období. Tento postup má význam zejména pro poplatníky, kteří mají souběh příjmů ze závislé činnosti. V případě, že má poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy od jednoho zaměstnavatele a neučinil u tohoto plátce daně na příslušné období prohlášení k dani, má možnost požádat plátce daně v rámci žádosti o roční zúčtování záloh v souladu s § 38k odst. 7 ZDP o tzv. překlopení srážkové daně na daň zálohovou, tzn. poplatník dodatečně učiní ve lhůtě do 15. 2. následujícího roku prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 a příjmy, z nichž byla sražena daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně, budou u plátce daně použity pro celoroční výpočet daňové povinnosti.
V obou tiskopisech potvrzení je uvedeno „povinné pojistné“ podle § 6 odst. 12 ZDP. K tomu je nutné pro zdaňovací období 2019 upozornit na dvě významné změny v pojistném pro účely stanovení základu daně:
1.
Zákon č. 306/2018 Sb. – s účinností od 1. 1. 2019 (poprvé mzdy za leden 2019)
-
Do § 6 odst. 12 ZDP bylo doplněno: „Za zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se nepovažuje zaměstnanec, je-li prokázáno, že se na něho zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace; v takovém případě jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné.“1)
-
V této souvislosti upozorňujeme na příspěvek Koordinačního výboru KDP ČR č. 539 ze dne 20. 3. 2019 s názvem Výpočet dílčího základu daně z příjmů ze ZČ u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům soc. zabezpečení v rámci EU/EHP a Švýcarska od 1. ledna 2019.
2.
Zákon č. 32/2019 Sb. – s účinností od 1. 7. 2019 (poprvé mzdy za červenec 2019)
-
V souvislosti se zrušením třídenní karenční doby, po kterou zaměstnanci nedostávali žádnou náhradu mzdy, se snížila celková výše pojistného na sociální zabezpečení, kterou odvádí zaměstnavatel. Zaměstnavatel od července 2019 nově odvádí za zaměstnance celkem 24,8 % z vyměřovacího základu (namísto původních 25 %). Z toho činí 2,1 % odvod na nemocenské pojištění (namísto původních 2,3 %), 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. To znamená, že poprvé při zúčtování mzdy za měsíc červenec 2019 plátce daně nenavyšoval příjmy o povinné pojistné na superhrubou mzdu (základ daně) o 34 %, ale celkově o 33,8 %.
-
V této souvislosti upozorňujeme na příspěvek Koordinačního výboru KDP ČR č. 550/20.11.19 s názvem Výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení (tj. mimo EU, EHP a Švýcarska) za zdaňovací období roku 2019 při změně sazby pojistného u nemocenského pojištění od 1. července 2019.
Do celoročního základu daně po skončení roku 2019 (bez ohledu na to, zda bude vypořádávána povinnost prostřednictvím ročního zúčtování záloh, nebo daňového přiznání) budou vstupovat celkové dosažené příjmy za zdaňovací období 2019 a u tuzemského povinného pojistného (podle § 6 odst. 12 ZDP), které měl povinnost platit zaměstnavatel v průběhu roku 2019, bude celkovou výši povinného pojistného tvořit pojistné za měsíce 1–6 se sazbou 34 % a pojistné za měsíce 7–12 se sazbou 33,8 %. Na potvrzení od zaměstnavatele (pro účely daňového přiznání) bude uveden zmíněný úhrn pojistného, které byl povinen zaměstnavatel odvést za zaměstnance za období 2019.
 
Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2019
(tiskopis 25 5460/1 MFin 5460/1, vzor č. 24)
Tiskopis byl upraven v části pokynů – pozor, nebude již vydáván tiskem z důvodu malé využitelnosti, lze jej však vyhledat v databázi daňových tiskopisů.
Způsob výpočtu daně za zdaňovací období 2019 oproti roku 2018 zůstal nezměněn (mění se pouze rozhodné částky) a u povinného pojistného se postupuje, jak je výše uvedeno. V této souvislosti však připomínáme řádky ve vztahu k výplatě daňového bonusu a správnému „zúřadování“ výsledku ročního zúčtování a jeho následnému zápisu do Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2020:
-
řádek 25
– výše daňového bonusu za zdaňovací období musí činit alespoň 100 Kč, maximálně však lze vyplatit do výše 60 300 Kč;
-
řádek 29
– jestliže u poplatníka úhrn příjmů ve zdaňovacím období nedosáhl alespoň 80 100 Kč, tj. šestinásobku minimální mzdy podle § 35c odst. 4 ZDP, na řádek uveďte „0“; na vyplacený měsíční daňový
bonus
v kalendářních měsících, v nichž úhrn příjmů dosáhl alespoň výše 6 675 Kč, tj. poloviny minimální mzdy podle § 35d odst. 6 ZDP, poplatník již nárok neztrácí;
-
řádek 30
– doplatek ze zúčtování (tj. přeplatek na dani po slevě, doplatek na daňovém bonusu nebo přeplatek na dani po slevě a doplatek na daňovém bonusu) označte (+), nedoplatek ze zúčtování označte (-); doplatek nižší než 51 Kč se nevyplácí a nedoplatek ze zúčtování se nesráží;
-
řádek 31
– je určen pro klíčování doplatku ze zúčtování a slouží pro správné vyplnění tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti; údaj o vratitelném přeplatku z řádku 31 uvedený pod písmenem a) plátce daně uvede do Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období
2020
na stranu 1 na řádek označený „06“; údaj o vratitelném doplatku z řádku 31 uvedený pod písmenem b) plátce daně uvede do Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období
2020
na stranu 1 na řádek označený „06a“.
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
lze provést i u poplatníka, u kterého byly zálohy/záloha na daň ve zdaňovacím období 2019 zvýšeny o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Rozhodná výše pro určení, zda poplatník musí podat daňové přiznání za zdaňovací období 2019, nebo je mu umožněno provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, činí, jak již bylo uvedeno výše, částku ve výši 1 569 552 Kč.
 
Tiskopisy vyúčtování
Jedná se o daňová tvrzení, která se spravují podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), která jsou předkládána správci daně v zákonných lhůtách, jak je uvedeno níže. V současné době již převážná část plátců daně tento úkon činí elektronicky, a to z důvodu, že mají povinnost podávat elektronicky přímo ze zákona, nebo tak činí dobrovolně. Kromě povinnosti dané v § 72 odst. 4 DŘ, kde je stanovena povinnost podávat daňová tvrzení elektronicky, je dále
elektronická forma povinná u plátců daně, kteří zaměstnávali v příslušném zdaňovacím období daňové nerezidenty ČR
(viz § 38j odst. 6 ZDP – plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky; tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob).
Tiskopisy:
-
Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti
(tiskopis 25 5459 MFin 5459,
vzor č. 22
,
tiskopis nezměněn
) včetně Pokynů (tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1, vzor č. 24).
Termín pro podání za zdaňovací období 2019:
-
2. 3. 2020 (papírové podání),
-
20. 3. 2020 v případě elektronického podání (i dobrovolného).
Jak správně vyplnit Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti
2)
Měsíc leden
– plátce do měsíce ledna uvede, co srazil
za měsíc leden
, stejně postupuje i v dalších měsících.
Ve Vyúčtování DPZ za rok 2019 jsou zohledněny i opravy záloh na daň za 2019, opravy vyplacených měsíčních daňových bonusů 2019 a opravy přeplatků na dani a doplatků na daňovém bonusu z ročního zúčtování za zdaňovací období 2018, které bylo provedeno v roce 2019. Pokud plátce opravuje v souladu se zákonem o daních z příjmů předcházející zdaňovací období, pak pouze formou dodatečného vyúčtování k příslušnému zdaňovacímu období (viz dále).
Strana 1 Vyúčtování DPZ:
Řádek 06:
Ve Vyúčtování DPZ za zdaňovací období roku 2019 uveďte úhrn vyplacených přeplatků na dani
za rok 2018
(bez doplatků na daňových bonusech – ty uveďte samostatně do řádku 06a), a to včetně provedených oprav podle § 38i ZDP, v následující tabulce pak uveďte kalendářní měsíce, kdy byly tyto přeplatky na dani poplatníkům vráceny.
Částka v řádku 06 se musí rovnat úhrnu částek ve sloupci 4 části I.
Řádek 06a:
Ve Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019 uveďte
úhrn doplatků na daňovém bonusu (§ 35d odst. 8 ZDP) z provedeného ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tj. po provedené kompenzaci podle § 35d odst. 7 ZDP) vyplacených (doplacených) zaměstnancům za nejbližší předchozí zdaňovací období, a to včetně jejich dodatečných oprav provedených podle § 38i ZDP až do dne podání Vyúčtování DPZ – ve Vyúčtování DPZ za zdaňovací období roku 2019 uveďte úhrn doplatků na daňových bonusech vyplacených zaměstnancům
za zdaňovací období 2018
. Celková částka v řádku 06a musí být zároveň uvedena ve sloupci 5 části I. Zde jsou však uvedeny i vyplacené měsíční daňové bonusy, tzn. hodnota sloupce 5 musí být min. ve výši částky na řádku 06a.
Nejdůležitější sloupce v části I s největší chybovostí:
-
Sloupec 1
– údaj, kolik mělo být sraženo na zálohách včetně solidárního zvýšení daně u zálohy, včetně oprav záloh běžného zdaňovacího období 2019.
-
Sloupec 4
– vrácené přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh
za zdaňovací období 2018
provedeného v roce 2019, včetně oprav daně z tohoto ročního zúčtování.
V § 38ch odst. 5 ZDP je uvedeno:
„Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob,
nejpozději při zúčtování mzdy za březen
po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem.“3)
Z citace zákona o daních z příjmů je zřejmé, že bez ohledu na skutečnost, zda plátce daně provádí opravy daně, či ne, ve Vyúčtování DPZ
ve sloupci 4 má být jako poslední měsíc vyplněn měsíc březen
. Pokud by plátce daně opravoval roční zúčtování podle § 38i ZDP, musí i zde aplikovat pravidlo poplatné pro ostatní sloupce, tzn. upravit částku měsíce, za který bylo chybně poskytnuto (vypočteno), a v tomto případě
by také musel mít vyplněnou přílohu č. 3 Vyúčtování DPZ a ve sloupci 1 přílohy by muselo být uvedeno, že opravuje daň – tzn. značeno písm. „D“
. Pokud má plátce daně ve Vyúčtování DPZ vyplněn měsíc duben, lze předpokládat, že se jen jedná o neznalost, příp. chybně nastavený mzdový program, tzn. má ve sloupci 4 za měsíc duben uvedenu částku, která měla být uvedena správně u měsíce března – je předpoklad, že postupuje jako na straně 1 u tabulky patřící k řádku 06 Vyúčtování DPZ, kde je uveden měsíc, v jehož průběhu byl přeplatek vrácen – avšak v části 1 Vyúčtování DPZ, tj. ve sloupci 4, se uvádí měsíc, „za který bylo vráceno“.
-
Sloupec 5
– vyplacené měsíční daňové bonusy (tj. v roce 2019) a vyplacený doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2018 provedeného v roce 2019 včetně oprav měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu.
Zároveň je nutné k příslušným sloupcům v části I v případě oprav vždy vyplnit příslušnou přílohu č. 3 (ke sloupci 1 opravu zálohy, značeno „Z“, a ke sloupci 4 opravu daně, značeno „D“) nebo přílohu č. 4 ke sloupci 5 Vyúčtování DPZ – pokud plátce opravuje měsíční daňový
bonus
, značí „M“, a pokud opravuje doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování, pak značí „D“ a uvede rok.
Upozornění [viz vzorový příklad v části b), kterou vypracovala Ing. Jana Rohlíková]:
Při zaznamenání oprav do části I Vyúčtování DPZ platí pravidlo, že v případě jakýchkoliv oprav je nutné se vždy vrátit, tzn. upravit částku původního měsíce (jak mělo být správně sraženo, poskytnuto)
, a to bez ohledu na měsíc odvodu v případě nedoplatku. Velmi častá chyba je, že když plátce daně opravuje, opravu nepromítne do původního měsíce, ale ve Vyúčtování DPZ má částku opravy zahrnutou v kalendářním měsíci aktuálního období – tzn. v období, ve kterém provádí opravu. Například při zúčtování mzdy za září 2019 plátce daně zjistil, že poplatníkovi poskytl daňový
bonus
za měsíc březen nižší, než měl (sloupec 5 části I), tuto částku tedy neuvádí k měsíci září, ale vrátí se do měsíce března, kde původně vyplacenou částku měsíčního daňového bonusu (za březen) navýší na částku, která měla být správně vyplacena (oprava viz § 38i odst. 1 ZDP).
Jak již bylo uvedeno, pro opravy zdaňovacího období 2019 platí (před podáním řádného Vyúčtování DPZ), že plátce daně provádí opravy běžného zdaňovacího období až do termínu pro podání Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019
a tyto opravy do tohoto Vyúčtování DPZ ještě zahrne
(lhůta pro podání v papírové podobě je do 2. 3. 2020 a v případě elektronického podání do 20. 3. 2020). Pokud plátce daně již podal toto vyúčtování před určenou lhůtou a následně zjistí chybu, kterou opraví postupem podle § 38i ZDP, a lhůta pro podání dosud neuplynula, podá „opravné vyúčtování“. Není nutné čekat na uplynutí lhůty a následně podávat dodatečné vyúčtování. Opravné vyúčtování je naprosto stejné jako „řádné“, pouze se napíše na přední stranu, že je podáváno jako „opravné“, a v tomto vyúčtování se uvedou správné (již opravené) údaje. Správce daně tímto vyúčtováním nahradí původně podané vyúčtování.
Ovšem pozor:
Lhůtu pro podání vyúčtování nelze prodloužit a podat Vyúčtování DPZ je rovněž povinen i plátce daně, který ve zdaňovacím období poskytoval zaměstnancům slevy na dani podle § 35ba nebo daňové zvýhodnění podle § 35c a § 35d ZDP a jeho odvodová povinnost je nulová.
O vratitelný přeplatek na dani je možné požádat příslušného správce daně formou žádosti,
a to bez ohledu na skutečnost, že vratitelný přeplatek na dani vznikl z titulu daňových bonusů
(žádost podle § 155 odst. 2 DŘ) – tzn. pokud plátce daně nežádal o vrácení daňových bonusů prostřednictvím samostatných žádostí podle § 35d odst. 5 ZDP (viz níže) v průběhu roku 2019, po konci roku ať tak nečiní, narůstá tím administrativa pro samotného plátce daně, ale i pro správce daně.
 
Příloha č. 1 vyúčtování s názvem „Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2019“
(tiskopis 25 5490/1 MFin 5490/1, nový vzor č. 19)
Jedná se o povinnou přílohu Vyúčtování DPZ.
-
Kód obce.
Viz vyhlášku č. 219/2019 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
-
Sloupec 03, Název místa výkonu práce.
V případě odměny, která je vyplacena za výkon pěstounské péče (pozor, jedná se o příjem dle § 6 ZDP), uvede úřad práce do „místa výkonu“ obec, kde je práce pěstouna vykonávána. Při místu výkonu práce například v Praze 2, 4, 10 se do tiskopisu vždy uvádí pouze „Praha“. Při souběhu příjmů od téhož zaměstnavatele, např. na základě pracovní smlouvy a odměny člena orgánu právnické osoby, se poplatník zařadí podle místa výkonu práce v pracovní smlouvě; při souběhu dvou a více pracovních smluv u téhož zaměstnavatele se zaměstnanec zařadí na základě pracovní smlouvy s převažujícím úvazkem nebo převažující výší příjmů.
-
Sloupec 04, Počet zaměstnanců.
Uvede se počet zaměstnanců podle mzdových listů evidovaných k 1. 12. vykazovaného zdaňovacího období,
kterým plynou příjmy podle § 6 ZDP
[
pozor: do tohoto vyúčtování se uvádějí i zaměstnanci, kterým nebyl zdaněn příjem zálohou na daň, ale bylo zdaněno daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob – např. dohoda o provedení práce
(dále jen „DPP“)
do 10 000 Kč u neučiněného prohlášení k dani – viz níže uvedený vzorový příklad
].
-
Zaměstnanec I pracoval celý rok pouze na DPP do 10 000 Kč měsíčně, neměl učiněné prohlášení k dani. Přestože mu byl příjem zdaněn pouze daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, bude uveden v příloze č. 1 Vyúčtování DPZ.
-
Zaměstnanec II měl u zaměstnavatele hlavní pracovní poměr (neměl však učiněné prohlášení k dani) a příjem mu byl zdaněn zálohou na daň (bez možnosti uplatnění slev), souběžně měl uzavřenu u tohoto zaměstnavatele DPP do 10 000 Kč měsíčně. Tento příjem mu byl zdaněn v souladu s § 6 odst. 4 ZDP daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. V příloze č. 1 Vyúčtování DPZ bude uveden pouze jednou.
Zaměstnanec III pracoval u zaměstnavatele ABC v roce 2019, avšak v říjnu 2019 požádal tohoto zaměstnavatele o neplacené volno do konce roku 2019 z důvodu péče o osobu blízkou. V příloze č. 1 Vyúčtování DPZ nebude příjem uveden z důvodu, že k 1. 12. 2019 mu neplynuly příjmy ze závislé činnosti (stejné to bude například i u matek na mateřské dovolené apod., přestože zůstávají v pracovním poměru).
Příloha č. 2 vyúčtování s názvem „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů
(tiskopis 25 5530 MFin 5530, vzor č. 14) – tiskopis nezměněn
Jedná se o povinnou přílohu Vyúčtování DPZ pro plátce daně, kteří zaměstnávali v příslušném zdaňovacím období daňové nerezidenty ČR. Pokyny byly pro větší srozumitelnost doplněny již pro zdaňovací období 2017. Zároveň je nutné připomenout, že součástí tohoto tiskopisu je i (sloupec 16) položka Úhrn odměn člena orgánu právnické osoby, tzn. úhrn zdanitelných příjmů podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP včetně příjmů za práci jednatelů (ze sloupce 15). Pokud tato odměna plyne členu orgánu právnické osoby, který je považován za českého daňového nerezidenta, jedná se o příjem, který dle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 6 ZDP je považován za příjem ze zdrojů na území ČR, a to bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plyne, i na skutečnost, zda je činnost člena orgánu právnické osoby vykonávána na území ČR, či nikoliv. V souvislosti s těmito uvedenými příjmy ze sloupce 16 tiskopisu plátce daně podává – i v souladu s § 38da ZDP – oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Častá chyba je, že plátci daně uvádějí ve výkazu adresu, na které se poplatník-daňový nerezident v ČR zdržuje, a nikoliv adresu bydliště v zahraničí, kde je daňovým rezidentem.
 
Příloha č. 3 vyúčtování o dodatečných opravách záloh na daň po slevě a daně vypočtené z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
(tiskopis 25 5490 MFin 5490, vzor č. 16) – tiskopis nezměněn
V rámci tohoto tiskopisu jsou v případě řádného vyúčtování zaznamenány opravy aktuálního zdaňovacího období – lze opravovat:
-
zálohu (Z) za rok 2019, tj. například slevu na dani, příp. slevu z daňového zvýhodnění;
-
daň (D) za rok 2018.
 
Příloha č. 4 vyúčtování o dodatečných opravách měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i zákona
(tiskopis 25 5531 MFin 5531, vzor č. 11) – tiskopis nezměněn
V rámci tohoto tiskopisu jsou v případě řádného vyúčtování zaznamenány opravy aktuálního zdaňovacího období – lze opravovat:
-
měsíční daňový
bonus
(M) za rok 2019 a
-
doplatek na daňovém bonusu (D) za rok 2018 (tj. z ročního zúčtování za rok 2018, které bylo provedeno v roce 2019).
Pozor:
Přílohy č. 3 a 4 jsou povinnou přílohou i u dodatečných vyúčtování. Bez ohledu na skutečnost, že je již po lhůtě pro podání vyúčtování za příslušné zdaňovací období a z řádného vyúčtování již byla vyměřena daň, musí plátce v případě oprav podle § 38i ZDP opravit zálohy (pokud byly chybně) a i roční zúčtování (pokud bylo provedeno). To znamená, že i v dodatečných vyúčtováních (přestože již byla daň stanovena/vyměřena) se použije označení, jak je výše uvedeno.
 
Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob (tiskopis 25 5466 MFin 5466, vzor č. 17) – tiskopis nezměněn – včetně Pokynů
(tiskopis 25 5466/1 MFin 5466/1, vzor č. 17)
Termín pro podání za zdaňovací období 2019:
1. 4. 2020
.
Jak správně vyplnit Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob
Do měsíce „leden“
plátce uvede,
co srazil v měsíci lednu
, a stejně postupuje i u ostatních měsíců (pozor: je zde posun o měsíc oproti Vyúčtování DPZ).
Příloha k vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (tiskopis 25 5466/A MFin 5466/A – vzor č. 13) – tiskopis nezměněn.
Žádosti o daňové bonusy:
-
o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech (tiskopis 25 5241 MFin 5241 – vzor č. 10) –
tiskopis nezměněn
;
-
o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tiskopis 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 10) –
tiskopis nezměněn
.
Pozor:
Plátce musí nejdříve poplatníkovi vyplatit daňové bonusy a následně může plátce daně žádat správce daně o poukázání. Pokud nebudou splněny plátcem daně výše uvedené zákonné podmínky § 35d odst. 5 a 9 ZDP, žádost bude správcem daně zamítnuta a požadované částky nebudou vráceny.
Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu
(tiskopis 25 5554 MFin 5554, vzor č. 2) – tiskopis nezměněn
Podle § 38g odst. 5 ZDP je daňové přiznání povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu
vzniklou zaviněním poplatníka
správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu dle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP. V tomto případě již plátce daně chybnou částku neopravuje – je na něj pohlíženo, „jako by srážel správně“, tzn. nepodává ani dodatečné vyúčtování na daň vyšší. Dlužná daň je vybrána přímo u poplatníka prostřednictvím daňového přiznání, a to včetně úroku (jedná se převážně o případy, kdy zaměstnanci zapomněli nahlásit, že jim již zanikl nárok na příslušnou slevu na dani či na daňové zvýhodnění).
 
Část b) Příklad na vyplnění části I tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2019
V části a) tohoto článku je popsán způsob vyplnění některých částí Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti (dále jen „Vyúčtování DPZ“), kde dochází ze strany plátců daně ke zvýšené chybovosti, jedná se o případy, kdy plátce daně provádí v souladu s ustanovením § 38i ZDP opravy na dani, na zálohách na daň, či opravuje daňové bonusy. Z tohoto důvodu předkládáme čtenářům vzorový příklad, jak správně v těchto případech postupovat při vyplnění Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019.
Plátce daně zaměstnancům v roce 2019 pravidelně vyplácel mzdy, ze kterých vycházela povinnost srážet zálohy na daň a poskytovat daňové bonusy. Sražené částky odváděl správci daně vždy 14. dne v měsíci výplaty. Plátce daně srážel zálohy na daň, vyplácel měsíční daňové bonusy a provedl roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2019 tak, jak je pro přehlednost dále uvedeno v tabulce (uvedená čísla jsou nízká a v neodpovídající výši, jsou tak však zvolena proto, aby příklad jednoduše ukázal, jak se která změna promítne do tiskopisu Vyúčtování DPZ).
Pouze za 5 měsíců zdaňovacího období plátce daně neprováděl opravy a původně sražené částky záloh na daň a vyplacených daňových bonusů nedoznaly žádných změn, vyúčtovaná částka tedy bude odpovídat sraženým zálohám na daň ve výši 1 000 Kč a vyplaceným měsíčním daňovým bonusům 200 Kč za měsíce leden, únor a duben a 100 Kč za měsíce září a říjen (pro přehlednost jsou vynechány sloupce, které v uvedeném případě ne­ovlivňují výši vyúčtované daně). Za měsíc prosinec plátce daně sice chybu zjistil a opravil, ale až po podání Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019 tj. po 20. 3. 2020, její oprava se tedy promítne až v dodatečném Vyúčtování DPZ za zdaňovací ob­dobí 2019. V řádném Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019 ke změně údajů dojít nemůže, vyúčtovaná částka bude tedy vycházet z částky sražených záloh 1 000 Kč a částky 100 Kč vyplaceného měsíčního daňového bonusu.
Při zúčtování mezd za měsíc červen plátce daně zjistil a opravil chybně sraženou výši záloh na daň za květen. Oprava chyby bude patrná již z údajů ve sloupcích 1 a 2. Vyúčtovaná částka, jak je uvedeno v algoritmu jejího výpočtu, vždy vychází z údajů ve sloupci 1 „Mělo být sraženo“.
Daňové zvýhodnění poskytnuté v nesprávné výši za měsíce červenec a srpen bylo zjištěno a opraveno se mzdou za měsíc září. Sloupec 5 není rozdělen na údaje o tom, v jaké výši mělo být daňové zvýhodnění formou daňového bonusu poskytnuto a v jaké poskytnuto bylo. Jak přímo z názvu sloupce, tak i z pokynů k vyplnění Vyúčtování DPZ vyplývá, údaje za příslušný kalendářní měsíc se uvádějí včetně dodatečných oprav provedených dle § 38i ZDP.
Při zúčtování mzdy za měsíc listopad plátce daně pochybil a nevyplatil měsíční daňové bonusy. Vzhledem k tomu, že chybu zjistil a napravil 25. 1 2020, tedy před podáním Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019, bude v podaném Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019 ve sloupci 5 uvedena již správná výše daňového bonusu.
Plátce daně provedl roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2018 spolu se zúčtováním mzdy za březen 2019. U přeplatků na dani z ročního zúčtování záloh, které plátce uvádí do sloupce 4 Vyúčtování – včetně slevy na dani z daňového zvýhodnění, se, stejně jako v případě daňových bonusů ve sloupci 5, uvádí v příslušném sloupci správná částka, tedy částka již po provedených opravách dle § 38i ZDP. V daném případě plátce opravil částku přeplatků na dani z ročního zúčtování záloh i výši doplatku na daňovém bonusu. Ve sloupci 5 se v součtu uvádí jak doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování za zdaňovací období 2018, tak i měsíční daňové bonusy vyplacené v roce 2019. Vyúčtovaná částka, uvedená ve sloupci 9, pak musí být uvedena s minusovým znaménkem.
Část I tiskopisu Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019 bude vypadat následovně:
Sloupec 11 „bylo odvedeno“ je v příkladu vyplněn tak, že plátce při odvodu sražených záloh na daň zohledňoval všechny opravy a současně nežádal správce daně o vrácení částek přeplatků z ročního zúčtování a doplatků na daňovém bonusu, ale snižoval v roce 2019 o tyto částky nejbližší odvody záloh. Je nutno si uvědomit, že při odvodu sražených částek záloh na daň v jednotlivých měsících roku 2019 plátce daně ještě nevěděl, že vypočtené částky nejsou správné a odváděl podle původní výše sražených záloh na daň a vyplacených daňových bonusů. Údaje ve sloupci 11 budou vždy takové, jaký byl za daný měsíc skutečný odvod záloh na daň a zároveň správce daně vždy porovnává vyúčtovanou částku (sloupec 9) s částkou, která byla plátcem skutečně odvedena a kterou má plátce daně evidovanou na osobním daňovém účtu.
V uvedeném příkladu plátce daně prováděl opravy často, a zároveň vrácené přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh a vyplacené doplatky na daňovém bonusu převýšily celkovou výši sražených záloh na daň za měsíc březen 2019, proto se údaje ve sloupcích 9 „vyúčtovaná částka“ a 11 „bylo odvedeno“ převážně liší (to však není rozhodující).
V úhrnu sloupců 9 „vyúčtovaná částka“ a 11 „bylo odvedeno“, je patrný rozdíl 150 Kč. Tento rozdíl vznikl údajem za měsíc listopad 2019. Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019 plátce daně podal až poté, co tuto chybu zjistil a opravil, proto uvedl v podaném Vyúčtování DPZ již správné údaje (po opravách). Částku však odvedl ve výši, která odpovídala neposkytnutému daňovému bonusu. O 150 Kč snížil plátce daně odvod záloh za měsíc leden následujícího roku (2020).
Vzhledem k tomu, že plátce daně prováděl opravy na dani dle § 38i ZDP, vyplní zároveň i přílohu č. 3 a přílohu č. 4 Vyúčtování DPZ. V těchto přílohách uvede, kdy a v jaké výši došlo k nesprávnému výpočtu vyúčtované částky záloh na daň (či poskytnutí daňového bonusu) a kdy a v jaké výši byla chyba opravena.
Příloha č. 3 Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019
bude vyplněna z důvodu opravy záloh na daň za květen 2019 (značeno ve sl. 1 písmenem „Z“) a z důvodu nesprávného výsledku ročního zúčtování záloh na daň za předešlý rok 2018 (značeno ve sl. 1 písmenem „D“). Do přílohy se neuvádí celkové částky, ale pouze rozdíly mezi správnou a původní výší vyúčtované částky. Přitom částky, které snižují odvodovou povinnost plátce daně, se uvádějí se znaménkem minus.
Opravy daně nebo záloh podle § 38i zákona a opravy daňového zvýhodnění podle § 38i zákona týkající se chybně poskytnuté slevy na dani v aktuální zdaňovacím období:
Příloha č. 4 Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019
bude vyplněna z důvodu opravy měsíčního daňového bonusu za červenec, srpen a listopad 2019 (značeno ve sl. 1 „M“) a opravy doplatku daňového bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění za rok 2018 (značeno ve sl. 1 písmenem „D“). Opět se uvádí pouze výše částek daňových bonusů, která byla opravena, a opět je důležité znaménko minus, které uvozuje dodatečně vyplacenou částku na daňovém bonusu.
Opravy poskytnutí měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i odst. 4 a 5 zákona (dále jen: „daňový bonus“), týkající se aktuálního zdaňovacího období:
Plátce daně zjistil po podání Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019 (tj. po 20. 3. 2020), že vlivem nesprávně sražených záloh na daň v roce 2019 byla vyúčtovaná částka za měsíc prosinec 2019 nižší, než jaká měla být sražena a vyúčtována. Je tedy povinen podat dodatečné Vyúčtování DPZ za zdaňovací období 2019 a uvést správnou výši vyúčtované daně. Dodatečné Vyúčtování DPZ se vyplňuje celé, kromě sl. 2 a 11 části I. a kromě části II., tzn. všechny měsíce uvedeného zdaňovacího období v části I., přičemž u měsíců, u kterých nastala změna, se uvádějí celé hodnoty, nikoliv pouze matematické rozdíly oproti hodnotám uvedeným v původně vyplněném Vyúčtování (rozdíl v hodnotách se pak uvádí do sloupce 10 u měsíce, za který byla hodnota opravena, a zároveň i na řádku 13)
Součástí dodatečného Vyúčtování DPZ jsou i přílohy, pro které je obsahová náplň. Plátce daně tedy vyplní přílohu č. 3, neboť opravoval výši záloh na daň.
Opravy daně nebo záloh
podle § 38i zákona a opravy daňového zvýhodnění podle § 38i zákona týkající se chybně poskytnuté slevy na dani v aktuálním zdaňovacím období:
V souladu s ustanovením § 141 odst. 5 zákona č. 89/2009 Sb., daňový řád, k dodatečnému Vyúčtování DPZ přiloží plátce daně volný list s uvedením důvodů, které vedly k jeho podání. V daném případě uvede, že důvodem pro podání dodatečného Vyúčtování DPZ byla oprava výše sražených záloh za měsíc prosinec 2019.
1) Zdůraznění doplněno autorem.
2) Dále jen „Vyúčtování DPZ“.
3) Zdůraznění doplněno autorem.