Kontrolní hlášení poprvé do 25. února 2016

Povinnost podat kontrolní hlášení má plátce. Identifikovaná osoba kontrolní hlášení nepodává.

Kontrolní hlášení je povinen podat každý plátce, který:

Dále plátce, kterému je poskytnuta osobou neusazenou v tuzemska služba podle § 9 až § 10d zákona o DPH, nebo kterému je dodáno zboží s instalací nebo montáží, nebo dodáno zboží soustavami nebo sítěmi, nebo pokud kdy na tyto služby před jejich uskutečněním poskytl úplatu.

Kontrolní hlášení podává také plátce, který uskutečňuje plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato. Tato úprava je ale zcela specifická a týká se plátce, který přijal od osoby, která jedná jménem a na účet jiné osoby zprostředkovatelskou službu, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu, pokud vyrobí investiční zlato nebo zlato (úlomky šperků) přemění na investiční zlato a u dodání tohoto investičního zlata, které by jinak bylo osvobozeno od daně, se při dodání plátci s místem plnění v tuzemsku rozhodne uplatnit daň. Dále se týká plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně a který má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem a které následně plátce nebo jím zmocněná osoba přemění na investiční zlato, nebo při nakoupení služby, která spočívá ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata.

Kontrolní hlášení je povinen podat také plátce, který investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato a má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení zboží z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, které přímo souvisí s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.

Plátce, který je obchodníkem a pouze nakupuje a prodává investiční zlato, toto investiční zlato nakupuje a prodává osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Obchodníka s investičním zlatem se povinnost podávat kontrolní hlášení netýká.

Za skupinu spojených osob podle § 5a zákona o DPH podává kontrolní hlášení zastupující člen skupiny.

Obdobně se postupuje u společnosti, dříve sdružení. Za společnost podává kontrolní hlášení určený společník, který vede evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za celou společnost a který také za společnost podává daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. Podle toho, jaké má tento plátce zdaňovací období, se určují také lhůty pro podávání kontrolního hlášení.

V případě, že plátci, kteří jsou ve společnosti, uskutečňují zdanitelná plnění mimo sdružení, podávají kontrolní hlášení samostatně za svá zdaňovací období.

Za plátce, který se nachází v insolvenčním řízení, podává kontrolní hlášení insolvenční správce.

Kontrolní hlášení nepodává podnikatel, který není plátcem, nepodává ho tedy ani identifikovaná osoba.

Dále kontrolní hlášení nepodává plátce, který za sledované období neuskutečnil žádné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nepřijal ani úplatu na zdanitelné plnění, nepořídil zboží z jiného členského státu, nebo nepřijal služby od neusazené osoby.

Kontrolní hlášení nepodává ani plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, například dlouhodobý nájem pro neplátce.

Pokud plátci nevznikne z těchto uvedených důvodů povinnost podat za zdaňovací období kontrolní hlášení, tak nulové kontrolní hlášení nepodává. Pokud však finančnímu úřadu nulové kontrolní podá, finanční úřad ho přijme.

Pokud finanční úřad vyzve plátce, aby podal kontrolní hlášení a plátci za sledované období nevznikla povinnost toto kontrolní hlášení podat, plátce v záhlaví kontrolního hlášení vyplní číslo jednací výzvy a k okénku pro rychlou odpověď na výzvu zvolí odpověď „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení“.

Právnická osoba je povinna podat kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, bez ohledu na to, zda má měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období. U právnické osoby, která má měsíční zdaňovací období, se podání kontrolního hlášení shoduje s podáním daňového přiznání. U právnické osoby, která má čtvrtletní zdaňovací období, se s daňovým přiznáním shoduje součet tří kontrolních hlášení podaných za dané čtvrtletí.

Fyzická osoba je povinna podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy po skončení kalendářního měsíce nebo čtvrtletí.

Plátci podnikající ve společnosti (sdružení) jsou povinni podat kontrolní hlášení podle zdaňovacího období plátce, který je určený předkládat za společnost daňové přiznání.

V případě, že konec lhůty pro podání kontrolního hlášení připadne na dny pracovního volna (sobota, neděle, státní svátek), posouvá se poslední den pro podání kontrolního hlášení na následující pracovní den.

Poprvé jsou plátci povinni podat kontrolní hlášení za leden 2016, tedy do 25. února 2016, nebo za první čtvrtletí roku 2016, tedy do 25. dubna 2016.

V případě že vznikne povinnost podat kontrolní hlášení nově registrovaným plátcům a tito plátci nebudou po celé zdaňovací období plátcem, uvedou v záhlaví kontrolního hlášení celé měsíční zdaňovací období, za jehož část kontrolní hlášení podávají.

Pokud nastane situace, že se osoba povinná k dani nezaregistruje včas za plátce (zpětná registrace), tak za období, od kdy se stala podle zákona plátcem, ale nebyla registrovaná jako plátce, podá opožděně řádná kontrolní hlášení (obdobně podává také daňová přiznání).

Kontrolní hlášení lze podle § 101d zákona o DPH podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Plátce má tři možnosti podání kontrolního hlášení:

Při podání kontrolního hlášení prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení můžou nastat tyto situace:

Potvrzení podání nelze považovat za nové podání, proto se v tomto případě kontrolní hlášení nepovažuje ani za podané opožděně. Pokud plátce namísto potvrzení podání původní podání zopakuje, lze toto zopakování podání považovat za nové opožděné podání.

Tím, že jsou všichni plátci povinni podávat elektronicky kontrolní hlášení, ruší se možnost pro fyzické osoby s obratem do 6 mil. Kč podávat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty v listinné podobě. Všichni plátci jsou povinni podat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty do 25. ledna 2016 elektronicky již za zdaňovací období čtvrtého čtvrtletí roku 2015 nebo za prosinec 2015.

Do kontrolního hlášení se neuvádí dovoz zboží (řádek 7, 8 daňového přiznání), dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně (řádek 20 daňového přiznání), vývoz zboží (řádek 22 daňového přiznání) a poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském (řádek 21 daňového přiznání).

Z ostatních plnění se do kontrolního hlášení neuvádějí dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (ř. 23), zasílání zboží do jiného členského státu (ř. 24), ostatní uskutečněná zdanitelná plnění, která se uvádějí na ř. 26 daňového přiznání, zjednodušený postup při dodání zboží formou třístranného obchodu prostřední osobou (ř. 30, 31), dovoz zboží osvobozený od daně podle § 71g (ř. 32), nárok na odpočet daně při dovozu zboží, u kterého je správcem daně celní úřad (ř. 42), nárok na odpočet daně (ř. 43, 44), korekce odpočtů podle § 75, § 77, § 79 až § 79c (ř. 45), hodnoty pořízeného dlouhodobého majetku a dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností (ř. 47), plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (ř. 50), údaje o krácení odpočtu daně podle § 76 (ř. 51 - 53), úpravy odpočtu daně podle § 78 a § 78d (ř. 60), vrácení daně podle § 84 (ř. 61).

Kontrolní hlášení je řádné, opravné a následné. Věcně se nijak neliší, protože ve všech jsou uvedeny vždy všechny údaje za předmětné období. Liší se ve lhůtě pro podání. V záhlaví formuláře je plátce povinen označit, o jaké hlášení jde.

Řádné kontrolní hlášení:

Kontrolní hlášení, které je plátce povinen podat ve lhůtě pro podání, tedy u právnických osob do 25. dne po skončení kalendářního měsíce, u fyzických osob do 25 dnů po skončení jejich zdaňovacího období.

Opravné kontrolní hlášení:

Opravným kontrolním hlášením je možné nahradit řádné kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení, tedy do 25. dne po skončení kalendářního měsíce nebo čtvrtletí. V opravném kontrolním hlášení uvede plátce znovu všechny údaje za období, za které ho podává, k řádnému kontrolnímu hlášení předloženému před opravným kontrolním hlášením se nepřihlíží.

Následné kontrolní hlášení:

Pokud plátce po uplynutí lhůty po podání řádného kontrolního hlášení zjistí, že v řádném kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení. V tomto případě se jedná vysloveně o pracovní, nikoliv kalendářní dny. V záhlaví následného kontrolního hlášení je plátce povinen uvést důvody pro jeho podání.

Plátce uvede v následném kontrolním hlášení všechny údaje za předmětné období s promítnutím oprav. Není přípustné, aby následné kontrolní hlášení zahrnovalo pouze rozdílné údaje proti dříve podanému kontrolnímu hlášení.

Po podání následného kontrolního hlášení může plátce podat jakékoliv množství dalších následných kontrolních hlášení. V každém musí znovu uvést vždy všechny údaje za předmětné období, nikoliv pouze rozdíl.

K podání následného kontrolního hlášení může také plátce vyzvat správce daně, pokud bude mít pochybnosti o správnosti nebo úplnosti podaného řádného kontrolního hlášení.