Od 1.1.2016 mají plátci DPH povinnost předkládat kontrolní hlášení, pokud jim tato povinnost vznikne podle podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o DPH“). Ustanovení zákona o DPH (§ 101c až § 101i ) vztahující se ke kontrolnímu hlášení byla schválena již koncem roku 2014 s odloženou účinností od 1.1.2016, a to v rámci tzv. řádné novely zákona o DPH zákonem č. 360/2014 Sb. Doba od schválení tohoto zákona do nabytí účinnosti ustanovení ke kontrolnímu hlášení byla zamýšlena od začátku prací na kontrolním hlášení jako doba potřebná k přípravě na tuto novou povinnost, jak pro plátce daně, tak pro správce daně včetně vydání potřebných metodických informací a sdělení.
Kontrolní hlášení od 1.1.2016
Ing.
Ladislav
Pitner
Pokud jde o charakteristiku kontrolního hlášení, jedná se o jiný institut, než je daňové přiznání, ve smyslu daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) se však jedná o řádné daňové tvrzení.
Jaký je cíl kontrolního hlášení?
Cílem zavedení kontrolního hlášení jsou požadavky na evidenci údajů vztahujících se k daňové povinnosti, a to z důvodu zlepšení výběru daní, omezení daňových podvodů u DPH a tím i posílení postavení poctivých daňových subjektů.
Kontrolní hlášení umožní správci daně prostřednictvím analýzy údajů v nich obsažených identifikovat zejména organizované daňové úniky. Významným faktorem je zde reálná časovost. Správce daně v okamžiku podání kontrolního hlášení disponuje údaji, které mu umožňují provést včasnou analýzu a identifikovat možná spojení plátců, která neoprávněně odčerpávají finanční prostředky formou vyplácených nadměrných odpočtů. Jde tedy o nástroj rychlé a zároveň přesné identifikace plátců, ke kterým se váže riziko zkrácení daňové povinnosti. Prostředkem pro tuto činnost je „párování“ daňových dokladů.
Přitom kontrolní hlášení vychází z evidence vedené pro účely DPH podle § 100 zákona o DPH. Údaje se v kontrolním hlášení vykazují na základě vystavených a přijatých daňových dokladů a dalších dokladů o dodání zboží nebo poskytnutí služeb.
Rozdíl mezi daňovým přiznáním a kontrolním hlášením je v tom, že sice oba instituty vycházejí ze stejné evidence pro účely DPH, ale zatímco v daňovém přiznání jsou obsaženy celkové částky vzniklé součtem údajů za jednotlivá přijatá nebo uskutečněná plnění, tak kontrolní hlášení až na výjimky obsahuje údaje za jednotlivá přijatá nebo uskutečněná plnění v samostatných řádcích podle jednotlivých daňových dokladů.
Kontrolní hlášení v zákoně o DPH
Právní úprava ke kontrolnímu hlášení je obsažena v § 101c až § 101i (tj. povinnost podat kontrolní hlášení, náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení, lhůty pro podání kontrolního hlášení, opravné a následné kontrolní hlášení, postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením a následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením – sankce).
K náležitostem kontrolního hlášení je třeba doplnit, že v § 101d zákona o DPH je obsaženo pouze obecné ustanovení, zatímco podrobnější informace ke konkrétním náležitostem, formuláři kontrolního hlášení a způsobu jeho vyplňování jsou obsaženy v metodických informacích a sděleních Finanční správy (GFŘ). Byl tedy zvolen obdobný způsob stanovení náležitostí jako např. u daňového přiznání, kdy správce daně vydává jak formulář s podrobnými náležitostmi, tak i pokyny pro vyplnění. Správce daně tak může podstatně rychleji a operativněji reagovat na potřebné změny a doplňky než v případě, že by detailní náležitosti KH byly stanoveny přímo v zákoně.
Obsah jednotlivých paragrafů zákona o DPH ke kontrolnímu hlášení
§ 101c – Povinnost podat kontrolní hlášení
Tuto povinnost má plátce (ať už jde o tuzemský nebo zahraniční subjekt, rozhodující je, že se jedná o plátce podle zákona o DPH).
Kontrolní hlášení za skupinu spojených osob (§ 5a zákona o DPH) podává zastupující člen skupiny (připomínám, že plátcem je skupina, která je pro účely zákona o DPH považována za jednu osobu povinnou k dani).
Za společnost (dříve sdružení bez právní subjektivity podle dříve platného Občanského zákoníku) kontrolní hlášení podává určený společník, který vede evidenci pro účely DPH, podle tohoto určeného společníka se určuje i lhůta pro podání kontrolního hlášení. Jednotliví společníci jsou povinni podávat kontrolní hlášení, pokud uskutečňují ekonomickou činnost mimo společnost (tedy, pokud jim vznikne povinnost kontrolní hlášení podat).
Plátce má povinnost podat kontrolní hlášení tehdy, když:
-
uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal úplatu před datem uskutečnění (tohoto) zdanitelného plnění,
-
přijal zdanitelné plnění v tuzemsku nebo poskytl úplatu před datem uskutečnění (tohoto) zdanitelného plnění DUZP,
-
ve zvláštním režimu pro investiční zlato (§ 92 zákona o DPH) přijal zprostředkovatelskou službu (§ 92 odst. 5 zákona o DPH), uskutečnil dodání zboží osvobozené od daně s nárokem na odpočet [§ 92 odst. 6 písm. b) a c) zákona o DPH] nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato (§ 92 odst. 7 zákona o DPH).
Z výše uvedeného výčtu osob, které jsou povinny podat kontrolní hlášení, vyplývá, že kontrolní hlášení není povinna podat osoba:
-
která není plátcem (tedy ani identifikovaná osoba),
-
dále tuto povinnost nemá plátce, který neuskutečnil za sledované období (viz dále v textu) žádné plnění nebo ne uplatňuje nárok na odpočet z přijatých plnění, a
-
plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (viz § 51 zákona o DPH).
§ 101d zákona o DPH – Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení
V kontrolním hlášení plátce uvádí předepsané údaje potřebné pro správu daně, údaje, které se dají pro správu využít (pro identifikaci podvodného jednání, subjektů dopouštějících se daňových podvodů a krácení daně atd.). Náležitosti, jak jsem uvedl na začátku textu, obdobně jako u daňového přiznání, stanoví formulář, nikoliv zákon o DPH.
V souvislosti se zavedením kontrolního hlášení se od 1.1.2016 ruší ustanovení § 92a odst. 3 až 5 zákona o DPH (povinnost vést evidenci u režimu přenesení daňové povinnosti a předkládat elektronicky výpis z evidence společně s daňovým přiznáním).
Důležitá je forma podání kontrolního hlášení, které lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu správce ve formátu a struktuře zveřejněnou správcem daně způsobem umožňující dálkový přístup. V souvislosti se zavedením kontrolního hlášení se od 1.1.2016 rovněž ruší ustanovení § 101a odst. 3 (do 31.12.2015 platná výjimka z povinné elektronické formy podání pro fyzické osoby). Obecná povinnost předkládat kontrolní hlášení v elektronické formě spolu se zrušením dosavadní výjimky z povinné elektronické formy podání pro fyzické osoby znamená obecnou povinnost zákonem stanovených podání v elektronické formě pro všechny osoby, ať už se jedná o právnické nebo fyzické osoby, včetně daňových přiznání.
Jestliže je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být podle podmínek uvedených v daňovém řádu potvrzeno ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení (tzv. e-tiskopis).
Pro plátce je výhodné využít možnost zaslání prostřednictvím aplikace Elektronická podání (EPO) na www.daneelektronicky.cz.
Upozornění!
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, obsahuje návrh nového znění § 101a Elektronická forma podání. Původně měla tato změna zákona o DPH vstoupit v účinnost dnem 1.1.2016, ale vzhledem k tomu, že dosud nebylo ukončeno projednání, jak vládního návrhu zákona o evidenci tržeb (sněmovní tisk 513), tak vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (sněmovní tisk 514), bude účinnost této změny pozdější.
Pro informaci uvádím znění návrhu § 101a:
㤠101a
Elektronická forma podání
(1) Plátce je povinen podat elektronicky
a)
daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
b)
kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19,
c)
přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
(2) Pouze elektronicky lze podat
a)
souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,
b)
přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.
(3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
a)
podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b)
odeslanou prostřednictvím datové schránky,
c)
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
d)
dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.
(4) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.“
Tento návrh obsahuje obecně platná ustanovení o tom, která podání je nutné podat pouze v elektronické formě, dále pak jaké jsou možnosti zasílání podání v elektronické formě (odst. 3) a v odst. 4 důležité ustanovení o tom, že pokud není podání učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně (podání např. nelze otevřít nebo je nečitelné apod.), je takové podání neúčinné.
§ 101e zákona o DPH – Lhůty pro podání kontrolního hlášení
Plátce, právnická osoba nebo zastupující člen skupiny, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc (bez ohledu na to, jaké má plátce zdaňovací období).
Plátce, fyzická osoba, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tzn., že plátce, fyzická osoba s měsíčním zdaňovacím obdobím, podává kontrolní hlášení měsíčně, a plátce, fyzická osoba se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, podává kontrolní hlášení čtvrtletně.
U společnosti se lhůta pro podání kontrolního hlášení určuje podle osoby určeného společníka, tedy podle toho, zda jde o právnickou nebo fyzickou osobu.
Připomínám, že plátce má povinnost podat kontrolní hlášení za období, ve kterém:
-
přiznává daň na výstupu,
-
uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti,
-
uplatňuje nárok na odpočet daně,
-
uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato (u kterého má povinnost KH předložit).
Prvním období, za které plátce podávají kontrolní hlášení, je leden 2016 (do 25.2.2016) nebo 1. čtvrtletí 2016 (do 25.4.2016).
§ 101f zákona o DPH – Opravné a následné kontrolní hlášení
Před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení může plátce nahradit již podané kontrolní hlášení opravným kontrolním hlášením (obdobný postup jako u daňového přiznání).
Při zjištění nesprávných nebo neúplných údajů po uplynutí lhůty pro podání kontrolního hlášení, je plátce povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení.
§ 101g zákona o DPH – Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením
Pokud nebude kontrolní hlášení podáno ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání ve lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. Výzva bude odesílána a doručována pouze elektronicky, proto je důležité, aby plátce uvedl kontaktní údaje pro elektronickou komunikaci. Plátci, který má zřízenu datovou schránku, bude výzva doručena do datové schránky, zpráva se do datové schránky považuje za doručenou, pokud se do 10 dnů nikdo do datové schránky nepřihlásí.
Pokud plátce nemá zřízenu datovou schránku, musí do kontrolního hlášení uvést email. Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.
Správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil.
Plátce je pak povinen do 5 dnů od oznámení výzvy nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
§ 101h – Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením (sankce)
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:
a)
1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
b)
10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
c)
30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
d)
50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
Správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje anebo nepotvrdí údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
Správce daně uloží kromě předcházejících pokut tomu, kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní, pokutu do 500 000 Kč.
O povinnosti platit pokutu podle odstavce 1 rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Výše uvedené pokuty jsou splatné do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.
§ 101i – Lhůta pro zánik povinnosti související s kontrolním hlášením
Pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti. Plnění povinností souvisejících s KH lze vyžadovat do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
Obsahová část kontrolního hlášení
V oddílu A (Plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti) je 5 pododdílů:
A. 1.
Uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění podle § 92a zákona o DPH (ř. 25 daňového přiznání).
A. 2.
Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) – § 24 a § 25 zákona o DPH (ř. 3,4 a 9, ř. 5 a 6 nebo 12 nebo 13 daňového přiznání).
A. 3.
Uskutečněná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 101c odst. 1 písm. c) bod 2 – § 92 zákona o DPH.
A. 4.
Uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč vč. daně (na daňovém dokladu!) a všechny provedené opravy podle § 44 zákona o DPH bez ohledu na limit. Do A. 4. patří také zvláštní režim pro cestovní službu podle § 89 a zvláštní režim pro použité zboží (§ 90).
A. 5.
Ostatní uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň dle § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou do 10 000 Kč vč. daně, nebo plnění, u nichž nevznikl povinnost vystavit daňový doklad. Do A. 5. patří také plnění uskutečněná ve zvláštním režimu podle § 89 (cestovní služba) s hodnotou do 10 000 Kč vč. daně (z přirážky) bez ohledu na osobu příjemce a plnění uskutečněná ve zvláštním režimu podle § 89 (cestovní služba) s hodnotou do 10 000 Kč vč. daně (z přirážky) bez ohledu na osobu příjemce.
V oddílu B (Přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku) jsou 3 pododdíly:
B. 1.
Přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce podle § 92a zákona o DPH.
B. 2.
Přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč vč. daně a všechny přijaté opravy podle § 44 zákona o DPH bez ohledu na limit.
B. 3.
Přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou do 10 000 Kč vč. daně.
Metodické materiály ke kontrolnímu hlášení jsou zveřejněny na www.financnisprava.cz, sekce Daně a pojistné/ Daně/Daň z přidané hodnoty/Kontrolní hlášení DPH: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-DPH.
Upozornění
Vláda České republiky dne 13.1.2016 přijala návrh novely zákona o DPH, která navrhuje tyto změny u kontrolního hlášení:
-
Bude možné pokuty v pevné výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč prominout, přitom by se prominutí nemělo vztahovat na plátce, kteří v posledních třech letech závažným způsobem porušili daňové nebo účetní právní předpisy.
-
Mění se lhůta 5 dnů pro změnu nebo doplnění, popř. potvrzení původních údajů od výzvy správce, na 5 pracovních dnů.
-
U pokuty 1 000 Kč za opožděné podání hlášení je navrženo prominutí této sankce jednou za kalendářní rok každému plátci, pokud sám svou chybu napraví, aniž byl správcem daně vyzván.
-
Předpokládá se účinnost této novely v rámci projednání návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s celním řádem, tj. nejdříve od 1.6.2016.