Změna sazby DPH u stravovacích služeb ve vazbě na elektronickou evidenci tržeb

Vydáno: 12 minut čtení

Od 1. 12. 2016 nabývá účinnosti zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, kterým se od tohoto data zavádí povinnost vést za splnění stanovených podmínek elektronickou evidenci tržeb pro poskytovatele ubytovacích a stravovacích služeb. Současně se zákonem o evidenci tržeb byl schválen doprovodný zákon č. 113/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb . Touto novelou zákona o DPH se tak s účinností od 1. 12. 2016 mění sazba daně pro vymezené stravovací služby.

Změna sazby DPH u stravovacích služeb ve vazbě na elektronickou evidenci tržeb
Ing.
Václav
Benda
je odborníkem na DPH
Podle dosavadního znění se u stravovacích služeb uplatňovala základní sazba daně, s výjimkou stravovacích služeb, na které se vztahuje osvobození od daně. Od 1. 12. 2016 se u vymezených stravovacích služeb uplatňuje sazba daně ve výši 15 %, protože od tohoto data byly stravovací služby doplněny do přílohy č. 2 k zákonu o DPH, v níž je uveden přehled služeb, které podléhají první snížené sazbě daně.
V následujícím textu jsou nejprve shrnuta pravidla elektronické evidence tržeb, jak vyplývají ze zákona o evidenci tržeb a navazující metodiky zveřejněné na webových stránkách finanční správy, a to se zaměřením na ubytovací a stravovací služby, a v další části jsou vysvětleny praktické dopady navazující změny sazby daně u stravovacích služeb.
 
Základní pravidla elektronické evidence tržeb (EET)
Povinnost vést elektronickou evidenci tržeb a pravidla pro její vedení vyplývají ze zákona o evidenci tržeb a navazujících metodických informací, které byly zveřejněny na webových stránkách finanční správy (viz http://www.etrzby.cz/). Podle zákona o evidenci tržeb je subjektem evidence tržeb jak poplatník daně z příjmů fyzických osob, tak i poplatník daně z příjmů právnických osob. Přitom není podstatné, zda je tento poplatník současně plátcem DPH či nikoliv. Podle informace GFŘ jsou předmětem evidence tržeb obecně evidované tržby tohoto poplatníka, a to postupně - podrobněji viz DHK č. 22 na straně 2. Evidovanou tržbou je platba poplatníkovi, která je uskutečněna:
a)
v hotovosti,
b)
bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,
c)
šekem,
d)
směnkou,
e)
v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až d), nebo
f)
započtením
kauce
nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle písmen a) až e).
Ze zákona o evidenci tržeb vyplývá, že tržby poplatníka jsou evidovány v běžném režimu nebo ve zjednodušeném režimu, případně jsou z evidence tržeb vyloučeny. Evidence tržeb v běžném režimu se provádí on-line. Povinnost vést elektronickou evidenci tržeb budou mít jak plátci, tak i osoby povinné k dani, které dosud plátci daně nejsou, a to za podmínek stanovených zákonem o evidenci tržeb. Pokud bude plátce daně dodávat zboží či poskytovat služby a platby za ta tato plnění bude přijímat výhradně bankovním převodem, povinnost vést evidenci tržeb se na takového plátce vztahovat nebude.
Základní povinností poplatníka, na kterého se bude vztahovat elektronická evidence tržeb, bude nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. V datové zprávě o evidované tržbě budou muset být uvedeny předepsané údaje, které se budou uvádět i na účtence. Na účtence musí být navíc uváděn fiskální identifikační kód zaslaný poplatníkovi správcem daně. Nebude-li mít poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, protože tržba bude evidovaná ve zjednodušeném režimu, bude povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód.
Od 1. 12. 2016 se tedy vztahuje povinnost vést elektronickou evidenci tržeb na ubytovací a stravovací služby. Podle metodiky GFŘ se tato povinnost vztahuje na podnikatele, kteří nabízejí jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, tj. restaurace, hospody, kavárny, kantýny apod. Poskytování restauračních a stravovacích služeb je podmíněno existencí provozovny, kde jsou tyto služby poskytovány. Provozovnou je třeba chápat prostorově ohraničené místo, které má plně k dispozici konkrétní provozovatel pro účely výkonu své činnosti, buďto na základě vlastnických práv či povolení skutečného vlastníka, a musí se přitom jednat o veřejně nesdílený prostor. Současně v tomto prostoru jsou zajišťovány alespoň některé z následujících doplňkových služeb, jako jsou stoly a židle, vytápění či klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor apod.
Pokud provozovatel stravovacího zařízení nabízí možnost prodeje jídel či nápojů „s sebou“, tak i pro přímou konzumaci v prostorách provozovny, a to na základě rozhodnutí zákazníka, je nutné tyto situace rozlišit. Pokud dochází na základě rozhodnutí zákazníka k jinému rozsahu poskytovaných doprovodných služeb (např. jiný vhodnější obal pro odnesení s sebou apod.), nejde o stravovací službu, ale o dodání zboží. Pokud charakter jídla nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumaci na místě zvláštní zacházení, jedná se podle informace GFŘ vždy o dodání zboží (např. zmrzlina v kornoutu, popcorn v krabici, párek v rohlíku apod.). Z hlediska EET je důležité, že nesplní-li tyto či další činnosti podmínku stravovacích služeb, podléhají tyto činnosti elektronické evidenci až od třetí fáze, tj. od 1. 3. 2018.
Metodika GFŘ potvrzuje, že z § 12 odst. 3 písm. c) zákona o evidenci tržeb, podle něhož jsou z evidence vyňaty případné příjmy zaměstnavatele vyplývající ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním vztahem, vyplývá, že evidovanou tržbou nejsou také platby zaměstnance za služby závodního stravování a jiné obdobné služby ve formě prodeje potravin a občerstvení na pracovišti nebo v přímé souvislosti s výkonem práce v pracovní době, jsou-li činěny v hotovosti nebo jiné podobné formě. V případě, že by bylo zaměstnancům poskytováno stravování provozovatelem, vůči němuž nejsou „strávníci“ v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, pak by přijaté platby provozovatele závodního stravování byly evidovanými tržbami, a to za předpokladu, že by byly hrazeny hotovostně, platební kartou nebo obdobným způsobem, například stravenkou.
Podle § 12 odst. 3 písm. d) zákona o evidenci tržeb nejsou evidovanými tržbami tržby plynoucí z poskytování stravování a ubytování žákům a studentům školou, vysokou školou nebo školskými zařízeními určenými pro tyto účely, tj. jde prakticky o vynětí školních jídelen, studentských kolejí, menz a internátů z povinnosti vést elektronickou evidenci tržeb. Podle výkladu GFŘ není tato výjimka vázána na žáky a studenty příslušné školy, ale platí obecně na žáky a studenty jakékoliv školy, včetně zahraničních. Uvedené ustanovení se však nevztahuje na poskytování stravování a ubytování studentům jinými poplatníky, než školou, vysokou školou nebo školským zařízením, ani na situace, kdy je stravování a ubytování poskytováno školou, vysokou školou nebo školským zařízením jiným osobám, než žákům nebo studentům, např. důchodcům. Je-li však škola příspěvkovou organizací, lze na ni aplikovat ustanovení § 12 odst. 1 písm. c) zákona o evidenci tržeb, podle něhož platí výjimka pro všechny její tržby z důvodu, že se jedná o příspěvkovou organizaci, a to bez ohledu na to, od koho přijaté tržby plynou. Na tržby od zaměstnanců školy lze aplikovat výše uvedené ustanovení § 12 odst. 3 písm. c) zákona o evidenci tržeb.
 
Sazba daně u stravovacích služeb
Definice stravovací služby pro účely DPH není přímo v zákoně o DPH zakotvena, ale podle judikátu Soudního dvora EU v kauze C-231/94 Faabor je třeba stravovací službu chápat jako dodání hotového jídla a nápojů k přímé konzumaci jako důsledek série služeb od přípravy pokrmu až k jeho dodání zákazníkovi, se zajištěním podmínek pro jeho konzumaci na místě. Z hlediska klasifikace produkce CZ-CPA, se kterou zákon o DPH pracuje v příloze č. 2 k tomuto zákonu, je stravovací služba chápána zejména jako služba zahrnující přípravu jídel a souvisejících nápojů v restauracích, kavárnách a podobných stravovacích zařízeních, dopravních prostředcích, včetně servírování jídel ve vymezených a samoobslužných zařízeních poskytujících sezení u stolů, ale bez obsluhy. Dále také poskytování jídel v zařízeních bez obsluhy, která nenabízejí sezení a také závodní stravování.
U stravovacích služeb se do 1. 12. 2016 uplatňovala podle § 47 odst. 4 zákona o DPH základní sazba daně ve výši 21 %, protože tyto služby nebyly do tohoto data uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o DPH, v níž jsou jmenovitě uvedeny služby podléhající první snížené sazbě daně ve výši 15 %. Základní sazba daně přitom platila jak pro restaurační či jiné veřejné stravování, tak i pro závodní stravování. U stravovacích služeb však směrnice o DPH uplatnění snížené sazby daně umožňuje. Již v období do 1. 12. 2016 se sazba daně ve výši 15 % uplatňovala při dodání hotových jídel, která nejsou určena ke konzumaci na místě, a proto se nejedná o stravovací službu, ale o dodání zboží, které je uvedeno v příloze č. 3 k zákonu o DPH, v níž je uveden seznam zboží, které podléhá první snížené sazbě daně. Z toho vyplývá uplatnění sazby 15 % např. při dodání hotových jídel ve várnicích nebo jiných přepravních nádobách, pizzy v krabici, či jídla v termokrabičce, která jsou určena ke konzumaci mimo provozovnu.
Zavedení první snížené sazby daně u stravovacích služeb bylo schváleno v souvislosti se zavedením povinné elektronické evidence tržeb, a to s účinností od 1. 12. 2016. Od tohoto data jsou do přílohy č. 2 k zákonu o DPH doplněny stravovací služby, včetně podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až § 59 zákona o DPH, jak je vysvětleno v dalším textu, nebo pokud nejde o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208, nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.
Prakticky to znamená, že např. plátce, který provozuje restauraci, v níž nabízí hostům vedle podávání jídel také podávání nealkoholických i alkoholických nápojů (např. pivo, víno, lihoviny) a také tabákové výrobky (např. cigarety a doutníky), musí vést od 1. 12. 2016 elektronickou evidenci tržeb a pro účely DPH rozdělovat přijaté tržby. Z tržeb za podávání jídel a nealkoholických nápojů přiznává plátce od 1. 12. 2016 daň v první snížené sazbě 15 % a z tržeb za podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků daň v základní sazbě 21 %.
U některých stravovacích služeb se nadále uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Těchto stravovacích služeb se tedy prakticky změna sazby daně od 1. 12. 2016 netýká. Podle § 57 odst. 1 písm. b) zákona o DPH se uplatní nadále osvobození od daně u stravování žáků a studentů mateřských, základních a středních škol. Toto stravování je chápáno jako školská služba, která je osvobozena od daně, je-li poskytována ve školském zařízení, které je zapsáno ve školském rejstříku. Osvobození od daně se však nevztahuje na stravování pracovníků škol a případných dalších osob, kteří nejsou žáky či studenty. Osvobození od daně se podle § 57 zákona o DPH nevztahuje ani na stravování studentů vysokých škol v menzách. Uvedené stravovací služby jsou nadále zdanitelnými plněními, na něž se od 1. 12. 2016 vztahuje také snížení sazby daně.
Podle § 58 zákona o DPH se vztahuje osvobození od daně na stravovací služby, které jsou poskytovány jako součást zdravotní služby. Jde např. o stravování poskytované pacientům v nemocnici jako součást zdravotní služby nebo stravování poskytované jako součást lázeňských léčebných pobytů, které jsou zdravotní službou, pacientům lázní. Podle § 59 zákona o DPH se vztahuje osvobození od daně na stravovací služby, které jsou poskytovány jako součást sociálních služeb. Jde např. o stravování poskytované klientům zařízeními, která jsou oprávněna k poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách.
Upozorňujeme:
-
Jak již bylo řečeno, v první fázi se od 1. 12. 2016 povinnost elektronické evidence tržeb vztahuje na osoby poskytující stravovací a ubytovací služby.
-
Ve druhé fázi od 1. 3. 2017 se začne vztahovat na osoby prodávající zboží v maloobchodě a velkoobchodě.
-
Následně by mělo po zvážení a vyhodnocení situace dojít postupně k začleňování dalších podnikatelů přijímajících platby v hotovosti, a to ve třetí fázi od 1. 3. 2018 bude povinnost vést elektronickou evidenci tržeb na ostatní činnosti, vyjma činností ve čtvrté fázi od 1. 6. 2018.
-
Ve čtvrté fázi se začne povinnost vést elektronickou evidenci tržeb vztahovat na vybraná řemesla a výrobní činnosti.
(Podnikatelé mohli žádat o autentizační údaje již od 1. 9. 2016, které jsou nutné pro správu certifikátu k evidenci tržeb a údajů o provozovnách.)