Poslední díl seriálu o vyplňování daňového přiznání k DPH je věnován problematice úpravy odpočtu daně ve smyslu ustanovení § 78 a násl. zákona o DPH a vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží ve smyslu § 84. Na tiskopisu daňového přiznání jde o řádky 60 a 61.
Jak vyplnit v roce 2016 přiznání k DPH (11.)
Ing.
Pavel
Matějka,
působí na Specializovaném finančním úřadu Praha
Úprava odpočtu daně (ř. 60)
Na ř. 60 daňového přiznání uvádí plátce součet vypočtených částek úprav odpočtu daně podle § 78 až § 78d zákona o DPH, a to za poslední zdaňovací období kalendářního roku, za který se úpravy provádí. Částka na tomto řádku může být kladná i záporná.
Úprava odpočtu daně se provádí u pořízeného dlouhodobého majetku za předpokladu, že v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet daně u tohoto majetku uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně.
Úpravu odpočtu daně plátce provádí obdobně též v případě, kdy při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl, protože tento majetek původně používal v rámci svých ekonomických činností pro účely, které nezakládají nárok na odpočet daně.
V souvislosti s úpravou odpočtu daně je důležité odkázat na přechodná ustanovení zákona č. 47/2011 Sb., podle kterých se u majetku pořízeného před 1. 4. 2011 postupuje podle znění zákona o DPH účinného do 31. 3. 2011 a u majetku pořízeného po 1. 4. 2011 se postupuje podle znění zákona o DPH účinného od 1. 4. 2011.
Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně. Srovnávají se skutečnosti, které plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně, nebo při pořízení tohoto majetku, pokud nárok na odpočet daně neměl. Za změnu účelu použití se považuje i vyřazení dlouhodobého majetku z obchodního majetku či prodej tohoto majetku. Úprava odpočtu daně se provádí v období pěti po sobě jdoucích kalendářních let.
Ve znění zákona o DPH účinného od 1. 4. 2011 platí, že v případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a v případě pozemků se lhůta pro úpravu odpočtu prodlužuje na 10 let. Tato lhůta počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen.
Příklad:
Tuzemský plátce DPH pořídil v roce 2011 osobní automobil, u kterého uplatnil nárok na odpočet daně v plné výši. V roce 2016 tento automobil vyjmul ze svého obchodního majetku a začal jej používat pro osobní potřebu.
Postup:
Ve smyslu ustanovení § 78 odst. 3 zákona o DPH lhůta pro úpravu odpočtu činí v případě automobilů pět let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V tomto případě byl automobil pořízen v roce 2011, a proto lhůta pro úpravu odpočtu daně uplynula v roce 2015. Pokud tedy předmětný automobil začne tuzemský plátce v roce 2016 používat pro osobní potřebu, nebude již úpravu odpočtu daně u tohoto majetku provádět.
Změnou v rozsahu použití dlouhodobého majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, se rozumí případy, kdy plátce:
-
uplatnil původní odpočet v plné výši a následně dlouhodobý majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši, nebo nárok na odpočet daně nemá,
-
uplatnil původní odpočet v částečné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši,
-
neměl nárok na odpočet daně a následně dlouhodobý majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši, nebo
-
uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty.
Částka úpravy odpočtu se stanoví jako daň na vstupu x 1/5 (ev. 1/10) x rozdíl ukazatelů nároku na odpočet daně. Porovnávají se vždy ukazatele nároku na odpočet daně v roce provádění úpravy s rokem uplatnění odpočtu daně.
Ukazatelem nároku na odpočet daně je:
-
0 %, nemá-li plátce nárok na odpočet daně,
-
100 %, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši, nebo
-
poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76.
Úprava odpočtu daně se provádí pouze za předpokladu, že rozdíl ukazatelů nároku na odpočet je vyšší než 10 procentních bodů. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Pokud plátce používá majetek pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku, vypočtená částka úpravy odpočtu daně se přiměřeně zkrátí. Výpočet částky úpravy odpočtu je následující: daň (uplatněný odpočet) x rozdíl ukazatelů nároku na odpočet x počet zbývajících roků do konce lhůty. Rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet je rozdíl mezi ukazatelem v roce provedení úpravy a ukazatelem v roce pořízení majetku. Do počtu zbývajících roků do konce uvedené lhůty se započítává i rok provádění úpravy odpočtu daně. Při úpravě odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se postupuje ve smyslu ustanovení § 78b odst. 1 a 2 zákona o DPH.
Příklad:
V lednu 2016 tuzemský plátce prodal budovu bez daně (jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně ve smyslu § 56 zákona o DPH). Na této budově bylo uskutečněno technické zhodnocení v prosinci 2010, u něhož si plátce uplatnil odpočet daně v plné výši.
Postup:
Technické hodnocení se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za samostatný dlouhodobý majetek. Za změnu účelu použití se považuje i vyřazení dlouhodobého majetku z obchodního majetku či prodej tohoto majetku. Tato lhůta počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě provedeného technického zhodnocení je obdobím pro úpravu odpočtu daně období zahrnující rok, v němž bylo technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého užívání, a dále pak následující 4 roky. (Pozn.: V případě technického zhodnocení staveb, bytů a nebytových prostor pořízeného od 1. 1. 2011 činí lhůta pro úpravu odpočtu 10 let). Jelikož plátce uplatnil při pořízení technického zhodnocení plný nárok na odpočet daně, ukazatel nároku na odpočet v roce pořízení je „100 %“. Ukazatel nároku na odpočet daně v roce provedení úpravy (rok prodeje budovy) je „0 %“, jelikož jde o dodání vybrané nemovité věci, které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně. Rozdíl ukazatelů nároku na odpočet tak činí „- 100 %“.
Příklad:
Tuzemský plátce pořídil v roce 2014 ojetý osobní automobil od osoby registrované k dani v Německu, která není obchodníkem s použitým zbožím (resp. která neuplatnila při dodání tohoto automobilu zvláštní režim zdanění přirážky). Daň na vstupu při pořízení osobního automobilu činila 100 000 Kč. Výsledná daň při pořízení osobního automobilu z jiného členského státu však byla nulová, jelikož tuzemskému plátci na jedné straně vznikla povinnost přiznat daň z titulu pořízení zboží z jiného členského státu, ovšem na druhé straně při splnění podmínek vymezených v ustanovení § 72 a násl. zákona tuzemský plátce využil právo uplatnit si nárok na odpočet daně z předmětného přijatého plnění. V roce 2016 tento tuzemský plátce ruší registraci k DPH.
Postup:
Při zrušení registrace je plátce povinen postupovat ve smyslu § 79a zákona o DPH, o kterém bylo podrobně pojednáno v minulém dílu seriálu. Podle ustanovení § 79a zákona o DPH obecně platí, že plátce je povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku (např. u osobních automobilů) se přiměřeně použije § 78d odst. 2 zákona o DPH, podle kterého se částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Lhůta pro úpravu odpočtu daně u automobilů činí podle § 78 odst. 3 zákona o DPH pět let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. Snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je součin daně na vstupu a rozdílu mezi ukazateli nároku na odpočet daně a počtu roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně, a ve jmenovateli celkový počet roků pro úpravu odpočtu daně.
Výpočet snížení nároku na odpočet:
[100 000 x (0 % - 100 %) x 2]: 5 = - 40 000 Kč
Plátce je ve smyslu § 79a odst. 4 zákona o DPH povinen provést snížení odpočtu daně v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období registrace, a to na ř. 45 se záporným znaménkem.
Vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží (ř. 61)
Na ř. 61 uvede plátce částku skutečně vrácené daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží podle ustanovení § 84 zákona o DPH. Toto zákonné ustanovení umožňuje za splnění daných podmínek osvobodit od daně zboží, které vyváží osoby neusazené na území Evropské unie z území České republiky. Osvobození od daně je uskutečňováno formou vrácení daně. O daň, kterou prodávající (plátce daně) vrátil v souladu s ustanovením § 84, si může plátce snížit svoji daň v rámci daňového přiznání po dobu tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Celním úřadem potvrzené první vyhotovení dokladu o prodeji zboží musí plátce uchovávat po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém dané zboží dodal. Nárok na vrácení daně musí být u prodávajícího uplatněn nejpozději do šesti kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnil prodej zboží. Není-li v této lhůtě nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká.
Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit zahraniční fyzická osoba, která nemá místo pobytu na území Evropské unie a místo jejího pobytu ve třetí zemi je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika. Dále musí platit, že tato zahraniční fyzická osoba neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku. Zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vracení daně, pokud nakoupené zboží nemá obchodní charakter, dále pokud nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni je vyšší než 2 000 Kč. Dále musí platit, že nakoupené zboží vyveze v cestovním styku.