V praxi dochází poměrně často k situacím, kdy jeden ze spoluvlastníků nepodá z různých důvodů daňové přiznání za svůj spoluvlastnický podíl na nemovité věci. Například dva sourozenci zdědili nemovitosti, zemědělské stavby a pozemky, za které jeden z nich po dohodě jako společný zástupce poprvé podal v roce 2006 daňové přiznání k dani z nemovitostí. V roce 2015 tento společný zástupce převedl svoje spoluvlastnické podíly na nemovitých věcech svému synovi. Ten, aniž by to sdělil druhému spoluvlastníkovi, podal daňové přiznání na zdaňovací období roku 2016 pouze za svoje spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitých věcech.
Spoluvlastník nepodal daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na nemovité věci
Ing.
Anna
Teklá
je odborníkem na daň z nemovitostí
Druhý spoluvlastník se tuto informaci dozvěděl až v únoru, tedy po uplynutí zákonné lhůty pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Jakým způsobem lze pochybení napravit, aby bylo co nejméně sankcí a problémů? Podívejme se proto na řešení tohoto problému, které může být návodem i pro další obdobné situace.
Podle tehdy platného znění zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2006 mohly být nemovitosti přiznávány, s jedinou výjimkou (pozemek tvořící jeden funkční celek se stavbou), pouze jako celek. Jiným způsobem nebylo možné přiznat nemovitosti ve spoluvlastnictví více osob, než prostřednictvím jednoho ze spoluvlastníků, který vystupoval jako společný zástupce a správce daně s tímto spoluvlastníkem jednal, jako by byl jediným vlastníkem u přiznávaných nemovitostí. Spoluvlastníci u nemovitých věcí, na které je podáno společné daňové přiznání, podle ust. § 13 zákona o dani z nemovitých věcí, byli a nadále jsou povinni platit daň společně a nerozdílně. Z důvodu mnohdy komplikovaných vztahů mezi spoluvlastníky nemovitosti byl zákon o dani z nemovitých věcí doplněn o ust. § 13a odst. 5. Podle tohoto ustanovení lze na nemovitou věc, která je předmětem daně z pozemků nebo daně ze staveb a jednotek a je ve spoluvlastnictví více osob, podat daňové přiznání pouze za svůj spoluvlastnický podíl. Daňové přiznání však musí být podáno do 31. 1. zdaňovacího období alespoň jedním ze spoluvlastníků nemovité věci. Po uvedeném datu daňové přiznání za spoluvlastnický podíl není správcem daně akceptováno a daňové řízení se zastavuje, tj. nelze ho považovat za podané přiznání.
V roce 2016 připadl datum 31. 1. na neděli, proto se zákonná lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí posunula na 1.2.2016. Pokud do 31. 1. zdaňovacího období bylo podáno daňové přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků za jeho spoluvlastnický podíl na nemovité věci, má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj podíl na nemovité věci samostatně. V tomto případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na nemovité věci.
Zákon o dani z nemovitých věcí v ust. § 13a odst. 5 řeší také situaci, že daňové přiznání za svůj spoluvlastnický podíl podal pouze jeden ze spoluvlastníků a ostatní spoluvlastníci ho nepodali. V takovém případě ostatním spoluvlastníkům správce daně stanoví daň z moci úřední, aniž by je vyzýval k podání přiznání. Z uvedeného vyplývá, že po zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí nemá význam ostatními spoluvlastníky podávat přiznání za svůj spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech. Správce daně stanoví daň ostatním spoluvlastníkům za jejich spoluvlastnické podíly na nemovitých věcech platebním výměrem, ve kterém je uvedena výše daně a náhradní lhůta pro její zaplacení.
Podle ust. § 13a odst. 6 zákona o dani z nemovitých věcí, pokud v předchozím zdaňovacím období měli spoluvlastníci společného zástupce nebo zmocněnce a správce daně postupoval podle ust. § 13a odst. 5 (ostatním spoluvlastníkům stanovil daň z moci úřední), pokuta za opožděné tvrzení daně (nepodání daňového přiznání) ani penále z doměřené daně se neuplatní. Úrok z prodlení podle daňového řádu se počítá od pátého pracovního dne následujícího po náhradním dni splatnosti daně stanovené z moci úřední. V daném případě to tedy je bez sankcí. Pro úplnost je třeba upozornit, že podle ust. § 13a odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí nelze postupovat u pozemků, které jsou evidovány v katastru nemovitostí, zjednodušeným způsobem. Pozemky vedené v katastru ve zjednodušené evidenci, ke kterým má vlastnická práva více poplatníků, nelze přiznávat pouze za svůj spoluvlastnický podíl. Musí být přiznávány jako celek, tedy jedním daňovým přiznáním podaným společným zástupcem nebo zvoleným společným zmocněncem.