Prodej zemědělského závodu potomkovi

Vydáno: 22 minut čtení

V minulém příspěvku jsme probrali čtyři základní varianty darování zemědělského závodu nebo jeho vybraných složek potomkovi. Na což nyní navážeme úplatnou alternativou - prodejem, což je v praxi mezi nejbližšími rodinnými příslušníky ale spíše výjimkou. S úplatou se navíc daňové řešení dosti komplikuje, a také na ně dopadá obávané daňové ustanovení o tzv. cenách obvyklých mezi osobami blízkými, resp. obecněji mezi spojenými osobami. Další práce navíc oproti bezúplatnému převodu bude s daní z nabytí nemovitých věcí.

Prodej zemědělského závodu potomkovi
Ing.
Martin
Děrgel
 
Varianty prodeje zemědělského závodu
Ať neopakujeme již řečené, tak ohledně vymezení zemědělského závodu, jeho pobočky (funkčně samostatná část závodu), „otce“ a „potomka“ odkážeme na minulý příspěvek pojednávající o darování.
Z daňového hlediska je třeba rozlišovat
čtyři varianty prodeje
zemědělského závodu nebo jeho částí:
1.
Otec prodá celý závod, nebo více potomkům všechny pobočky a sám už podnikat nebude.
2.
Otec prodá potomkům pouze některé pobočky a sám ještě bude s jednou pobočkou podnikat.
3.
Otec prodá potomkům jen vybrané majetkové položky závodu a sám už podnikat nebude.
4.
Otec prodá potomkům jen vybrané majetkové položky závodu a sám ještě bude podnikat.
Poznámka:
Budeme předpokládat, že
otec je registrován jako plátce
daně z přidané hodnoty.
 
Pravidla společná všem variantám
Než se blíže podíváme na jednotlivé čtyři varianty prodeje zemědělského závodu potomkům, uvedeme si několik skutečností platících pro všechny, takže je už pak nebudeme muset u každé varianty znovu opakovat.
Začněme informační povinností vůči správci daně zavedenou nenápadně v § 127 odst. 3 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je registrovaný daňový subjekt povinen
předložit správci daně smlouvu o koupi obchodního závodu
nebo jeho části. A to do 15 dnů od jejího uzavření, což platí pro kupujícího i prodávajícího.
Co se týče
daně silniční,
tak prakticky opět můžeme odkázat na minulý článek. O daňové povinnosti zde totiž nerozhoduje právní titul převodu vozidla - darovací
versus
kupní smlouva, ale zejména, kdy došlo ke změně zápisu provozovatele vozidla v jeho technickém průkazu, a tedy ke změně poplatníka daně silniční. Z téhož důvodu můžeme být obdobně struční i v případě daně z nemovitých věcí, jsou-li předmětem obchodu.
Nově se ale musíme věnovat dani z nabytí nemovitých věcí, která od roku 2014 nahradila daň z převodu nemovitostí. Podle § 2 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „DNNV“), má spadeno na úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci (až na malé výjimky).
Poplatníkem daně
je:
a)
převodce
vlastnického práva k nemovité věci,
jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou
a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel;
b)
nabyvatel
vlastnického práva k nemovité věci
v ostatních případech.
Oproti původnímu záměru nakonec zůstal hlavním poplatníkem převodce, což příliš nekoreluje s novým označením daně „z nabytí“. Přitom platí, že
není-li nabyvatel poplatníkem daně, pak je jejím ručitelem.
Sazba daně činí 4%, ale těžké je se dobrat k základu daně,
pro jehož vyčíslení platí složitá pravidla s řadou výjimek § 10 až 25 DNNV. Námi zvažovaných situací se mohou týkat 3 způsoby určení základu daně:
-
nabytí nemovité věci v rámci obchodního závodu
- cena zjištěná znalcem snížená o úplatu znalci;
-
prodej nezastavěného zemědělského pozemku
- to, co je vyšší: sjednaná cena
versus
75% „úřední ceny“;
-
prodej zemědělských staveb
- to, co je vyšší: sjednaná cena
versus
75% zjištěné (znalecké) ceny.
Podle Důvodové zprávy k návrhu DNNV je
zjištěná cena
výlučnou nabývací hodnotou (potažmo tedy základem daně, po snížení o výdaj za odměnu znalci) mimo jiné také v případě, že dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci na základě nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu nebo jeho části, jejichž je součástí. Důvodem je, že koupí obchodního závodu, který je věcí hromadnou, nabývá kupující vše, co k obchodnímu závodu jako celku náleží. Účelem koupě obchodního závodu je přitom nabýt obchodní závod jako organizovaný celek, sestávající ze všech jeho složek, movitých i nemovitých, pohledávek a dluhů, které s provozem souvisí, v jeden okamžik. Znamená to, že výsledná kupní cena zahrnuje veškeré složky obchodního závodu, zohledňuje jak aktiva, tak i pasiva. Z tohoto důvodu je nutné nabývací hodnotou stanovit zjištěnou cenu.
příklad č. 1
Znalecký posudek ano či ne
Pan Novák starší končí s podnikáním a nástupci (synovi Novákovi mladšímu) prodává pole, tedy holý (nezastavěný) zemědělský pozemek, který netvoří funkční celek s žádnou stavbou. Jak vysoká bude daň z nabytí nemovitých věcí?
To záleží na tom, jaká forma převodu pozemku bude zvolena, přičemž nejčastěji půjde o dvě varianty:
1.
převod pozemku v rámci prodeje (části) zemědělského závodu pana Nováka staršího,
2.
samostatný převod pozemku na základě kupní smlouvy za sjednanou cenu např. 150 000 Kč.
Ad 1.
Pro tento případ stanoví § 23 písm. a) bod 4 DNNV výlučnou nabývací hodnotu - cenu zjištěnou znalcem podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášky. Dejme tomu, že znalec takto určí zjištěnou cenu 250 000 Kč a za cenový posudek bude požadovat odměnu 5 000 Kč. V tom případě je základem daně nabývací hodnota snížená o výdaj zaplacený znalci, tedy částka 245 000 Kč.
Ad 2.
V souladu s § 14 a 15 DNNV má poplatník možnost výběru, zda sjednanou cenu (150 000 Kč) porovná se 75% zjištěné ceny (250 000 Kč) nebo se 75% „úřední ceny“ (přesněji řečeno „směrné hodnoty“). Úřední cenu
alias
směrnou hodnotu lze zjistit na daňovém portálu Finanční správy ČR, kde je volně dostupná kalkulačka pro její výpočet, k čemuž je nutno zadat požadované typové údaje o příslušné nemovité věci (její druh, účel užívání, obec a její umístění v ní atd.). Poplatník samozřejmě využije „úřední cenu“ pouze v případě, že bude nižší než znalecká zjištěná cena (250 000 Kč). Dejme tomu, že tomu tak bude a „úřední cena“ pozemku bude jen 160 000 Kč. To je sice více než cena sjednaná (150 000 Kč), ovšem sjednaná cena se poměřuje jen z 3/4 úřední ceny, což činí 75% ze 160 000 Kč Z 120 000 Kč. Jelikož je sjednaná cena (150 000 Kč) vyšší než těchto vypočtených srovnávacích 120 000 Kč, je základem pro výpočet daně z nabytí nemovitých věcí vyšší sjednaná cena 150 000 Kč. Protože tak fakticky nebyla využita znalecká „zjištěná cena“, nelze základ daně snížit o odměnu zaplacenou znalci.
 
1. Otec prodá celý závod, nebo více potomkům všechny pobočky a sám už podnikat nebude
Tato varianta asi nejlépe odpovídá tomu, co si zpravidla představujeme pod prodejem zemědělského závodu potomkovi. Stručně v deseti bodech shrneme základní právní záležitosti provázející tento obchod:
1.
Kupní smlouva musí mít písemnou formu
při prodeji věci zapsané do veřejného seznamu (např. katastr nemovitostí) nebo nedojde-li ihned k odevzdání věci, a podpisy musejí být úředně ověřeny.
2.
Zvláštní ustanovení o koupi
(části)
závodu
uvádějí § 2175 až 2182 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
3.
Má se za to, že
kupní cena je ujednána podle údajů
o převáděném jmění
v účetních či jiných záznamech
ke dni uzavření smlouvy, má-li nabýt účinnosti později, tak se cena adekvátně upraví o změny v mezidobí.
4.
Koupí (části) závodu
nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží,
aniž by bylo nutné jednotlivé přebírané položky podrobně specifikovat v zápise o předání -
a priori
vyplývají z účetní či jiné evidence.
5.
Koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele, což má vazbu na § 338 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého na kupujícího
přecházejí v plném rozsahu práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.
6.
Kupující se stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů
(což protistranám oznámí prodávající), které k závodu náleží; z dluhů přejímá jen ty, o nichž věděl nebo je alespoň musel rozumně předpokládat. Toto nástupnictví se týká jen soukromoprávních vztahů (smluv), nikoli veřejnoprávních (např. daně a pojistné).
7.
V zápisu o předání závodu
strany uvedou výčet všeho, co závod zahrnuje a co se kupujícímu předává, jakož i všeho, co chybí, ač to podle smlouvy nebo účetních záznamů závod spoluvytváří.
8.
Neuvede-li se v zápisu věc náležející k závodu, nabývá ji kupující společně se závodem.
Neuvede-li se v zápisu dluh,
tak jej kupující nabývá, pouze pokud musel jeho existenci alespoň rozumně předpokládat.
9.
Není-li kupující zapsán v obchodním rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu účinností smlouvy
(nejdříve ovšem dnem uzavření a podpisu smlouvy).
Je-li zapsán
v obchodním rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku
až zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do Sbírky listin.
10.
Vlastnické právo k nemovitým věcem v závodu se nabývá k okamžiku nabytí vlastnického práva k závodu jako celku.
Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí má pouze
deklaratorní
(osvědčující) povahu.
Z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je důležité zejména, že:
1.
Jelikož se jedná o osoby blízké, potažmo osoby spojené, měla by v souladu s § 23 odst. 7 ZDP
sjednaná převodní cena více méně odpovídat aktuální „ceně obvyklé“,
která by byla sjednána mezi nespojenými osobami. Jinak hrozí nepříjemné úpravy základu daně o částku neodůvodněného cenového rozdílu.
2.
Podle § 3 odst. 4 písm. f) ZDP
nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob:
-
příjmy získané převodem
majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele,
-
pokud osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje
alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti převodce majetku,
-
jestliže potomek nebude pokračovat v činnosti zemědělského podnikatele po stanovený čas, stanou se příjmy z prodeje (části) závodu předmětem daně, a to zpětně ve zdaňovacím období převodu majetku.
3.
Podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP
nejsou daňově uznatelné výdaje
vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Což prakticky řečeno znamená, že prodávající „otec“ sice příjmy z prodeje (části) závodu potomkovi nebude zdaňovat, ale současně si nemůže daňově uplatnit žádné související výdaje (např. zůstatkovou cenu prodaného hmotného majetku, hodnotu převedených pohledávek, ani zásob atd.).
4.
Vede-li kupující potomek daňovou evidenci, bude muset
rozpočítat celkovou kupní cenu za celý koupený závod na jednotlivé takto nabyté položky
podle § 7b odst. 3 ZDP. Speciální oceňovací pravidla platí pro účetní jednotky, kdy lze vycházet buď z cen evidovaných u prodávajícího, nebo z nově zjištěných aktuálních cen určených zpravidla znalcem v oceňování, jak stanoví § 24 odst. 3 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5.
Potomek nebude pokračovat v daňovém odpisování
nabytého hmotného majetku započatém otcem, ale začne jej odpisovat znovu od počátku ze vstupní ceny jednotlivého hmotného majetku určené podle ad 4.
V souladu s § 13 odst. 8 písm. a) a § 14 odst. 5 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“),
předmětem DPH není pozbytí, a tedy ani prodej, obchodního závodu nebo jeho části.
Aby se ale takto nedostal k neplátci (potomkovi) majetek bez DPH, stává se automaticky plátcem DPH - není-li již plátcem. Pokud již otec nebude dále podnikat, resp. uskutečňovat ekonomickou činnost (zahrnuje navíc třeba i pronájem), bude muset snížit původně uplatněný odpočet daně.
Ukončení samostatné (podnikatelské) činnosti - v našem případě otce, který prodal zemědělský závod - je obecně důvodem pro
jednorázové úpravy základu daně
z příjmů podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Tyto se liší podle toho, jestli poplatník vedl účetnictví (rezervy, opravné položky, účty dohadné a časového rozlišení), nebo daňovou evidenci (pohledávky, dluhy, zásoby, rezervy) anebo tzv. paušální výdaje (pohledávky). Protože ale v nyní řešení variantě 1 prodal potomkům vše, co souviselo s jeho závodem a tedy i s podnikáním jako takovým, tak obvykle již nebude mít věcný důvod pro tyto jednorázové úpravy základu daně z příjmů.
 
2. Otec prodá potomkům pouze část závodu a sám ještě bude s jednou pobočkou podnikat
Kdo pozorně četl první variantu výše, tak tuší v čem bude daňový problém - že prodávající neukončil zemědělskou činnost. Tím pádem nebude splněna podmínka pro nezdanění jeho příjmů z prodeje části (částí) zemědělského závodu, a půjde o
zdanitelný příjem ze samostatné (podnikatelské) činnosti podle § 7 ZDP.
Takže prodávající („otec“) dosáhl prodejem pobočky závodu poměrně značného jednorázového příjmu ze samostatné (podnikatelské) činnosti podle § 7 ZDP. Což
a priori
znamená, že může uplatnit související daňové výdaje. Bohužel ale přitom nevystačí s běžnými daňovými pravidly, která platí při individuálních prodejích jednotlivých druhů majetku. I daňové právo zde totiž reflektuje, že byla prodána tzv. hromadná věc.
Prodávající - v našem případě „otec“ - obvykle
nevede účetnictví,
a tak pro něj platí tři speciální ustanovení na poli daně z příjmů. Zaprvé § 23 odst. 16 ZDP, které si můžeme vyjádřit stručně třemi body:
-
Do základu daně vstupuje: příjem z prodeje
a
hodnota postupovaných dluhů
(u plátců včetně DPH).
-
Základ daně se zvýší o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji.
-
Základ daně se ale nezvyšuje o jmenovitou hodnotu, resp. pořizovací cenu postoupených pohledávek.
Podle druhého speciálního ustanovením (§ 24 odst. 8 ZDP), se
nepoužijí ustanovení § 24 odst. 2 ZDP:
-
která omezují uplatnění výdajů (nákladů)
-
výší souvisejících příjmů
-
u jednotlivě prodávaných majetků (týká se hlavně pohledávek, pozemků a podílů na s. r. o.).
Třetí ustanovení (§ 24 odst. 12 a 13 ZDP) se týká OSVČ s
daňovou evidencí, u nichž bude daňovým výdajem:
a)
součet zůstatkových cen hmotného majetku (kupující opět nepokračuje v odpisování po otci);
b)
hodnota peněžních prostředků a cenin;
c)
hodnota finančního majetku;
d)
vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování;
e)
pořizovací cena pozemku;
f)
hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem;
g)
část úplaty (nájemného) převedeného finančního leasingu zaplaceného nájemcem převyšující poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. h) ZDP;
h)
hodnota dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem (u plátců DPH bez této daně);
i)
u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem plátce DPH.
Prodávající (otec) s podnikáním nekončí, tudíž odpadá jednorázová úprava základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Pro účely DPH jde i tentokrát o
„pozbytí obchodního závodu“
- což se
vztahuje i na část závodu
-, které
není předmětem DPH.
Pokud kupující (potomek) není plátcem, tímto se jim ihned stává.
Když
prodávající vede účetnictví,
postupuje při prodeji (části) závodu dle Českého účetního standardu pro podnikatele
č. 011 - Operace s obchodním závodem.
Tyto postupy si stručně shrneme v sedmi bodech:
1.
Zrušení rezerv
(vyjma povinně vytvářených), např. na opravu hmotného majetku MD 451 / D 552.
2.
Zrušení opravných položek,
které se vážou k prodávanému majetku:
a)
zákonných dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, např. u pohledávky 6 měsíců po splatnosti, MD 391 / D 558;
b)
ostatních (např. k zásobám) MD 09x, 19x, 291, 391 / D 559, 579, 589.
3.
Vypořádání časového rozlišení
souvisejícího s prodejem (části) obchodního závodu:
a)
pokud umožňuje převod na kupujícího (např. leasing), jako převod pohledávky/převzetí dluhu;
b)
jinak (např. komplexní náklady příštích období) -- vyúčtuje se do výsledku hospodaření.
4.
Vypořádání dohadných položek
souvisejících s prodejem (části) obchodního závodu:
a)
aktivní - přecházejí na kupujícího jako pohledávka;
b)
pasivní - přecházejí na kupujícího jako dluh.
5.
Složky majetku převáděné
vyúčtuje prodávající do ostatních mimořádných nákladů (tj. na MD 588).
6.
Převáděné závazky
(dluhy) vyúčtuje ve prospěch ostatních mimořádných nákladů (tj. na D 588).
7.
Tržbu čili sjednanou prodejní cenu
vyúčtuje do ostatních mimořádných nákladů (tj. na D 688).
 
3. Otec prodá potomkům jen vybrané majetkové položky závodu a sám už podnikat nebude
Při srovnání s daňově optimální první variantou se nyní pro prodávajícího zachovává příznivý režim daně z příjmů, ale komplikuje se DPH. Výše citovaný § 3 odst. 4 písm. f) ZDP totiž
vylučuje z předmětu daně z příjmů fyzických osob příjmy získané převodem majetku - nikoli nutně jen obchodního závodu nebo jeho pobočky - mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele (prodávajícího).
Takže pokud kupující „potomek“ naplní tříletou podmínku pokračování v činnosti zemědělského podnikatele, nebude muset „otec“ příjem z prodeje zdaňovat. Současně ale samozřejmě zase padá možnost daňového uplatnění výdajů (nákladů) souvisejících s těmito vyloučenými příjmy.
Prodej pouze vybraných majetkových položek závodu nepředstavuje „pozbytí závodu“, ani části závodu tvořící samostatnou organizační složku (pobočku). Proto se neuplatní výjimka ohledně vyjmutí z předmětu DPH a prodávající (plátce) tak musí postupovat podle standardních pravidel systému DPH. Nebude se jednat o prodej jedné hromadné věci, ale stručně řečeno hromady rozdílných věcí, k nimž se musí
ohledně uplatnění DPH přistupovat individuálně - u zdanitelných plnění přiznat daň, u osvobozených ne.
Pokud by byla sjednána jen celková kupní cena za převod celého tohoto balíku, zkomplikuje to administrativu prodávajícího. Musí totiž pro účely DPH určit dílčí ceny, resp. základy daně za jednotlivé položky, jak velí § 36 odst. 7 zákona o DPH:
-
„Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena
nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně,
základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši
odpovídající poměru cen určených podle právních předpisů upravujících oceňování majetku jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto určených cen. Tato celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň.“
V případě, že se bude jednat o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, což je typické u prodeje nemovitých věcí ve smyslu ustanovení § 56 zákona o DPH, pak může prodávajícímu plátci vzniknout náročná povinnost tzv. úpravy původně uplatněného odpočtu daně v souladu s § 78 až 78d zákona o DPH.
A opět, stejně jako u varianty 1, pokud již otec nebude dále podnikat, resp. uskutečňovat ekonomickou činnost (zahrnuje navíc třeba i pronájem), bude muset snížit původně uplatněný odpočet daně dle § 79a zákona o DPH.
příklad č. 2
Úprava odpočtu daně u osvobozeného prodeje dlouhodobého majetku
Firma Krávy, s. r. o. je plátce DPH. V roce 2011 si pro účely podnikání - pouze zdanitelná plnění - nechala postavit zemědělský objekt na uskladnění sena a dalších druhů krmiva pro krávy. Dodavatelem byla stavební firma - plátce DPH - a celková cena za stavební dílo byla 2 mil. Kč, k níž musela připočíst DPH na výstupu tehdy ještě ve výši 20%, což činilo 400 000 Kč. Tuto daň si odběratel ihned plně uplatnil k odpočtu. Ovšem v roce 2015 musela firma Krávy, s. r. o. z finančních důvodů tento zemědělský objekt prodat.
Protože od
kolaudace
již uplynuly 3 roky - majetek byl pořízen před rokem 2013, proto se v souladu s přechodným ustanovením novely zákona o DPH zákonem č. 502/2012 Sb. uplatní i nadále dřívější časový test 3 let, nikoli nový pětiletý - jedná se o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně dle § 56 zákona o DPH. Sice je možnost dobrovolně uplatnit DPH na výstupu, ale s tímto nesouhlasil kupující, protože není plátcem DPH.
Protože ještě neuplynula desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu daně u této zemědělské stavby, musí plátce Krávy, s. r. o. provést jednorázovou úpravu původně uplatněného odpočtu daně na vstupu z roku 2011, jak stanoví § 78d zákona o DPH. Zjednodušeně ale názorně se to provede tak, že se původní odpočet daně na vstupu 400 000 Kč rozdělí na 10 stejných částí (á 40 000 Kč) a každému roku z desetiletého testovacího období pro úpravu odpočtu se přisoudí jedna část. První čtyři části (4 x 40 000 Kč) vztahující se k již uplynulým čtyřem rokům 2011 až 2014 se ponechají bez úpravy, neboť podmínka plného odpočtu daně byla splněna - stavba sloužila pro zdanitelná plnění plátce. „Dodanit, resp. vrátit“ je ale zapotřebí zbývajících šest poměrných částí (6 x 40 000 Kč) připadajících na zbývající roky lhůty pro úpravu odpočtu daně 2015 až 2020, neboť došlo ke změně rozsahu použití tohoto dlouhodobého majetku - původní plný nárok na odpočet se změnil na zákaz odpočtu daně.
Přesněji vyjádřeno, se výpočte jednorázová úprava odpočtu daně za rok 2015 následovně: Počet roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně (včetně roku této úpravy, tedy 2015) x DPH na vstupu při pořízení předmětného dlouhodobého majetku / / Lhůta pro úpravu odpočtu daně v letech (u staveb činí 10 let) x (Ukazatel nároku na odpočet daně roku 2015, který je 0%, protože prodej stavby je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně - Ukazatel nároku na odpočet daně roku 2011 při uplatnění původního odpočtu daně, který činil 100%, protože plátce měl plný nárok na odpočet daně) Z 6 roků x 400 000 Kč / / 10 let x (0% - 100%) Z 6 roků x 40 000 Kč x (-100%) Z Z -240 000 Kč. Vypočtenou částku včetně záporného znaménka uvede plátce do řádku 60 přiznání k DPH za příslušný kalendářní měsíc (příp. čtvrtletí) uskutečnění prodeje stavby.
Dodejme, že pokud by se prodávající dohodl s kupujícím, že se vzdá možnosti osvobození prodeje stavby od DPH a prodej posoudí jako zdanitelné plnění, tak by přiznal 21% DPH na výstupu z prodejní ceny, čímž by nedošlo ke změně rozsahu použití tohoto dlouhodobého majetku a neprováděla by se úprava odpočtu daně.
 
4. Otec prodá potomkům jen vybrané majetkové položky závodu a sám ještě bude podnikat
Patrně nejméně šťastná varianta, která potěší zejména státní pokladnu. Z toho, co již bylo uvedeno, lze dovodit, že
příjem nebude moci „otec“ vyloučit z předmětu daně, překážkou je jeho pokračující zemědělské podnikání.
Výhodou zdanění bude zachování možnosti daňového uplatnění souvisejících výdajů.
Patálie budou i s DPH, prodej jen určitých majetkových položek nepředstavuje prodej (části) závodu a není tak ve zvýhodněném režimu mimo předmět daně (a přesto se zachováním nároku na odpočet). Prodávající plátce proto bude muset opět rozklíčovat dílčí plnění a standardně u těch zdanitelných uplatnit odpovídající DPH na výstupu a v případě osvobozených bez nároku na odpočet posoudit nutnost úpravy odpočtu daně.