Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 se poplatníci musí řídit zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém pro toto zdaňovací období došlo k řadě dílčích změn, přičemž poplatníků daně z příjmů fyzických osob se týkají zejména tyto změny:
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016
Ing.
Jiří
Vychopeň
-
Na základě nálezu Ústavního soudu č. 271/2016 Sb. je od zdaňovacího období roku 2016
zrušen § 4 odst. 3 ZDP,
podle kterého dosud platilo, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Toto ustanovení, které podle nálezu Ústavního soudu představovalo protiústavní daňovou diskriminaci důchodců s vyššími příjmy, bylo účinné pro zdaňovací období let 2011, 2012 a 2015.-
Podle nového znění § 10 odst. 1 písm. a) ZDP jsou ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9 ZDP, nově také
příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.
Dosud se veškeré příjmy fyzických osob z provozu výroben elektřiny zdaňovaly jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, neboť se s ohledem na dosavadní právní úpravu podmínek pro podnikání v energetických odvětvích jednalo o příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem).Od zdaňovacího období roku 2016 se příjmy z provozu výroben elektřiny v těch případech, kdy k tomu podle nového znění § 3 odst. 3 energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) již není třeba mít licenci od Energetického regulačního úřadu, a tudíž nejde o podnikání podle uvedeného zákona, již nezdaňují jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, ale jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP s tím, že i na tyto příjmy se vztahuje § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, podle kterého jsou tyto příjmy osvobozeny od daně, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč.-
Podle nového znění první věty § 35c odst. 1 ZDP má poplatník daně z příjmů fyzických osob nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen daňové zvýhodnění)
ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě.
Pro zdaňovací období roku 2016 bylo tedy opět zvýšeno daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě (oproti předcházejícímu zdaňovacímu období činí zvýšení 1 200 Kč ročně, tj. 100 Kč měsíčně) i daňové zvýhodnění na třetí a každé další vyživované dítě (oproti předcházejícímu zdaňovacímu období činí zvýšení 3 600 Kč ročně, tj. 300 Kč měsíčně). Daňové zvýhodnění na jedno dítě zůstává nadále beze změny a nezměnila se ani dosavadní maximální výše daňového bonusu, kterou lze uplatnit za zdaňovací období (60 300 Kč).-
V souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb od 1. 12. 2016 byla od uvedeného data zavedena pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
sleva na evidenci tržeb,
jejíž výše je podle § 35bc odst. 1 ZDP 5 000 Kč, ale s tím, že tato sleva činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Podle § 35bc odst. 2 ZDP lze slevu na evidenci tržeb uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „zákon o evidenci tržeb“), povinnost evidovat.Ve zdaňovacím období roku 2016 se uplatnění slevy na evidenci tržeb podle výše uvedených ustanovení může týkat jen těch poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří byli podle zákona o evidenci tržeb povinni zahájit elektronickou evidenci tržeb v tzv. „první vlně“ od 1. 12. 2016, tj. poplatníků s příjmy z ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 55 a 56.Na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 mohou mít významný dopad i některé další změny, např.:
-
Nařízením vlády č. 233/2015 Sb. byla od 1. 1. 2016
zvýšena základní měsíční sazba minimální mzdy na 9 900 Kč.
Tato změna má dopad do: -
§ 35c odst. 4 ZDP, podle kterého může poplatník uplatnit daňový
bonus
jen při dosažení příjmu podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, a-
§ 35bb odst. 4 ZDP, podle kterého lze slevu za umístění dítěte uplatnit za každé vyživované dítě maximálně do výše minimální mzdy.
-
Pro zdaňovací období roku 2016 platí
nová limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně podle § 16a ZDP, a to ve výši 1 296 288 Kč
(48násobek průměrné mzdy za rok 2014). Podle § 16a odst. 2 ZDP činí solidární zvýšení daně 7 % z kladného rozdílu mezi: a)
b)
48 násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Povinnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (viz § 5 odst. 3 ZDP).
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat také:
-
poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a
-
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je rovněž povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP [tj. slevu na dani na manželku, slevu na dani na invaliditu a slevu za umístění dítěte], nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 4 ZDP povinen podat i poplatník, u něhož se daň za zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tato povinnost se nevztahuje na poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, u kterého v průběhu zdaňovacího období došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy podle § 38ha ZDP, ale jeho daň za zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (to znamená, že i tento poplatník může za zákonem stanovených podmínek požádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele).
Podle § 38g odst. 5 ZDP je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP. Jedná se o postup při opravě chyb při zdanění příjmů ze závislé činnosti vzniklých zaviněním ze strany zaměstnance, které je podle uvedeného ustanovení zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě oznámit správci daně a současně mu předložit doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; o podání tohoto oznámení je zaměstnavatel současně povinen informovat zaměstnance, kterému na základě tohoto oznámení vznikla povinnost podat daňové přiznání a uvést v něm příslušnou dlužnou částku vzniklého rozdílu na dani nebo na vyplaceném daňovém bonusu.
Podle § 38g odst. 6 ZDP je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob také poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. V tomto případě se jedná o povinnost zaměstnance zdanit prostřednictvím daňového přiznání příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance z důvodu porušení podmínek pro jejich osvobození od daně podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
není povinen podat
poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou k tomu ale je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob rovněž
není povinen podat
poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. Pokud ale měl poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je za toto zdaňovací období povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob je poplatník povinen uvést veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP.
Podle § 36 odst. 7 ZDP může poplatník zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob i veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP, tj. příjmy z dohod o provedení práce do limitu 10 000 Kč měsíčně, které byly podle uvedeného ustanovení samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, přičemž se daň sražená z těchto příjmů započte na jeho daň za toto zdaňovací období (od zdaňovacího období roku 2015 již nelze do daňového přiznání zahrnovat příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 6 ZDP, z nichž je rovněž daň vybírána srážkou ze samostatného základu daně).
Pokud jsou součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je příslušný plátce daně povinen na žádost poplatníka vystavit za období, za které byla poplatníkovi vyplácena nebo zúčtována mzda, nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění.
Poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky podle § 2 odst. 2 ZDP, uvedou v daňovém přiznání jak příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v ČR), anebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP. Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty podle § 2 odst. 3 ZDP, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.
Podle § 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), je poplatník povinen sdělit správci daně, u kterého je registrován k dani z příjmů fyzických osob, i skutečnost, že mu ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob. Tuto skutečnost je poplatník povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období.
Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 musí být podáno nejpozději
do 3. dubna 2017,
ale v případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 zpracovává a předkládá daňový poradce, musí být toto daňové přiznání podáno nejpozději do 3. července 2017 (
v tomto případě musí být nejpozději do 3. dubna 2017 podána správci daně příslušná plná moc k zastupování). Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2016 do 3. července 2017 platí také pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2016 ověřenou auditorem.Podle § 36 odst. 4 daňového řádu může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o 3 měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
V případě, že v roce 2016 došlo k úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob, řídí se přechod jeho daňové povinnosti za toto zdaňovací období § 239a až 239d daňového řádu. Podle § 38ga ZDP platí, že v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost, jež se týká daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti, nelze uplatnit:
a)
nezdanitelnou část základu daně,
b)
položku odčitatelnou od základu daně, s výjimkou daňové ztráty,
c)
slevu na dani,
d)
daňové zvýhodnění.
Pro daňová přiznání, která podávají poplatníci daně z příjmů fyzických osob, s výjimkou poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, jsou stanovena zvláštní pravidla v § 38gb ZDP. V § 244 daňového řádu jsou stanoveny lhůty pro podávání daňových přiznání při insolvenčním řízení.
Důsledky nepodání nebo opožděného podání daňového přiznání
Nebude-li řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 podáno, pak podle § 145 daňového řádu správce daně vyzve poplatníka k jeho podání a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek nebo může správce daně předpokládat, že poplatník tvrdil v řádném daňovém přiznání daň ve výši 0 Kč.
Pokud lze důvodně předpokládat, že poplatníkovi bude daň z příjmů doměřena, může správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu k tomu náhradní lhůtu. Také v tomto případě platí, že nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.
Nepodá-li poplatník přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016, ačkoli měl tuto povinnost, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, a toto zpoždění bude delší než 5 pracovních dnů, vznikne mu povinnost uhradit
pokutu za opožděné tvrzení daně,
která podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí:-
0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
-
0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání se nepředepíše a poplatníkovi nevznikne povinnost ji uhradit, pokud její výše vypočtená podle § 250 odst. 1 daňového řádu dosáhne částku menší než 200 Kč. Pokud ale poplatník řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání nepodá, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato daňová přiznání trvala, použije se při výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 odst. 1 daňového řádu stanovená horní hranice; přitom výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše pokuty za opožděné tvrzení daně vypočtené podle § 250 odst. 1 daňového řádu nesmí být vyšší než 300 000 Kč.
Podle § 250 odst. 7 daňového řádu je výše pokuty za opožděné tvrzení daně „poloviční“, pokud:
a)
daňový subjekt podá řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
b)
v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.
Podle zvláštního ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně v § 38o ZDP se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob snižuje na desetinu, je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně.
Tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016
Podle § 72 daňového řádu lze řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání lze učinit i datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 daňového řádu.
Má-li poplatník daně z příjmů fyzických osob nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, je podle § 72 odst. 4 daňového řádu povinen učinit podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu. Totéž platí pro poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Pro zdaňovací období roku 2016 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový vzor
základního tiskopisu Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tiskopis MFin 5405 – vzor č. 23)
s novými Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis MFin 5405/1 – vzor č. 24). Dále byly vydány i nové vzory tiskopisů příloh k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016, a to:-
Příloha č. 1 (tiskopis MFin 5405/P1 – vzor č. 12)
– slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.-
-
Příloha č. 3 (tiskopis MFin 5405/P3 – vzor č. 12) –
použije se při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí.Podle § 38f odst. 8 ZDP se metoda prostého zápočtu provádí za každý stát samostatně. Pokud poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy z více států, použije se k výpočtu za každý další stát samostatný list Přílohy č. 3 (tiskopis MFin 5405a – vzor č. 3).
-
Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením
podle § 35 ZDP (tiskopis MFin 5405c – vzor č. 10)
Pro výpočet slev na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, při jehož výpočtu se postupuje podle § 35 odst. 2 ZDP.Novinka
Poplatníci, kteří měli ve zdaňovacím období roku 2016 pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky), mohou k podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období použít nový zjednodušený dvoustránkový tiskopis daňového přiznání
(tiskopis MFin 5405/D – vzor č. 1),
jehož součástí je i žádost o vrácení přeplatku na dani. K tomuto novému tiskopisu byly vydány i Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis MFin 5405/D/1 – vzor č. 1).Příklad na vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016
Pan Pavel Bartoš (RČ 81xxxx/1777), který má trvalý pobyt v Šumperku, Polní 2836/21, žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou Jarmilou (RČ 83xxxx/2277), která je zaměstnána jako účetní u české firmy, a s dvěma nezletilými dětmi Martinem (RČ 11xxxx/6666) a Kateřinou (RČ 12xxxx/8888). V průběhu roku 2016 uplatňovala paní Bartošová daňové zvýhodnění na obě děti u svého zaměstnavatele.
Od roku 2013 pan Bartoš provozuje v rámci samostatné výdělečné činnosti dvě restaurace na základě živnostenského oprávnění k hostinské činnosti (jedná se o řemeslnou živnost). Pro účely daně z příjmů vede pan Bartoš pouze evidenci dosažených příjmů z uvedené živnosti včetně evidence pohledávek, výdaje uplatňuje v příslušné procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP. Za zdaňovací období roku 2016 dosáhly příjmy z provozování obou restaurací celkem 998 000 Kč. Podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP lze u těchto příjmů uplatnit výdaje ve výši 798 400 Kč (80 % z dosažených příjmů), tj. dílčí základ daně podle § 7 ZDP za zdaňovací období roku 2016 činí 199 600 Kč.
V souladu se zákonem o evidenci tržeb pan Bartoš od 1. 12. 2016 eviduje tržby v obou restauracích předepsaným elektronickým způsobem (na nákup vybavení pro tento účel pan Bartoš vynaložil v roce 2016 výdaje v celkové výši 4 500 Kč).
V roce 2016 začal pan Bartoš provozovat pro vlastní spotřebu fotovoltaickou elektrárnu umístěnou na střeše rodinného domu manželů Bartošových. Vzhledem k tomu, že instalovaný výkon této výrobny elektřiny nepřevyšuje 10 kW, jedná se podle § 3 odst. 3 energetického zákona o provozování výrobny elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.
Podle výpisů z běžného podnikatelského účtu pana Bartoše činily úroky připsané na tomto účtu v bance za rok 2016 celkem 180 Kč.
Ve zdaňovacím období roku 2016 měl pan Bartoš ještě tyto další příjmy:
-
úroky plynoucí z poskytnuté zápůjčky peněžních prostředků ve výši 20 990 Kč,
-
příjmy z provozování fotovoltaické elektrárny v celkové výši 25 000 Kč,
-
za prodaný pozemek obdržel částku 75 000 Kč (pozemek koupili manželé Bartošovi v roce 2012 za 90 000 Kč).
Manželé Bartošovi mají ve společném jmění manželů dva byty v Brně, které pronajímají, přičemž příjmy z nájmu těchto bytů zdaňuje pan Bartoš. Za zdaňovací období roku 2016 činily příjmy z nájmu bytů celkem 240 000 Kč. U těchto příjmů bude pan Bartoš uplatňovat výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP (tj. ve výši 30 % z dosažených příjmů z nájmu).
Ke zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 použije pan Bartoš tyto další podklady:
-
potvrzení od penzijní společnosti, podle kterého zaplatil v roce 2016 na své penzijní připojištění se státním příspěvkem částku ve výši 18 000 Kč,
-
potvrzení od pojišťovny, se kterou má uzavřenu smlouvu o svém soukromém životním pojištění na dobu do dosažení věku 60 let, podle kterého zaplatil v roce 2016 pojistné ve výši 20 000 Kč,
-
darovací smlouvu, podle které manželé Bartošovi poskytli v roce 2016 jako peněžní dar Spolku na ochranu zvířat částku ve výši 50 000 Kč (manželé Bartošovi poskytli tento dar ze společného jmění manželů, přičemž se dohodli, že jako nezdanitelnou část základu daně uplatní pan Bartoš poměrnou část hodnoty poskytnutého daru ve výši 35 000 Kč a paní Bartošová poměrnou část hodnoty poskytnutého daru ve výši 15 000 Kč),
-
potvrzení od mateřské školky, podle kterého činily výdaje vynaložené manžely Bartošovými za umístění obou jejich dětí v tomto zařízení péče o děti předškolního věku v roce 2016 celkem 20 000 Kč (manželé se dohodli, že slevu na dani za umístění dítěte uplatní ve zdaňovacím období roku 2016 pan Bartoš).
Ve zdaňovacím období roku 2016 pan Bartoš nebyl povinen platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob.
Řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 podá pan Bartoš nejpozději do 3. 4. 2017 Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, a to prostřednictvím územního pracoviště v Šumperku. K podání tohoto daňového přiznání použije pan Bartoš základní tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (MFin 5405 vzor 23) včetně příslušných příloh.
Poznámka
-
Z celkových výdajů vynaložených manžely Bartošovými za umístění jejich dětí v mateřské školce si pan Bartoš uplatní jako slevu za umístění dítěte na řádku 69a základního tiskopisu daňového přiznání částku 19 800 Kč (ve zdaňovacím období roku 2016 lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu za umístění dítěte maximálně do výše 9 900 Kč).
-
Na příjem pana Bartoše z provozování fotovoltaické elektrárny ve výši 25 000 Kč se vztahuje osvobození od daně podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, a proto tento příjem nebude uveden v daňovém přiznání.
-
V souladu s § 35bc ZDP si pan Bartoš ve zdaňovacím období roku 2016, ve kterém poprvé zaevidoval tržbu podle zákona o evidenci tržeb, uplatní na ř. 69b základního tiskopisu daňového přiznání za toto zdaňovací období slevu na evidenci tržeb ve stanovené výši, tj. 5 000 Kč.
-
Vzhledem k tomu, že pan Bartoš uplatňuje u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP výdaje v procentní výši, nelze u něj ve zdaňovacím období roku 2016 uplatnit daňové zvýhodnění na děti (daňové zvýhodnění na obě děti uplatní ve svém daňovém přiznání manželka, která měla v tomto zdaňovacím období jenom příjmy ze závislé činnosti, jak níže uvedeno).
-
U příjmu z prodeje pozemku uplatní pan Bartoš pořizovací cenu pozemku jen do výše dosaženého příjmu.
Paní Bartošová (rozená Pařízková) byla v období leden až prosinec 2016 zaměstnána jako účetní u českého zaměstnavatele, u kterého podepsala prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Podle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění vystaveného zaměstnavatelem (tj. plátcem daně) činil úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za období leden až prosinec 2016 celkem 240 000 Kč, pojistné zaplacené zaměstnavatelem činilo 81 600 Kč, nebyly sraženy žádné zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a úhrn vyplacených daňových bonusů činil 7 008 Kč. Uvedené potvrzení je povinnou přílohou daňového přiznání.
V roce 2016 měla paní Bartošová také příjmy plynoucí z dohod o provedení práce, které byly samostatným základem pro zdanění zvláštní sazbou daně. Od dvou zaměstnavatelů si vyžádala příslušná potvrzení, na základě kterých v souladu s § 36 odst. 7 ZDP zahrne příjmy plynoucí z dohod o provedení práce do svého přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 a započte si daň sraženou z těchto příjmů na svou daň. Podle těchto potvrzení činil úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 ZDP vyplacených do 31. 1. 2016 celkem 38 000 Kč a úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů činil celkem 5 700 Kč. Uvedená potvrzení jsou také povinnou přílohou daňového přiznání.
Řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 podá paní Bartošová nejpozději do 3. 4. 2017 Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, a to prostřednictvím územního pracoviště v Šumperku. K podání tohoto daňového přiznání použije paní Bartošová tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (MFin 5405/D - vzor 1)
Poznámka
-
Částku daně sražené z příjmů plynoucích na základě dohod o provedení práce ve výši 5 700 Kč uvede paní Bartošová na řádku 53 zjednodušeného tiskopisu daňového přiznání. Částka příjmů plynoucích na základě dohod o provedení práce ve výši 38 000 Kč bude zahrnuta do úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů na řádku 22 zjednodušeného tiskopisu daňového přiznání.
-
Poměrná část hodnoty poskytnutého daru ve výši 15 000 Kč, která podle dohody manželů připadla na paní Bartošovou, bude uvedena na řádku 25 zjednodušeného tiskopisu daňového přiznání.
Následují vyplněné tiskopisy daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016, a to:
-
základní tiskopis daňového přiznání pana Bartoše včetně příloh č. 1 a 2
-
zjednodušený tiskopis daňového přiznání paní Bartošové