Přehled nejdůležitějších změn zákona o DPH

Vydáno: 13 minut čtení

V souvislosti s přijetím nového celního zákona byl schválen zákon č. 243/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona . Jednou z částí je změna zákona o DPH . Tento zákon je účinný od 29. července 2016. V návaznosti na změny terminologie v celních předpisech a z důvodu, aby nebyl zákon o DPH v rozporu s celním kodexem Unie a novým celním zákonem , jsou v zákonu o DPH provedeny některé legislativní změny. Nebudou již používány pojmy „celně schválené určení“ nebo „svobodný sklad“, byly zrušeny pojmy „režim s hospodářským účinkem“ a „režim s podmíněným osvobozením od cla“. Celní režimy, které pod tyto pojmy spadaly, byly zrušeny, nebo byly souhrnně označeny pojmem „zvláštní režimy“. Také byly zrušeny celní režimy aktivní zušlechťovací styk v systému vracení cla a celní režim přepracování pod celním dohledem.

Přehled nejdůležitějších změn zákona o DPH
Ing.
Zdeněk
Kuneš
působí na Ministerstvu financí
Zásadní změnou zákona o DPH je zrušení osvobození od daně z přidané hodnoty při propuštění zboží do svobodného pásma, dodání zboží ve svobodném pásmu a poskytnutí služeb vztahujících se k tomuto zboží.
Nejdůležitější změny zákona o DPH
§ 12 - Místo plnění při dovozu zboží: Podle nového odst. 2 je místem plnění při dovozu zboží členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření, pokud je toto zboží při vstupu na území EU dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu vnější tranzit, uskladnění v celním skladu nebo svobodné pásmo, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo aktivní zušlechťovací styk.
Pravidlo pro určení místa plnění při dovozu zboží se nijak nemění. Touto úpravou se upřesňuje, v jakých situacích se toto pravidlo použije. Celní
kodex
Unie dočasné uskladnění nepovažuje za postavení zboží. Jednotlivé celní režimy jsou řazeny podle zvláštních režimů v celním kodexu Unie. Celní
kodex
Unie pod pojmem celní režim rozumí kromě propuštění zboží do volného oběhu a vývozu zboží také zvláštní režimy, které se člení na tranzit, který se dále člení na vnější a vnitřní tranzit, uskladnění, které zahrnuje uskladnění v celním skladu a svobodná pásma, zvláštní účel, což zahrnuje dočasné použití a konečné užití, a zušlechtění, kam se řadí aktivní a pasivní zušlechťovací styk.
Ze zákona o DPH byl vypuštěn pojem „svobodný sklad“. Podle celního kodexu Unie existují pouze svobodná pásma. Svobodná pásma jsou zařazena jako jeden z celních režimů, jako podkategorie zvláštního režimu uskladnění. Zboží, které není zbožím Unie, není do svobodného pásma již umisťováno, ale je propouštěno do celního režimu. Nově existuje pouze jeden režim aktivního zušlechťovacího styku. Aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení je bez náhrady zrušen a pro stávající aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému se již dovětek „v podmíněném systému“ nepoužívá.
§ 20 - Dovoz zboží: Z důvodu zrušení osvobození od daně z přidané hodnoty při dodání nebo umístění zboží do svobodného pásma a se zrušením pojmu „svobodný sklad“ se v § 20 zrušuje odst. 2.
§ 23 - Uskutečnění plnění a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží: Podle nového odst. 1 je zdanitelné plnění uskutečněno a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží vzniká propuštěním zboží do celního režimu volný oběh, dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, nebo konečné užití. Při propuštění zboží do celního režimu volný oběh a při propuštění zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla není žádná změna.
Nově je do písm. a) doplněn celní režim konečné užití. Jde o to, že celní režim konečné užití je v rámci celního kodexu Unie řazen jako samostatný celní režim v kategorii „zvláštní režim“ a podstatou celního režimu konečné užití je umožnit propuštění zboží z důvodu jeho zvláštního účelu do volného oběhu, s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla. V odst. 1 písm. b) až e) je uskutečnění zdanitelného plnění a vznik povinnosti přiznat nebo zaplatit daň navázána na porušení podmínek nebo povinností při dovozu zboží.
Zdanitelné plnění je uskutečněno a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží vzniká nesplněním některé z povinností stanovených v celních předpisech. K uskutečnění zdanitelného plnění a vzniku povinnosti přiznat nebo zaplatit daň dojde v okamžiku porušení povinností nebo podmínek stanovených pro vstup zboží, které není zbožím EU, na území EU, pro dočasné uskladnění, pro některý z uvedených zvláštních režimů nebo pro nakládání se zbožím, které není EU, nacházejícím se v některém z těchto režimů nebo stavů. U zboží, které není zbožím EU a vstupuje na území EU, jde například o nedodržení povinnosti zaslat orgánům celní správy oznámení o příjezdu tohoto zboží nebo se může jednat o pašování tohoto zboží. Dále jde o nesplnění povinností u dočasného uskladnění. V těchto případech jde zejména o vyjmutí zboží z dočasného skladu bez vědomí celních orgánů, nebo se může také jednat o nepovolenou manipulaci se zbožím v dočasném skladu, která může mít podstatný vliv na charakter zboží.
V celním režimu tranzit mohou být předpisy porušeny například tím, že není celním orgánům celní správy předloženo zboží ve stanovené lhůtě. Například příjemce zboží složí a použije ho, aniž by jej předložil k celnímu řízení. Může se také jednat o případy, kdy nejsou celním orgánům oznámeny události, které nastaly během přepravy, například může dojít k nehodě, po které se zboží přeloží na jiné vozidlo. Tato událost musí být oznámena nejbližšímu celnímu úřadu. Při uskladnění mohou nastat situace, kdy je vyjmuto zboží z celního skladu bez vědomí orgánů celní správy a dojde k nepovolené manipulaci se zbožím v celním skladu, která může mít podstatný vliv na charakter zboží. Dále mohou být povinnosti porušeny u dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla tím, že je zboží použito jinak, než je v podmínkách uvedeno, nebo může dojít k porušení podmínek v případě zušlechtění.
Při nakládání se zbožím, které není zbožím EU, mohou být povinnosti porušeny, například u držitele povolení zvláštních režimů přepravovat si mezi sebou navzájem zboží propuštěné do zvláštního režimu bez formalit, například propuštěním do režimu tranzit, může jít o případy, kdy není tato přeprava dokončena, například se zboží ztratí během přepravy mezi dvěma držiteli povolení zvláštního režimu. Dále může jít o případy, kdy nejsou splněny povinnosti spojené s některým druhem osvobození od dovozního cla, které přiznává a spojuje nárok na osvobození od cla se splněním určitých podmínek. Jde například o propuštění zboží do režimu volný oběh s osvobozením od dovozního cla v případě, kdy se jedná o osobní majetek fyzických osob při přenesení jejich obvyklého místa pobytu ze třetí země na území EU, kdy musí být splněno používání majetku na území EU ke stejnému účelu.
Zdanitelné plnění je také uskutečněno a povinnosti přiznat nebo zaplatit daň vzniká odnětím zboží celnímu dohledu, nebo pokud jsou porušeny podmínky, které byly stanoveny v rámci správního uvážení v rozhodnutí celního úřadu.
§ 24 - Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku: Doplňuje se nový odst. 5, podle kterého vzniká v případě, že je plátci dodáno zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku, povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Jde o nové pravidlo, které řeší situace, kdy je dodáno zboží osobou neusazenou v tuzemsku, která není registrovaná za plátce, s místem plnění v tuzemsku plátci a povinnost přiznat daň se podle § 108 zákona o DPH přenáší na plátce, který je příjemcem plnění.
Pokud osoba neusazená v tuzemsku, která je registrovaná za plátce, dodá zboží s místem plnění v tuzemsku plátci, k přenesení daňové povinnosti na plátce nedojde, DPH je povinna přiznat osoba neusazená v tuzemsku, která je registrovaná za plátce.
Nový § 33a - Daňový doklad při vývozu
Je upravena problematika daňového dokladu při vývozu zboží. Nově se za daňový doklad při vývozu zboží považuje daňový doklad vystavený podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH, tedy „běžný“ daňový doklad. Rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země se podle § 66 odst. 3 zákona o DPH považuje za důkazní prostředek při prokazování výstupu zboží z území EU.
§ 38 odst. 3 - Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží: Z důvodu zrušení osvobození od daně u svobodných pásem se zrušuje odst. 3 a vzhledem k tomu, že je bez náhrady zrušen stávající režim aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení a nově existuje pouze jeden režim aktivního zušlechťovacího styku, nahrazují se v dosavadním odstavci 4, nově 3, slova „režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, dočasného použití“ slovy „celního režimu volný oběh, dočasné použití“.
§ 44 - Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení: V odst. 1 se slovo „nejpozději“ nahrazuje slovy „v období končícím“. Tím došlo ke zpřesnění stávajícího textu zákona o DPH, nejde o žádnou věcnou změnu. Plátcům je umožněno opravovat pohledávky za dlužníky v insolvenčním řízení u pohledávek starších více než 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku.
Dále se věřiteli, který provedl opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, zrušuje povinnost předložit jako přílohu k daňovému přiznání výpis z přehledu oprav pro daňové účely provedených v tomto daňovém přiznání. Věřiteli, který provedl opravu výše daně podle § 44 odst. 1 zákona o DPH, zůstala povinnost předložit jako přílohu k daňovému přiznání kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání.
§ 66 odst. 1 - Osvobození od daně při vývozu zboží: V celém zákonu o DPH byla vypuštěna ustanovení, která se týkala problematiky umísťování zboží do svobodných pásem. Dodání zboží propuštěného do celního režimu svobodné pásmo a poskytnutí služeb vztahujících se k tomuto zboží je tak nově zdanitelným plněním s nárokem na odpočet daně.
§ 92a - Režim přenesení daňové povinnosti: U problematiky režimu přenesení daňové povinnosti se zpřesňuje, že se tento režim nepoužije v případech, kdy poskytovatel plnění nebo příjemce tohoto plnění, případně oba, nesplnili svou registrační povinnost a nesplňují v daném okamžiku kontrolovatelnou podmínku registrovaného plátce. Jde o případy, kdy je osoba povinná k dani, ať už dodavatel nebo odběratel, zaregistrována zpětně za plátce a po dobu, kdy tato osoba povinná k dani tím plátcem byla, ale nebyla registrována, uskutečňovala zdanitelná plnění, u kterých se použije režim přenesení daňové povinnosti. Při uskutečnění zdanitelných plnění, u kterých je ze zákona o DPH povinen použít plátce režim přenesení daňové povinnosti, použije tento režim po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.
§ 93a - Místní příslušnost: Přesouvá se místní příslušnost pro osoby neusazené v tuzemsku z Finančního úřadu pro hlavní město Prahu na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Finanční úřad pro hlavní město Prahu u osoby povinné k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu a která byla registrována do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne do 12 měsíců ode dne 29. července 2016 o dni, k němuž přechází místní příslušnost u této osoby na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj.
§ 108 - Osoby povinné přiznat a zaplatit daň: Podle nového pravidla je povinen přiznat daň plátce, kterému je dodáno zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku, která není registrovaná jako plátce. Toto ustanovení se nepoužije v případě, že plátce, kterému je dodáno zboží, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je kupující registrován jako plátce. Přenesení daňové povinnosti se také neuplatní v případě, že byla osoba neusazená registrovaná k dani v tuzemsku již jako plátce. Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, se při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku plátci již podle § 6c odst. 2 zákona o DPH plátcem nestane.
Z přechodných ustanovení k tomuto zákonu vyplývá: V případě, že osobě povinné k dani, která se do 28. července 2016 stala plátcem tím, že uskutečnila zdanitelné plnění v tuzemsku, vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění do 28. července 2016, a která dodala po 28. červenci 2016 zboží s místem plnění v tuzemsku plátci, vypočte tato osoba povinná k dani, které vznikla povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, daň ze základu daně stanoveného z rozdílu mezi celkovým základem daně a základem daně z přijaté úplaty.
Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a která se stala do 28. července 2016 plátcem tím, že uskutečnila zdanitelné plnění v tuzemsku, může do 6 měsíců ode dne 29. července 2016 požádat o zrušení registrace plátce, za předpokladu, že po 28. červenci 2016 uskutečňuje pouze dodání zboží plátci s místem plnění v tuzemsku.
§ 110f - Přeplatek: V případě správy daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku jako státě identifikace počíná lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku běžet ode dne, kdy správce daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa obdrží informace potřebné pro přiřazení jednotlivých plateb příslušným daňovým přiznáním.