Ing. Ladislav Pitner

Společnost se zabývá prodejem zboží. Toto zboží může být dodáváno také do výdejních automatů pouze v rámci ČR (některé jsou pro společnost konsignačním skladem, některé ne). Společnost se zabývá i prodejem těchto výdejních automatů. Výdejní automat může společnost prodat jako zboží, pronajmout s měsíční/čtvrtletní/roční splátkou nebo ponechat u zákazníka na výpůjčku jako podporu obratu odebraného zboží, které si zákazník od společnosti kupuje a vkládá do výdejních automatů nebo vkládá jako konsignační zboží, které se fakturuje až po vyjmutí z automatu. Dotaz 1 zní: Pokud společnost výdejní automat pronajme a ve smlouvě je stanoveno, že po skončení nájmu má nájemce MOŽNOST výdejní automat odkoupit, jedná se ze strany společnosti o poskytování finančního leasingu? Pokud ano, co přesně by to pro společnost znamenalo z hlediska DPH, daně z příjmů a případně také z hlediska nutnosti mít živnostenské oprávnění na poskytování finančního leasingu (nebo i obecně pronájmu)? Doplňující informace: Nájem je stanoven na dobu určitou, a to na 60 měsíců od data předání výdejního automatu nájemci, obě strany mohou smlouvu vypovědět, pronajímatel dle smlouvy neodpovídá za škodu vzniklou na předmětu nájmu, nájemce hradí běžnou údržbu, nájemce nesmí bez souhlasu pronajímatele podnajmout předmět nájmu nebo provádět větší zásahy (např. údržbu nad rámec nebo jakýmkoliv způsobem zasahovat nebo konfigurovat software, který je součástí automatu). Dotaz 2 zní: Pokud je automat poskytnut na výpůjčku (tedy zdarma) jako podpora prodeje zboží, které si zákazník zakoupí a vkládá do výdejního automatu (nebo vkládá jako konsignační zboží), může být ve smlouvě sjednána možnost odkupu po uplynutí výpůjční doby (zpravila 60 měsíců, jelikož dle firemní politiky jsou po tuto dobu automaty ve společnosti odepisovány), aniž by z toho plynula nějaká rizika z hlediska DPH či daně z příjmů? Doplňující informace: Rozdílem oproti nájemní smlouvě je, že ve smlouvě o výpůjčce je stanoveno, že vypůjčitel se zavazuje platit půjčiteli jednou ročně paušalizované náklady spojené s užíváním věci (jako např. poradenství, obsluha, údržba, technická i IT podpora) a výše těchto nákladů se odvíjí od obratu odebraného zboží (přičemž můžou být i 0 Kč). 

S.r.o. obdrželo fakturu za servis 5 kotlů vystavenou v režimu přenesení daňové povinnosti. Jeden kotel je umístěn ve výrobní provozovně s.r.o., tři kotle jsou v samostatných bytech v bytovém domě, který vlastní s.r.o. Poslední kotel je umístěn v rodinném domě společníka. Revize v rodinném domě bude společníkovi přefakturována. Musíme si vyžádat fakturu na každou nemovitost zvlášt nebo DPH z uvedené faktury vyměříme položkově, tzn. 21 % v provozovně (1x) a 15 % v budovách k bydlení? Nárok na odpočet budeme řešit zase položkově, tzn. uplatníme celou částku DPH 21 % za revizi v provozovně + 15 % za revizi v rodinném domě, a dále neuplatníme žádnou DPH za tři kotle v bytovém domě? Lze u odpočtu použít "kráticí" koeficient dle § 76 zákona o DPH?

Jsme společnost ČR, plátce DPH. Na Slovensku máme organizační složku (OS) , také plátce DPH. Na OS na Slovensku jsou přemístěny naše stavební stroje i osobní vozidla a to za účelem jejich využití na stavebních zakázkách, které na Slovensku prostřednictvím OS realizujeme. Na OS bude osobním vozidlům přidělena slovenská CCS karta na nákup PHM, spotřeba PHM i opravy budou v nákladech OS po celou dobu přemístění. Pokud jsou stroje a vozidla přemístěny na OS , kdy nedochází ke změně vlastnictví, a budou po ukončení zakázky vráceny do ČR , tak se nebude jednat o dodání zboží. Přemístění strojů a vozidel tedy nebudeme vykazovat v DPH na základě §4 ZDPH . Náklady na odpisy a leasing budeme mít v ČR a na OS budeme účtovat interní pronájem těchto strojů a vozidel. Je potřebné splnit podmínku využití na Slovensku po dobu 24 měsíců, nebo lze je využít na OS i déle? Co je potřebné doložit o jejich přemístění na Slovenskou organizační složku?

OSVČ plátce DPH pořádá koňské závody. K tomuto účelu si pronajímá jízdárny. Jízdárny jsou pronajímány pouze na dobu trvání závodů. Od závodníků vybírá startovné. Jaké sazbě DPH podléhá startovné? OSVČ si také pronajímá jízdárny, které následně pronajímá fyzickým i právnickým osobám, které zde trénují své koně. Jakou sazbou DPH na výstupu má OSVČ zdanit pronájem jízdárny? Dále stejná OSVČ pořádá dětské sportovní závody. Tyto závody se konají v pronajatých tělocvičnách, sportovních halách. Jaké sazbě podléhá startovné z této činnosti? Je možné tyto činnosti podřadit pod CZ-CPA 93.11 a popis v příloze ZDPH „ použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem“ a použít druhou sníženou sazbu 10%? Příloha č. 2a ZDPH také uvádí: „Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události“ uvedené se vztahuje pouze na diváky? OSVČ dělá zároveň sportovní tréninky pro děti (děti skáčou přes překážky). Jaké sazbě DPH podléhá sportovní trénink dětí? OSVČ provádí výcvik koní i jezdců, zde zdaňuje sazbou 21%? Shrnutí bodů otázky: 1. Sazba DPH startovné a) Koňské závody b) Dětské závody 2. Sazba DPH pronájem jízdárny 3. Na koho se vztahuje: „Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události“ 4. Sazba DPH trénink a) Výcvik kůň b) Výcvik jezdec c) Trénink dětí ve skocích přes překážky

Jedná se o tři následující transakce, všichni jsou plátci DPH: 1) Česká firma nakoupí zboží od polského dodavatele v Polsku, a my ho prodáme našemu odběrateli v Polsku. Zboží by nepřekročilo polské hranice. Proběhne fakturace s polským DPH? 2) Česká firma 1 nakoupí zboží od další české firmy 2, ale zboží se nachází v Německu. Česká firma 1 dále prodá toto zboží do Polska polské firmě. Zboží tedy bude přesunuto z Německa do Polska. Jak toto bude správně fakturováno z pohledu DPH. 3) Česká firma nakoupí dřevo na Slovensku od slovenského dodavatele a poté česká firma prodá zboží do Polska polské firmě. Zboží pojede přímo ze Slovenska do Polska. Jak nejlépe tyto případy vyřešit? Vím, že je nutné vždy řešit přepravu, a tak v těch dvou případech by zajistil přepravu vždy odběratel nebo dodavatel, a v tom třetím případě si myslím, že by česká firma mohla vystupovat jako prostředník (že by mohlo jít o třístranný obchod) a pak by dopravu zajistil prostředník. 

Firma s. r. o. má dva společníky a jednoho jednatele, který není společníkem firmy. Na firmu s. r. o. byl zakoupen osobní automobil a k podnikání pro s. r. o. ho využívá jeden ze společníků. Ten nemá se s. r. o. uzavřenou žádnou pracovní nebo jinou smlouvu. Nepobírá tedy měsíčně žádné peníze. Lze uplatnit u tohoto auta plný nárok na odpočet a paušální výdaj na dopravu? Není to podmíněno tím, že by měl být společník zaměstnancem firmy? Předpokládáme, že musí být vedena kniha jízd i když nebudeme nárokovat odpočet DPH z PHM. Jak by to bylo v případě, že by se auto využívalo zčásti u společníka i pro soukromé účely?

Plátce DPH v CZ vydražil ve Švýcarsku stroj, ale obdržel doklad se švýcarským DIČ a s DPH 19%. Stroj se převeze do CZ v režimu dovoz. CZ DPH bude tedy odvedena z celkové fakturované částky, tedy z ceny vč. švýcarské DPH?

Společnost A (neplátce DPH) se domluvila se společností B (neplátce DPH), že společně v r. 2021 zahájí výstavbu RD na pozemku společnosti B (personálně spojené společnosti) s tím, že po dokončení stavby bude RD prodán, případně bude sloužit jako sídlo obou společností. V r. 2021 obě společnosti účtovaly o nákupu materiálu a stavebních pracích na účtu 041. V 9/2022 se společnost A dostala do finančních problémů a z toho důvodu na část stavebních prací vč. materiálu (které ještě probíhaly) vystavila společnosti B zálohovou fakturu ve výši 500 000 Kč. Mezi tím se společnost A rozhodla zcela odstoupit od výstavby RD a všechen materiál včetně stavebních prací účtovaných na účtu 041 odprodat společnosti B. V 12/2022 vystavila společnost A společnosti B fakturu na částku 2,5 mil. Kč s odpočtem zálohové faktury. Vystavená faktura bude účtována MD 311/D 041 nebo musí být proúčtován materiál a stavební práce vedené na účtu 041 nákladově a fakturace bude účtována MD 311/D 641? Touto jedinou fakturou společnost A překročí v 12/2022 limit 2 mil. Kč a stává se tím od 2/2023 plátcem DPH nebo při fakturaci MD 311/D 641 se skutečně jedná o prodej majetku a ten do obratu pro DPH nevstupuje?

Společnost s r. o., plátce DPH, v roce 2022 získala dotaci od MPO na pořízení movitého majetku. Před čerpáním dotace se rozhodla odstoupit od projektu. Rozhodnutí o odnětí dotace doručeno v 2/2023. Od roku 2021 byly za tímto účelem hrazeny náklady na získání dané dotace (konzultace při výběrovém řízení atd.), které byly účtovány na účet 042, zároveň byl uplatněn nárok na odpočet DPH z vynaložených služeb. O dotaci je do jejího čerpání, které nenastane, účtováno jako o nároku a ostatní pohledávce na účtech 3. skupiny. Jelikož vzniklé náklady s ohledem na odnětí dotace jsou nyní nedaňové, uvedené na účtu 042, jakým způsobem částky přeúčtovat z účtu 042? Vzniká společnosti povinnost vrátit uplatněné DPH z poskytnutých služeb na získání dotace? Pokud ano, formou dodatečných přiznání za dané období, nebo v měsíci 2/2023 na základě oznámení o odnětí dotace? 

Česká společnost zřídila organizační složku v Rumunsku. Organizační složka má své rumunské DIČ. Jak bude postupováno z pohledu DPH v případech kdy česká společnost poskytne své složce v Rumunsku službu (servis, provize), prodá stroj a samozřejmě obraceně z Rumunska do Čech. Je postup stejný jako mezi cizími společnostmi, nebo se postupuje jinak ? Tozn. plnění je předmětem DPH nebo není předmětem DPH. Pokud je předmětem DPH- jaký druh daňového dokladu se vystavuje, text stejný jako u cizích odběratelů a řádek v daňovém přiznání (20,21) ? Podle kterého § ZDPH se postupuje ? Např. při dodání stroje do Rumunska, kde prodávajícím bude organizační složka jedná se o běžný obchodní vztah nebo o přemístění obchodního majetku ? Stejně pak opačně jaký je správný postup při nákupu od organizační složky k nám do české společnosti. Děkuji za odpověď,

Společnost vykupuje pohledávky tím způsobem, že kupní cena (úplata) ve smlouvě o postoupení pohledávky není mezi postupitelem a postupníkem stanovena jako pevně dohodnutá částka, nýbrž je stanovena jako procento (např. 75 %) z postupníkem vymožené pohledávky. Víme, že postoupení pohledávky není klasifikováno jako služba a jako takové není zdanitelným plněním (viz. koordinační výbor 040/23.03.05). Otázka zní, zda lze tento postup aplikovat i v daném případě, kdy je úplata za postoupení stanovena takto specifickým způsobem (pro postupníka v podstatě bezrizikově - když nic nevymůže, postupiteli nic nezaplatí) a nebo by se v daném případě jednalo (bez ohledu na pojmenování smlouvy) spíše o službu vymáhání pohledávek, kterážto by byla předmětem daně a neuplatňovalo by se zde ani osvobození (dle § 54). Tzn. že z té části postupníkem vymožené pohledávky připadající jako úplata postupníkovi (v našem případě 25 %) by postupník odváděl DPH 21 %.

Skupina DPH existuje již několik let se svým současným zastupujícím členem. Po domluvě bychom se rozhodli pro změnu osoby v podobě zastupujícího člena. Zastupující člen by byl i nadále členem skupiny, ale již nikoliv v pozici zastupujícího člena za celou skupinu. Jaké ustanovení řeší změnu osoby v podobě zastupujícího člena skupiny? Zaniká celá skupina DPH při snaze o změnu osoby zastupujícího člena? Jaký formulář pro oznámení změny osoby zastupujícího člena použít vůči správci daně? Nedohledal jsem doslovnou úpravu v zákoně o DPH, Informaci GFŘ, v nejčastějších dotazech ke skupinové registraci k DPH na stránkách finanční správy ani jinde i v podáních. 

Marketingová společnost zajišťuje pro své klienty na základě smlouvy veškeré marketingové služby. Jedná se o veškeré činnosti od výroby vizitek, přípravy dárkových balíčků až po pořádání konferencí. Veškeré činnosti fakturuje svým odběratelům jako poskytnutí služby. Z těchto činností odvádí DPH ve výši 21 %. Jelikož se jedná o zdanitelný příjem, tak také náklady s tímto příjmem související uplatňuje jako daňový náklad. Je tento postup správný? Pokud firma zajišťuje například občerstvení od subdodavatelů na akci klienta, kterou pro něj na základě smlouvy pořádá, může si uplatnit odpočet DPH na vstupu?

Chtěl bych Vás požádat o odpověď na několik nejasností souvisejících s prodejem nezkolaudované stavby RD: a) považuje se pro účely DPH také prodej dosud nezkolaudované stavby RD splňující podmínky stavby pro sociální bydlení za dodání stavby prosociální bydlení podle § 49/3 ZDPH? b) Developerská společnost vede nezkolaudovanou stavbu jako zásobu. Může při jejím prodeji uplatnit sníženou sazbu DPH pokud podle projektové dokumentace splňuje podmínky pro sociální bydlení? c) V RD jsou vyčleněny 2 jednotky (již po kolaudaci), které jsou prodávány samostatně. RD stojí na pozemku (zahrada), na kterém je také garáž. Je možné považovat i v tomto případě pozemek a garáž za funkční celek pro sníženou sazbu DPH podle příslušných ustanovení § 48 ZDPH?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH zakoupil v r. 2010 nemovitost, kterou zařadil do obchodního majetku a používá k podnikatelské činnosti. Od roku 2011 začal provádět na nemovitosti technické zhodnocení, které provádí doposud a stále nemá dokončeno a tudíž ani zkolaudováno. U technického zhodnocení si od r.2011 doposud uplatňuje odpočet DPH. V r.2011 si uplatnil odpočet ve výši 21 000, v r.2012 odpočet 8 000, v r.2013 odpočet 42 000, v r.2014 odpočet 26 000, v r.2015 odpočet 24 000, v r.2016 odpočet 45 000, v r.2017 odpočet 19 000, v r.2018 odpočet 15 000, v r.2019 odpočet 9 000, v r.2020 odpočet 11 000, v r.2021 odpočet 13 000, v r. 2022 odpočet 4 000 Kč. Podnikatel předpokládá, že v r.2023 již jeho obrat nedosáhne 2 milionů korun povinných k registraci k DPH. Proto by chtěl po 12 po sobě jdoucích měsících, kdy nedosáhne obratu 2 milionu korun zažádat o zrušení registrace k DPH. Jak přesně má postupovat po zrušení registrace k DPH? Jak přesně vypočítat částku DPH technického zhodnocení, kterou bude muset vrátit? Prosím o ilustraci na konkrétním příkladě.

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme licenci na prodej elektrické energie. Dle pokynu GFŘ při fakturaci na nás musí dodavatel uplatnit režim přenesené daňové povinnosti (RPDP) při fakturaci energie. Pokud nám různí dodavatelé umožní připojit se k jejich síti a odebírat od nich elektrickou energii v rámci zajištění potřeb staveniště a následně nám elektrickou energii fakturují , tak požadujeme od něj fakturaci v režimu RPDP. Je to v pořádku? Máme s takovými dodavateli často problém, protože chtějí fakturovat s DPH. Jsme stavební společnost a podnikáme také hodně v rámci Společnosti (sdružení) s jinými společnostmi. Pokud jsme vedoucí účastník Společnosti a fakturace za odebranou energii pro Společnost jde za námi, jako vedoucím účastníkem , musí dodavatel uplatnit na nás také RPDP? Pokud my dál budeme elektrickou energii přefakturovávat jiným účastníkům Společnosti , tak uplatníme režim zdanění s DPH na tyto účastníky sdružení, pokud ovšem nejsou obchodníky s elektrickou energii .

Firma a.s. plátce DPH byla informována deklarantem (zástupcem) společností FedEx o balíku darů od našeho US dodavatele. Jedná se o dary, nemáme k dispozici žádné faktury. Společnosti FedEx jsme poskytli údaje k proclení (zejména DIČ naší firmy atd.), aby byly propuštěny do volného oběhu. Následně nám společnost FedEx poslala JSD od celnice, kde byl vyčíslen poplatek za proclené dary, zde je uvedena poznámka - ať poplatek nehradíme, že byl uhrazen FedExem. Jak tuto situaci prosím můžeme vyřešit účetně jako příjemce daru, když nemáme faktury, ale máme pouze JSD od FedExu? Zavést do účetnictví JSD a udělat reverse charge? Vykázat v lednovém přiznání DPH na řádcích 7 a 43? DO KH nic nevstupuje, nebo v tomto případě zástupce FedEx tyto souvislosti vykazuje místo nás? Pokud má tento dovoz vykazovat naše firma, jaké částky bereme z JSD? Vyměřenou částku v oddílu A00 (základ pro vyměření poplatku + uhrazený poplatek (FedEx)? Nebo se jedná o jiná čísla?  

Společnost s r.o., plátce DPH, pronájímá v bytovém domě (dům zahrnut v obchodním majetku) byty fyzickým osobám (neplátci DPH). Součástí služeb nájemníkům je i zajištění odkládání a odvoz komunálního odpadu. Město zavedlo v roce 2022 místní poplatek za odkládání komunálního odpadu, který zasílá každý měsíc společnosti s r.o. k úhradě. Následně společnost s r.o. přefakturovává poplatek za odkládání komunálního odpadu nájemníkům. Z této služby (ukládání a odvoz komunálního odpadu) společnost s r.o. neodvede DPH na výstupu, protože místní poplatek není předmětem DPH?

Společnost zařazuje „soubor“ movitých věcí v celkové hodnotě nad 80 000 Kč, ale jednotlivé movité věci mají pořizovací cenu menší než 80 000 Kč, tudíž bude použit daňový odpis (časový) rovnající se účetním odpisům dle rozhodnutí účetní jednotky. Uvádí se tento drobný dlouhodobý majetek na ř. 47?

U nákupu zboží nám jsou fakturovány palety, které dáváme na sklad a následně je fakturujeme se zbožím. Jaká má být správná sazba daně u faktur na vstupu? Když na vstupu máme zboží v 15% DPH a palety, na kterých zboží je, je fakturováno s DPH 21%. Je to správně? nebo palety jsou vedlejší výdaj a mají být ve stejné sazbě jako zboží. Neradi bychom si nárokovali větší DPH, jak můžeme. Naopak na výstupu, když zboží fakturujeme zákazníkovi v sazbě 15%DPH, je dále účtována doprava v sazbě DPH 15% (jako vedlejší výdaj) a jsou zákazníkovi fakturovány palety, které také dáváme v sazbě 15% DPH (jako vedlejší výdaj.) Je to tak správně? Prosím o správný postup, jaká na vstupu i výstupu má být správná sazba daně u palet.