Novela zákona o rozpočtových pravidlech od 10.5.2016

Jak vyplývá z důvodové zprávy, novela navazuje na proces modernizace a zefektivňování řízení likvidity státní pokladny s úzkou souvislostí s financováním výpůjční potřeby vlády, jehož významnou součástí byla novela zákona o rozpočtových pravidlech provedená zákonem č. 501/2012 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2013. Záměrem celého procesu je centralizace peněžních prostředků státu, což představuje jeden ze základních pilířů efektivního řízení toků peněžních prostředků, čímž bude zajištěno další posílení postavení České republiky na finančních trzích a zároveň bude dále usnadněn hladký průběh platebního styku napříč státní správou, přičemž rozsah, kvalita a flexibilita služeb závisí na České národní bance (dále jen ČNB), která je platebním agentem státu.

Cílem novely je zahrnutí dalších vybraných účtů pod pojem peněžní prostředky státní pokladny včetně povinnosti vést vybrané účty u České národní banky, čímž bude dosaženo zpomalení růstu státního dluhu a kontroly nad hospodařením vybraných subjektů, a dále generování rozpočtových úspor prostřednictvím snížení úrokových nákladů na financování státního dluhu, další zefektivnění emisní činnosti státu na finančním trhu a snížení nejistot v oblasti financování státního dluhu. Možnost disponibility s prostředky vedenými na vybraných účtech není touto novelou omezována.

Co se týká konkrétních změn, novela zákona o rozpočtových pravidlech má celkem 33 bodů změn a 3 body přechodných ustanovení. Novelou dochází zejména k rozšíření pojmu „peněžní prostředky státní pokladny“, jak jej vymezuje § 3 písm. h) zákona. Rozšíření tohoto pojmu se týká účtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, účtů Regionálních rad regionů soudržnosti, účtů veřejných výzkumných institucí a účtů veřejných vysokých škol. Dále dochází k rozšíření těchto peněžních prostředků o účty zdravotních pojišťoven, s výjimkou účtů vytvořených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností.

Praktickou změnou je doplnění § 14 odst. 10 a § 75 zákona, ze kterých vyplývá, že finančnímu vypořádání nebudou podléhat poskytované , tedy poskytnuté na úhradu výdajů nebo nákladů, které příjemce plně uhradil před poskytnutím . V tomto případě má vypořádání pouze administrativní charakter, protože žádné finanční prostředky již v rámci finančního vypořádání vraceny nejsou a být nemohou.

Upozornit je vhodné také na nově doplněnou úpravu § 33 odst. 11 zákona, která umožňuje územním samosprávným celkům, dobrovolným svazkům obcí, Regionálním radám regionu soudržnosti, veřejným výzkumným institucím a veřejným vysokým školám za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s ministerstvem dohodnout, že peněžní prostředky ponechají uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Součástí této dohody je též sjednání výše peněžního plnění nahrazujícího úrok poskytovaného majitelům účtů ministerstvem.

Řada změn se týká bankovních účtů státních příspěvkových organizací. Jak vyplývá z bodu 1. přechodných ustanovení této novely, příspěvkové organizace, které mají vedeny účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, zřídí nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převedou na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a dosavadní účty vedené u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb zruší. Současně je těmto organizacím uložena povinnost do doby převedení peněžních prostředků do České národní banky informovat Ministerstvo financí do desátého dne každého měsíce o počtu účtů vedených v bankách nebo u ostatních poskytovatelů platebních služeb k poslednímu dni přecházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků na nich za předcházející měsíc.

Z bodu 3. přechodných ustanovení potom vyplývá, že pokud nebude možné účty zrušit a peněžní prostředky převést ve lhůtě 9 měsíců, jsou příspěvkové organizace povinny toto provést neprodleně po odpadnutí důvodu, který tomuto zrušení a převedení brání.

Obdobně se tato úprava týká také státní organizace Správa železniční dopravní cesty a zdravotních pojišťoven.

Po přesunutí všech účtů státních příspěvkových organizací na účty podřízené státní pokladně je nutné umožnit, aby příspěvkové organizace, které mají svá zastoupení v zahraničí, mohly zřizovat účty u bank v zahraničí. Dále je nutné umožnit státním příspěvkovým organizacím zřizovat u bank účty, ke kterým jsou vydávány platební karty za stejných podmínek jako u organizačních složek státu. Tato úprava je součástí nově doplněných odst. 7 a 8 v § 53 zákona.

Cílem příspěvku bylo informovat o poměrně významné novele zákona o rozpočtových pravidlech, která bude mít praktický dopad na řadu subjektů napojených na státní rozpočet, zejména na státní příspěvkové organizace.

Upozorňujeme:

Judikáty v oblasti neziskových subjektů

V DHK č. 9/2016 jsme pod názvem „Judikáty v oblasti neziskových subjektů“ informovali o některých nejnovějších rozhodnutích Nejvyššího správního soudu ČR, protože mohou mít bezprostřední dopad do praxe neziskových či veřejně prospěšných subjektů. Jde o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Afs 227/2015-51 ze dne 16.12.2015, které se týká nadačního fondu, rozhodnutí NSS sp. zn. 4 Afs 129/2015-64 ze dne 12.11.2015 k problémům s dotacemi a rozhodnutí sp. zn. 9 Afs 200/2015-27 ze dne 15.12.2015 k případu obecně prospěšné společnosti a prominutí daně a jejího příslušenství. Více v minulém čísle DHK na straně 15 až 19.