V tomto čísle DHK se zaměříme na situace, kdy se poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti a poplatník s příjmy ze samostatné činnosti může vyhnout placení tohoto zvýšení daně z příjmů fyzických osob. A ukážeme si rovněž specifické situace, ve kterých podnikatel nesmí zapomenout na uplatnění solidárního zvýšení daně.
Solidární zvýšení daně: kdy se vrací, kdy se neuplatní a kdy nesmí podnikatel zapomenout
Ing.
Ivan
Macháček,
je daňovým poradcem
Vymezení solidárního zvýšení daně
Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Z ustanovení § 16a ZDP vyplývá, že výše solidárního zvýšení daně činí sedm procent z kladného rozdílu mezi:
a)
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
b)
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2016 činí 1 296 288 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 ZDP přesáhne tuto částku, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení daně se nevztahuje na příjmy z nájmu (§ 9 ZDP), z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), ani na ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti se při stanovení měsíční zálohy na daň uplatní solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu daně pro výpočet zálohy a čtyřnásobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tato částka pro rok 2016 činí 108 024 Kč).
Kdy se u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti solidární zvýšení daně neuplatní?
1. Řešení podle § 38g odst. 4 ZDP:
Z ustanovení § 38g odst. 4 ZDP vyplývá, že poplatník musí podat daňové přiznání v případě, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP.
Pokud má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2016 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho výsledná daň za celé zdaňovací období roku 2016 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2016 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. V rámci provedení ročního zúčtování daně dojde k vrácení sraženého solidárního zvýšení daně v příslušných měsících jako přeplatek na dani nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období.
Příklad č. 1:
Manažer obchodní
korporace
má pouze příjmy ze závislé činnosti. V průběhu roku 2016 je mu průběžně zúčtována mzda v rozmezí 75 000 Kč až 95 000 Kč. Za měsíce červen a září je mu vyplacena prémie, takže v červnu činí jeho hrubá mzda 127 000 Kč a v září 132 000 Kč. V souhrnu za rok 2016 činí zúčtovaná hrubá mzda 1 115 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.Postup:
V červnu a září 2016 přesáhne mzda poplatníka částku 108 024 Kč, na poplatníka se tedy vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za tyto měsíce.
Výpočet solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy:
červen: (127 000 Kč - 108 024 Kč) x 0,07 Z 1 328,32 Kč,
září: (132 000 Kč - 108 024 Kč) x 0,07 Z 1 678,32 Kč.
Vzhledem k tomu, že však celkový příjem podle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2016 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 296 288 Kč, ve smyslu znění § 38g odst. 4 ZDP nemusí poplatník podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíc červen a září 2016 (prakticky je mu solidární zvýšení daně vráceno formou přeplatku na dani).
Příklad č. 2:
Zaměstnanec pobírá v roce 2016 hrubou mzdu ve výši 52 000 Kč. K 31. 5. 2016 byl z důvodu organizačních změn pracovní poměr ukončen dohodou a ve smyslu znění § 67 zákoníku práce obdržel zaměstnanec odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, konkrétně částku 156 000 Kč. Od 1. 6. 2016 nastoupil zaměstnanec k druhému zaměstnavateli a pobíral měsíční hrubou mzdu ve výši 54 000 Kč. U obou zaměstnavatelů má podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Postup:
Za květen 2016 převýší mzda u zaměstnance částku 108 024 Kč a je nutno u něho uplatnit solidární zvýšení daně v rámci výpočtu měsíční zálohy na daň: (52 000 Kč + 156 000 Kč - 108 024 Kč) x 0,07 Z 6 998,32 Kč.
Z vyplaceného odstupného se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Zdanění u prvního zaměstnavatele proběhne následovně:
I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Výpočet měsíční zálohy na daň v Kč I leden - duben I květen I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Hrubá mzda I 52 000 I 208 000 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) I + 17 680 I + 17 680 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Základ daně I 69 680 I 225 680 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Záloha na daň (15 %) I 10 455 I 33 855 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Solidární zvýšení zálohy na daň I 0 I 6 998,32 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Záloha na daň celkem (po zaokrouhlení) I 10 455 I 40 854 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Základní sleva na dani na poplatníka I - 2 070 I - 2 070 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Záloha na daň po slevě I 8 385 I 38 784 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) I 5 720 I 5 720 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I I Čistá mzda I 37 895 I 163 496 I I---------------------------------------------I---------------I--------------I
U druhého zaměstnavatele:
I---------------------------------------------I-------------------I I Údaje I červen - prosinec I I---------------------------------------------I-------------------I I Hrubá mzda I 54 000 I I---------------------------------------------I-------------------I I Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) I + 18 360 I I---------------------------------------------I-------------------I I Základ daně I 72 360 I I---------------------------------------------I-------------------I I Záloha na daň (15 %) I 10 860 I I---------------------------------------------I-------------------I I Základní sleva na dani na poplatníka I - 2 070 I I---------------------------------------------I-------------------I I Záloha na daň po slevě I 8 790 I I---------------------------------------------I-------------------I I Pojistné zaměstnance (11 %) I 5 940 I I---------------------------------------------I-------------------I I Čistá mzda I 39 270 I I---------------------------------------------I-------------------I
Protože zaměstnanec má postupně v průběhu roku 2016 příjmy od dvou plátců daně a jeho celková daň se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, může požádat druhého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. To provede druhý zaměstnavatel v návaznosti na potvrzení prvního zaměstnavatele o provedeném zdanění za měsíce leden až květen 2016:
I---------------------------------------------I-------------------I I Údaje v Kč I Rok 2016 I I---------------------------------------------I-------------------I I Hrubá mzda vyplacená oběma zaměstnavateli I 794 000 I I---------------------------------------------I-------------------I I Pojistné hrazené oběma zaměstnavateli I 216 920 I I---------------------------------------------I-------------------I I Základ daně I 1 010 920 I I---------------------------------------------I-------------------I I Daň podle § 16 ZDP I 151 635 I I---------------------------------------------I-------------------I I Základní sleva na dani na poplatníka I - 24 840 I I---------------------------------------------I-------------------I I Daň po uplatnění slevy I 126 795 I I---------------------------------------------I-------------------I I Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze I I I závislé činnosti u obou zaměstnavatelů I 133 854 I I---------------------------------------------I-------------------I I Přeplatek na dani I 7 059 I I---------------------------------------------I-------------------I
Vzniklý přeplatek na dani bude zaměstnanci vrácen druhým zaměstnavatelem nejpozději při zúčtování mzdy za březen 2017.
2. Řešení podle § 16a odst. 3 ZDP:
Z ustanovení § 16a odst. 3 ZDP vyplývá, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely stanovení solidárního zvýšení daně snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně ze závislé činnosti zdaňované podle § 6.
Je důležité si uvědomit, že pro účely stanovení solidárního zvýšení daně lze snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně ze závislé činnosti pouze o daňovou ztrátu vykázanou u dílčího základu daně ze samostatné činnosti v daném zdaňovacím období. Pro tyto účely nelze odečíst od příjmů ze závislé činnosti daňovou ztrátu ze samostatné činnosti vykázanou a dosud neuplatněnou v minulých letech.
Příklad č. 3:
Občan s příjmy ze závislé činnosti provozuje současně podnikání na základě živnostenského oprávnění. Podle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání za rok 2016 jeho příjmy ze závislé činnosti činí 1 342 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 444 852 Kč (pojistné na sociální pojištění hrazené do výše maximálního vyměřovacího základu, pojistné na zdravotní pojištění hrazené z plného vyměřovacího základu). Z podnikání však dosáhne daňovou ztrátu ve výši 105 000 Kč.
Postup:
V souladu se zněním § 16a ZDP může poplatník pro účely uplatnění solidárního zvýšení daně odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částku:
1 342 000 Kč - 105 000 Kč Z 1 237 000 Kč.
Tato částka je nižší než limitní výše 1 296 288 Kč pro rok 2016, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2016 uplatnit solidární zvýšení daně.
Pro vlastní výpočet daně však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů podle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky 1 342 000 Kč + 444 852 Kč Z 1 786 852 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani.
Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2016 zaměstnavatel uplatnil při výpočtu měsíční zálohy na daň u zaměstnance solidární zvýšení daně v těch měsících, kdy jeho hrubá mzda převýšila částku 108 024 Kč, promítne se tato skutečnost v daňovém přiznání na řádku 84 „Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti“.
Jak se vyhnout solidárnímu zvýšení daně u podnikatele?
Možností pro podnikatele s příjmy ze samostatné činnosti, kterému hrozí povinnost zvýšit svou daň o solidární daň, je využít reálné spolupráce se spolupracujícími osobami podle § 13 ZDP. Výpočet solidárního zvýšení daně podle § 16a ZDP se totiž provádí až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se případné solidární zvýšení daně vypočítá podle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.
Příklad č. 4:
Podnikatel s příjmy z podnikání ve stavební výrobě dosáhne za rok 2016 zdanitelné příjmy ve výši 2 600 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %, a to do výše stanoveného limitu 1 200 000 Kč. Jeho manželka má vlastní zdanitelné příjmy jako obchodní zástupce kosmetické firmy ve výši 325 000 Kč za rok 2016, ke kterým uplatňuje prokazatelné výdaje ve výši 160 000 Kč, a současně vypomáhá manželovi jako spolupracující osoba.
Postup:
Pokud by s podnikatelem nespolupracovala manželka, byl by jeho základ daně 1 400 000 Kč a podnikatel by musel uplatnit solidární zvýšení daně ve výši: (1 400 000 Kč - 1 296 288 Kč) x 0,07 = 7 259,84 Kč.
V případě spolupráce manželky může na ní převést limitní výši 540 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů, tj. 38,57 % svých příjmů a výdajů. Zdanění obou osob bude v roce 2016 následující:
I-------------------------I-------------------I-------------------I I Subjekt I Příjmy v Kč I Výdaje v Kč I I-------------------------I-------------------I-------------------I I Podnikatel I 1 597 180 I 737 160 I I-------------------------I-------------------I-------------------I I Manželka I I I I - ze spolupráce I 1 002 820 I 462 840 I I - z vlastního podnikání I 325 000 I 160 000 I I - celkem I 1 327 820 I 622 840 I I-------------------------I-------------------I-------------------I
Ani manžel, ani manželka nemusí v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2016 uplatnit solidární zvýšení daně, protože jejich základ daně z podnikání je nižší než 1 296 288 Kč.
Pokud má poplatník daně z příjmů fyzických osob příjmy ze samostatné činnosti skládající se mimo jiné z příjmů z nájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku, pak v případě, že poplatníkovi hrozí povinnost uplatnit solidární zvýšení daně, je možností vyřadit najímaný majetek z obchodního majetku a příjmy z nájmu zdaňovat podle § 9 ZDP. Tento dílčí základ daně se pak nezahrnuje do limitní výše pro solidární zvýšení daně.
Příklad č. 5:
Podnikatel podniká v rámci řemeslné živnosti a současně nemovitou věc zahrnutou v obchodním majetku pronajímá. Oba příjmy zdaňuje jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Uplatňuje paušální výdaje. Za zdaňovací období 2016 dosáhne příjem z řemeslné živnosti 2 800 000 Kč a příjem z nájmu nemovité věci 400 000 Kč.
Postup:
Poplatník může k příjmům z řemeslné živnosti uplatnit limitní výši paušálních výdajů 1 600 000 Kč. Celkový základ daně dle § 7 za rok 2016 činí:
(2 800 000 Kč - 1 600 000 Kč) + (400 000 Kč - 400 000 Kč x 0,3) = 1 480 000 Kč. Poplatník musí v daňovém přiznání za rok 2016 uplatnit solidární zvýšení daně ve výši:
(1 480 000 Kč - 1 296 288 Kč) x 0,07 = 12 859,84 Kč.
Pokud poplatník vyřadí nemovitou věc od 1. 1. 2016 z obchodního majetku, bude příjem z jejího nájmu zdaňovat podle § 9 ZDP. K tomuto příjmu může rovněž uplatnit paušální výdaje ve výši 30 %, takže dílčí základ daně bude podle § 9 ZDP činit 280 000 Kč. Výhodou tohoto postupu je, že se sníží dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP na částku 1 200 000 Kč, takže poplatník nebude v daňovém přiznání za rok 2016 uplatňovat solidární zvýšení daně, čímž ušetří na dani 12 860 Kč. Rovněž dojde k úspoře na sociálním a zdravotním pojištění, protože toto pojištění se neodvádí z příjmů podle § 9 ZDP.
Pozor na specifické situace související s uplatněním solidárního zvýšení daně u OSVČ
V závěru si připomeneme na příkladech řešení situací v daňovém přiznání za rok 2016, kdy podnikatel s dílčím základem daně podle § 7 ZDP převyšujícím částku 1 296 288 Kč uplatňuje:
-
odpočet daňové ztráty z minulých zdaňovacích období,
-
odpočet nezdanitelné části základu daně,
-
úpravu základu daně z titulu ukončení nebo přerušení podnikání dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.
Příklad č. 6:
Podnikatel s příjmy ze živnosti dosáhne za rok 2016 zdanitelné příjmy ve výši 2 600 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje 60 %. Jiné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Z roku 2013 má ještě neuplatněnou část daňové ztráty ve výši 130 000 Kč.
Postup:
Podnikatel si může uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši 1 200 000 Kč podle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP. Jeho základ daně z příjmů za rok 2016 tak bude činit 1 400 000 Kč. Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(1 400 000 Kč - 1 296 288 Kč) x 0,07 Z 7 259,84 Kč.
Pro účely stanovení solidárního zvýšení daně si nemůže poplatník odečíst od základu daně daňovou ztrátu z roku 2013. Ustanovení § 16a ZDP stanoví totiž povinnost uhradit solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi dílčím základem daně podle § 7 zákona a 48násobkem průměrné mzdy.
Pro výpočet své daňové povinnosti pak může odečíst poplatník od základu daně daňovou ztrátu z roku 2013, takže základ daně po tomto odpočtu činí 1 270 000 Kč. Jeho výsledná daň tak činí: 1 270 000 Kč x 0,15 +7 259,84 Kč Z 197 759,84 Kč.
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 172 920 Kč.
Příklad č. 7:
Podnikatel dosáhne za rok 2016 dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) 1 310 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje následující odpočty od základu daně:
-
odpočet na doplňkové penzijní spoření ve výši 12 000 Kč,
-
odpočet poskytnutých darů místnímu fotbalovému oddílu ve výši 25 000 Kč na základě darovací smlouvy,
-
odpočet úroků zaplacených v roce 2016 z hypotečního úvěru ve výši 22 100 Kč.
Postup:
Poplatník vypočte daň podle § 16 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně. Na řádku 56 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob pak vyčíslí základ daně ve výši:
1 310 000 Kč - (12 000 Kč + 25 000 Kč + 22 100 Kč) Z 1 250 900 Kč.
Vypočtená daň podle § 16 ZDP ze základu daně činí:
1 250 900 Kč x 0,15 Z 187 635 Kč.
Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP se však vychází z dílčího základu daně podle § 7, tedy před jeho snížením o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně.
V našem případě z částky 1 310 000 Kč.
Poplatník tak musí na řádku 59 daňového přiznání uvést solidární zvýšení daně:
(1 310 000 Kč - 1 296 288 Kč) x 0,07 Z 959,84 Kč.
Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru činí 188 595 Kč.
Od této částky si může poplatník uplatnit základní slevu na dani na poplatníka, další slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Příklad č. 8:
Podnikatel z důvodu odchodu do starobního důchodu ukončí k 31. 12. 2016 podnikatelskou činnost. Za zdaňovací období 2016 vyčíslí základ daně podle § 7 ZDP ve výši 1 140 000 Kč. Ke dni ukončení podnikání má dosud neuhrazené pohledávky ve výši 128 000 Kč a vytvořenou rezervu na opravu provozovny ve výši 71 000 Kč. Poplatník vede daňovou evidenci.
Postup:
Poplatník, který ukončí činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, musí podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP zvýšit základ daně za zdaňovací období předcházející dni ukončení činnosti o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv. Tuto úpravu základu daně ze samostatné činnosti uvede na řádku 105 přílohy č. 1 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dílčí základ daně z příjmů podle § 7 je uveden na řádku 113 přílohy č. 1 daňového přiznání a odtud se přenese na řádek 37 daňového přiznání.
V našem příkladu činí výše základu daně podle § 7 ZDP:
1 140 000 Kč + 128 000 Kč + 71 000 Kč Z 1 339 000 Kč.
Poplatník musí v daňovém přiznání za rok 2016 zahrnout solidární zvýšení daně: (1 339 000 - 1 296 288 Kč) x 0,07 Z 2 989,84 Kč.
Připravujeme: Evidence tržeb a nová sleva na dani
Zákonem č. 112/2016 Sb. je s účinností od 1. 12. 2016 zavedena povinná elektronická evidence tržeb. Povinnost elektronické evidence tržeb nabíhá postupně ve čtyřech etapách: první etapa od 1. prosince 2016 se týká ubytovacích a stravovacích služeb (klasifikace NACE kódy 55 a 56), druhá etapa od 1. března 2017 se týká maloobchodu a velkoobchodu (klasifikace NACE kódy 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, kódy 46 a 47), třetí etapa od 1. března 2018 se týká všech ostatních činností kromě činností obsažených ve čtvrté fázi (např. svobodná povolání, doprava, zemědělství) a čtvrtá etapa od 1. června 2018 se týká tržeb stanovených v § 37 odst. 1 písm. c) zákona (týká se hlavně výroby výrobků, dále specializovaných stavebních prací uvedených pod kódem 43, oprav počítačů a výrobků pro osobní spotřebu a převážně pro domácnost uvedených pod kódem 95 a poskytování ostatních osobních služeb uvedených pod kódem 96 - kódy dle klasifikace NACE). Zákonem č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, došlo ke dvěma změnám v zákonu o daních z příjmů, a to k zavedení osvobození cen z účtenkové loterie podle zákona upravujícího evidenci tržeb od daně z příjmů a k zavedení slevy na dani z příjmů fyzických osob při zahájení evidence tržeb. Více v DHK č. 22/2016.